anett123
komentáře u knih

Válka je mír.
Svoboda je otroctví.
Nevědomost je síla.
Kniha, ze které vás bude opravdu mrazit.


Některé věty jsou úžasné, člověk má chuť vzít si tužku a podtrhávat. (Stopy, které po sobě zanecháváme, jsou příliš často jizvy)


... And when I awoke I was alone, this bird had flown
So I lit a fire, isn't it good, norwegian wood?
http://www.youtube.com/watch?v=lY5i4-rWh44


Kniha mohla být klidně delší. Ocenila bych více konkrétních příkladů z praxe (negativních i pozitivních). Také mi přišlo, že v příkladech děti často tvoří výukový plakát - chtělo by to více metod. V seznamu literatury jsou pouze autorovo další knihy. Přesto je kniha inspirující a čtivá.


''Nepochopila ještě, že nejosamělejší místo na celém světě je území ležící mezi frontami pohlaví.''
Hodně emotivní kniha.


Nejraději jsem měla Lauru Brownovou, kterou ve filmu úžasně ztvárnila Julianne Moore.


Kdo má rád autorku, bude tuto knížku milovat a smát se u ní. Kdo nemá, ten její humor nepochopí a bude se nudit.


Na knihu jsem se těšila a hned ji běžela koupit. Bohužel mě kniha hned z několika důvodů zklamala.
1. Kniha je těžká a příliš barevná, papír se blbě otáčí.
2. Některé věci už jsem slyšela několikrát během svého studia na PedF, já ale hledala nějaký nový impuls.
3. Nejvíc se mi líbily nápady pro první stupeň, ale učím na druhým.
4. Pokud člověk rychle hledá nějaký nápad do výuky, tak mu kniha příliš nepomůže.
5. Doufala jsem, že mi kniha pomůže při výuce pravopisu, tvarosloví a skladby. Nápady v knize se ale hodí spíše pro výuku mediální gramotnosti.


Kamarádka mi říkala, že se jí ta knížka nelíbila, protože jsou tam všichni tak zlí. Neřekla bych, že jsou zlí. V každém z nás se skrývá zlo i dobro. Přesto chápu každého, kdo měl z knížky a z hlavních postav rozpolcené pocity.


Miluji Hermionu Grangerovou. :)
Jinak krásně napsaná knížka o chlapci, který zjistí, že je čaroděj.


U Barbary Woodové platí, že čím tlustší kniha, tím lepší.


Vtipná pihatá holka s neuvěřitelnou silou. Kdo by ji nemiloval?


''Co je vítězstvím pro kočku na rozpálené plechové střeše? - To kdybych věděla... Asi aby tam vydržela co nejdýl.''


Zítra je přece taky den! Opravdový Happy End v knize chybí, ale to je nakonec asi dobře.


''Nedivím se ti,'' řekl děda John. ''Nádhera! Je to zážitek na celý život, uvidět stroj, který tě bude klasifikovat a bude ti přidělovat umístěnky a který rozhodne o tom, kde budeš žít a jestli si budeš nebo nebudeš smět vzít dívku, s kterou by ses chtěl oženit, a pokud se oženíš, jestli budeš mít děti nebo ne, a pokud ano, rozhodne o tom, jak se budou jmenovat - samozřejmě že se musíš těšit, kdo by se netěšil?''


Ten příběh by se dal napsat líp. (Nechci kritizovat spisovatelku a neříkám, že já bych to napsala líp - to opravdu ne. Je to zajímavé téma, ale myslím, že by to šlo zpracovat jinak.) O spisovatelce Aphře Behnové jsem nikdy neslyšela, tak jsem po přečtení knížky zase o něco chytřejší.:)


Vtipná knížka, mám ji moc ráda a dokáži ji číst klidně znova a znova a vždy se u toho smát. Jenom ten konec, kde dědeček předstírá, že se zbláznil, mi trochu vadí.


Mám strach, že z toho budu mít špatné sny. Je to napínavá a čtivá knížka, při čtení mi běhal mráz po zádech a nebylo to jenom kvůli tomu, že byly uprostřed lesa. Dost děsivý bylo to, jak se ty holky chovaly k sobě hnusně a nepomáhaly si. Přežije ten nejsilnější, slabí mají smůlu.
