Annelies komentáře u knih

Tak toto byla krása. Nechápu, proč jsem se ke knize nedostala dřív. Nádherný jazyk, dokonalé vylíčení děje i atmosféry, skvělý humor. Tohle napsal rozhodně Spisovatel s velkým S. Takže já se nemůžu dočkat, až přelouskám všechny Tolkienovy knihy. Respektive, až si je vychutnám větu po větě.

15 17.06.2020

Na knihu jsem se moc těšila. Je zahrnuta i v mé čtenářské výzvě, jako malá jsem totiž chtěla být astronautkou. Byla jsem překvapená formou, jakou je kniha napsaná. Deníkové zápisky jsou poměrně originální. Děj odsýpal. Zároveň byl napínavý. A nejvíc oceňuji kvalitní humor a spoustu technických podrobností, které autor knihy ovládá a docela hodnověrně je zvládl v knize ztvárnit (alespoň nám laikům). Není nic horšího, než když v knize čujete nonsensy partné hned na první podívanou.

12 17.06.2020

Tato kniha ve mně bude dlouho rezonovat. Děkuji paní Mornštajnové a její nepochybně velké empatii, za tak propracovanou psychologii postav. Mnohokrát omílané téma, které se nám zde ukazuje trochu z jiného úhlu. Pohnuté osudy, výčitky svědomí a žití s nesnesitelnou tíhou předchozích útrap. Škoda, že tato kniha nebyla v seznamu povinné literatury, když jsem studovala střední školu. Hned by se mi dějiny studovaly s jiným pochopením a náhledem.
První polovina knihy mě zprvu příliš nezaujala, ale pak se karta obrátila, když do sebe vše začalo zapadat a životní příběhy se rozplétaly. V tomto jsem milovala Legátovou, která podobným způsobem odhalovala, proč se některé "podivínské osoby" chovají tak, jak chovají a co je k tomu v životě přivedlo. Zde se však jedná o jiný styl psaní. Možná více osobní a bližší. Určitě doporučuji k přečtení a těším se na další díla autorky.

11 02.01.2020

Ach Anne... Je to krásné, nahlédnout do duše tak moudré mladé dívky. Když jsem se rozhodla, že si začnu psát svůj osobní deník, řekla jsem si, že pro inspiraci nahlédnu do nějakého známého. Protože psát si deník (pokud na to člověk najde čas a má na to chuť) je skvělou psychohygienou, časem věnovaným pouze sám sobě, rozmotáním vlastních leckdy pořádně zauzlovaných myšlenek. Jak řekl L. N. Tolstoj: "Dva roky jsem nepsal deník a myslel jsem si, že se už nikdy nevrátim k této dětinskosti. Ale to nebyla dětinskost, ale rozhovor s sebou, s tím pravým svým božským, který žije v každém člověku. Celou tu dobu jsem spal a neměl jsem s kým besedovat."
Byla jsem ale v šoku. Anne, a to i ve věku třinácti let, byla velmi moudrá, měla vysoké morální hodnoty a její myšlení by překonalo hravě myšlení každého druhého dospělého. Sama si moc dobře vzpomínám na chvíle, kdy jsem jako dítě nechápala, proč se dospělí chovají tak, jak se chovají. Jejich nesmyslné počínání. Často hloupá a povrchní a sobecká rozhodnutí. A jejich odpovědí bylo, jak jinak, že tomu nemohu rozumět, protože jsem dítě. Nebo taky, že tomu porozumím, až mi bude čtyřicet a pak se teprve pobavíme. Ale ani s věkem se mé názory nemění (na určité otázky, jinak je přirozené, že myšlení člověka se mění a získává nové zkušenosti) a taky jsem zjistila, že to, že je někdo dospělý a má více let opravdu neznamená, že je moudřejší. Díky této knize jsem si tohle vše znovu uvědomila. I děti myslí jako (možná malí) dospělí. A je třeba s nimi takto zacházet a respektovat jejich názory. A možná se nechat občas i poučit, protože ještě nejsou tak "otupělí" životními nezdary. Slibuji, že se na to vše pokusím myslet, až budu mít své vlastní děti a budu jim naslouchat. Takže Ti, Anne, moc děkuji a na závěr jen dodám to, cos psala i Ty. A totiž, že "Papír je trpělivější, než lidé".

7 02.01.2020

Mně se líbila moc. Nejlepší kingovka, jakou jsem kdy četla. Luxusně vylíčená atmosféra, děj plynul rychle. Vlastně jsem díky ní překonala svou čtecí krizi, protože jsem se o ní nemohla odtrhnout, jak napínavá byla. Některé Kingovy knihy se táhnou, zdlouhavě popisuje atmosféru a okolí hlavního hrdiny. Tato kniha však plyne jedna báseň. Jen jsem pak byla zklamaná z filmových zpracování. Tuto knihu asi budu číst vícekrát a budu se k ní vracet.

6 17.06.2020

Tak, na to, že ke většině novodobých detektivek píšu poměrně negativní hodnocení a jsem z nich zklamaná až znechucená, tahle byla opravdu dobrá. Příběh na jedničku, napínavý až do konce, originální. Jazykově i logicky dobrý. Zanechal ve mě hodně emocí a myšlenek. Jen jednu věc bych vytkla, podle mě se trochu víc protáhl konec knihy. Relativně nesouvisející a samostatný příběh s první polovinou knihy. Osobně bych z něj udělala druhý díl (sice by byl slabší, ale zase by nesrážel úroveň dílu prvního). Na druhou stranu, ke konci se více odrážel význam slov "La Loba".

6 17.06.2020

(SPOILER) Knihu jsem sice přečetla, některé pasáže byly fajn, ale když jsem se s kamarádkou, která má ráda Kinga, bavila o tom, jestli bych jí knihu doporučila, moje odpověď byla "spíš ne". V podstatě jde o román, který by se dal svým obsahem vměstnat do jedné povídky, jen King je mistr v odbíhání od hlavního tématu, kdy dokáže na velkém množství stránek do nejmenšího detailu popisovat víceméně cokoliv, a to s barvitým připodobňováním k různým značkám, jiným dílům, cizím myšlenkám apod. Zpětně si říkám, že téma by bylo super i na knihu, ale kdyby se tam nějakým způsobem rozvedl závěr, čtenář by dostal odpovědi alespoň na nějaké otázky. To se tady však nestalo a pokud to čtete dál, jen abyste se dověděli proč, jak, z jakého důvodu, co teď s tím... tak se nedovíte vůbec nic :) (+ spoiler) Na závěr - četlo se to fajn, místy brutálně nudné, roztahané, odskakující od hlavního děje a tématu až nepatřičně a nadmíru. A jak tu zaznělo v jiných komentářích, asi na knihu brzo zapomenu a nezůstane z ní ve mně nic.

5 10.02.2023

Zase úplně jiná "kingovka". Byla skvělá, byla napínavá, místy byla opravdu odporná, až mi naskakovala hroší kůže (měla jsem ji fakt velkou!). Kniha, ze které mi bylo špatně. A která byla pro mě pouze na jedno přečtení.

5 17.06.2020

Pro mě osobně hůře napsané, než třeba Autoimunitní protokol, Hashimotova tyreoiditida (Izabella Wentz) nebo Jídlo na prvním místě. Kniha je velmi obecná, osobně trpím právě Hashimotovkou a hypotyreózou. V knize však člověk najde příběhy pacientů paní doktorky i s jinýma poruchama, takže tyto jsem přeskakovala. Pokud tedy trpíte nějakou konkrétní poruchou, asi to uděláte stejně. Pokud se jen domníváte, že něco se štítnou žlázou máte, asi knihu přečtete celou. I když, ony u hypo a hyper jsou ty příznaky přesně protichůdné. Dále mi vadí (to bylo už u Autoimunitního protokolu), že paní doktorka doporučuje různou zeleninu a doplňky stravy, které u nás nejsou běžně k sehnání. Tak člověk musí hledat vhodné alternativy a sám si věci dostudovat. Na druhou stranu, paní doktorce moc děkuji za otevření očí. Před pár lety jsem díky ní narazila na autoimunitní protokol, na whole 30 (to není tak striktní) a doslova mi to změnilo život. Stejně jako ona jsem byla přesvědčená, že nejlepší je strava veganská. Jedla jsem převážně jen tak, často přímo makrobioticky. Takže samé silně prozánětlivé potraviny. Říkala jsem si, to je ale blbost, maso je přece to nejhorší, co může být. Ale, nemám co ztratit. Cítím se mizerně. Zkusím to, je to jen na 30 dní. Navíc popisovala v knize pacienta, který k ní došel se stejnými příznaky, jako jsem měla já - únava, slabost, absolutní vyčerpání, přibírání na váze. A to i když se stravoval téměř vegansky, doma si pěstoval zeleninu a luštěniny, sem tam domácí vejce, vše bio. Takže jsem si říkala, to jsem přesně já! První týden se mi dělalo z masa zle, pak jsem si zvykla. Měla jsem naprosto příšerné abstitnenční příznaky po obilovinách. Bolelo mě břicho, hrozné křeče. Pak jsem snědla půl krajíce suchého chleba a několikadenní bolesti okamžitě přestaly, nálada šla nahoru. Tak jsem si uvědomila, jak mé dosavadní stravování bylo naprosto mimo. Po třech dnech mi zmizely respirační alergie, po deseti dnech veškeré akné a začervenání pleti. Měla jsem pleť jako miminko. Nikdy jsem takovou neměla. A ty návaly euforie. Ano, díky paní doktorce jsem pochopila, že strava může mít na zdraví veliký vliv. Jen bych knihu napsala jako obecnější zásady, co jíst, co ne, méně rozvlekle. Jaké alternativy potravinových doplňků volit (které formy jsou lépe vstřebatelné atd.). To vše jsem si musela zjišťovat sama. Nyní se potýkám krom štítné žlázy i s depresemi a úzkostmi. Ano, věděla jsem, že to může s mou autoimunitní nemocí souviset. Ale nevěděla jsem, že až tolik. Takže i za to díky. Jdu se do programu pustit znovu. A tentokrát jej dodržím a změním své stravovací návyky. Doporučuji googlit, třeba Pavlína Jirousková má na svém blogu i přesný seznam povolených potravin a další zjednodušené informace, které se z knihy těžce abstrahují. Hodně štěstí a hlavně zdraví všem! Nejsme v tom nikdo sám :)

4 19.07.2020

Hezké, poučné, čtivě napsané. Na můj vkus ale až moc jednoduché a informací bych se ráda dověděla více. Velkou spoustu informací jsem si pamatovala z gymnázia, pár dalších se dověděla navíc, ale nic víc. Sice se jedná o populárně naučnou knihu, ale stejně zde těch nových informací příliš nebylo. Navíc bych ocenila více zdrojů a ne někdy pouze "domněnky z praxe" autora jako lesníka. Přišlo mi to poměrně dost tendenčně pro ekologicky zaměřené. Byl zde vždy pouze jeden názor. Nikoliv vypořádání se s více odlišnými argumenty. Stejně ji však všem doporučuji, jako milou oddechovku. Ale beru ji lehce s nadhledem.

2 17.06.2020

Osobně doufám, že podobným stylem, jako postavy z knihy nikdo neuvažuje. Odporné, slizké, plytké, povrchní, nevyspělé, trapné. Trapné především. Další Hartl a Viewegh na scéně. Děkuji, nechci. Přece jen dám dvě hvězdy za pár vtipných okamžiků, výš bych ale nemohla.

2 17.06.2020

Za mě osobně žádné velké literární dílo. Příběh byl poměrně průhledný. Nezanechal ve mě příliš mnoho stop ani emocí. Obecně se mi zdá, že se v poslední době roztrhl pytel s detektivkami. A já si pak říkám, že s velkou většinou z nich jsem jen ztratila čas.

2 17.06.2020

Kniha byl fajn, ale musím říct, že filmové zpracování mě zaujalo víc, což se mi stává málokdy. Každopádně, velmi originální zápletka a děj. Jen nevím, zda ji doporučit dětem. Jako mladší jsem pouštěla filmové zpracování bráškovi a údajně z něj míval noční můry. Já tento příběh ale miluji a budu se jak ke knize, tak k filmu vracet asi celý život.

2 17.06.2020

Skvělá kniha, skvělý příběh. Absolutně bych nepoznala, že se jedná o "kingovku". Je to úplně jiný žánr, než na který jsem u něj zvyklá, dokonce i jiný styl psaní. King často předem prozrazuje, co se v následném ději stane. Tohle je však úplně jiné. I po jazykové stránce se mi líbila. Četla jsem pouze tuto jednu, takže se vrhnu na celou sérii a snad bude taky tak skvělá :)

2 17.06.2020

Žádné literární veledílo. Což jsem ani nečekala. Čekala jsem oddechovku, jak je avizováno v popisu. Každopádně jsou autoři, kteří píšou vtipně, jednoduše, ale přitom používají krásný jazyk, metafory a dokáží navodit skvělou atmosféru a vyvolat ve člověku všelijaké pocity, které v něm vydrží někdy i roky. Určitě víte, o čem mluvím. Tuto knihu jsem poslouchala jako audio. Nebavila mě. V půlce jsem už doufala, že je konec. Sem tam se objevila nějaká vtipná pasáž, ale většinou se jednalo o nudné (až trapné) žvatlání o ničem, jazykově fakt bída, děj neplynul a nekonečně se táhnul. Po celou dobu poslechu jsem přemýšlela, že knihu vypnu, smažu, odstraním z poličky... Trochu mi připomínala knihy od Patrika Hartla. Tak pokud máte rádi jeho "literaturu", tak se Vám bude líbit i tato kniha. Já asi nejsem úplně fanoušek tohoto žánru. Nebo "cílovka". V hlavě mi zůstal pouze pocit trapna za autora a taky pocit, že dnes může psát knihy už opravdu každý. Každopádně, podobné knihy, které mě nebaví číst, bývají mnohdy skvělé jako podklad pro scénáristy a filmové zpracování :)

2 17.06.2020

Poslouchala jsem jako audioknihu. Měsíc před tím, než mi umřel táta. O to víc mě z ní teď mrazí. Kniha se dobře četla, zápletka byla zajímavá, zároveň se ale nejednalo o nic extra, spíše oddechovka. Tři hvězdy jsou adekvátní. Víckrát než jednou bych ji nečetla/neposlouchala.

1 17.06.2020

Jedna z lepších soudobých detektivek. Zajímavá a vcelku nepředvídatelná zápletka. Asi sáhnu i po dalších dílech v sérii.

1 17.06.2020

Plytké, nudné, rozvláčné, o ničem. Opět jedna z novodobých detektivek, kdy si říkám, že dnes už může psát opravdu každý. Škoda. Teda, škoda mého času.

17.06.2020

Za mě skvělé. Skvělá zápletka, krásný pohádkový příběh. Vím, že se jedná o young adult literaturu, ale stejně jako příběhy od R. Dalha je tento první díl skvělý. Čte se skoro sám, děj rychle ubíhá. Jen začátek je trošku pomalejší, ale to se velmi rychle změní. Knihu jsem četla už několikrát a strašně ráda se k ní vracím, stejně jako k některým filmům :)

17.06.2020