Angie_Missfit
komentáře u knih

Zajímavá kniha, která se zcela vážně zaobírá popisem míst v severní Anglii, kde dochází k podivným jevům a lidově řečeno tam prostě "straší". Autorka provází čtenáře pečlivě jedním místem za druhým, vyptává se místních, zkoumá, popisuje a poodhaluje čtenáři často brutální historii tajemných hradů, hotelů i hospod společně s nevysvětlitelnými jevy, k nimž zde dochází. Na konci každé kapitoly nechybí informace o otevírací době jednotlivých míst a kontakt na správce. Ta tajemná atmosféra sychravého severu na mě z téhle knížky úplně sálala a v podvečer s hrnkem dobrého čaje v ruce mě to prostě vážně bavilo. Během čtení jsem si nejednou představila, jak se do severní Anglie vydám s knihou v batůžku jakožto mým průvodcem :-). Doporučuji.


Kniha mě bavila a myslím, že kdybych ji četla v mladším věku, Hetty by se stala mou absolutní favoritkou mezi knižními hrdinkami pro svůj úžasný temperament a osobnost. Teď už jsem na příběh nahlížela trochu dospělejším pohledem a možná proto mě mrzelo, že některé věci v příběhu nebyly úplně domyšlené, nebo vyzněly do ztracena. Každopádně jsem po přečtení litovala, že J.W. nepíše knihy v podobném duchu zaměřené na starší a dospělé čtenáře (páni, jak mě by bavilo číst trilogii o milostném trojúhelníku Hetty, Jema a Bertieho! O tom, koho z nich si nakonec vybere a jak s ním bude žít :-)). Musím se smířit s tím, že J.W. je především dětská autorka a některých věcí se v jejích románech zkrátka nedočkám. Vím, že existuje moře knih pro dospělé na podobné téma, ale prostě nejsou tak krásně napsané. Ještě musím vypíchnout hezké ilustrace a grafickou úpravu knihy. Podtrženo sečteno: jedná se o skvěle napsanou a čtivou knihu, na kterou navazují další (neméně kvalitní) díly. Rozhodně doporučuji.


Moje první kniha od této autorky. Nebyla špatná, četla se snadno a rychle, ale pro mě spadá do škatulky "sejde z očí, sejde z mysli". Nápad mi přišel zajímavý, hlavní hrdinka byla celkem sympatická (chápavě jsem se zasmála nad jejími mnohými nedorozuměními a nejrůznějšími trapasy), ale na druhou stranu mě trochu iritoval silně předvídatelný děj a v tomto ohledu také natvrdlost hlavní hrdinky. Jedná se tedy o velmi lehké volnočasové čtení, ideální pro krácení času v dopravních prostředcích nebo v čekárně u lékaře, ale hlubší poselství v ní nehledejte.


Jak já celou tu sérii hltala! Připadalo mi, že je to jedna z knížek, ve které se do hlavní postavy dá strašně snadno vžít a v některých věcech mi úplně "mluvila z duše". Kdo neřešil v devítce kluky, vztahy s kámoškama a rodinu? Přináší navíc docela hezké poselství, že není dobré soudit knihu podle obalu.

Reklama na konjak. Autorka ho má evidentně hodně v oblibě. Kniha nebyla vyloženě špatná, víc než recepty mě bavilo stručné povídání o japonském stylu života, který je v evropských podmínkách bohužel těžko aplikovatelný, ale četlo se o tom hezky. Samozřejmě vychvalovaný konjak jsem zkusila (přestože je v ČR nekřesťansky drahý, podobně jako další zahraniční speciality nebo bio potraviny, bohužel) a nadšená jsem tedy nebyla. Nudle do polévky tedy jakž takž, ale třeba konjakový špagety nebo penne jsou za mě podivný amarouny, které se s kvalitní pastou nedají srovnávat ani náhodou (ať si kniha tvrdí, co chce). Agar agar, což je vlastně rostlinná želatina, pak autorka radí rozmíchat ve vodě a pít, aby dotyčný získal pocit sytosti a nepotřeboval nic jíst...Musím říct, že tohle už mi přišlo trochu ujetý a se zdravým životním stylem opravdu nesouvisející. Abych nekončila na tak znepokojivou notu, líbilo se mi zdůrazňování důležitosti estetiky jak na talíři, tak v životě. Fajn bylo také připomenutí kouzla pozitivního myšlení, zpomalení a obrazné 'přivonění k růžím', na které v uspěchané Evropě často zapomínáme.


K Tracy jsem si chvíli musela hledat cestu a spolu s Elsou ze Slavné hvězdy asi patří mezi mé nejméně oblíbené postavy od J. Wilson. Vadil mi ten věčně útočný postoj a Tracyina zlomyslnost a nevděk vůči spisovatelce Mandy. Na druhou stranu lze její chování pochopit vzhledem k tomu, čím si procházela. Kniha je určena spíš mladším čtenářům.


Zvláštní. Kniha je po všech směrech napsána dobře, postavy nejsou ploché, jejich příběhy zajímavé, ale přesto mě neoslovila. Dlouho jsem nemohla přijít na to proč, ale po chvíli, kdy jsem si od knihy odpočinula, jsem to rozlouskla: na můj vkus je straaašně pomalá a graduje méně, než jsem čekala. Obsahuje spousty popisu - míst, pocitů, minulosti...až to maličko nudí. Také mi moc nesedí jednolitý text bez kapitol, který pomalost děje v mých očích ještě zesiloval. Knihu jsem asi v polovině odložila a už se k ní nechtěla vracet. Když jsem ji jela do knihovny vrátit a cesta pomalu ubíhala, neodolala jsem a dopustila se knižní prasárny, a sice přečtení posledních pár stran knihy. Překvapilo mě, že kniha končí opravdu přesně tak, jak jsem si myslela. Jazyk je dobrý, kniha je kvalitně napsaná, avšak celé je to jaksi unylé, včetně závěru. Chápu, je to spíš pocitová kniha o objevování sebe sama, o snaze porozumět sobě, svým pocitům i světu kolem, avšak je to podáno tak, že mě to bohužel moc nebavilo. Špatné to ale taky není a rozumím kladnému hodnocení. Osobně však další knihy od autora zřejmě nevyhledám.

Hezká kniha, která mi uvízla v paměti, ale spíše pro mladší teenage čtenářky, jelikož ve starším věku už prostě nemůžete zavřít oči nad určitou "pohádkovostí" děje jdoucího až do extrému, který má s realitou pramálo společného. Skoro jsem po přečtení měla pocit, že dětský domov je pro dítě exkluzivní místo, jelikož na každé čeká nějaký neskutečně zazobaný bezdětný pár, který se těší, až mu zaplatí Harvard a bude s ním jezdit do svého víkendového zámečku na Loiře. O tom, že adopce je v knize otázka pár dnů a několika vyplněných dokumentů, ani nemluvím, ale jasně, je to kniha pro děti a v tomto ohledu se jedná o dobré čtivo. Nikki by si v řadě situací zasloužila pár facek, ale nejde ji nemít rád. Doporučuji.


Souhlasím s tím, že King už napsal lepší knihy, ale není to vůbec špatné. Líbila se mi fantazie hlavní hrdinky a její boj s nemilosrdnou přírodou s množstvím nástrah. Jediné, s čím jsem měla během čtení problém, byl údajný věk Trishy. Myslím, že způsob uvažování a chování, jak byl v knize vylíčen, odpovídá mnohem staršímu dítěti. Závěr byl ale super a musím se přiznat, že vždycky, když se delší dobu nemohu vymotat z lesa, si na knihu vzpomenu. 3,5 z 5.


Přestože kniha neobsahuje žádná objevná moudra, je napsána s lehkostí a rychle se čte. Chtě nechtě jsem se při čtení musela pořád usmívat - funguje to! :-)


Něžná lyrika oslavující sílu a krásu přírody. Oceňuji bilingvní vydání a celkově doporučuji každému, kdo má rád poezii a přírodu zároveň.


Kniha nebyla špatná, ale zároveň mě nezasáhla, jako některé jiné knihy od této autorky. Při čtení jsem si pořád říkala "jo, kéž by se problémy daly řešit takhle snadno!", ale vzhledem k tomu, že je určena spíš pro mladší čtenáře, je pochopitelné, že to chce happyend. Spíše doporučuji.


Jako dítě a náctiletá jsem knihy od Jacqueline Wilsonové zbožňovala a byla jsem schopná přečíst je za jedno odpoledne a potom znovu a znovu, dokud jsem neznala celé pasáže zpaměti. První láska je určena všem holkám, jejichž věk končí na -náct a jejichž středobodem světa se postupně stávají kamarádky a samozřejmě kluci. Přečetla jsem celou triologii a musím říct, že Sally, Naďa a Magda si získaly mé srdce (vždyť kdo z nás se v tom věku netrápil kvůli vzhledu a neměl nejlepší kamarádky, s nimiž se řešilo skoro všechno)! :-) Pohled na dospívání mi v podání Jacqueline Wilson přišel jako jeden z nejpříjemnějších a nejpřirozenějších, které jsem četla. I teď v dospělosti mi to přijde takové miloučké :-). Doporučuji.
