asanita komentáře u knih
Vlastně ani nevím, co bych do tohoto komentáře měla napsat. Kniha se četla sama, děj plynul rychle a byl rozhodně promyšlený. Postavy byly fajn, jen Q. mi nikdy nepřirostl k srdci. :-/
Kniha byla pěkná, jen mám pocit, že v ní něco podstatného chybělo, ale nějak nemůžu přijít na to, co to bylo (proto čtyři hvězdičky místo pěti). Až na to ale přijdu, tak to sem rozhodně napíšu. :-)
Papírová města rozhodně stojí za přečtení a už se těším na to, až si na ně zajdu do kina, kdo ví, třeba film překvapí. :-D
PS: Hledání Aljašky se mi líbilo více, ale to už je asi věc názoru. Taky vím, že z mého komentáře asi moc moudří nejste, ale to nevadí. :-P
Film ani kniha mě nenadchly. V polovině odloženo a už se k Labyrintu vracet nebudu. :-(
Reálné, psychologické, fascinující a chvílemi až hrůzostrašné, tak na mě tohle celé působilo. Nikdy jsem nic podobného nečetla, což je asi další plus, protože nemám s čím srovnávat. Obdivuji Angie za to, jak byla silná a že se s tím vším zvládla poprat. K srdci mi přirostly i její alternativní osobnosti (například Skautka nebo Kecalka). Byla to dost emocionální nálož, takže se ke knize asi jen tak nevrátím i tak ale doporučuji!
Vlastně ani nevím, co bych k této knize měla napsat. Nápad to byl sice dobrý, ale myslím si, že by se z něj rozhodně dalo vykřesat o něco víc. Byla to nuda (ke čtení jsem se chvílemi nutila) a hlavní hrdinku jsem většinu času nemohla vůbec vystát. V knize se navíc dělo pořád to samé.
Přesto kniha ale působila mile (možná trochu naivně, ale to sem teď nezatahujme) a byla čtivá (jinak bych to asi ve čtvrtině vzdala). Konec se zdál nedotažený, až moc otevřený. Takto otevřený konec je dost rozšířený problém spousty románů pro dívky (například jsem na to narazila i u Eleanor a Park), který mě dokáže akorát tak naštvat. Za mě tři hvězdy.
Kniha se mi líbila. Ze začátku mi sice chvíli trvalo, než jsem si zvykla na poněkud odlišný styl psaní, než který čtu normálně, ale potom to už stálo za to. Aljašky byla úžasná a celkově jsem si všechny postavy oblíbila. Kniha skrývá navíc spoustu filozofických myšlenek, což je skvělé. Je sice pravda, že se "Potom" kniha obrátila o 365 stupňů, ale nemyslím si, že jí tato "změna" nějak výrazně uškodila a určitě si od Johna Greena přečtu ještě něco dalšího.
Pěkné, poetické, k zamyšlení, postavy jako z masa a krve a navíc s myšlenkou. Na podobnou knihu jsem už dlouho nenarazila.
Film se mi zdál lepší, kniha byla vtipná, ale zkrátka moc zdlouhavá. Zhruba v polovině jsem to vzdala s tím, že tuhle knihu prostě nedočtu.
Druhý díl se mi líbil opravdu hodně. Moc odpovědí se mi v něm sice nedostalo (podle mě se to všechno akorát ještě více zamotalo), ale přesto se to četlo tak lehce, že nelituji. Mou oblíbenou postavou byl rozhodně Xemerius, který dokázal svými hláškami vždy pozvednout celou situaci. :)
Skvělá kniha! Gwenn, Gideon, George, Lucy i Paul byli úžasní! Už se těším na další díl, jestli bude přinejmenším tak dobrý jako jednička, tak to bude stát za to. Nevím co víc bych řekla snad jen: všechno co Vás od téhle knihy odrazovalo hoďte za hlavu a přečtěte si ji, jinak o dost přicházíte!
Upřímně jsem nevěděla, co od téhle knihy čekat, abych pravdu řekla pověstné Hvězdy nám nepřály (ke kterým je tato kniha často přirovnávána) jsem zatím nečetla, takže nemůžu srovnávat. Byla jsem ale velmi mile překvapena kniha byla pěkná, plynula rychle a byla celkově hodně realistická. Za to z velké části může hlavně autorka díky svému velice osobitému stylu psaní (na který jsem si mimochodem musela delší dobu zvykat). Mohla bych také pochválit promyšlené charaktery postav Park mi od začátku připadal zajímavý a čím víc se kniha chýlila ke konci, tím víc se mé sympatie vůči němu prohlubovaly. Tina byla také hodně promyšlená a ke konci knihy mě docela mile překvapila, zajímavé byly také Eleanořiny kamarádky DeNice a Beebi, které mi byly od začátku sympatické. Asi se teď divíte proč jsem mezi těmi postavami nezmínila také Eleanor (o které celá ta kniha vlastně je). Sice nevím čím to je, ale k srdci mi prostě nepřirostla.
Jak už jsem psala kniha byla příjemná a čtivá, ale nějaké výtky bych k ní přeci jen měla. V knize se (jak to u romantických knih bývá) nic moc nedělo, chápu že s tím u "románku" musím počítat, ale tady se (kromě milostných pokroků ve vztahu Eleanor a Parka) opravdu nic nedělo, o to víc mě ale dostalo vyvrcholení událostí v samotném závěru knihy, kde se toho naopak dělo až moc... Zajímavé je to, že jsem v závěru knihy nebrečela, zajímalo by mě o čem to vypovídá. Román mi nepřirostl tak úplně k srdci, a proto mi bylo "jedno" jak to dopadne? Autorka ten konec nedodělala do takových podrobností, aby nějaká slza ukápla? Nevím, nevím.
Každopádně... Na "románek" to bylo povedené, autorka má rozhodně zajímavé myšlenky a styl psaní, ale nějaké výtky by se ke knize přeci jen našly (to je ale spíše věc názoru). Pokud tedy hledáte nějakou pohodovější zamilovanou knihu, měli byste sáhnout právě po téhle.
Povedená kniha! Nejvíce se mi líbily povídky Syn a Zrádce, sice to není, tak dobré jako Divergence, ale co? Tobiase jsem si při čtení Divergence oblíbila, a proto jsem ráda, že tato kniha vyšla. Bylo také dost zajímavé číst, co si Tobias myslí o Tris.
Skvělá kniha. Děj typicky letní a příjemný, zápletka ovšem minimální. Ale komu to vadilo? Mně rozhodně ne. Kniha byla vyprávěna příjemným pohodovým stylem. Objevily se zde dost různorodá témata od přátelství a první lásky, až po drogy, intriky, alkoholismus a dokonce i politiku. Autorka navíc rozhodně ví, jak vymyslet postavy, které si člověk od začátku oblíbí. Já zkrátka nemám knize co vytknout a myslím si, že pokud hledáte nějakou oddechovější knihu, tak byste měli sáhnou právě po Mém životě u sousedů.
Mně se tato kniha celkem líbila, docela se divím, že ji někteří komentátoři pode mnou měli za povinnou četbu. Co já bych za to dala! Mnohem raději bych četla tuhle skvělou knihu než to, co musíme číst my!
Abych se ale vrátila ke knize, příběh byl celkem pohodový, vtipný a hlavně z běžného života. Myslím si, že pokud hledáte nějakou pohodovou knihu s nenáročným dějem, tak jsou Pomeranče v podprsence přesně pro Vás.
Opravdu moc zajímavá kniha. Líbí se mi na ní právě ty odlišné pohledy na děj, můžeme se totiž vžít do role Hilase, Pirry, Telemona a dokonce i delfína Spirita! Kniha mě od začátku do konce bavila, bylo to sice takové oddechovější čtení, ale přesto opravdu povedené.
První díl Harryho Pottera jsem četla v sedmi letech. Čtení knihy mě dost bavilo, je zvláštní, jak je kniha psaná. Když jsem postupně četla další díly měla pocit, jakoby kniha rostla se mnou. Zažil jste to někdo také?
Toto byla snad první kniha, kterou jsem kdy četla. Mám k ní odmala jisté pouto a proto je to moje srdcovka. Pokud jste mladší, máte rádi delfíny a nevadí vám tenčí knihy, tak je tohle kniha přesně pro Vás!
Divergence mě zaujala a tak jsem si řekla, že jí dám šanci. Rozhodně toho nelituji první díl byl opravdu skvělý, dívala jsem se i na film a ten byl také dobrý. Knihu jsem přečetla za necelé tři dny, sice mě trochu mrzí, že jsem si jí nemohla užívat déle, ale co se dalo dělat, že?
V Rezistenci jsem cítila menší pokles, asi na tom mělo trochu podíl to, co tam Tris vyváděla, ale prostě cítím, že to nebylo ono.
Aliance se mi naopak líbila skoro stejně tak jako Divergence, ano bylo to oproti ostatním dílům takové vědečtější, ale myslím si, že to sérii neuškodilo. Jediné co můžu třetímu dílu vytknout je ten konec... I s tím jsem se, ale dokázala smířit. Aliance je zkrátka dobré zakončení série a myslím si, že pokud jste četli předchozí díly, tak stejně neodoláte.