anibeni komentáře u knih
Tahle kniha byla pro mne překvapením, velmi milým překvapením.... Tak nějak jsem po přečtení anotace čekala něco trochu andělského, trochu zamilovaného a trochu normálně psaného... Ale dostalo se mi něčeho překvapivého - krásný příběh několika generací jedné rodiny a jejich přátel, psaný zvláštním stylem, přitom ale deroucí se pod kůži... při čtení jsem se usmívala, plakala, vnímala všechny ty podivnosti různých lidí a hlavně jsem měla pocit, že jsem tam s nimi...
Nádherná kniha, opravdu nádherná..
Kniha měla docela pomalý rozjezd, ovšem docela napínavý... Zhruba v polovině, možná o něco dřív, se ale příběh rozběhl a já jen nerada knihu odkládala... Četla se pěkně, předvídatelná ta kniha taky nebyla, jen teda věk hlavní hrdinky až tak neodpovídal jejímu chování a myšlení... Ale to už tak někdy bývá... Celkově tedy musím říct, že mne kniha velice příjemně překvapila...
Bavila jsem se.... O knize jsem věděla to, že má být vtipná, nic jsem o ní nečetla a nechala jsem si ujít i zdejší komentáře a hodnocení... od knihy jsem tudíž vůbec nic nečekala... Ale..!!! Ale kniha mně pobavila místama tak, že jsem i smíchy vyprskla.. Jistě, není to žádný supr skvělý román, ale na to, jak si příjemně užít dvě odpoledne, je tato kniha ideální..
Této knihy jsem se tak trošku bála - číst v dnešní době starý anglický román asi není úplně in. Ale já to chtěla zkusit, takže jsem byla sama překvapená, jak rychle mě to vtáhlo do děje... Ze začátku jsem měla trochu problém poznávat osoby, ale to odeznělo... Takže jsem postavy poznávala, milovala i nenáviděla, a to doslova... Strašně se mi líbil popis krajiny, kterou jsem úplně viděla před sebou, stejně tak jako Nelly, která kdyby mi zaklepala u dveří, pozvu jí dál a schovam se jí do náruče.. Oproti tomu Heathcliffa jsem fakt nemohla ani vystát a nezachránila to ani jeho celoživotní láska k jediné osobě... Kniha pro mne byla krásným čtecím zážitkem, který mě na chvilku přenesl o pár set let zpět...
Kdysi jsem tuto klasiku začala číst, ale nedočetla ji a odložila. Ale furt jsem si říkala, že bych si jí měla přečíst. Nakonec jsem si ji poslechla jako audio a "dočetla" do konce. Tato klasika mě nijak neuchvátila, o čemž svědčí to, že málokdy knihu odložím nedočtenou. Ale zpracování jako rozhlasová hra bylo výborné, asi proto jsem vydržela do konce. Zajímavé bylo, jak pod vlivem Henryho se z vyjukaného mladíčka Doriana stává nafoukaný spratek, otázkou zůstává, zda-li v něm ta zkaženost byla a Henry jí jen pomohl na svět a nebo zda-li se Henrymu povedlo mistrovské dílo, a to zrození zkaženého člověka..
O dost lepší než Barva kouzel.. Mělo to děj a spád a plno vtipných hlášek.. prostě Zeměplocha..
Pořídila jsem si limitovanou sběratelskou edici a jen škoda, že není pár ilustrací uvnitř knihy..
Přes nenápadný začátek kniha neskutečně gradovala. Nedokázala jsem ji "prokouknout", takže jsem s každou stránkou byla sice blíž pravdě, ale tu jsem dlouho nemohla odhalit. A když k tomu došlo, tak jsem tomu nemohla uvěřit..
Kniha mi přijde originální svým pojetím příběhu - spisovatelka píše svoji poslední knihu a píše ji tak nějak netypicky - a kniha je to opravdu poslední..
Sága o zaklínači pokračuje.. zde navíc famózně s Regisem, Cahirem a Zoltánem.. víc není třeba napsat, baví mě to moc..
Bylo to čtivé a zvláštní a strašidelné a plné duchů a mrtvých... a autorce se povedlo, že jsem přebíhala od jednoho podezřelého ke druhému, ale že toho pravého jsem neodhalila.. Mělo to ale jeden malý háček - konec.... Ach. Ten. Konec.
Při čtení téhle knihy jsem prošla snad všemi možnými pocity - lítost nad smutnou a zdeformovanou Jadie, obdiv k učitelce Torey nad tím, jak zvládá třídu "nezvladatelných" dětí a ještě jí zbývá čas na Jadie, šok a znechucení nad tím, co se malé Jadie ve skutečnosti děje a co je na ní pácháno, napětí, které mi nedovolilo se od knihy odtrhnout.. Přála jsem si šťastný konec a i když byl konec v podstatě otevřený a plno otázek zůstalo nezodpovězeno, Jadie a její dvě slůvka věnovaná učitelce Torey hovoří za vše...
Byla to trochu drsná pohádka, ale napsané to bylo moc hezky.. Prostřední pasáž plná vražd a zabíjení rozhodně není pro malé děti, strašně mi celý příběh připomínal Tajemství staré bambitky..
Podle mě jde o bravurně napsaný příběh pro mladé čtenáře.. Příběh, nad kterým musí popřemýšlet každý, kdo si jej přečte.
Tento díl byl rozhodně lepší než předešlá Pekárna v Brooklynu, ale na Kavárnu v Kodani to nemá. Mrzelo mne, že oproti předchozím dílům se tento věnoval pouze a jenom pečení a romantickému vztahu, já se přitom těšila na toulání po Paříži...
Kniha se mi četla velmi dobře, víceméně jsem se od ní nedokázala odtrhnout.. Na první pohled idylická rodinka Birdových však skrývá nesčetně tajemství a ne všechna tato tajemství se dají pochopit.. Nejsilnějším momentem pro mě asi zůstane okamžik, kdy Megan přišla do domku své matky a objevila její křeslo - ten popis nahromaděných věcí a smradu ve mě vyvolal jak zhnusení, tak i lítost...
Těšila jsem se, že po Trhlině si zase přečtu něco, kde se třeba budu trochu bát.. bohužel, Tma je pro mě zklamání.. začátek by ještě šel, ale pak už mě kniha přestávala bavit.. Škoda.
Tak tahle kniha mi zvedla náladu... Velmi mě bavila, i když tam v podstatě nešlo o nic závažného... ale možná právě proto, že děj byl normální, i postavy byly normální, to tak nějak sedlo dohromady a vznikl z toho nečekaně příjemný knižní zážitek...
Tato kniha je, stejně jako i ostatní knihy od této autorky, prostě úžasná. Úžasná zápletka, úžasný námět, úžasné rozuzlení... Fakt by mně zajímalo,kam na tyhle nápady U.Poznanski chodí... Četla jsem Erebos i Saeculum a každá kniha je svým způsobem geniální, originální a napínavá do posledního momentu..
Anotace téhle knihy mě vůbec nezaujala, i když jsem po ní koukala několikrát. Ale kamarádka mi pokaždý, když jsem měla splín řekla, ať se začtu do Selekce, že mi to sedne... Včera jsem už fakt potřebovala něco, co mi zlepší náladu a tak jsem vzala Selekci do ruky - a už jsem ji z ruky nedala, tedy až po přečtení. Kniha není nijak děsně úchvatná, ani děsně dobrodružná a napínavá, není ani vyloženě dechberoucí, ale právě to mi sedlo.. To, že mě příběh vtáhnul do děje už na druhé či třetí stránce, to, že ač je námět docela naivní, tak je dobře zpracován.. A taky to, že jsem aspoň půldne myslela jen na to, co America, Aspen a Maxon "vyvádějí"... Děkuju, Ali, žes mě nakopla..
Potřebovala jsem něco lehčího, příjemného, oddychového... To vše mi tato kniha dala - ale to bylo taky všechno... Četla jsem několik knih, od kterých jsem čekala odpočinek a daly mi příběh s velkým Pé, tohle ale nebyl ten samý případ.. Ano, je to příjemné čtení, ale rozhodně to není něco, co vám vyrazí dech..
Tak tohle byl parádní knižní zážitek..!!! Jeden z nejlepších v poslední době.... nejen že mi kniha učarovala svým příběhem, ale také svým barvitým vyprávěním o zemích tak dalekých, jako je Norsko a Afrika... Dále pak o době, v níž se příběh odehrává a o lidech, kteří to vše zažili.... Škoda, že příběh nezahrnul i osud třetího bratra, ovšem jak jsem se dočetla, tomu je věnován další díl... Na ten se tedy nesmírně těším, protože když vím, čím si prošel Oskar a Lauritz, jsem o to víc zvědavá, čím si v té době musel projít Sverre...