Anoell komentáře u knih

Moc nevím, co si o této dětské basničce myslet. Trochu drastická, ale proč vlastně ne? Většině dnešních rodičů by vstávaly vlasy hrůzou, kdyby tohle měli číst svým dětem, já bych s tím ovšem problém neměla. Taková trochu jiná pohádka o zlobivých klucích.

16.02.2023

Osobně nepříliš ráda čtu divadelní hry, nicméně tato fraška mě bavila. Hra, která hýří vtipem a nikdo si tu nebere servítky. Nejedná se však jen o hloupé vtípky, najdou se zde i hluboká moudra (např. vegetace a lidé). Hádám, že si to málo lidí přečte ze svého vlastního zájmu, pokud si ale potřebujete odškrtnout políčko na čtenářském listu do školy, s touhle hrou neuděláte krok vedle.

16.02.2023

Knihu jsem dostala darem a upřímně jsem se kvůli názvu a podtitulu (Můj I.Q. , město New York a jedna divná láska) lekla, že se bude jednat o nějakej přeromantizovanej lacinej odpad pro zbožňovatelky červené knihovny. Taková ta knížka ovšem (k mému překvapení a potěšení) není. Jestli očekáváte nějaký kouzelný romantický příběh, raději po knize ani nesahejte... Kouzelný ten vztah není, o romantice se taky moc mluvit nedá (i když občas jo, ale ne o takové té typické) a příběh... Příběh tu v podstatě není, respektive děj ne. Absence děje však ani není na škodu, kniha se skládá z krátkých kapitol obsahující všemožné popisy a myšlenky, což se mi osobně líbilo, přišlo mi to velmi čtivé. Postava I.Q. je zde vyobrazena se všemi jeho chybami, čtenář vidí, že to opravdu není někdo zamilování hodný, přesto je vypravěčkou zároveň velmi idealizovaný. Pro mě to byl prostě jen nesympatickej, nafoukanej a zakomplexovanej budižkničemu. Kromě čtivosti, co se mi ještě líbilo, byly fotografie přiložené ke každé kapitole. Střípky z New Yorku, které vám vlastně o New Yorku nic moc neřeknou, střípky, které by mohly být odkudkoliv, střípky, na které se obvykle lidé nezaměřují (a to je často škoda).

24.02.2021

Kniha je rozdělena na dvě části, nejprve z pohledu matky, poté z pohledu dcery, která trpí anorexií a OCD. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, i mě více bavilo matčino vyprávění. Ač jsou obě zpovědi upřímné, přeci jen mi první část přišla otevřenější, opravdovější... I Alice ve své části přiznala své chyby, triky, popsala své pocity... a přesto mi přišlo, že to nestačí, že ještě něco skrývá. Samozřejmě muselo být strašně těžké se takto odhalit světu, pro to mám pochopení, ale jako čtenáře mě to prostě tolik nezaujalo. Jinak je kniha poměrně čtivá a doporučila bych ji rodinám, které si procházejí tím samým, mohla by se jim stát oporou, že v tom nejsou na světě sami.

03.04.2020

Dárek k Vánocům, pro mě první setkání s autorem, předtím jsem o něm neslyšela. Inu... Musím říct, že kniha jako taková mě nevtáhla natolik, abych nemohla přestat číst, těch necelých 500 stránek jsem přelouskala spíš ze své přirozené zvědavosti. Autor příběh vypráví mile a laskavě, je to takové pohlazení... Přijde mi, že spíš než o samotný děj se zde jedná o atmosféru a smýšlení. Co se mi ale nelíbilo, byla až přílišná jinakost hlavních hrdinů (a vlastně i hrdinů vedlejších), byli až příliš poetičtí a také téměř každý, s kým se v této knize setkáte, je skoro filozof. Zároveň je to taková óda na Krétu, milé, ale klidně bych trochu ubrala. Co bych ovšem vyzdvihla, je vizuální stránka knížky. Sečteno, podtrženo - nemám potřebu tu knihu číst znovu, ale ráda si přečtu pokračování nebo minimálně cokoliv dalšího od tohoto autora.

P.S. České nakladatelství by si mohlo dát pozor na finální verzi... různých překlepů apod tam na mě bylo až moc.

06.01.2020

Přiznávám, že ve věku 12-14/15 let jsem tuhle ságu strašně žrala. Jenže pak přišly jiné věci a příběh Belly, který jsem znala už i pozpátku, tak nějak upadl do zapomnění... Nedávno jsem však v knihovně hledala nějaké knížky v originále a objevila právě Stmívání, tak jsem se zaradovala, že si tedy procvičím angličtinu a zároveň zavzpomínám na staré časy. Inu, o procvičování angličtiny se dá mluvit tak napůl, autorka často používá stejná slova a stejná slovní spojení. Zato nostalgie byla veliká, ale zároveň jsem si říkala - Jak se mi kdy něco takového mohlo líbit?! Příběh jako takový není zas tak špatný, ale ten styl, jakým je to psané... Je to strašně jednoduché, sladké a co se týče zamilovanosti Belly a Edwarda strašně hrrr. Chápu, že mé pubertální (a zřejmě naivní) já z této knihy bylo nadšené, ale dnes už jsem nestačila valit oči... Neřekla bych, že si tato kniha zaslouží 3 hvězdičky, ale ta jedna je prostě za tu nostalgickou hodnotu, za to, jaký (dovolím si říct originální) upíří svět si autorka vytvořila, a hlavně za to, že mě tato sága přivedla ke čtení.

10.08.2019

Ze školy mi utkvěl v hlavě jen hlídačův problém a podvod (a možná jsme si ani nic jiného neříkali), proto jsem čekala, že se děj bude točit především kolem toho. K mému překvapení ona osudová událost nastala až za půlkou knížky. Myšlenka příběhu se mi líbila, ale příběh jako takový mě nijak nezaujal, nebavil. Do čtení jsem se však nemusela nutit, protože se mi líbilo vykreslení postav a krajiny. Dílo takové trochu nemastné, neslané, ale úplně špatné to není...

13.05.2019

Pokud jste četli Lakomce a líbil se vám, pak nepohrdnete ani Zdravým nemocným. Možná až na to, že hra nenabízí nic moc nového, je tu dost podobenství. Přece jen se mi ale Lakomec zamlouval více, Zdravý nemocný se čte stejně dobře, ale vynechala bych mezihry, ta taneční/zpívající vystoupení... Obzvlášť prolog se mi tam vůbec nehodil.

06.03.2019

Název bych spíš změnila na „Zvláštní smutek zvláštní knihy". Kniha čtenářům nedává úplně to, co slibuje, přijde mi, že se to postupem více a více motá než kolem hlavní hrdinky spíš kolem jejího bratra. Což bylo na jednu stranu zajímavé, na stranu druhou mě osobně upoutala víc samotná Rose. Bylo také zajímavé sledovat vývoj zpočátku žačky základní školy až do dospělosti a také vývoj lidí kolem ní. Nejprve mi strašně lezla na nervy absence uvozovek, postupem jsem si ale zvykla a už jsem to ani nevnímala. Na druhou stranu pozitivem je, že je to opravdu čtivé. Pokud však nejste schopni naladit se na zvláštní knihy, raději po této ani nesahejte... Ačkoliv musím poznamenat, že ve mně toto dílo, které se neslo v melancholickém duchu, zanechalo nepříjemný neklidný pocit, kniha se mi líbila.

12.02.2018

Rozhodně zajímavá kniha, i když musím přiznat, že mi informace šly jedním uchem tam a druhým ven. Tedy, v tohle případě spíš okem...

01.01.2018

Co si budeme povídat, vidět muzikál a číst muzikál je poměrně velký rozdíl. Na tenhle jsem se ale těšila, protože mě ten nápad nadchl v knize Will Grayson, Will Grayson a opravdu se mi líbil... Proto je pro mě tato kniha zklamáním. Drobek původně chtěl napsat o sobě, pak o lásce... a nakonec je to přeci jen o něm, i když z toho milostného pohledu. Někde je to příliš infantilní, někde suché... Některé myšlenky jsou dobré, jinde je to zase kýč. Vlastně většina té jedné hvězdičky, kterou jsem toto dílo ohodnotila, patří poslední scéně v druhém jednání. Ta opravdu stála za to, nebylo to ani moc, ani málo. Jinak kladně hodnotím to, že je to aspoň taková rychlovka, kterou má člověk (relativně) za chvilku přečtenou, a tak se s tím netrápí dlouho. Pokud touhle knížkou chcete doplnit Will Grayson, Will Grayson, myslím, že se bez toho dá v klidu obejít, jestliže se ovšem přeci jen rozhodnete pro přečtení, doporučuju to těm, kteří mají jisté znalosti v muzikálech, v knize se vyskytuje spousta narážek. :)

25.12.2017

Viděla jsem film a ten se mi líbil, proto jsem se rozhodla přečíst si i knihu. Co bych tak vytkla, je rozdělení do... no tomu se ani nedá říkat kapitoly. Vadilo mi to, ale dá se na to zvyknout... A pak se mi taky nelíbilo, že je to psané v přítomném čase, minulý mi vyhovuje mnohem víc. A co bych naopak pochválila? Rozhodně příběh. Na něm vlastně není nic špatného... Nepřijde mi nereálný, právě naopak, dost dobře si dokážu představit, že by se něco takového stalo. A je dobře, že jsou knihy jako je tahle. Jen kdyby byla napsaná jinou formou... Pak by to mohla být pecka! Tohle je také jedna z mála výjimek, kdy kniha není lepší než film - tady to je tak plus mínus nastejno. Ale koupě nelituju.
P.S.: Ta obálka je skvělá.
P.P.S.: Nejdřív jsem dala 3 hvězdy, ale pak mě něco donutilo přidat i tu čtvrtou. Co to bylo?

14.03.2017

Ve většině případů je kniha lepší než film.
Jenže se mi zatím snad pokaždé stalo, že co se seriálů týče, je to naopak. A v tomhle případě to platí obzvlášť.
Líbil se mi seriál, a tak jsem se rozhodla přečíst i knihu. Ze začátku to bylo fajn, docela dobrej rozjezd... Jenže pak všechno šlo tak nějak do kytek. Nejméně se mi líbila dějová linka Glass (respektive nejvíc nelíbila), jak v přítomnosti, tak i v minulosti (tam obzvlášť). Námět je to opravdu dobrý, ale pro akci, ne pro tuhle rádoby romantiku, která na mě rozhodně nezabrala. Ačkoliv se mi tato verze nelíbila, zajímalo by mě, jak se spisovatelka popasovala s druhým dílem. Takže pokud vás tohle téma zaujalo, doporučuji raději seriálovou verzi.
Jednu hvězdu dávám za rychlou čtivost.

06.06.2016

Jako první věc bych chtěla zmínit to, že mé hodnocení je spíš 2,5 *, ale ne dost silných, abych mohla dát tři.
Nejdřív mě na knize zaujala obálka, která je fakt luxusní... Jenže pak jsem ji otevřela. Prvním problémem byl přítomný čas. Snesu ho a zvyknu si, ale minulý je prostě lepší. Za další samotná Emmeline... Bůhvíproč jsem si ji nedokázala představit s tmavou kšticí. Prostě pro mě byla blondýna. A tak hrozně nesympatická... Opravdu. Navíc způsob, jakým pohlížela na ostatní postavy. V jistých chvílích jsem chtěla mít bratra Stockhama ráda, jenže kvůli jejímu smýšlení to prostě nešlo. Taky nechápu, co na ni ti muži viděli, opravdu ne.
Někdy v polovině mě to začalo fakt bavit, že jsem se na čtení vždy těšila, ale čím blíž konec byl, tím víc jsem se do toho musela nutit. A samozřejmě je tu vidět i inspirace v jiných dílech. Teď jsem ráda, že to mám za sebou, a další díl si zřejmě nepřečtu.

P.S.: Obvykle miluju popisování krajiny, zde mě to ale vyloženě uspávalo.

06.03.2016

Wau. Tahle knížka je ze série PLL mou druhou nejoblíbenější (první místo si stále drží osmý díl a jsem zvědavá, jestli ho ještě nějaký vůbec překoná). Podle toho, co tvrdí A, jsme od odhalení blízko a zároveň daleko - to alespoň usuzuji já. MOŽNÁ SPOILER: Osoba, kterou lhářky pokládají za A, nikdy A není, a tak jsem si ze začátku říkala, jaká to je nuda, že tahle osoba to určitě zase nebude. A pak se to tak zamotalo, že teď nevím, jak to je. Tenhle člověk to očividně není, ale vlastně nevíme, kým ve skutečnosti je. Pff...

Nedokážu si představit, jak tohle dopadne, ale rozhodně se na konec těším. Ne že bych neměla lhářky ráda, ale tohle už je prostě 13. díl, vleče se to dlouho.

Btw. Lily na obálce mě překvapila. :D

05.12.2015

Ačkoliv se většinou českým autorům vyhýbám (sama přesně nevím proč), tahle kniha mě něčím zaujala. Sice jsem si říkala, že to určitě bude blbost, kterou po pár stránkách zavřu a vrátím, ale stejně mi to nedalo a půjčila jsem si ji. Není to žádné extra dílo, nad kterým by člověk valil oči a řadil ho mezi své oblíbené kousky. Konec je taky až moc otevřený. Celou dobu jsem si myslela, že se Tony dostane tam, kam po neúspěších chtěl. Dle mého názoru autorka mohla víc nastínit, co se s ním stalo... Ale jako odpočinková kniha, která je hned přečtená, je to dobré.

14.11.2015

Dobře napsaná „bonusová knížka", jak já jí říkám, která nám sice neřekla nic nového, ale potěšila a dala nám možnost nahlédnout do jiného světa než Bellina. Hezky se to četlo a člověk si ani neuvědomoval, kolik stránek má už za sebou. Co bych ale vytkla, je vztah mezi Bree a Diegem, osobně si myslím, že něco takového mezi novorozené ještě nepatří, navíc mi to přišlo přebytečné, lepší by bylo, kdyby zůstali jen kamarády. Pak by to taky chtělo trochu víc morbidních detailů nebo krve... Ale chápu, že paní Meyer se do takových věcí moc nepouští. A velká škoda, že nejlepší postava knihy - Fred dostal tak málo místa! Ach jo... A ačkoliv to vypadá, že knihu víc kritizuji, než chválím, tak jsem opravdu ráda, že jsem si ji přečetla. :)

23.09.2015

Knížka s velkým potenciálem, bohužel pro mě nenaplněním. Téma velmi zajímavé a chytlavé, prostě téma, které se jen tak nevidí. Došla jsem až do poloviny knihy a říkala jsem si, že to už dočtu. Jenže mi tak nějak došlo, že se u knihy nudím... A tak jsem ji raději zaklapla a vrátila zpátky do knihovny. Neříkám, že je to špatná kniha, ale mně prostě bylo proti srsti, že autor (alespoň z mého pohledu) nevystihl chování 13 let starého kluka. Je to sice příběh z roku 2008 a dnes už děcka dospívají rychleji (ehm, spíš si hrají na to, že už dospěly), ale i tak bych neřekla, že se před pár lety třináctiletí kluci chovali tak jako Kit. Takže jsem knihu nedočetla především proto, že mi byl hlavní hrdina nesympatický a protivný. (Ale John Askew, ten má sakra něco do sebe!)

Jak jsem předpokládala, tenhle díl byl rozhodně lepší než ten předchozí. Nad čím jsem ale obracela oči v sloup, byl český překlad... Katy Perryová už na mě byla moc.

02.09.2015

Tuto sérii jsem rozečetla jen kvůli seriálu Prolhané krásky a překvapilo mě, když jsem zjistila, že příběhy jsou tu rozdílné, leč se stejným základem. Ze začátku mě to moc nebavilo, postupným čtením a zavrtáváním se do knižního světa lhářek mě však příběh velmi upoutal a plně jsem se do něj ponořila. Stejně si myslím, že seriál je lepší (například Toby je rozhodně lepší živí, než-li mrtvý :D), ale knížky jsou také velmi vydařené. Tento díl se stal mým nejoblíbenějším, rozhodně je to pro mě zatím nejlepší knížka z této řady a dokonce si myslím, že tady by to klidně mohlo celé skončit. Pokračování se však rozhodně nebráním, uvidíme, jak to celé vlastně dopadne...

06.08.2015