Aniday komentáře u knih
Zlodějka knih mi od první stránky něžně kladívkem rozbíjela duši na kousky střípků, aby je na konci nechala vybuchnout do pramínků slz...
ten konec mě tak tlačil... musela jsem si ji nakonec vzít do práce, abych se dozvěděla, jak to dopadne...
... pokud šlo autorce o to, abych napětím a zvědavostí pozbyla klidného spánku do doby, než vydá další díl, tak se jí to rozhodně povedlo!
tato kniha by se měla dostat do rukou široké veřejnosti... je totiž mnoho těch, co si spokojeně žijí ve svých malých osobních bublinkách a nevidí ani za práh vlastních dveří...
... přiznám se, že miluju knížky...
a taky se musím přiznat, že v mé rozsáhlé knihovně byste našli jen nepatrné množství knih od českých autorů - nevím proč, stejně jako nevím, proč nečtu detektivky ...
a taky se musím přiznat, že je v ní spousta knih o stromech a taky o indiánech...
možná právě proto si ke mně našla cestu právě tahle kniha...
párkrát na mě někde vykoukla a když už to začalo být podezřelé (náhody neexistují), i přesto, že je od Blonďaté a České autorky a přesto, že jsem jí ve skrytu duše šancí moc nedávala, mě nakonec Absolutně Pohltila...
možná jsem v ní dokonce našla přesně to, co pořád úplně v knihách o indiánech a o stromech nemůžu najít... totiž přesnou podstatu toho, co cítím, že tam být má ale zatím to nikdo neuměl správně nacítit a na(po)psat...
když jsem se ale začetla do téhle knížky, dýchlo na mě přesně to indiánské, svobodné, spjaté s přírodou, naslouchající, užaslé... takové to krásno, které umí tak, jako indián, vypovědět jen málokdo...
a proto, pokud si chcete přečíst něco hladivého po duši, a zároveň se zasnít po indiánsku, počtěte si... Howgh...
... je úžasným nahlédnutím do světa vlků... do jejich podstaty, nitra, vnímání a srdce ... měla by být zařazena do povinné četby, protože je napsána s velkým srdcem a poselstvím pro nás i ty po nás ...
vyčerpávající krásné vyprávění... většinou zvítězí kniha nad filmem či obráceně... u Ranhojiče bych se netroufla rozhodnout jen pro jednu variantu...
"Zpátky se otočil jen jednou, aby si tu chvíli vštípil do paměti, udělal za vším čáru, zapečetil vzpomínky..." úžasné dobrodružství, které si i já uchovám v paměti a jednou se k němu jistě vrátím...
dřív než kniha, mě zastihl stejnojmenný seriál, který vzhledem k věrně zachycené až hmatatelné surovosti té doby, ve mně vzbudil o mnoho víc emocí, než kniha samotná...
„Nikde není nic zbytečného, všechno má svůj účel a smysl. Jen lidé jako by se z toho pořádku vymykali, jako by se na ně nevztahovaly zákony, které ovládají přírodu... "
naprosto skvělá knížka! i když mi chemie, fyzika atd. nikdy nic moc neříkala, tohle "solové" vyprávění mě totálně pohltilo a stáhlo za hranice naší planety 8)
blíží se konec, cítím to! vůbec se mi nechce skončit tento příběh... chtěla bych v něm zůstat... napořád...
na začátku jsem si říkala, že to bude takový průměr... zhruba ve druhé třetině jsem příběh začala prožívat a teď na konci tu sedím uplakaná jak už dlouho ne... krásné psí vyprávění opravdu 8)
no jo, dobře, přiznávám se... nakonec přece jen i mě Harry dostal... 8)
po dočtení jsem se musela se psem projít... vstřebat emoce, zvraty, překvapení... pohltila mě...
milé, srdečné, opravdové, výstižné, vskutku krása v maličkosti... děkuji...
po dočtení ve mně zůstala hořkost, smutek... nad tou realitou, která právě teď snad úplně nejvíc dotírá ze všech světových stran... přeji nám víc takových úžasných a zapálených lidí, kterým není lhostejný domov nás všech...
překlad a chyby - ou... ale já si ji vybrala kvůli příběhům a té úžasné ilustraci, která mě přenesla do zimní pohádky mávnutím kouzelného proutku během okamžiku...
tak tohle je naprosto absolutní pecka! takhle inspirativní, vtipnou, milou, upřímnou, no prostě boží knihu jsem ještě nečetla! autorka mi neotevřela jen oči, ale i mysl, srdce, rozum a vlastně celý vesmír 8) děkuji!