angloumene
komentáře u knih
Jak Fiškus s Pettsonem vyrazili stanovat
Sven Nordqvist
Fiškus, Pettson a stanování nabízejí krásný pohled na svět – dětský (v tomto případě kocouří) i dospělý. Kniha je navíc chytře rozdělená do tří tematických okruhů, takže vystačí na několik večerů. První část se nese ve stylu přísloví „Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše“ a připomíná, že štěstí často najdeme tam, kde ho nečekáme. Druhá část se zabývá strachem a tím, jak ho překonat. A třetí je s humorem mířená hlavně na dospělé – když klevetit, tak pořádně!
Veselé ilustrace jsou samostatnou kapitolou. Jsou plné detailů a drobných vtípků, které odkazují na text a zároveň vybízejí k objevování. Prohlížení zabaví nejen děti, ale i dospělé.
Fiškus a Pettson jsou zábavná dvojka, která u nás doma rozhodně nezůstane jen u jednoho dílu. Tohle je kniha, u které se pobaví celá rodina!
Bez tebe je mě jen půl
Smriti Prasadam-Halls
Jednoduchý příběh o důležitosti přátelství. Syn (2 a třičtvrtě) příběhu i obrázkům rozumí a doptává se. Kniha je tedy určitě vhodná i pro opravdové špunty. Je to jen pár stránek a příběh je opravdu kratičký, takže knížka vystačí na jedno čtení před spaním.
Co viděl pes
Malcolm Gladwell
Jako obvykle u Gladwella – člověk váhá, jestli knihu vůbec otevřít. Co kdyby tentokrát sklouzla k přílišné odbornosti, nebo naopak povrchnosti? Jenže obavy jsou zbytečné. Autor opět bravurně balancuje na hraně, kde se čtivost potkává s hlubokými myšlenkami. A tak po několika dnech, které strávíte ponořeni do jeho příběhů, zavíráte knihu s tichým povzdechem a slzou v oku: proč toho nenapsal víc?
Stříhej papír!
Toshihiko Karakida
Úvodní nadšení z možnosti stříhat postupně vystřídalo zklamání. Prstíky dvouleťáka jsou přece jen ještě příliš neohrabané, a i s pořádnou dávkou trpělivosti bylo jasné, že kravičku jen tak nevystřihnou. Sešitem jsme však nakonec úspěšně prošli až do konce, přičemž celý proces spíše připomínal náhodné epizody zájmu.
I tak jsem ale opravdu ráda, že jsem syna učila pracovat s nůžkami v klidném domácím prostředí. Ve školce se při kreativních hodinách určitě neztratí.
Pracovní sešit kromě jednotlivých cvičení obsahuje také stírací tabuli a samozřejmě také diplom.
Nalepuj! Zvířata
neznámý - neuveden
Pracovní sešit je koncipován stejně jako první díl, takže pokud vaše dítě miluje zvířata, můžete sáhnout rovnou po tomto. Úvodní cvičení obsahují samolepky, zatímco u dalších je potřeba jednotlivé dílky vystřihnout (to obvykle obstará rodič), potřít lepidlem a nalepit. Po dokončení všech úkolů čeká na děti diplom, což je hezká odměna za jejich snahu. Součástí sešitu je také stíratelná stránka, na kterou lze kreslit fixami.
Celý koncept Kumon mě zaujal – je skvělé sledovat, o kolik se můj syn od prvního dílu zlepšil (momentálně mu jsou dva a tři čtvrtě roku). Několik posledních cvičení jsme však přeskočili, protože puzzle byly příliš náročné a spíš ho demotivovaly. Celkově ale hodnotím sešit jako užitečný a zábavný nástroj pro rozvoj dovedností malých dětí.
Kam jede autíčko?
Eva Spanjardt
Šoupací auto, které projíždí celou knihou? Něco jako splněný sen každého tříletého autíčkového nadšence. Rozpadlá kniha po pár večerech? Noční můra každého rodiče. Zvlášť, když není žádný dotisk. Škoda, jinak by to byla dokonalá knížka pro malé řidiče.
Jak vychovat dobrého člověka
Hunter Clarke-Fields
Mám pocit, že Jak vychovat dobrého člověka je taková metastudie knih o výchově malých dětí. Autorka vybírá to nejzajímavější z různých přístupů a vše přehledně shrnuje.
Kniha se zaměřuje především na rodiče. Připomíná, že kvalitní výchova vychází nejen z teorie a představy rodiče o tom, jaké hodnoty chce předávat, ale také z jeho schopnosti zvládat náročné situace, které k péči o malé děti neodmyslitelně patří.
Pokud hledáte jednu knihu, která nabídne ucelený pohled na výchovu a zároveň praktické rady, Jak vychovat dobrého člověka je skvělou volbou.
Oheň, voda, mraky a jiné živly taky
Bohumil Matějovský
Musím se přiznat, že jestli mě nějaké leporelo skutečně nadchlo, tak je to tohle. Kraťoučké básničky doplňuje krásná moderně-impresionistická ilustrace. Obraz s textem se přirozeně prolínají a doplňují. Navíc na každé stránce vykoukne nějaké dětské lákadlo jako třeba hasičská hadice.
Jediná vada je, že z knihy jsem zatím nadšená víc já, než syn který obvykle sáhne po jiném kousku. Nevadí, spokojený rodič = spokojené dítě
Punťa a Ťunťa
Klára Pavlovcová
Zatím jsem četla dvouleťákovi a ten z knihy mnoho rozumu neměl. Možná právě naopak pro něj byl tehle poťouchlý příběh vlastně dost matoucí.
Mně kniha přišla fajn. Taková lehce morbidní záležitost pro děti. Uvidíme, jak se bude líbit až syn povyroste. Zatím nechávám v knihovně.
Obyčejné dny
Eliška Šmolíková
Od přečtení Obyčejných dnů mě odrazovaly ilustrace, které mi připomínají rotoskopické filmy z přelomu milénia. Když už ale v knihovničce nezbyla žádná jiná knížka k přečtení, nedalo se nic dělat a musela jsem se pustit do řady krátkých příběhů z běžného života. Kniha stylem trochu připomíná Barnabáška, jen bez přidané imaginace. Přesto jednotlivé příběhy působí tak nějak kouzelně a člověka zaujmou i přes svou každodennost. Celkově je to takové pohlazení, které čtenáři na chvilku připomene, že život je plný krásných chvilek i bez čar a kouzel.
Doprava
kolektiv autorů
Začali jsme na Dopravních prostředcích pro dvouleťáky a když se syn bezpečně naučil jednotlivé druhy dopravních prostředků přešli jsme na Dopravu. Jsou tu už rozlišené typy vlaků, letadel, lodí... Dva a třičtvrtě roku starého syna baví zvuky, písničky, teď čerstvě i stručné popisky. Kvíz je zatím příliš těžký, ten zvládá jen u knížek 2+.
Obecně ale hodnotím Dopravu jako jednu z nejlepších z kouzelného čtení, podobně mě zaujalo Vlakem celým rokem (2+). Zejména proto, že nabízí nejen mnoho věku přiměřeného dětského obsahu, ale občas přinese i nějaké zábavné pomrknutí na rodiče, kteří koneckonců s knihou také stráví nějakou tu chvilku.
Míček Flíček
Jan Malík
Super road novel pro děti. Dvouleťáka strašně bavila písnička, napětí co se stane s míčkem Flíčkem bylo opravdu velké, příběh dost zábavný i pro dospěláka. Zařazujem do knihovničky a těším se, až se k Flíčkovi vrátíme.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Prvních pár desítek stránek jsem čekala, kam se tehle rovleklý i když osobitý úvod posune. Po chvíli mi ale konečně došlo, že se nejedná o úvod ale o spletitou historii celého rodu. Historii, která má své silnější i slabší okamžiky, okamžiky magické i zcela přízemní. Podobně rozkolísané byly během četby i mé pocity. Na konec ale přeci jen zvítězila zvídavost a s zaujetým odhodláním a pílí srovnatelnou s odléváním zlatých rybiček jsem se dobrala konce.
Vybarvuj!
Toshihiko Karakida
Narozdíl od Nalepuj! synovy nějakou dobu trvalo, než vybarvování přišel na chuť. I když jsme začali někdy ve dvou a čtvrt, dokončili jsme cca po půl roce. Až přišel správný čas, syna opravdu bavila a navíc jsme skvěle procvičovali barvy. Urcitě doporučuji.
Jako všechny sešity z této série obsahuje papírovou stírací tabuli na vodní fixy a diplom.
Haló, Jácíčku
Daisy Mrázková
Ty jo, to teda byla nádhera. Mě Jácíček opravdu chytl za srdce a super je, že nejenom mě, ale i mého dva a půl roku starého syna. Tedy... ne že by se dojímal, ale zabavený rozhodně byl. Už se těším, až trochu povyroste a budeme si o knize povídat.
Nářadí
Daniela Prusse
Byla jsem zvědavá, jak se zrovna nářadí podaří zábavně zasadit do edukativního děje, jak je v této edici zvykem. No a světe div se, jedná se o jednu z nejpovedenějších knih. Baví mě i mého dva a půl roku starého syna.
Jak myška snědla měsíc
Petr Horáček
Hravá pohádka, co mého dvou a půl leťáka baví. Průstřihy mezi stránkami jsou fajn, potěší ale hlavně předčítače. Ilustrace jsou moc hezké.
Z příběhu je syn trochu jelen, uvidíme, jak se mu rozleží s věkem.
Jediné co bych vylepšila je délka, knížku jsme dost vytěžili a stejně to vyšlo na hodně krátké uspávání.
Tam a zpět
Marto Kelbl
Spíš než kniha taková malá vernisáž pro maminky. Jednotlivé nápady jsou zábavné a výtvarné zpracování zajímavé. Mého dvouleťáka ale kniha nezaujala - číst neumí a řada ze slov nebo větiček mu nedávala valný význam.
Ako hovoriť s malými deťmi, aby nás počúvali
Joanna Faber
Kniha je návodná, čtivá a mluví z pozice rodičů. Žádný kousek do sbírky "jak vychovávat děti, když jde všechno jako po másle". Naopak se zaobírá čistě situacemi, kdy dítě, rodič nebo oba zažívají 'těžké časy'.
Líbí se mi autorská poloha v rámci skupiny - kdy její účastníci za čtenáře pokládají zapeklité otázky.
Krom toho musím vyzdvyhnout vyvážený koncept, kdy první polovina knihy rozebírá obecné principy a druhá se věnuje konkrétním problémům (spaní, jídlo, sourozenci...). Čtenář tak nepřijde o nic z celku a u typických situací si může přečíst ty,které jsou doma zrovna aktuální.
Jedinou nevýhodu vidím ve velmi širokém věkovém rozkročení 2-7. Ačkoliv se autorky obracejí na rodiče dětí z celé zmíněné škály, knize by možná neuškodilo rozdělení na dvě (nebo víc) etap.
Strašidelný herbář: Šiflík a Šuflík
Cyril Podolský
Šiflík a Šuflík jsou pořádně poťouchlí, ale nic dalšího jsem v knize nenašla. Možná jedině, že je fajn vést si deník. Poselství, že děti nejsou lidi, je v dnešní době úsměvné.
