Anna27 komentáře u knih
Krásné básně. Haiku je zajímavá, určitě nezůstanu u jedné knihy.
Ilustrace se mi strašně líbí, i námět knihy. Mám přečtené dva díly a přečtu i další. Tenhle komiks je jak pro deti, tak pro dospělé.
Kniha je dobře napsána. Líbí se mi, že je to psané z pohledu člověka, který pracoval pro SS, jsou tam shrnuty soudní líčení, zmiňovány osoby, které již v jiné knize figurují (např. Wilhelm Brasse/Fotograf z Osvětimi). Je to zase jinak pojaté, než jsem zvyklá. Kniha je čtivá a našla jsem v ní opět nějaké nové informace. Pokud se o 2. sv. v. zajímáte, doporučuji si přečíst. :-)
Kniha je čtivá, zajímavá, ale taky poslední, co jsem si od Radky přečetla. Nemůžu se totiž v žádné z jejích knih ztotožnit s hlavní postavou, protože ta se vždy projevuje úplně mimo normální uvažování. Ve všem, co jsem od ní četla se postavy chovají jako pacienti z blázince, ačkoliv samotná myšlenka příběhu špatná není. Prostě po dočtení jsem plná negativních pocitů. Ale je to jen můj názor, někomu se tento styl psaní líbit určitě může.
Zpracováni příběhu Dity Krausové se mi velice líbilo. Čtivé, zase pohled na Osvětim z jiného prostředí. Doporučuji.
Tento díl mě dostal ještě více než ten první. Příběh lásky, která si k sobě opět najde cestu. Na odlehčení od jiných více složitých knih je tohle ideální volba. Nejsem bůhví jaký snílek a romantik, i přesto mě kniha nadchla a byla přečtena za jedno dopoledne. :-)
Tomuto příběhu asi vůbec nic nechybělo. Sáhla jsem po něm náhodou a jsem za to moc ráda, příjemně se četl, velmi zajímavé zpracování.
Nebylo to vůbec špatné. Trošku jiný styl psaní, než jsem u detektivek doposud byla zvyklá, ale jo, bavilo mě to. Poslouchala jsem jako audio, skvěle namluvil Hynek Čermák. Jediná pasáž, která mi vadila byl Harry - opilec. Ale pak to zas vyrovnal a určitě pokračuju v sérii.
Můj první western komiks. Kirby vypadal jako Chris Hemsworth, o to víc jsem čekala romantický happyend, naivka. Nejsem (zatím) expert na komiksové autory, ale tenhle příběh byl skvělý, i přes dramatický a temný námět se mi moc líbil.
Udivilo mě tak nízké hodnocení, protože po přečtení mohu knihu jen doporučit. Bylo to vtipné, četlo se to samo. Vědeckých poznatků o kleptomanii tam zas nebylo tolik, aby to nudilo. Konec se mi zdál skvěle pomyšlený. Za mě výborná Odeonka.
Téma je mi blízké, takže můj názor je, že Piki mohla situaci řešit jiným způsobem. Styl života který vedla před panickou poruchou by nejspíš dohnal k depresím každého. Ono zábava je super věc, ale pokud neřešíte nic jiného i to vás přestane časem bavit. Musí být v životě prostě nějaká rovnováha. Knížka se ale četla dobře, líbil se mi i doslov. Určitě ve vás bude i po dočtení nějaký čas rezonovat.
Řekla bych takový průměr, některé povídky byly dost zvláštní, některé z ostrovních povídaček zahrnovaly příliš absurdit a nebo byly takové nezajímavé. Kdyby se autor zaměřil čistě na smyšlené hororové povídky, myslím, že by se mu to skvěle dařilo. V knize nejpovedenější shledávám povídku "Větvoví" a "Jáma", to jsem měla fakt husinu. Přečtením knihy ale chybu neuděláte.
Joe je psychopat, ale člověk mu celou dobu fandí, aby se na něj nepřišlo, i když mnohdy je až k neuvěřěření, že dávno není za mřížemi. Příběh mě bavil, i ten jejich prapodivný vztah s Love. Sice nepochopím, když jí Joe řekl, co všechno udělal za hrůzy, že s ním dokázala i nadále žít, ale tak nějak jsou oba svým způsobem pošahaní, takže se k sobě hodí. Předchozí díl jsem zatím nečetla, ale to nejpodstatnější se shrnulo i tady, takže jsem si udělala představu. Nejspíš dám šanci i seriálu.
"Tady byla Britt-Marie" jsem četla první, takže při začátku této knížky jsem si říkala: další protivná ženská s tímhle jménem? To snad ne. Pak jsem zjistila, že tahle kniha by se měla číst první. Ačkoliv ten příběh není můj žánr, nemá to takový spád, mohl by se zdát nudným, dlouhým, atd., tak Backman má tu schopnost, že dokáže tak skvěle popsat postavy, situace, pocity, že příběh zkrátka musíte dočíst, abyste zjistili, jak to dopadlo. Za mě určitě stojí za přečtení. Je to taková oddechovka. Ale Britt-Marii bych za sousedku rozhodně nechtěla. Jediné, co mi přišlo takové absurdní byl pravopis babičky. Protože pochybuji, že jako doktorka by měla v každém slově chybu v i/y. To jen taková maličkost, co mi neseděla.
Tohle je vtipné, sarkastické, rozhodně stojí za přečtení. :)
Opět přečteno jedním dechem a doporučuji malým i velkým čtenářům. Úžasně napsaný příběh.
U Kristiny jsem dostala do rukou poprvé knihu Davidovy hvězdy, hned po ní jsem přečetla Potopu a nutně jsem doma musela mít všechny, takže teď čtu pěkně od 1. dílu a je to stejné jako vždy. Má to spád, je to napínavé, čtivé a za mě je to jedna z nejlepších detektivních sérií.
Agatha má promyšlené detektivky. Nikdy bych nevěřila, že mě takto budou bavit. Zajímavé postavy, osudy, situace. Určitě doporučuji a už se těším až uvidím některou z Agathiných příběhů jako divadelní hru. :)