Anne97 komentáře u knih
Pýcha a předsudek je velmi vychvalované dílo, které však podle mého názoru nesedne úplně každému. Člověk si musí libovat v dialozích a v sáhodlouhých výpravách do hlubin duše postav, aby se do takového příběhu dokázal začíst. Mně osobně si ale styl, s jakým je knížka psaná, okamžitě získal. Jane Austenová skvěle vykresluje životy lidí na přelomu 18. a 19. století. Její postavy jsou plastické, postupně se vyvíjejí a jejich vlastnosti nejsou černobílé. Můj obdiv si však v tomto díle autorka získala především tím, jak se neváhala obout do celé tehdejší společnosti. V době, kdy se zrovna moc nenosilo, aby měla žena své vlastní názory, to bylo opravdu úctyhodné. Pýcha a předsudek nebylo první dílo, které jsem od Jane Austenové četla, ale musím říct, že právem patří mezi to nejlepší.
Knihu jsem přečetla téměř za jeden den a už teď mohu říci, že se k ní jednou znovu vrátím. Nejedná se o žádný strhující příběh, zápletka s uneseným tělem se mi zdála místy trošku nereálná a možná by bylo dokonce bývalo lepší, kdyby se Lauren z kóma vůbec neprobudila, ale autor si mě přesto úplně získal. Líbilo se mi, že měl toto téma (na můj vkus) nastudované a věděl o čem mluví. Postavy mě bavily, hlavně Paul, jenž měl po ruce vždy vtipnou a trefnou hlášku, které jsem se od srdce zasmála. Kniha si mě však získala především pro to, jakým způsobem autor vylíčil pomíjivost a krásu života. Na světě by bylo mnohem pěkněji, kdybychom žili každý nový den tak naplno, jako hlavní postavy... Knihu můžu jen doporučit. Pokud jste viděli stejně jako já prvně film, zjistíte, že s knihou toho moc podobného nemá, což je možná jenom dobře.
Na závěr bych už jen citovala autora, "Nikdo není majitelem štěstí. Máme jen dekret a jsme nájemníci. A nájem se musí platit pravidelně. Velmi rychle tě můžou vyhodit."
Jako milovníka dobré kávy mě tato knížka okamžitě zaujala a těšila jsem se, jak si autorka s tímto tématem poradí. Hodnocení něco málo přes sedmdesát procent mě zarazilo, ale přesto jsem se rozhodla dát knížce šanci. Musím však říct, že to bylo zklamání. Myslím, že s takovým tématem by se dalo vymyslet daleko víc a taky jít mnohem víc do hloubky. Celkově jsem měla problém knížku vůbec dočíst, jelikož děj byl dost předvídatelný, tak trochu nereálný a zbytečně plný klišé situací. Když pominu ten "dojemný" happyend, tak mi přišlo, že ukončení příběhu je useklé. Hlavně na čtečce Poděkování navazuje hned v dalším odstavci za poslední větou, takže jsem asi vteřinu přemýšlela, kdo je sakra agentka Jenoyne Adamsová. Zajímalo mě, jak to dopadne s prospěchem Jane ve škole nebo co se stane, když se už po druhé začne líbat před svojí nej kamarádkou s klukem, do kterého byla Em zakoukaná.
Musím říct, že ze začátku jsem se trošku obávala stylu, jakou je kniha napsaná. Přece jen do dopisů nejde zcela zaznamenat to, jak se postavy v danou chvíli cítily, ale spíš jde o jakási pojítka mezi tím, co budou prožívat a nebo už prožily. Mé obavy nakonec byly zbytečné. Je to poměrně čtivý a netradičně podaný příběh. Já si celou dobu připadala jako někdo, kdo na půdě objevil starou krabici s dopisy a postupně odkrývá jeden naprosto neobyčejně všední život. K této knížce mě přivedl film, který jsem viděla do té doby nejméně třikrát. Na potřetí mě napadlo, že takovému filmu musela být určitě předlohou knížka a ona opravdu byla! Jestli je tady někdo, kdo prvně četl knížku a chystá se na film, určitě to nedělejte! Bylo by to zklamání, jelikož film má s knížkou společnou jen hlavní dějovou linku. Naopak těm kdo viděli jen film, knížku vřele doporučuji. Kniha vás bude bavit už jen proto, že je tolik odlišná.
Skvělá kniha, plná humoru, romantiky a tajemna. Mohu jen vřele doporučit. Od začátku do konce jsem si čtení užívala a děj doslova hltala. Začátek nastartoval v čtenáři spoustu otázek a tak nezbývalo než bez dechu číst až do poslední stránky. Musím, ale říct v druhé části děj začal pokulhávat a přišlo tak trochu zklamání. Zodpovězení některých otázek se mi zdálo odbyté, málo promyšlené nebo tak nějak nesedělo k původnímu tajemnu. Po prvotním nástupu jsem čekala trochu víc. Nicméně to ale jen povzbuzuje moji zvědavost na další díly.
Co se týče hlavních postav, Liv jsem si okamžitě oblíbila, ale ještě víc k srdci mi přirostla její sestra Mia se skvělými postřehy a pohotovými odpovědmi. Kdo mi naopak nesedl byl Henry. Moc fajn kluk, ale s tím jak jsou si s Liv podobní mi přijde, že se k sobě úplně nehodí. Charakterově mi se líbil daleko víc Grayson...
Už se opravdu těším na pokračování ;)
Musím říct, že jsem byla hodně zvědavá na tuto knížku, jelikož Maggiina sága Vlci z Mercy Falls patří mezi mé zatím vůbec nejoblíbenější.... A ze začátku jsem byla docela zklamaná. Nechápala jsem nějak pointu toho, proč vlastně Gansey hledá Glendowera, postava Noaha se mi zdála docela zbytečná a prostě mi přišlo, že je příběh celkově v některých částech nedotažený. Knížka byla jinak hezky čtivá, ale s takovým Mrazením se to pro mě nedalo srovnat... Jenže, jakmile jsem se dostala asi tak do druhé třetiny knížky, přesněji řečeno k 27. kapitole, zápletka začala zajímavě houstnout a všechno se pomalu vysvětlovalo. Nakonec jsem zbytek doslova zhltla.
Co mi ale na knížce vyloženě vadilo jsou jména hlavních postav. Opravdu nechápu, proč překladatelka změnila Blue na Lilu a Richarda na Parkera. U Ganseyho bych to ještě dokázala skousnout, ale u Blue se to vážně nehodí. Navíc kdo neví, že má Blue jiné jméno, tak nemůže chápat některé narážky v příběhu, jako například když Gansey říká, že má několik "lila triček". To je fakt děsný.
Jinak se už opravdu těším na další díly a jsem zvědavá jak se to bude dál vyvíjet mezi Blue/Lilou a Ganseym :) Knížku mohu jenom doporučit.
Když jsem sáhla po této knížce, bála jsem díky obalu, že to bude spíše dětské. Obsah mě však mile překvapil a vůbec mi nevadilo, že v knížce není až tolik zápletek. Sice se toho až zas tak moc nestane a příběh je spíše zdlouhavý, ale myslím si že v tomto případě to vůbec nevadí. Ani jsem se nestačila divit, jak mi mi rychle stránky utíkaly před očima.
Moc se mi to líbilo a ani druhý díl pro mně nebyl zklamáním :)