Anne Leyyd komentáře u knih
Po skvělé Nebezpečné lásce jsem se nemohla dočkat, až se vrhnu na tuto knihu.
Jak jsem se pak pustila do čtení, byla jsem velmi PŘÍJEMNĚ překvapená, že se děj sune dopředu bez nějakých zbytečných protahování či kliček. Všechno šlo ráz na ráz a já četla jak zařezaná, stránky letěly a hups už jsem byla v polovině. Příběh mě tak pohltil, že jsem doslova v jedné ruce držela nějaký kuchyňský nástroj a dodělávala oběd a v té druhé knížku. Jop, když se do něčeho začtu, tak nevím kdy přestat :D
Nicméně k ději – velmi svižně, příjemně plynoucí. U rozhovorů Roberta a Johnnyho jsem hýkala smíchy jak osel. Vývoj děje, jakým se nakonec ubral, jsem nečekala. Myslela jsem, že se do sebe Robert s Joan zamilují a ona teprve potom bude váhat, jestli ho teda zabít nebo ne, nebo třeba na něj bude ve spánku mířit, ale zarazí ji Johnny anebo sám Robert, proto mě mile překvapilo, že jsem se sekla. I když na jednu stranu bych dala přednost pomalejšímu rozjezdu vztahu jako u Michaela a Paige, na druhou je fakt, že Robert je JINÁ nátura a Joan to samé.
Trochu mi vadila ta dlaždičská mluva, ovšem zase je asi třeba chápat, že u mužů z mafie těžko čekat vzletné výrazy. Nicméně bych byla raději, pokud by to nebylo v takové míře… zkrátka asi záleží na každém, jak to bere.
Když se do příběhu dostali i Michael a Paige, byla jsem šťastná jak blecha. Bylo pěkné podívat se za nimi, jak se jim daří. Hrozně mě to bavilo a smála jsem se jak střelená. Vlastně celou druhou polovinu knihy jsem se uculovala. Zkrátka se mi příběh hrozně líbil, četlo se to jedním dechem, opět bez hluchých míst, hrozně nerada a těžko jsem se čtením přestávala.
Trochu jsem sice čekala (možná doufala), že ještě nastane nějaký ten ZVRAT ke konci – třeba že se Toro nějak dostane z vězení a půjde po Joan a Robert ji bude muset vysekat z průšvihu podruhé, ovšem na tu druhou stranu (jako správná romantická duše) jsem si užívala takové ty starosti hezčího druhu: ANEB jak zařídit pokoj pro dítě a co dělat, když vám žena řekne, že je jí jedno kde bude bydlet – není to nějaká zkouška? :D
Ještě ve mně hrklo, že se bude historie opakovat – a ačkoliv jsem chápala Michaelův názor, taky jsem chápala, jak by se cítila Kobra (i když ji tedy nesnáším) a Robertův otec. Takže jsem ráda, že se to nakonec vyřešilo jinak – to bylo také naprosto nečekané.
Moc se mi líbí myšlenky obou příběhu – že když se i těžký (no, Michael spíš lehčí) mafián zamiluje, udělá přece jen VŠECHNO pro to, aby si svou lásku udržel, ať to stojí co chce.
A nakonec – poslední 2 věty knihy byly super :D Nemůžu se dočkat 3 knihy z Bavettovic kruhu.
Ke knize jsem se dostala díky stejnojmennému filmu, který se mi (až na pár nechutných scén s mozkem) opravdu líbil. Přišlo mi to originální, vtipné a romantické. Navíc Nicolas Hoult a Theresa Palmer hráli skvěle. Tak jsem myslela, že kniha bude podobná.
No, jak se to vezme – postava Julie mě vyvedla z omylu, protože byla úplně jiná než ve filmu, což mě docela zklamalo.
Knihu jsem však přestala číst kvůli tomu, že mi to opravdu přišlo nechutné až moc. Já nevím… ještě bych skousla ten mozek pro vzpomínky, ALE škola pro děti kde se učí zabíjet Živé, tzv. kostel, pak pokus o sex mezi zombiemi… no, zkrátka ČEKALA JSEM NĚCO JINÉHO a méně nechutného. Cíťa nejsem, jenže tohle bylo moc i na mě.
Warm bodies - snad jeden z mála filmů v historii, o kterém můžu prohlásit, že je MNOHEM LEPŠÍ, než jeho knižní předloha.
Když jsem viděla pochvalnou recenzi na tuhle knihu od mé kamarádky na blogu, byla jsem rozhodnutá, že si ji nepřečtu. Nevěřím totiž českým autorům (pokud nepočítám Němcovou, Čapka, Kutinovou…) Nakonec mi to ale nedalo a jsem hrozně ráda, že jsem se přes svoje předsudky dostala.
Kniha byla napsaná velmi čtivým a milým způsobem. Nenašla jsem jedinou kapitolu, v níž bych se nudila. Zápletka příběhu byla velmi originální (především začátek), pak už se tak nějak dalo předpokládat, jak bude děj probíhat dál, ale to nic nezměnilo na tom, že jsem si čtení opravdu užívala. Vtipné, svižné, romantické, s kapkou napětí.
Pár kapitol před konec jsem si říkala, jestli si jako nedělá s tou nehodou autorka legraci. Ale po chvilce přemýšlení mě napadlo, že by to mohlo dopadnout přesně tak, jak to nakonec dopadlo, takže jsem ani na dálku K. Petrusovou nekamenovala. A i přesto, že jsem ten konec čekala, tak jsem se pak celou dobu usmívala jak osel, protože se mi to prostě moc líbilo :-)
Nemůžu se dočkat, až se vrhnu na druhou knihu a doufám, že bude stejně skvělá jako tahle nebo ještě lepší :-) Bylo mi na konci trochu líto Roberta, ale na druhou stranu, je možné, že se chlapec taky dočká :-)
Moc jsem od této knížky nečekala, ale tím víc jsem byla překvapená a nadšená tím, jaká nakonec byla – skvělá! S andělskou tématikou jsem četla jen pár povídek a ty mě nikdy natolik neoslovily, hlavně kvůli slabší propracovanosti. Tento příběh je ovšem jiná liga - čteno jedním dechem.
C. Hand píše velice příjemně, čtivě. Má poutavý styl vyprávění, popisy mě nenudily, dovedla jsem si díky nim představit celou scénu.
Po tomhle 1. díle se zdá, že autorka má celý příběh dobře rozvržený a propojený. Postavy jsou hrozně fajn, žádní dokonalci, zkrátka ŽIVÉ POSTAVY s chybami.
Ačkoliv jsem většinou pro to, aby hlavní hrdinka byla s tím klukem, který se v knize objeví jako první, tady to byla JASNÁ VÝJIMKA – z celé duše jsem s Clarou pro Tuckera a aťsi je Christian superdobrý, pro mě prostě na celé čáře vyhrál Tucker. Každou scénu s ním jsem si užívala, a jakmile jsem uviděla název jedné z kapitol – „Léto s kovbojem“, málem jsem spadla ze židle nadšením :-)
Na 2. díl se moc těším, ačkoliv tedy jeho anotace působí dost špatně… ale budu doufat, že ten, na koho to padne, nebude NIKDO z mých oblíbených. Což je ode mě hodně naivní vzhledem k tomu, že kromě Černokřídlých mám ráda všechny.
Vřele doporučuji!
Ke knize jsem se dostala díky filmu, který se mi (až na pár blbých scén) opravdu líbil a oslovil mě originálním nápadem.
Když srovnám oboje, tak musím říct, že v něčem se mi více líbil film a v jiném zase naopak kniha. Co se ale týká právě jí, tak se četla dobře. Sice mě jako holku moc nebavilo XY pasáží o americkém fotbale atd. ale přežít se to dalo. Opravdu je ale pro mě nepředstavitelné, jak tomu někdo může propadnout AŽ TAK MOC (jako Patův otec). Nechápu a upřímně obdivuju manželky těchto fanatiků, že to s nimi vydrží.
Styl psaní autora se mi líbil, nenudila jsem se. Pat podával svoje emoce upřímně, bez příkras a bylo pěkné, jak o všem hodně přemýšlel, zvažoval svoje možnosti, snažil se být lepší, laskavější.
Postava Tiffany se mi líbila více, než ve filmu, ale představovala jsem si jako Jennifer Lawrence :-)
Celkový dojem z knihy si odnáším dobrý, nelituju toho, že jsem si ji přečetla. Víc než film mě oslovilo to, že se na hlavní hrdiny pořád pohlíželo jako na duševně trochu jinde (ne cvoky, ale prostě šlo poznat, že jejich uvažování není úplně běžné), zatímco film na mě působil tak, že se oba „uzdravili“ – ale to je asi věc názoru. Zkrátka velmi originální, příjemný, procítěný příběh, na který nezapomenu.
4 hvězdy si určitě zaslouží ;-)
Druhá kniha, kterou jsem od tohoto autora přečetla a musím říct, že byla ještě MNOHEM LEPŠÍ, než ta první.
Guillaume Musso je mistr ve vytváření komplikovaných a zamotaných příběhů, ve kterých se ale VY JAKO ČTENÁŘ, dokážete skvěle orientovat.
Příběh byl originální, se složitými charaktery postav a naprosto NEČEKANÝM rozuzlením. Tak nejméně 7x jsem si představovala, jak to bude dál a jak to dopadne a sekla jsem se pokaždé. Pokaždé příběh změnil směr o 360° a já pořád tápala v nejistotě – a přesně to je skvělé, protože můžete být překvapeni a to jsem opravdu na konci byla.
Super kniha, skvělý příběh a pokud od Guillaume Mussoa ještě vyjde nějaká kniha v češtině, hladově se na ni vrhnu ;-)
Na pokračování série Matched jsem se po dočtení 1. dílu vážně těšila, musím však říct, že jsem byla VELMI VELMI VELMI zklamaná.
Děj celé knihy se tak nějak... táááhnul. Ano, akce tam sice byla, jenže spíše krátká a popsaná tak zvláštně, až to ve mě vyvolávalo pocit, jakoby to hrdinové neprožívali, ale spíše sami POPISOVALI, což se mi snad u žádné knihy ještě nestalo.
Co se však autorce povedlo naprosto bravurně, tak ve mně evokovat pocit deprese. Po celou dobu četby jsem měla nějak podivně sevřenou hruď jako bych se nemohla řádně nadechnout, což mi na dojmu z knihy tedy vůbec nepřidalo.
Pár vět mě skutečně zaujalo a vypsala jsem si je, nicméně to je tak všechno :-(
Jak už jsem psala u předchozího dílu, tak tato série měla našlápnuto velmi dobře, nicméně tímto dílem si můj zájem zcela zpečetila, protože akce pramálo, zvláštní styl vyprávění, postavy jako by byly po většinu dobu ve stavu mimózním a celkově... nic moc. Škoda.
Po zklamání z Ukolébavky jsem docela váhala, jestli si od Sarah Dessen zkusit přečíst ještě něco jiného. Nakonec jsem si ale řekla, že druhou šanci si zaslouží každý, a tak jsem se do ní pustila. Jsem opravdu ráda, že jsem to udělala :-)
Kniha „Poslouchej!“ – se mi líbila 100x víc. Vtáhla mě do děje daleko propracovanějším, hlubším a silnějším příběhem. Autorka si s ním bravurně poradila, až se mi nechtělo věřit, že to je ta samá.
Nudné pasáže jsem ani nezaznamenala. Kniha se dotýkala docela citlivých témat a vzpomněla jsem si díky ní na skvělý film „Mluv“, který se zabýval něčím podobným.
Postavy byly velice sympatické, děj pěkně plynul, ani jsem se od něj nemohla odtrhnout. Skleněný dům, pohledy zvenčí, kdy všechno vypadá jinak než jak to kolikrát je, to, že na každou věc se všichni díváme rozličným způsobem a třeba jen na jedinou vzpomínku existuje bezpočet úhlů pohledu od každého jednotlivce… to mě opravdu zaujalo a oslovilo.
Konec se mi hrozně líbil, a opravdu jsem byla STRAŠNĚ ráda, že Owenovi „ujely nervy“ na té správné hubě :D
Knížku bych vřele doporučila. Hrozně hezký příběh za 5 hvězdiček z 5 možných :-)
Chtěla bych upozornit všechny čtenáře, aby si při nákupu této knihy vždy ověřili, zda mají ve svém výtisku všechny kapitoly - konkrétně zda po kapitole č. 21 následuje kapitola 22. Dnes jsem byla knihu reklamovat s tím, že 4 kapitoly se v knize opakovaly (přesněji kapitoly č. 18-21) a naopak chyběly kapitoly 22-24. Při žádosti o výměnu v knihkupectví se přišlo na to, že i druhá kniha na prodejně má tuto vadu - tudíž je možné, že jich bude v ČR více.
Na knihu pro děti to bylo čtivé a napsané tak, že si z toho ti menší odnesou spoustu zajímavých informací. Já si obzory určitě zase rozšířila a některé oprášila. Jediné 2 důvody, proč nedám plný počet hvězd, je několik chyb (překlepů), kterých jsem si všimla. Myslím, že v knihách pro děti by si na to odpovědní redaktoři měli dávat pozor dvojnásob. A ta druhá věc - klení hlavního hrdiny hned na prvních stranách? A bez nějaké výchovné dohry? Opravdu to někomu přijde normální? Ach jo :-(
Knihu jsem si maximálně užila - obsahuje kupu moudrosti, náměty k zamyšlení a špetku pobavení. Určitě doporučuji ;-)
Skvělý, čtivý příběh s chytrými a velmi reálně působícími hlavními hrdiny. Nebýt jednoho bodu na konci, dala bych 5 hvězd, takto dávám 4 a počkám si, jak se to vyvine v pokračování. Pokud to nebude tak prvoplánové, jak to zde působilo, zdvihnu hodnocení na 5. Jinak nemám, co bych vytkla. Více v recenzi.
Tato kniha je velmi pohodová, odpočinková. Žádné složitosti. Myslím, že přesně takovou si občas rád přečte každý - takže pro tyto účely je perfektní. Líbila se mi ich forma z pohledu hlavního hrdiny - přičemž knihu napsala žena.
MOŽNÝ SPOILER
Jediné, co mi na takovýchto příbězích začíná trochu vadit, je to, že se hlavní hrdinové dají dohromady až na konci a my si tak nemůžeme užít více jejich společných dialogů a scén - tedy to, co bylo dál, když se KONEČNĚ dali do kupy… Opravdu bych se ráda podívala dál než za první / druhou pusu… Jinak ale dávám 3 - 4 * Podruhé si knihu číst asi nebudu, ale za to jednou jsem docela ráda :-)
Trochu jsem váhala, zda v četbě pokračovat, ale před polovinou se to výrazně zlepšilo. Takže nakonec jsem byla moc ráda, že jsem knihu neodložila. Taky mě příjemně překvapilo, že sem autorka zařadila i vážnější téma s firmou, které celkovou úroveň příběhu zvedlo.
Nejlepší scény:
- Single Ladies alias Pane Jamasaki (:D :D :D)
- u klenotníka, kde Sam zadával výrobu repliky prstenu (:D)
- když Sam na večírku zjistil, kolik mailů Poppy poslala (:D)
Rozhodně jeden z lepších románů a originální konec :D Doporučuji a dávám 4 *
Tak tohle bylo... nečekaně zajímavé. S knihou Na lovu je Krutá krása podle mě nejlepšími retellingy Krásky a zvířete. A tento příběh v sobě navíc, měl něco navíc :-) Více v recenzi.
Nečekala jsem, že se mi to bude líbit... Ne vše jsem pochopila a ne vše ke mě proniklo, ale to, co se dostalo za hranice, mě opravdu oslovilo. Asi se k této sbírce ještě v budoucnu vrátím. A samozřejmě mě potěšila Pokora a vzpomínky na Školu základ života. Zase se na ni někdy musím mrknout :-)
Taková jednohubka pro lehké pobavení :-) Několikrát jsem se zasmála, několikrát se pousmála. Možná že jako matku by mě to chytilo víc. Každopádně za jedno přečtení to stálo. A mám za to, že v této knížce se opravdu najdou všichni - ne ve všem, ale všichni v něčem :D A některé kresby byly perfektní :D
Musím říct, že to bylo strašně zajímavé a napínavé. Sice to nebyla tak docela ženská verze Jasona Bournea, kterou jsem čekala, ale i tak to mělo páru. Sympatické postavy, skvělé zapojení ještě lepších čtyřnohých postav a uspokojivý konec.
MOŽNÝ SPOILER
Jediné, co musím vytknout, tak byl samotný rozběh vztahu hlavních postav. Jejich seznámení bylo rozhodně jedno z nejoriginálnějších, jaké jsem kdy v životě četla (ne-li nejoriginálnější). A ne, nemám na mysli to metro ale to POTOM. Ale nedovedla jsem uvěřit té RYCHLOSTI, s jakou se do ní zamiloval, spíš jsem opravdu na dost dlouho věřila, že snad i ON je tajný agent a hraje to na ni. Takže toto bych rozhodně vytkla. Jinak se mi ale nová kniha jedné z mých nejoblíbenějších autorek velmi líbila a už se těším, s čím novým zase přijde :-) Takže celkové hodnocení vidím na 5 slabších *
Může obsahovat SPOILERY
No, na druhý díl jsem se vrhla se smíšenými pocity naštvání a těšení. Naštvání proto, jak dopadlo Město z kostí a těšení na to, že se SNAD UŽ „sourozenecké“ vztahy KONEČNĚ ukáží v pravém světle.
Bohužel :-( Upřímně přiznávám, že jsem to nevydržela a musela si na netu najít, jak to je doopravdy, jelikož jsem měla po první knize dojem, že mě asi klepne. Opravdu nemám ráda, když se čtenář takhle tahá za nos. V něčem jiném klidně, ale zrovna ve vztahu Clary a Jace? UŽ DOST, PROSÍM.
Ale jinak k ději a knize – styl psaní na stejně dobré úrovni jako předchozí díl, vtipné, napínavé, propletené a složité, dobrodružné, plné akce… Zkrátka příběh se vším všudy.
2x jsem v knize chtěla autorku zakousnout na dálku a to kvůli Simonovi. Poprvé jsem si říkala „snad né“ ale podruhé už jsem se vážně smiřovala s tím, že je pryč na dobro. Ale naštěstí – uff :-)
Jace – jako minule – jeden z tahounů příběhu, arogantní pořád (ještě že tak :-)). Jeho humor jsem si opravdu zamilovala a stejně jako jeho postavu.
Dalším mým oblíbencem se stal Luke. Tak skvělého vlkodlaka jsem ještě neviděla (ne, Jacobe, ty fakt ne).
Na 3. díl se opravdu těším, i když si teď dám od Nástrojů smrti kratší pauzu a doufám, DOUFÁM, že už konečně přestane C. Clare Jace a Clary trápit tím hrozným sourozeneckým prokletím.
Tato (pro mě) 2. kniha od A. Christie se mi líbila více než Deset černoušků. A to především díky postavě H. Poirota a pozitivnějšímu nádechu celé knihy. Příběh se četl sám, naprosto neměl hluchá místa a opravdu jsem byla celou dobu napjatá, zvědavá, spekulovala jsem o možných vrazích atd. Nicméně jsem zjistila, že na detektivky se raději podívám ve filmových / seriálových zpracováních. Přijde mi, že jakmile už jednou zjistím pointu, nemám absolutně žádné nutkání pro re-reading. Anebo jsem ještě nepřečetla ten správný typ detektivky :D
Tudíž dávám 4 lepší * a doporučuji milovníkům detektivek.
(SPOILER: Mimochodem - trochu mě zklamalo objasnění toho nelidského řevu během vraždy - alias balonky.)