anyzek komentáře u knih
Také mi dalo fušku se do této knihy začíst, ale vytrvala jsem a dočetla do konce. V průběhu čtení jsem byla chvilkama rozladěná, že mi unikají souvislosti a musela jsem se pro navnímání a pochopení knihy vracet v ději. A také jsem si lámala hlavu nad tím, proč autorka nazvala tuto knihu "Každému jeho Izrael". Čekala jsem jednoduché čtení, na první dobrou pochopitelné vyprávění osudů postav. Až když jsem tuto knihu nechala projít svou myslí ve spojitosti s historií celého Izraele, od bible až po současnost, mi bylo odhaleno skryté poselství této knihy a osvíceny osudy osob v této knize. Pokud si jí přečtete jen jako vyprávění, tak vám tato kniha asi moc neřekne a nedá, a může i sklidit vaší kritiku. Mě odhalila dokonalost Božího plánu pro národ Izraele. A za to jsem autorce vděčná.
Přečetla jsem s velkým potěšením a radostí. Samozřejmě to není kniha pro každého. Je to pro ty lidi, kteří trpí "přecivilizovaností" a vnitřně ví, že jim něco v životě chybí a uniká. Je to krásný návod na to, jaké lidi ve svém životě hledat pro napojení se zpět sám na sebe a přehodnotit žebříček hodnot s ohledem na sebe a na Zemi, po které chodíme.
Autoři nikoho nevybízejí k tomu, aby je všichni slepě následovali, jen ukazují cestu, po které je možné jít pro naplnění své bytostné podstaty. A to, že se kniha jmenuje "Žít lehce", neznamená, že cesta není bez překážek. Je to cesta ducha, duše a těla do vyváženosti a harmonie. A tu více či méně potřebujeme všichni bez ohledu na pohlaví, vzdělání, majetek, společenské postavení i věk. Přeji všem, kdo jí budou číst, aby jim přinesla hodně inspirací. :-))
Nikdy jsem nepátrala po životopise Julese Verna, přestože od dětství to je můj oblíbený autor. Před časem se mi v knihovničce dostala tato knížka do ruky a ze zvědavosti jsem se pustila do čtení. Mile mě překvapilo, co vše jsem se o Vernovi dozvěděla, o čem jsem neměla ani tušení. Jistě jsou mnohem obsáhlejší díla o tomto autorovi, ale pro začátek je tato kniha dostačující. Doporučuji k přečtení, už jen z toho důvodu, že je zpracována jednoduše a přehledně a poutavě, bez zabíhání do detailů.
Román navazuje pochopitelně na 1. díl Vichřice. Jako jsem s velkým zaujetím přečetla první knihu, tak i tento druhý díl. Doporučuji toto vydání z roku 1933 těm čtenářům, kteří chtějí číst co nejpůvodnější knihy Jana Vrby, kde je zachováno kouzlo autorova původního vyjadřování bez okleštění do současné novočeštiny.
Četla jsem toto vydání z roku 1933. Ani tento román, psaný na základě skutečných událostí, mě nezklamal. Ráda čtu od Jana Vrby co nejstarší vydání jeho děl, kde je mnoho krásných jazykových popisů jak přírody, tak lidí, vyjádřených tehdejším jazykem, které v nových vydáních často chybí nebo jsou vyjádřena tak, aby dnešnímu čtenáři byla srozumitelná.
Nová vydání jsou sice také krásná, ale co nejpůvodnější vydání má pro mě mnohem větší kouzlo a atmosféru.
První kniha, kterou jsem četla od Jana Vrby jako mladá holka. Uchvátila mě naprosto a navedla k dalším úžasným knihám Jana Vrby - jako například Bažantnice či Dražinovská hora.
Kdo se dokáže vžít do přírody, zajisté ocení jedinečnost a výstižnost knih Jana Vrby, především těch o přírodě.
Těžko co dodat k níže napsaným komentářům k Borovici, jsou výstižné.
Nebudu tento překlad Bible nijak komentovat, jen vím, že vznikl pod vedením Ducha Svatého. Nepochopí to nikdo, kdo jako lidská bytost, nenavnímal, že "ČLOVĚK" je DUCH, sídlící v TĚLE a mající DUŠI.
Tuto knihu mi dal předevčírem můj syn. Je mi 61, přesto jsem jí přečetla už jen ze zásady, že každá i sebehorší kniha v sobě nese alespoň jednu dobrou myšlenku (prostě zkus číst mezi řádky, co "tím" chtěl autor říct). Kupodivu mi tato kniha byla nečekaným přínosem a jsem ráda, že autor mluví jasnou řečí. Díkybohu mám už leccos odžito a tudíž mohu srovnávat. Myslím si, že tuto knihu dokáže pochopit především ten (ať muž nebo žena), kteří si prošli utrpením tohoto světa. A říkám Vám - nesuď a nebudeš souzen!
V mnoha aspektech jsem měla šanci srovnávat svůj život s prožitky obyčejné prostitutky.
Nebudu se dále rozepisovat - jen pokorně děkuji autorovi, že se mu podařilo dobré dílo.
Tak jsem byla automaticky vyzvána k tomu, abych k této knize napsala komentář (to Vám tak tady vyskočí tabulka a buď zareagujete, nebo ne). Jen mohu říci k této knize, že se mi do rukou dostala až nyní, skoro na stará kolena. Celkem pravidelně sleduji komentáře a diskuse k Bibli. Celkově bych řekla, že se lidé zbytečně tahají o kus chleba, který stejně nemají. Na osvětlení - kdokoli Bibli četl, studoval, hloubal v ní, tak je spousta věcí opravdu špatně přeložena buď z hebrejštiny, nebo z řečtiny. Původní jazyk Ježíšův je aramejština a ta je velice rozličná ve významu jednotlivých slov, která lze přeložit různě. Je to také o vnitřním vnímání Ježíšova rodného jazyka. Samozřejmě, že si "vládnoucí" vybrali to, co prospělo především jejich mocenským zájmům, ať už to byli vlády země či církví.
Proto jsem vděčná za tuto knihu, která mi po marném životním pátrání a tápání v bibli dává odpovědi o skutečné podstatě živé boží podstaty.
Tato kniha, stejně jako Písma, se sice dá jen přečíst, ale výsledek pro "čtenáře" bývá žalostný. Tyto knihy je dobré vnímat svým vnitřním "já". A odpověď rozhodně dostanete.
Dnes už málokdo porozumí tomu, o čem autor vypravuje. Je nová doba. Sami sobě kopeme hrob. Vše se vším souvisí.
Kniha mě potěšila až teď na "stará kolena", kdy se mi náhodou dostala do ruky. Jako povinné četbě jsem se jí na základní škole vyhýbala jak čert kříži. O to více mě mile překvapila. Samozřejmě, že dnešní mládež žije v dostatku a těžko porozumí tehdejší době, ve které se příběh odehrává.
Jedna z milovaných knih mého dětství, krásné kresby ptáků mě dodnes uchvacují svou propracovaností. Popisy k jednotlivým ptákům jsou oproti dnešním strohým popisům velice milé, vlastně jsou to takové minipříběhy o každém ptáčku a autor je i skvělý vypravěč. Nikdy bych tuto knihu neprodala, bude pro vnuky. :-))
Když mi tato kniha přišla pod ruku ze staré knihovničky, tak jsem si říkala, že nebude stát za přečtení a půjde do sběru, zvláště pro svou ošuntělost. Protože mám knihy ráda, přece jen mi to nedalo a pustila jsem se do čtení. I když už jsem starší paní, kniha mě zaujala a vrátila zpět do doby studií. A také mě pobavila. Přečetla jsem jí v cukuletu a ráda si jí v knihovničce ponechám.
Je to opravdu krásně zpracovaná kniha a je vytvořena zábavnou formou ke zjednodušenému pochopení našich dějin. A to nejen pro děti, potěší i mnohé ,,dospěláky".
Jsou zde zdařilé fotografie Pražského hradu, především z katedrály sv. Víta. Co mi vadilo, že u jednotlivých fotografií nebyl dán popis rovnou a musela jsem vždy k popisům na konec knihy, což bylo docela únavné, neboť kniha je velkého formátu a těžká. Tak mi to zabralo 3 dny si popisy k jednotlivým fotografiím sama vyrobit. Teď již jen stačí knihou listovat a u každé fotografie si přečíst stručný popis. Tím se neztratí návaznosti fotografií s historickými informacemi, když musí člověk knihu odložit. Jistě ale stojí za shlédnutí.
Podle mého je to jen boj vědců mezi sebou, pátrání člověka jako takového po svém původu a smyslu života. Zaujalo mě jediné - když jedna z teorií je, že na Zemi zaseli život mimozemské civilizace. Ale vrtá mi hlavou, kdo že je autorem těchto civilizací??
Tak tuhle knihu jsem četla jako malá holka, fascinovala mě. Jednoduše proto, že moji rodiče válku zažili, já jsem slyšela o fašistických zvěrstvech, která osobně zažili. A tak jsem měla velikou radost, že "ďasíci" pomohli porazit zlou německou armádu.
Tak jak průběžně sleduji Vaše komentáře, mezitím jsem několikanásobnou babičkou, bohužel, i přes mé úporné snažení, v dnešní době nedokáži ani zbla být tak skvělou babičkou. Tam byla pravidla daná, v dnešním chaosu je hodně obtížné být alespoň dobrou babičkou.
Je fajn, že Vás kniha dodnes oslovuje. To je báječné.