Arsi007 komentáře u knih
Pokud máte rádi knihy o ničem a přitom o všem, Plachetnice je vaše must have. Podobně jako Chirurg nebo Dědina od Petry Dvořákové nás Hájíček nechává nahlédnout hluboko do mysli hlavní postavy. A to syrově, bez zbytečné uhlazenosti a hnaní se za nějakou senzací. Příběh prostě a jednoduše plyne, stejně jako život sám. A to je přesně to, co na knize miluju. Tu opravdovost, díky které se v hlavní hrdince románu dokáže poznat většina z nás.
IG: @hanybooks
Cekala jsem typickou, romantickou sladarnu okorenenou trochou milostnych scen. Ooo jak jsem se mylila. Diky absenci naivni husicky a namachrovanyho typka, kteri preci v podobnem pribehu ,,nemohou chybet" byly postavy opravdu uveritelne a vzruseni mezi nimi tam bylo az az. Takhle vasnive popsane milostne sceny jsem jeste necetla a.. bylo to fajn :O) Moje prvni knizka od autorky, ale rozhodně ne posledni. Trochu se ale bojim filmoveho zpracovani. Obsazeni herci jsou sice fyzicky opravdu krasni, ale myslim, ze to bude prave na ukor toho jedinecneho kouzla, ktere maji postavy v knize. No, uvidime..
Nedočteno. Kdyby nebyly příběhy tak moc přehnané a nereálné bylo by to fajn čtení a možná bych se i zasmála, ale tohle byl extrém. Za mě velké ne..
Bezpochyby jde o vánoční příběh. Je to milé a lidsky napsané se všemi emocemi, které člověk v podobných situacích opravdu zažívá. Je to ale i příběh o smrti, o vyrovnání se se ztrátou milované osoby, naději, chuti a vůli žít dál. Já ho četla se svým 4,5letým synem. O smrti si povídáme často a bereme ji jako nedílnou součást a ukončení cesty každé živé bytosti na Zemi. Troufla jsem si tedy i na Vánoční sestřičku a nelituji. U citlivějších a více emočně laděných děti bych ale určitě ještě pár let počkala.
Je zde spousty témat, o kterých můžete s dětmi mluvit a tím, že se děj odehrává o Vánocích a jsou v něm naprosto dokonalé ilustrace je celý příběh zjemněný a doslova kouzelný.
Kniha je navíc rozdělena na 24 kapitol takže jí můžete pojmout jako adventní kalendář.
IG: @hanybooks
Až do konce plynul děj svižně, kniha se četla rychle, bavily mě obě dějové linky a konec mě mile překvapil.
Měla jsem opět milion konspiračních teorií, ale autorka vše ukončila bez jakýchkoliv na sílu šokujících překvapení a o to více realisticky, což oceňuji a troufám si říct, že pro milovníky thrillerů je tohle nutnost!
IG: @hanybooks
SPOILERY
Ze začátku jsem byla nadšená, ale postupně jsem čím dál víc přestávala chápat proč vůbec bydlí v Japonsku, když jí tam skoro všechno vadí a manžel na ni s prominutím kašle a nechává jí ve všem plavat (nebo tak ho alespoň líčila) a proč se neodstěhují do Čech, kde by nemusel makat od nevidím do nevidím a podle všeho by se i měli líp. Vrchol bylo narození syna, kdy byla autorka ráda, že se o něj v porodnici vlastně nemusí starat, několikrát napsala, jak se za syna stydí, protože je ošklivej a vypadá jak starej dědek a manželovi bylo úplně buřt, že se mu vůbec narodilo dítě a raději si hrál na mobilu hry. Jestli to mělo být vtipný tak asi nemám smysl pro humor. Kdyby si autorka odpustila být za každou cenu vtipná a zaměřila se více na reálie, které byly hodně zajímavé (např. brigáda v obchodě s oděvy? Asi bych raději umřela hlady než snášela byť týden takový despotický přístup) vyznělo by to lépe. Nicméně i tak doporučuji jako lehké letní čtení do mobilu. Fyzicky bych si knížku nekoupila, protože bych jí stejně už víckrát nečetla.
Pokud vás stejně jako mě před čtením odrazuje prostá zápletka o výměně dvou dětí, u které vás z fleku napadne zhruba pět různých možností konce tak věřte, že jste se ani s jedním netrefili :D
Kniha ve všech směrech předčila mé očekávání. A to jak v nepředvídatelnosti děje tak v celém příběhu samotném. Vždy, když už si myslíte, že víte, jak to dopadne tak autor přidá další díl skládačky nebo novou zápletku, která vám zpřetrhá veškeré vaše domněnky o tom, jak to celé skončí. Navíc i přesto, že je zde pár negativních postav tak ani jedna vám nebude lhostejná nebo naopak až moc nesympatická.
Osobně knihu doporučuji každému, kdo má rád tajemné příběhy plné záhad a nečekaných rozuzlení a svižné čtení bez zbytečných popisů. Za mě 4 a půl *.
VŠUDYPŘÍTOMNÁ REKLAMA + PRŮMĚRNÁ KNIHA = TY (C.KEPNES)
1) Du forma není nic, nad čím bych byla nucena se nějak dlouze pozastavovat. Kdyby se o tom tolik nemluvilo, řekla bych si prostě, že jí píše dopis nebo si vede nějaký deník, který má v úmyslu jí pak časem předat takže nechápu, jak díky tomuhle mohl někdo přestat knihu číst.
2) Paranoia se také nekonala. Nevím, jakým způsobem by to ve zdravém jedinci mohlo vyvolat takové pocity. Ano. To, co Joe dělal nebylo normální, ale přeci mě to nemůže donutit najednou od čtení vstát, stáhnout si doma všechny závěsy, schovat se do postele pod deku a už nikdy z ní nevylézt. Pokud jste podobné pocity měli, doporučuji navštívit nejbližšího Nicka.
3) Kniha postrádala prvek i sebemenšího napětí. A to je něco, co mi v knize, která je označována za thriller dost chybělo. Na druhou stranu psychopat své vraždy asi moc neprožívá a to, že se tady většinou dočtete jen něco jako "Nebylo lehké ho/jí zabít, ale prostě jsem to musel udělat." nejspíš mělo ve čtenáři vyvolat mrazení, ale mě to teda spíš nechávalo chladnou. (No.. možná jsem taky psychopat.)
4) Bylo mi vcelku jedno, co s postavami bude. Jediná emoce, kterou ve mě kniha vyvolávala bylo naší hlavní krásce jednu vrazit. Docela dlouho jsem dokonce i Joeovi fandila, ale ke konci už mi začalo být naprosto jedno, co s ním bude, jestli na to, co dělal někdo/y přijde a jak to vlastně celé dopadne. Což, pokud máte za svůj život už něco málo odčteno vám stejně muselo v průběhu čtení dojít. A to mě vlastně dostává k závěrečnému bodu.
5) Po půlce knihy se vzorec příběhu neustále opakoval a bylo jen otázkou času, kdy to vyvrcholí tak, jak to vyvrcholilo. Prostě Vás tady už ke konci nemohlo nic překvapit. Teda mohlo.. ale nepřekvapilo. A to určitě není dobrý, protože závěr by měl být podle mě na knize tou nejvíc oči valící částí, která vám nedá spát a vy nad ní budete muset pořád přemýšlet. Bohužel ani to se zde nekonalo.
Závěr: asi si teď myslíte, že se mi kniha nelíbila. No.. ne tak docela. Něco na ní přeci jen bylo. Svým jednoduchým stylem to vlastně byla jedna z mých nejrychleji přečtených knih, ale prostě mi tam chybělo to napětí, které by knize dodalo ten pravý šmrnc, vy byste hltali jednu stránku za druhou a bylo by vám líto, že už jste na konci a že to za chvíli už všechno bude minulostí.
Chápu ty rozpačité až znechucené recenze, které napříč sociálními sítěmi čtu. Hlavní chyba ovšem není v knize nebo autorce samotné a ani ve čtenáři, ale v její propagaci, kdy většina čeká trochu peprnějších 50 odstínů šedi. Omyl. Tohle není erotická, ale pornografická kniha. A ač s tím můžete nesouhlasit jak chcete tak v rámci žánru a co do obsáhlosti jde v současné době o nadprůměr.
Nečekejte milostné scény plné vzrušující předehry, ale spíš tvrdší porno, které má zabrnkat na vaše hluboko utajené struny a rozdmýchat netušené vášně. Ale i pokud něco takového hledáte tak samozřejmě ani to nemusí být zárukou (u)spokojenosti.
Pokud tedy máte chuť na erotický, i když tvrdší román tak i přesto nedoporučuji. Opravdu se jedná o pornografii takže pokud jste například celkově pornem na internetu nepolíbení a zavrhujete jím, knihu nekupujte a nečtěte.
IG: @hanybooks
Tri pribehy, tri zeny, tri osudy, ktere ve vas maji zanechat neco vic. Bohuzel to se u me nekonalo. Asi jsem moc cynicka nebo malo feministka, ale cela kniha mi prisla neskonale nudna. Chapu jeji presah, ocenuji i to, ze se na konci vsechny pribehy propoji, ale chybel mi tam nejaky vetsi boom. Neco, co by me donutilo se opravdu zamyslet. Co musim vyzdvihnout je indicky pribeh, o kterem bych si rada precetla klidne i celou knihu. Bohuzel zrovna u nej mi velmi chybelo zakonceni osudu hlavnich protagonistek. Chapu, ze to byl zamer, pro me to ale vyznelo spise nedokoncene.
Čekala jsem další průměrný thriller s možná trochu nevšední zápletkou.Dostalo se mi velice působivého a sugestivního popisu zlomené psychiky a celé osobnosti a její návrat do „normálního“života.
Závěrečné rozuzlení se dalo poměrně odhadnout. Nicméně množství překvapivých zvratů v ději bylo v průběhu čtení dost a styl autorky si nezadá s nejlepšími severskými detektivkami. Určitě se co nejdříve vrhnu na druhý díl. Pro milovníky thrillerů je Nejsem mrtvá podle mě nutnost!
IG: @hanybooks
Příběh je napsaný citlivě, dětskýma očima a ubíhá velice rychle. Jde o román pro děti takže nečekejte explicitní násilí. O to víc cením, že autorka dokázala i přes jednoduchý styl psaní přenést na čtenáře tíseň a smutek. Ovšem vždy se špetkou naděje, která je dětem vlastní. Doslov obsahuje velice zajímavé reálie, které vás jistě překvapí.
IG: @hanybooks
Coben opět ukázal neskutečný spisovatelský talent, kdy jste k ději jako magnetem přitahováni od první řádky a čtete v autobuse, ve škole, v práci a i při vaření, protože prostě nemůžete přestat dokud nedočtete poslední slovo. Postavy jsou více než uvěřitelné a Nap je tak charismatický a vtipný, že bych uvítala kdyby šlo o sérii.
Samotné rozuzlení bylo lehce šokující, ale přiznám se, že ten hlavní twist mě napadl při prvních asi dvaceti stranách. Přesto mi to nezkazilo radost ze čtení a nemůžu jinak než dát 5 *
IG: @hanybooks
Šla jsem díky nízkým hodnocením na IG do čtení s malým očekáváním. O to víc jsem byla překvapena, že se z příběhu vyklubala perfektní detektivka se zajímavou zápletkou a nevšedním rozuzlením. Podle všeho byly největším kamenem úrazu postavy a jejich počínání. Právě z nich jsem ale byla nadšená, protože nešlo o šablonovité, předvídatelné osobnosti, ale jejich mnohdy zkratkovité jednání dodávalo příběhu šťávu, která mi u podobných knih zoufale chybí. Ano, hlavní postavy byly vcelku nesympatické. Ale to už nemáte dost hezounků alkoholiků a empatických slečen hrajících na city? Já teda jo a tohle pro mě bylo vítaným osvěžením.
IG: @hanybooks
Souhlasím s názory čtenářů, že pokud nečtete druhý díl nejlépe hned po tom prvním, bude vám chvíli trvat než se v ději zorientujete. Na druhou stranu pro případ Loutkáře jako takového první díl vlastně není potřeba číst. Není tu totiž detektiv Wolf, který dle mého držel celý první díl v rovině nadprůměru. Jeho absence byla pro mě smutnou skutečností, protože postava deprimované a flegmatické Baxterová tento standard série prostě nedokázala udržet. Pravda, trochu jí s tím pomáhal Rouche, kterého jsem si na první dobrou zamilovala.
Co se samotného děje týče tak ten byl v poslední třetině tak přehnaný, že kdyby se stal skutečností asi vypukne třetí světová ???? Takový rozsah katastrof byl úplně zbytečný.
IG: @hanybooks
Tohle byl zaručeně nejlepší díl ze všech. Wolf s Baxterovou sršeli vtipem a sarkasmem a dokázali vás rozesmát nahlas. Třešničkou na dortu byl epilog, při kterém se usmívate jako měsíček na hnoji ????
IG: @hanybooks
Co ten konec? Za jak dlouho ma vyjit dalsi dil? Zase za rok? To je horsi nez cekat na novou serii Game of Thrones! :-O
Vic netreba dodavat..
Tak tohle by šlo :-) Příběh vypráví Danielova matka, která je přesvědčená, že se stala obětí velkého spiknutí. Celou dobu si říkáte, jestli to, o čem mluví může být pravda nebo je opravdu nemocná a vše si jen představuje a přkrášluje. Posledních cca třicet stran vás překvapí takovým způsobem, že budete po dočtení zírat na poslední stranu a v hlavě nebudete mít nic jiného než šokující rozuzlení a lítost nad tím, jak to všechno vlastně bylo. Nebo nebylo? :-)
Kniha se čte velmi rychle díky krátkým odstavcům i kapitolám. A i když si na pár dní dáte od čtení pauzu tak při opětovném začtení jste rychle vtaženi zpátky do děje. Takže i pro pomalejší čtenáře je kniha vhodná.
Doporučuji jí ale hlavně těm, kteří mají už hodně načteno a jen tak je něco nepřekvapí. Poslední dobou jsem už v takovém stavu, že ať přečtu cokoliv tak v půlce je mi už většinou jasné, jak to asi celé dopadne a z těch pár variant, které se nabízí je vždy jedna ta správná. Tady jsem ale byla celou dobu ve sladké nevědomosti a jen si pak vychutnávala závěr. Pár lidí tu sice psalo, že je závěr nepřekvapil, protože už v půlce měli jasno, jak to celé dopadne. No to s Frejou mi došlo, ale neříkejte mi, že na zbytek jste přišli taky :D
Za mě určitě 5* a je mi jasné, že se díky Farmě konečně vrhnu na mnou dlouho odkládané Dítě číslo 44, protože autorův styl mi vážně sedí :-)
Nerada dávám nízké hodnocení českým autorům, ale bohužel tady nemohu jinak. Začátek byl za mě docela nevkusný. Sexuální obtěžování, znásilnění, žádný flirt, jen dokazování si moci. Jak Míša objevila k Adamovi i jiné city než odpor tak jsme si říkala, že by to mohlo být příjemnější čtení a tak jsem četla dál. V erotickém žánru mám už docela dost načteno, ale tady byla půlka knihy jen o tom jednom. Jako by autorka měla v zásobě řadu erotických scén, které pak všechny postupně do příběhu napasovala bez ohledu na to jestli se tam vůbec hodí. Zápletka, která se odehrála v poslední třetině knihy mi přišla úplně mimo. Hlavní postavy se chovaly nekonzistentně a z rozumné Míši se stala protivná a naivní puberťačka z Bravíčka.
Příběh je kombinací Christiny Lauren, Pauliny Swist a dalších asi pěti jmen, které jsou v tomto žánru na prvních místech. Bohužel to ale tady nefunguje. Držím autorce palce ať si najde svůj styl a zapracuje více na příběhu. Tuna sexu není v erotických knihách vše.
První díl série s Erikou Fosterovou.
Erika mi osobnostně nesedla. Její nedávné trauma z ní udělalo, i když trochu oprávněně, hysterickou policistku, která se v mnoha případech nedokázala ovládnout a tím ohrozila celé vyšetřování. Jednou se to dá pochopit. I dvakrát. Ale tady těch kiksů bylo nespočet a moje sympatie k ní díky tomu začaly postupně opadat. Samozřejmě, že se nakonec sebrala a případ dotáhla do konce, ale nebýt jejich kolegů, kdo ví, jak by dopadla.
Na druhý díl se zatím nechystám.
IG: @hanybooks