anna492 komentáře u knih
Od tohoto žánru člověk moc nečeká, ale četlo se mi to krásně. Ideální knížka na dovolenou, má očekávání nejen naplnila, spíš i předčila.
Není pochyb o tom, že Kateřina Tučková je Paní Autorka. Dílo je propracované, vážím si jeho edukativního charakteru. Jak asi každý příčetný člověk očekává, kniha, jejímž stěžejním tématem je pronásledování řeholnic za dob komunismu, rozhodně není veselá a násilí se nevyhne. Já se ale ptám, opravdu je nutné, aby jakákoliv žena, která se v knize byť jen mihne, byla trpitelkou a nositelkou křivd? Musí být opravdu všechny ženy v knize vystavené ponižování, znásilňování, bití, tyranii, mučení, potratům nebo ztrátě dítěte? Přehnané množství utrpení na mě působilo jako volání po pozornosti a snaha šokovat na každé stránce za každou cenu.
Krásný čtenářský zážitek, má vše, co člověk od knihy očekává - hlubokou myšlenku, dojetí, nečernobílé postavy. Těžko uvěřit, že kniha už je tak stará, vyznívá nadčasově.
Dějově jednoduchý příběh, jehož síla spočívá v psychologii postav, neodolatelné exotičnosti indiánského prostředí a úchvatných přírodních scenériích. Objemově nenáročná knížka mě hluboce zasáhla a přivedla do deprese z egoismu západní civilizace podmaňující si vše živé.
(SPOILER) Krásná knížka, co utkví v paměti. Začátek mi atmosférou připomínal Želary, těžko jsem pak prodýchávala, jak se mladé radostné manželství přetavilo v syrovou realitu rození dětí a těžké dřiny. Přesto všechno zůstávala knížka po celou dobu prostoupena lidskou dobrotou a nadějí. Kniha mě přimněla přemýšlet nad tím, jak strašně výzmanou roli v právech žen hraje efektivní kontrola početí.
Celkem předvídatelné, ale příjemné odpočinkové čtení.
Jako milovník obrazů dystopických společností jsem si užila zejména první část, která se věnuje právě popisu společnosti, vyobrazení sociálních vazeb, motivů konání, … Druhá půlka mi ubíhala pomaleji, ale kdo má rád akční scény, tak ji určitě ocení. Pohodový dvou set stránkový rozsah vnímám jako plus.
Zápletka předvídatelná, děj nereálný, charaktery postav velice zjednodušené. Ani jazykově mě kniha moc nezaujala, u vět typu “když mě políbil, rozlétly se mi v břiše tisíce motýlů” jsem se pak vyloženě chytala za hlavu. Celkově mi dílo přišlo spíš jako román pro dívky od 12 let…
Knize jsem se záměrně dlouho vyhýbala, bála jsem se, že bude až moc depresivní a četba bude psychicky vyčerpávající. Nakonec jsem se k ní propracovala v rámci čtenářské výzvy a jsem za to ráda. Samozřejmě je to smutná knížka, u které jsem si občas poplakala, ale tím, že je psána s jakousi lehkostí, tak nabízí jiné roviny a širší paletu emocí. Rozhodně podněcuje k zamyšlení nad životními hodnotami.
Milá nenáročná knížka, co pohladí po duši, zejména jste-li milovník psů.
Mimořádný čtenářský zážitek! Způsob, jakým jsem hltala každou stránku a nebyla schopna se od knížky odtrhnout, mě přenesl zpátky do dětství, kdy bylo normální nechat se jen tak unášet příběhem a nevnímat svět okolo.
Líbí se mi, jak autorka (nejen v této knize) píše o veskrze neveselých životech s takovou přirozeností a lehkostí, že to nepůsobí moc depresivně. Děj sice není nabitý, ale i přesto knížka až neuvěřitelně rychle ubíhá. Pro mě je to příběh o krizi - osobní i manželské. Věřím, že ji hlavní hrdina jednou aspoň částečně překoná. Přiznám se, že mě oba manželé rozčilovali neschopností komunikovat a vzájemnou neempatií. Moc bych si přála pokračování, ten stejný příběh, ale Markétinýma očima.
Za mě super :) První příběh je takovým oddechovým vykreslením nespokojené báby, ale postupně to graduje a další kapitoly na pozadí každodenních problémů poodkrývají hlubší životní příběhy. Kniha se tak svojí syrovostí plíživě vrývá pod kůži. Ve vyobrazení charakteru obyvatel dědiny mi scházel protipól všudypřítomného přinasrání a životní frustrace, který by dodal aspoň trošku naděje a optimismu.
Tešila jsem se na klasickou detektivku, kde možná vyplave v průběhu vyšetřování na povrch nějaký ten škaredý škraloup z minulosti, který vysvětlí motivy pachatele... Tohle bylo ale úplně jiný, mnohem silnější, kafe. Občas si říkám, že psychicky náročnější knížky by měli mít na přebalu “ministerstvo zdravotnictví varuje…” Zrovna u téhle knížky by se to hodilo, protože ty kriminální činy, co kniha popisuje, jsem si nikdy nechtěla představovat ani na ně myslet. Slabším povahám nedoporučuji. Příjemně mě překvapila práce s jazykem, plná neobvyklých přirovnání a popisů. Naopak celkem mě nudilo všudypřítomné repetitivní pití kávy nebo horké čokolodády, které se mi chvílemi jevilo jako základový kámen knihy.
Knihu jsem se rozhodla nedočíst, protože pro mě byla příliš psychicky náročná, nemohu tedy hodnotit. Kromě osudů lidí postižených černobylskou katastrofou se setkáváme s dalšími tragickými příběhy, např. při vysídlování národnostních menšin po rozpadu SSSR.
Příjemná a zároveň inteligentní četba na dovolenou. Autorův humor mě často nahlas rozesmál. Krátké faktografické pasáže byly pro mě vítaným zpestřením.
Wow! Pět hvězdiček si schovávám jen pro mimořádná díla - a toto je určitě jedno z nich. Knihu jsem hodně prožívala - i v krátkých mezičasech, kdy jsem zrovna nečetla, jsem o ní neustále přemýšlela. V určité chvíli (Ňak ňak ňak) se pro mě kniha stala velice psychicky náročnou a zvažovala jsem, že ji odložím. Zrnko naděje v lepší zítřky a stále narůstající tempo událostí a mě však úplně pohltily a já dílo dočetla jedním dechem až do konce. Čtenářsky je to mimořádný zážitek, autor je opravdu král svého oboru.
Kniha mě zcela pohltila, přečetla jsem ji jedním dechem. Dost mě to překvapilo, protože běžně fantasy nečtu. Do knížky jsem šla díky čtenářské výzvě a vysokému hodnocení. Jediné co mě zamrzelo, byl otevřený konec. Ten mě ale navnadil na pokračování a už teď vím, že určitě budu pokračovat Fajou a Nastereou.
Velice originální literární počin, který nelze srovnávat s příběhy Harryho Holea, protože se jedná o něco úplně jiného. Doporučuji si před četbou osvěžit původního Shakespearova Macbetha, abyste mohli plně docenit propracovat odkazů a paralel. Já to bohužel udělala až zpětně a dost souvislostí mi kvůli tomu unikalo.
Krásný avšak bolestný výlet do Paříže devatenáctého století se vším co k tomu patří - kurtizány, vévodové, kočáry, garderóby, klobouky, plesy a divadla... V závěru knihy je plně rozvinuta otázka společeských konvencí, která probublává celou knihou. Pro současného čtenáře jsou tato morální dilemata jen těžko pochopitelná, avšak o to zajímavější, neboť servírují exotickou chuť dob dávno minulých.