aruba komentáře u knih
Proč mi nikdo nikdy neřekl, že povinná školní četba může být i taková zábava? Kdybych to byla bývala věděla o pár let dřív, určitě bych na tvorbu školního čtenářského deníku nepohlížela s takovou nechutí. :-) Je to jedna z nejvtipnějších knížek, co jsem kdy četla a nechápu, že jsem se k ní nedostala už mnohem dřív.
Skvělá knížka, řadím mezi ty nej, co jsem kdy přečetla. Vtipná, dojemná, zajímavě propojené příběhy jednotlivých postav. Spousta hlubokých myšlenek zabalených ve velmi zábavném příběhu. Viděla jsem i seriál, taky moc hezký, ale knížka stejně jasně vyhrává.
Jako inspirace dobré, ale nic moc nového nepřináší a obsahuje spoustu vaty. Ale knížka by mohla být užitečná jakožto společenská hra spočívající v tom, že z ní bude někdo předčítat, a pokaždé když narazí v textu na slovo hygge nebo případně hyggeligt, musí všichni vypít panáka. Zaručuji, že nejpozději na straně dvacet bude většina účastníků ležet pod stolem.
Asi první (a pravděpodobně taky jediná) knížka na světě, která ve mě dokázala vzbudit chuť jít uklízet.
Skvělá knížka. Přečetla jsem jí během tří dnů, což je na mě hodně krátká doba. Napínavá a fakt vtipná. Nejlepší jsou postavy, originální a opravdu zábavné. Hlavně Banecroft pobavil, co slovo, to perla.
Krásná kniha, originální, vtipná i smutná a také trochu filozofická, zkrátka každý si v ní něco najde. Doporučuji (nejen) všem hledačům smyslu života.
Z těch tří knížek, které zatím od autora vyšly, se mi líbí nejvíc. Je to vlastně pořád na stejné téma jako další dvě knížky, o osamělosti, ztrátě, smrti, odpuštění a objevování přátel tam, kde by je člověk nečekal. A i tahle kniha v sobě mísí humor a smutek, takže se člověk chvíli směje, a chvíli se mu zase chce brečet. Jen hlavní hrdinka je tentokrát malá holčička, a celý příběh se odehrává kromě reálného světa i ve světě pohádkovém, který pro holčičku vytvořila její babička. Doporučuji knížku přečíst před "Tady byla Britt-Marie" protože se tu Britt-Marie vyskytuje také, a čtenář se tak může dozvědět jak celý její příběh začal.
(Pro zajímavost - googlila jsem si z jakého jazyka pocházejí názvy těch království a vyšlo mi Esperanto. :-))
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale od chvíle, kdy byla Ema vyhozena z otcova domu, se to pěkně rozjelo. Baví mě originální myšlenkové pochody hlavní postavy. Hodně vtipné čtení, místy jsem se smála nahlas.
Příběh "takové normální rodinky" střihnutý roadtripem partičky lidí, kteří toho nemají na první pohled moc společného není nic nového a knížek na podobné téma už určitě bylo spousty. (Minimálně dvě na podobné téma jsem četla, a kdybych do výčtu zahrnula i filmy, tak se asi nedopočítám.) Ale stejně je to moc hezky napsané a vysoce si cením toho, že je vtipná i dojemná zároveň. S ostatními knížkami od Jojo Moyesové nemůžu porovnávat, protože tahle je moje první od této spisovatelky, ale rozhodně mě zaujala, i když klasické romanťárny moc nemusím. Mimochodem, mnohem víc, než vztah mezi hlavními dospělými postavami, na mě zapůsobil vztah Jess k jejím dětem.
,, Jess opravdu záleželo jen na těch dvou dětech a na tom, aby jim dala najevo, že jsou v pořádku. I kdyby vás kamenoval celý svět, pokud budete mít v zádech svou matku, zvládnete to. Někde hluboko v nitru budete vědět, že jste milovaní. Že jste si zasloužili být milovaní. Jess v životě nedokázala moc věcí, na které by mohla být hrdá, ale nejhrdější byla na to, že tohle Tanzie ví. I když Tanzie byla hodně svérázná, Jess věděla, že tohle je jí jasné. Na Nickym stále ještě pracovala."
Pořád jsem čekala, jak to s tím kamenem dopadne, a ten konec byl prostě perfektní. Na Dortmundera si jen tak někdo nepřijde :-).
Naprosto souhlasím s tím, že je to jedna z nejlepších knížek zeměplochy. Rozhodně všem doporučuji!
Moc povedená, vtipná knížka na stále aktuální téma. Až doteď jsem četla jen díly s čarodějkami a s Mrakoplašem, ale evidentně to byla chyba, protože Hlídka v čele s velitelem Elániusem má taky něco do sebe.
Zajímavá, originální, černohumorná exkurze do mysli hrdinky ztracené v minulosti.
Milé čtení o netradičním domácím mazlíčkovi. Navíc se člověk dozví i něco málo o jižní americe.
Knížka plná emocí. Chvíli smutná, chvíli vtipná, pak zase hodně smutná, ale přesto plná optimismu. Skvělý způsob jak se probrečet k dobré náladě.
Čtivá a taky docela vtipná detektivka. Hlavní hrdinka, která se v životě řídí radami své svérázné babičky mi občas připomíná Bridget Jonesovou.
Stejně vtipná jako předchozí díly, místy jsem se smála nahlas.
Přečetla jsem ji jako třetí v pořadí, až po staříkovi a zabijákovi, ale připadá mi ze všech tří knížek nejlepší a nejvtipnější.
Pohodová knížka, která se dobře čte a je vtipná. Hlavně některá přirovnání jsou nezapomenutelná, jako třeba "Začínala jsem si připadat zapomenutá jako hřeben na plovárně" :-)
(SPOILER) Kniha je určená spíš pro mladší čtenáře, ale i tak mě celkem zaujala. Je čtivá, i když podle mého názoru tam na konci zůstalo pár otázek ne úplně uspokojivě zodpovězených. Líbila se mi ale hlavní myšlenka knihy, která se zabývá tématem pravdy a lži, že nikdy nic není úplně černobílé, každý má svou pravdu, která se může dost výrazně lišit od pravdy druhého člověka a taky, že někdy je prostě snazší věřit naprosto neuvěřitelnému výmyslu, než nudné, ale nepříjemné pravdě, což je pořád dost aktuální téma.