Astonius
komentáře u knih
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Kdo si stýská nad životem, kdo si myslí, že se mu daří špatně, protože nemá nové auto, nebyl na dovolené nebo si nedopřál už dlouho večeři v restauraci, koho jedno dvě děti vyčerpávají nebo se souží, že ho manžel nenosí na rukou, kdo si stěžuje na politiku a nespravedlnosti demokratické společnosti, ten ať si přečte tuto knihu a začne si svého blahobytu a života v době, ve které žije, vážit.... Klobouk dolů před Annou a životem, který musela žít a klobouk dolů před jejím postojem k životu....
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Skvělé čtení to bylo. Z rozhovorů čiší zápal pro práci a profesionalita pana Mareše a velice realistický pohled do zákulisí vyšetřování zločinů. Je to skvělé doplnění seriálů o 1. oddělení, které považuji za nejlepší počin ČT za dlouhou dobu. Myslela jsem, že kniha bude hned přečtená, vždyť jsou to jen rozhovory, ale nakonec to trvalo déle, protože je hutná, plná podrobností a příběhů, chce to soustředění. Práci policie z téhle strany trochu znám, takže si dovedu živě představit popisované situace, i např. kritizované chování soudců nebo advokátů :-) I když jsou tam rozebírány případy, které byly zpracované v seriálu, stejně to člověka baví číst, protože je to podáváno tak, jak to vnímal policista, s detaily a pocity ohledně pachatelů i obětí, které se obrazovkou přenést nedají.
To
Stephen King
(SPOILER) Četla jsem 3 týdny o dovolené a nevycházela jsem z údivu nad Kingovou fantazií a vůbec schopností vytvořit tak rozsáhlé dílo a všechny části udržet při sobě. Navíc způsobem, který mě nijak nenudil - kdykoli jsem knihu otevřela a začala číst, byla jsem plně v příběhu a nechtělo se mi ho opouštět. Dlouho jsem se té knihy bála, ale jako horor se mi to nezdálo tak strašné, spíše to byl hluboce psychologický příběh rozebírající mnoho životních témat, nejen sílu přátelství a víry v dobro, ale i vztahy mezi rodiči a dětmi, násilí, rasismus, byla to zajímavá sonda do těch dvou časových období v Americe, atmosféra z toho přímo sálala. Vůbec popisovaný způsob výchovy dětí byl někdy neuvěřitelný v porovnání s nynějším světem. Úplný závěr se mi zdál trochu utahaný, i když dlouho se to drželo v zajímavém stylu, kdy se střídaly kapitoly popisující finální boj "tehdy" a "teď", navíc pár kapitol i z myšlenek "zla" bylo úplně super. Nejvíce mi asi vadila ta sexuální vsuvka mezi dětmi v úplném závěru, to bylo pro mě přes čáru. Celkově ale monstrózní dílo perfektně vyladěné a obdivuhodně zpracované, podle mě se ale musí číst po větších kusech, aby se v tom člověk neztratil....
Maminka
Jaroslav Seifert
Na tohle člověk musí mít věk... Když jsem četla jako dítě, otravovalo mě to a nerozuměla jsem tomu, stejně jako teď můj syn v rámci povinné četby, ale když jsem si od něj knihu půjčila, překvapilo mě, kolik věcí se mě dotklo a dojalo. Člověk musí na to mít něco odžito... Básně jsou to nádherné, pomocí stručných slov malují obrazy ve fantazii čtenáře.
Když byla hodná
Michael Robotham
(SPOILER) Osvědčený autor a ani v tomto případě nezklamal. Moc se mi líbí jeho styl, je to takové čtení pro dospělé, ze života, žádné podivnosti, nelogické zápletky nebo přehnané akční scény. Příběh je vyprávěn z pohledu dvou postav, jimž současně nakukujeme do vzpomínek a myšlenek a tím dostáváme ucelený pohled na vše. Moc se mi líbil úplný závěr, způsob, jakým autor dokonal spravedlnost, byl nečekaný, ale velmi trefný. Trochu zklamání jsem cítila v tom klišé, kterému dílo neuteklo pokud jde o "představitele toho největšího zla", co to zase bylo za lidi a jak se chovali... Tohle tady už bylo v knihách a filmech tolikrát.... A také bych trochu přidala co se emocí týče, vztah se Sashou si o to přímo říkal, ale odbylo se to bez jakékoli gradace, což byla trochu škoda. Ale celkově rozhodně doporučuji - když pro nic jiného, tak pro ten sloh, který má své kvality.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Syn mne donutil.... :-) A zdá se mi, že v současnosti to už pomalu patří i ke vzdělání :-) I když je to pro děti, chápu, proč je Harry tak oblíbený, i já jako dospělý čtenář, jsem příběh četla s radostí a zvědavostí (naštěstí neznám filmy...). Podle mě by to mělo být v povinné četbě (i když někde už asi je), pro svou schopnost děti zaujmout a vzbudit v nich touhu hledat mezi knížkami pak další, která je podobně pohltí....
Osvícení
Stephen King
(SPOILER) Téhle knihy jsem se dlouho bála, myslela jsem, že nebudu schopná to číst, že to bude na mě moc nervydrásající, vždyť je to horor, ale jako bych zapomněla, že autor nepíše takhle "jednosměrně" a jednoduše. Neřekne si "napíšu něco, abych tím lidi vystrašil" a nevytvoří klasickou předvídatelnou duchařinu, kterých je podle jedné šablony spousta, on přece píše tím svým košatým stylem, který vypráví prostě podrobný příběh jedné rodiny, která má svoje problémy a také jednoho "osvíceného" chlapce, který dokáže vidět a cítit věci, které nikdo nevidí. A že to postupně nabere dramatických rozměrů, to je už prostě gradace příběhu :-) Vypráví se z jednotlivých pohledů členů této rodiny, takže čtenář každého vnitřně pochopí a pozná a vžije se tak např. do duše alkoholika, jeho touhy po napití a jeho výčitek svědomí, do vzpomínek jeho ženy, která se mu znovu a znovu snaží uvěřit, že všechno bude už dobré, nebo do vjemů jejich neobyčejného chlapce, který ví o věcech, o kterých by nic vědět neměl... Líbila se mi ta větší část knihy spějící pomalu k vybudovanému finále, to bylo skvělé čtení, které mě ani v nejmenším nenudilo. Jedinou menší výhradu bych měla k části, kde se Danny setká "tváří v tvář" tomu největšímu zlu, vyústění, jakým toto setkání dopadne, se mi zdá slabé a tak nějak moc jednoduché. Ale možná to tak bylo napsáno schválně, nejde o efekt monstrózního finále v podobě nějaké epické za vlasy přitažené "bitvy", ale prostě o celkovou atmosféru budovaného příběhu, který přináší plno zamyšlení okolo. Moc se mi to líbilo a brzy se pustím i do druhého dílu.
Hodná a zlobivá holka
Michael Robotham
Tak nevím, já snad musím dát 5 hvězd :-) Ta kniha pro mě měla všechno, co od detektivního románu chci - sympatickou hlavní postavu, postupně odkrývanou zápletku (v tomto případě víc zápletek - a všechny opravdu zajímavé), uvěřitelný a svižný děj (no dobře, v té uvěřitelnosti to občas zaskřípalo, ale to vem čert...), vygradování děje s odhalením nečekaného pachatele, nemožnost od knihy odejít, ale hlavně! - skvělý vybroušený styl, jakým autor píše! Má velmi dospělý, inteligentní a přínosný sloh, že je to opravdu radost číst. Nejen že nenudí, ale ač člověk čte detektivku, je to i psychologický román s přesahem, vyvolává ve čtenáři další otázky a protože je hlavní hrdina psycholog, ne policajt, dívá se na věci z jiného úhlu a přitom postupně odkrývá nejen různá tajemství zúčastněných, ale i svou vlastní těžkou a temnou minulost. Autor používá moc pěkné obraty, popisuje fádní a obyčejné věci novým pohledem, že když se něco z toho čtenáře dotkne, říká si, že je to vlastně pravda a jak hezky je to řečeno :-) Moc doporučuji a velmi se těším na další díl.
Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
(SPOILER) Další díl za mnou a spokojenost. Ty kriminální zápletky mě sice stále moc neoslňují, ale bylo to lepší než první dva díly. Příběh byl hodně rozsáhlý a detailní a rozuzlení takové kostrbaté, ale paní autorka je dobrá spisovatelka, takže mi to nevadilo a četla jsem plně pohlcená, bez pocitu nastavované kaše. Soukromý život hlavních hrdinů a jejich vzájemné partnerství těmto detektivkám dodává šťávu a čtivost, jejich vnitřní monology, kdy odhalují své pocity a myšlenky, jsou pro mě ty hlavní důvody, proč jsou knihy lepší než televizní zpracování. Moc dobré to bylo, Cormoran i Robin mají své neodolatelné charisma, pro které se k nim brzy zase ráda vrátím....
Pohádka
Stephen King
Za mě velká spokojenost.... Byl to opět příběh, u kterého čtenář nedokáže odhadnout děj a nutí ho to číst a číst, aby se vše dozvěděl. O Kingově stylu netřeba mluvit, je to tak opravdové a přesvědčivé, že si myslím, že podobnou kůlnu má na zahradě a chodí si do ní pro inspiraci... Opět můžu jen napsat, že nechápu, jak ho může něco takového napadnout. Kniha pro mě neměla vyloženě slabá místa, snad chvíli v druhé polovině při poznávání nového světa, ale i tak jsem se nemusela do čtení nijak nutit - naopak, působila na mě až hypnoticky - jakmile jsem ji otevřela, těžko jsem od ní odcházela :-) I přesto si ale myslím, že to nebude četba pro každého, ocení ji hlavně fanoušci autora...
Cujo
Stephen King
(SPOILER) King dokáže myslet jako opilec, který mlátí svou ženu, dokáže myslet jako zhrzený milenec, jako malý kluk, žena, která plánuje strategii na svého hloupého násilnického manžela, dokáže myslet jako pes... Tohle není kniha o bernardýnovi, který se nakazí vzteklinou a vraždí, takhle jednoduše a přímočaře King nepíše - je to příběh, který spojuje několik dalších osudů lidí, kteří mají své vlastní problémy a žijí své různorodé životy a pečlivě promyšlený sled náhodných událostí způsobí, že děj vygraduje v drama, u kterého člověk ani nedýchá... A nakonec čtenář lituje i toho nebohého psa, který chtěl "být vždycky hodný pes a nechtěl nikoho zabít, jen ho něco dostalo".
Carrie
Stephen King
(SPOILER) Sice krátká záležitost, ale úderná. Kdysi jsem viděla film a ten mě dokázal odradit od čtení na několik let, opět jsem si tady ale potvrdila, že kniha je daleko lepší a vyznívá pro mne v jiném významu. Asi nejsilnější okamžik pro mne byl způsob smrti matky, to bylo vymyšleno opravdu skvěle. Když Carrie začne "běsnit", člověk jí při vědomí všech příkoří zcela nepokrytě fandí a doufá, že autor nevyměkne a nezarazí ji :-) Naštěstí je to King... :-)
Ve službách zla
Robert Galbraith (p)
(SPOILER) Tak tenhle díl mi dokonale sednul, nemohla jsem se odtrhnout a obávám se, že potřebuji pokračovat hned dalším dílem... Kriminální příběh byl uvěřitelný a nebyl přehnaný, ale stejně mě na tom nejvíc baví Cormoran a Robin... Na jednu stranu bych chtěla, aby k sobě našli cestu i v soukromí a dva díly mě rozčilovalo, že i přes vzájemné sympatie to nemá tímhle směrem valný posun, ale na druhou stranu je to možná právě to hezké - jak se vzájemně vnímají a snaží se nepřekročit hranici. Je to krásně napsané a je radost to číst. Dívala jsem se i na seriál, který je velmi věrný knihám, ale asi jako vždy, musím říct, že knihy jsou prostě lepší. Těšila jsem se vždycky na něco, co jsem si v knize oblíbila a pak to najednou přišlo, událo se to a film pokračoval a já byla zklamaná - chybí tomu prostě ty popisované pocity a myšlenky, které dokáže zprostředkovat jen psané slovo :-) No uvidím - i u knih s Harry Potterem byly další díly lepší než předchozí, tak třeba se to takhle bude vyvíjet i zde :-)
Pod kupolí
Stephen King
(SPOILER) Co napsat jiného, než že to bylo 1000 stránek perfektního čtení. Ani chvíli jsem neměla pocit, že je to natahované nebo že by mě to nebavilo, postavy byly skvěle prokreslené, jak už to King umí a hlavně záporáci byli odporní, přitom ale pořád uvěřitelní. Hlavně s nimi autor rozehrál temnou psychologii obyvatel, kteří jsou odříznutí od zbytku světa, touží po moci a nastalé situace náležitě využijí. Nemám, co bych vytkla, bylo to napsané velmi obrazotvorně a detailně, což je však u Kinga standardem a proto ho také čtu. Jediná věc, co by mohla být k diskuzi, je podle mě jakýsi nedostatek paniky už od začátku. Mám pocit, že zjistit, že nemůžeme z města, protože na něm leží neviditelný poklop, asi bych se zbláznila strachem a ne že by šel život dál a lidi jen spekulovali, jak dlouho kupole asi vydrží... Perfektní čtení, zajímavý konec, doporučuji....
Mlčení jehňátek
Thomas Harris
(SPOILER) Která kniha už by měla mít plný počet, než tahle... Vše bylo psané tak opravdově a do hloubky, četlo se to jedna radost. Mám ráda, když má kniha přesah, když nejde jen o detektivku, drama, vyšetřování a mrtvoly, ale i lidi, tedy uvěřitelné osoby z řad policie s jejich soukromím, jejich problémy, které musí nechat za sebou a věnovat se práci, nebo s jejich malostí, kdy neodolají a využijí šance na zviditelnění, přitom však zpackají práci ostatních a v neposlední řadě i např. možnost nahlédnutí do zvrácené mysli psychopatů. Hrozně mě bavil vnitřní monolog hlavní hrdinky, kterým hodnotila prožívaný děj a svůj názor na situace, lidi a její dedukci. No a samozřejmě dr. Hannibal Lecter a jeho psychohrátky s policií, to už byla jen třešnička na dortu. Skvělé to bylo, dokonalé. Snad jen závěr byl celkem rychlý a méně uvěřitelný, ale na druhou stranu, proč by ne.....
Blaze
Richard Bachman (p)
(SPOILER) Obdivuji, jak King dokáže perfektně psychologicky rozebrat osobnost hlavního hrdiny - pomocí jeho myšlenek a vzpomínek si čtenář utvoří dokonalý obraz jeho života a všech okolností, které ho utvářely do současné podoby. Příběh vyvolává plno myšlenek začínajících na "kdyby" - kdyby tak měl jiného otce, kdyby tak věděl, že má dítě, a to velmi chytré dítě, kdyby si ten zločin rozmyslel, nebo kdyby to včas vzdal..... A zase musím napsat - není to jen knížka o únosu - napsal to King, takže je to hluboce lidský příběh přibalující na tu základní kostru zločinu všechny možné detaily a podrobnosti, které umožňují Blaze pochopit i politovat. Je to zase kniha, jejíž příběh člověk jen tak nedostane z hlavy.
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
(SPOILER) Před čtením jsem si měla asi přečíst štítky ke knize, protože mě nějak nenapadlo, že když se kniha jmenuje 7 manželů.... a v anotaci se píše i o zakázané lásce, že se prakticky celý příběh bude točit na LGBT tématice. Nemám absolutně nic proti, tahle problematika je mi úplně jedno a ať si každý dělá, co chce, ale prostě číst o tom nechci a to hlavně z toho důvodu, že ty sdělované skutečnosti nedokážu nijak prožít. Když se tam napíše, že se zamilovala do jiné ženy a žárlila na ni nebo ty dvě přemohla vášeň, absolutně nic mi to neříká, neumím si to představit a dokonce se nudím. Celou knihu se neřešilo nic jiného, kromě povrchních záležitostí povrchní herečky - též povrchně podané. Byl tam popsaný život člověka, který se jen honil za mamonem a slávou a popisoval praktiky, které jsem čekala, že popisovány budou, ničím mě to nepřekvapilo,snad tam jen chyběly drogy. O té velké lásce mě Evelyn nijak nepřesvědčila a lítost ve mně nevzbudila. Trochu to zachránilo posledních asi 10 stránek, které byly napsány tak, jak bych si představovala celou knihu, se zamyšlením a s přesahem. A to "tajemství", které obě hlavní hrdinky "spojovalo", mi přišlo slabý - snad kdyby to bylo trochu brutálnější, mělo by to aspoň větší grády :-) Na knihu jsem se dlouho těšila, ale teď její koupě lituji, tohle jsem si mohla jen půjčit z knihovny.
My děti ze stanice ZOO
Christiane F. (p)
Po přečtení této zpovědi mne napadá asi jen, že musím dát za pravdu autorce, když na konci knihy uvedla u reklamy na druhý díl "Třicet pět let a ještě jsem neumřela. Koho by kdy napadlo, že se dožiju jednapadesáti let?" Popis jejího života, vlastně ještě dětství, jak je podáno v knize, je opravdu neuvěřitelný a pro obyčejného člověka něco jako sci fi. Přemýšlela jsem o důvodu toho všeho a myslím, že zásadní vinu nesou rodiče, protože právě oni ji nikam nevedli, nevytvořili jí zázemí a vzor pro život. V knize je na několika místech zachycen i pohled matky, ale bohužel její stížnosti hlavně v druhé polovině např. na zdravotníky, kteří neměli dostatek soucitu a empatie s její dcerou, mi přišly úplně mimo. Christiane se vším začala ve 12 letech a v tomhle ještě dětském věku její matku příliš nezajímalo, co, kde a s kým dělá. K čemu to pak vedlo dál, to jsme se dočetli a i když jsem možná i chápala, že Christiane si sama prostě nemohla pomoct z důvodu závislosti, svého nízkého věku a nevyzrálosti, i přesto jsem byla šokovaná absolutní ztrátou nějakého pudu sebezáchovy... Čtení bylo zajímavé, i když hlavní hrdinka pro mne nesympatická, spodina společnosti. Se zařazením knihy do povinné četby bych souhlasila, kniha má svůj odstrašující přínos.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
(SPOILER) Sonda do života čerstvě rozvedené starší ženy a její snahy vyrovnat se s nastalou situací. Kniha je plná atmosféry léta, Českého Krumlova, rodné vesnice hlavní hrdinky, jejího rodného domu, rodičů, koupání a vzpomínek. Co se týče Marie, viděla jsem posun v jejím smýšlení, což se mi velmi líbilo, a to hlavně ve dvou případech. Bylo to v záležitosti s Filipem, kdy si uvědomila nesmyslnost takového vztahu, i když se nabízelo ledacos i v době po prázdninách - v jeho případě bylo také hezky ukázáno, jak pomíjivá je síla okamžiku a když se nevyužije, nemusí se už nikdy opakovat. Druhý případ posunu hlavní hrdinky jsem viděla v jejím postoji vůči bývalému manželovi, když se k ní chtěl po krachu svého vztahu s milenkou vrátit. Celá kniha je psaná krásným obrazotvorným slohem, jak to už pan Hájíček umí - při čtení všech těch Mariiných myšlenek a vnitřních monologů jsem nechápala, že se tolik dokázal vcítit a napsat to chlap... :-) Pěkné čtení to bylo - otevírá mnoho témat k přemýšlení.
Později
Stephen King
Tak tohle byla přesně ta kniha, u které se člověk nemůže odtrhnout a lituje, že příběh není delší.... - a to takovýhle pocit moc často nemívám. King je prostě ten autor, se kterým si velmi rozumím a jeho knihy působí tak opravdově, že jsem ochotna uvěřit, že někdo, kdo vídá mrtvé lidi, skutečně mezi námi chodí. No a čtení těch popisovaných situací a zážitků uvedených v příběhu je čirou radostí. Kdo se chce nechat unášet fantazií a prožít neobvyklá dobrodružství, ten ať se začte. Příběh nemá žádný protahovaný začátek - naskočí se do něj a jede, krásně graduje a na konci čtenáře čeká jedno trochu šokující odhalení :-) Bezva kniha to byla.....