Atanone komentáře u knih

Po přečtení Madisonských mostů jsem očekávala větší propojení těchto dvou knih. Toho,co jsem čekala,jsem se sice nedočkala,ale dostala jsem něco jiného, stejně hlubokého a uvěřitelného.
Je to kniha pro milovníky pomalých ,krásně a poutavě napsaných příběhů.

30 24.04.2017

Někteří historici Tacita posuzují jako ne příliš důvěryhodného. Nejsem historik a navíc-kdo ví,jak to tehdy přesně bylo,že...
Letopisy se mi četly skoro samy a díky "drbům" co jsem se u něj dočetla a předala dál,prý kdysi moje kamarádka odmaturovala z dějepisu. Takže-i za ni-díky,Publie.

30 24.04.2017

I přes občasné výkyvy a nepochopitelné obraty jsem se dobře bavila a místy i trošku bála

30 21.04.2017

Bohužel mi tato kniha připadá jako "béčkový film"..možná dokonce spíš "céčkový".
Veliké zklamání při srovnání s jinými jejími knihami.
Dočetla jsem ji zčásti z úcty k autorce a zčásti proto,že se mi nechtělo věřit,že se to na konci třeba zázračně nezlepší...

30 21.04.2017

Krásná kniha a krásné ilustrace. Alexandrův příběh je z těch, co mě nikdy nepřestanou bavit.

29 23.06.2019

Nemůžu jinak, než 5. V době,kdy jsem ji četla,to bylo pro mě veliké dobrodružství.

29 14.09.2018

Ani jsem nechtěla psát komentář,nějak mi tato publikace vypadla z paměti,ale protože tady žádný komentář nemá,jsem tu,abych jí pomohla na světlo. Stojí za přečtení a protože přesně vím,kde v mojí knihovně jsou knihy z této knižní řady uložené,měla bych si je znovu přečíst.
Lidem,kteří jsou stejně jako já postižení zájmem o historii a tajemno doporučuji.

29 14.09.2018

Vcelku příjemná knížka historických zajímavostí a "drbů".
Osobně mi nejvíc utkvěl příběh Ireny Sendlerové a kapitola věnovaná zvířecím "hrdinům"

29 24.08.2018

Knihu jsem si kdysi koupila po několikerém shlédnutí filmu. Starší ročníky ženského pohlaví jistě pochopí...
Zklamaná jsem nebyla. Je to dobrodružná kniha se vším všudy.

29 18.08.2018

Ačkoli je jméno Pinkerton na obalu knihy vyvedeno velikými červenými písmeny,v knize se spíš dozvíme,kdo byli a čím se zabývali „ti druzí“.
Kniha pojednává hlavně o vzájemné špionáži Unie a Konfederace v období války Severu a Jihu. Přiznám se,že o této tématice toho moc nevím,takže po úspěšném proplutí spoustou jmen a údajů,se cítím o něco informovanější.
O samotném Alanu Pinkertonovi jsem se toho sice až tak moc nedozvěděla,ale za mě spokojenost.

29 08.08.2018

U Hooperové víte,co dostanete. Schéma příběhů je většinou podobné,či stejné,někde trochu víc jiskření,jinde trochu víc mrazení a pokud v příběhu potkáte krásnou ženu,nebo sexy chlapa,jistě má schopnost vám číst myšlenky,nebo vám jinak vidět do hlavy. Zábava. Pokud ovšem přijmete její podmínku,že být paranormální je vlastně normální. V tom směru jsou její knihy bezpečné,napínavé,někdy strašidelné, a proto je taky čtu.
Tentokrát mám ale neodbytný pocit,že k napsání této knihy nevedl ani tak přetlak z nějakého nápadu,jako spíš potřeba platit účty a snaha zůstat v povědomí čtenářů. Přeagentováno hned od začátku. Navíc neustálé odkazy na předchozí knihy byly rušivé až směšné a já osobně jsem si knihu od str. 106 ze škatulky „duchařská pohádka“ přeřadila do kategorie „duchařská slátaninka“ . Nechci spoilerovat,ale toho psa jsem fakt nedala. A to jsem u ní zvyklá na ledacos.
Takže s lítostí dávám jen za ***. Jednu za to,že je to přece jen moje oblíbená spisovatelka a napsat tolik písmenek muselo dát práci,druhou za to,že to na konci s odřenýma ušima dalo jakýsi paranormální smysl a třetí za Hollis a Bishopa,protože ano,jsem sentimentální.

I moudro jsem našla: „..zlo dokáže zvítězit jen pomocí klamu.Když se schová za něco,čeho se nebojíme“

Zařazuji do ČV,kniha sice vyšla v zámoří už před pár lety,ale u nás je čerstvá,takže doufám,že zůstávám v rámci pravidel

29 08.07.2018

V dětství mě seriál přivedl ke knize. Bavilo mě obojí.
Nechápu,jak jsem na ni mohla zapomenout.. Děkuji 110022 za připomenutí. Jdu snít...

29 22.06.2018

Brrrr....Téma děsivé a vcelku možné.
A co my? Dokážeme se nedívat na senzace a nezvyšovat tím jejich sledovanost?

29 14.06.2018

Zamilovanost je dar. Láska je každodenní práce

29 22.05.2018

(audiokniha)
Absolutně jsem netušila,do čeho jdu. Prolog se odehrává v Masadě,což je jedno z míst,která mě už roky zajímají. Dala jsem se do poslechu a recenze na knihu jsem si šla přečíst až začalo přituhovat ,ale to už jsem byla moc daleko na to,abych přestala.
Přes počáteční rozpaky docela svižný a nápaditý děj i sympatické hlavní postavy, jen to neustálé jiskření mezi nimi bylo místy až otravné. V citech se vlastně patlalo v každém volnějším okamžiku.Když se nebojovalo,tak se jiskřilo.Ovšem musím přiznat,že obojí bylo popsáno velmi sugestivně.
Fantazie autorů vážně nezná mezí,podle rčení „když nemáš po ruce nic jiného,než kladivo,všechno ti připadá jako hřebík“. Dozvěděla jsem se sice,jak to vlastně s tou Alžbětou, Lazarem,Aljošou a otcem Grigorijem „doopravdy“ bylo. Obzvlášť Grigorij se mi oproti ostatním trochu černobílým postavám hodně líbil. Takový „chlap z masa a kostí“..tedy kdyby nebyl mrtvý.
Ale představa,že bych měla číst všechny díly Sangvinistů v řadě po sobě, je pro mě momentálně děsivější,než deset hladových strigoi za dveřmi. Dám si pauzu na výdech.

29 07.04.2018

Souhlasím s Ketesh. Podle mě krásná kniha s krásnými ilustracemi,jako stvořená pro přiblížení egyptských mýtů dětem.

29 05.03.2018

Jak jsem na tuto knihu mohla zapomenout? Díky kap66 že mi ji připomněla a s jejím komentářem se také ztotožňuji. Jako malá jsem příběhy Nobodyho byla nadšená. Doufám,že jednou si přečtu celou sérii

29 16.02.2018

Jak jsem na tuto knihu mohla zapomenout? Děkuji Katy 238,že mi ji svým komentářem připomněla,četla jsem ji jako mnoho ručně opisovaných a opatrně šířených knih ještě kdysi za totáče,ani jsem netušila,že u nás vyšla knižně.
Komentář Katy bych podepsala. Doporučuji přečíst

29 11.01.2018

hezky provedená kniha pro ty,kteří se chtějí dozvědět něco o tom,jak vznikají krásné iluminace a jak na to,když chceme vytvářet ozdobné písmo. Kniha obsahuje praktické ukázky a návody,stejně jako spoustu krásných obrázků a zajímavostí

29 28.12.2017

Tohle byl dárek,co jsem dala sama sobě v první třídě,protože jsme si tehdy mohli objednat z hromady knih,omalovánek a vystřihovánek. Pro většinu rodičů to tehdy byla podobně děsivá prodejní strategie jako dnešní sbírání bodů v supermarketech. U nás doma se ovšem proti knihám nikdy neřeklo slovo. Jak já byla z téhle nadšená!! A jak jsem byla hloupá,že jsem ji půjčila a už nikdy ji potom neviděla..

29 27.09.2017