Atanone komentáře u knih
Krásný příběh. Valborg je nejen kněžka,ona má dar vidět věci,které přijdou. Vidí tak i osud svých dětí.
Dostala jsem k vánocům,karty jsou krásné i kniha je hezky zpracovaná.
Informace jsou všeobecné a přehledné,kniha informuje,ale nic nevnucuje
Kniha o vzniku Scottland Yardu a jeho velikých případech. Pobavila,poučila.
Přes všechen "socialistický nátěr" napínavý příběh člověka,který vlastně hledá znovu sám sebe.
Až při čtení životopisu pana Vosky jsem se dočetla,že kniha byla zfilmovaná jako miniseriál pod názvem Rozsudek. Tak to mě mrzí,že jsem to neviděla,už kvůli panu Voskovi..
Zajímavá kniha. Fantazie,která díky dnešnímu pokroku už třeba ani fantazií není. Nepochybuji o tom,že v současném světě se v zájmu vědeckého pokroku leckde překračují zákony, a to i zákony lidskosti.
I když místy kniha krapet "ujížděla",četla se dobře a pro mě byla docela napínavá.
Kniha je napsaná velmi sugestivně a já osobně jsem jí měla plnou hlavu ještě dlouho po přečtení.
Pro mě kniha hesel,ze kterých jsem si heslovitě udělala poznámky cože to mám dál hledat. Ale myslím,že to je její účel,takže-u mě dobrý
Úžasná kniha. Další z řady těch,kde nestačí přečíst jednou.
Jelikož jsem vyrůstala za totáče,jména mi nedělala problém,docela jsem se orientovala.Když jsem se narodila,byl u vesla ještě Chruščov,i když mě to tehdy ještě moc nebralo a ani později se doma -jako ve většině tehdejších rodin-před dětmi o politice pro jistotu nemluvilo.
Kniha je zajímavá-předpokládám,že už podle názvu toto bude číst ten,koho to zajímá.
Přečetla jsem ji celkem rychle (taky v ní bylo docela dost fotografií),ale počítám,že díky ní strávím ještě mnoho hodin na googlu.
Zkraje mi trošku vadily skoky v čase.
Co se tématu týče,vzpomněla jsem si díky této knize na nádherný film Pokání režiséra Abuladzeho. V našem městě běžel v době,kdy byla "perestrojka" v plenkách a hodně lidí se divilo,že ho vůbec dali do kin. Pro mě byl strašně silný okamžik,že toto byl první film ze strany "Velkého bratra",kdy jsem zažila,že bylo vyprodáno a po produkci začal celý sál hlasitě tleskat.
Někdy jsme natolik zahlcení stále se opakujícími informacemi,že pak už nic pořádně neslyšíme. Když pak přijde někdo a použije jiná slova k vysvětlení téhož,jsme schopní se znovu poučit.
Naše škoda,že mnohdy objevujeme objevené.
Tak toto byla bezesporu jedna z nejdivnějších knih,co jsem četla. Přesto velmi zajímavá. A to hlavně v tom,že i společnost,která se ohání humanitou,se může chovat takto.
Co se týče trestu smrti,můj názor je podobný Exuperyho vládci v Citadele,ale o tom tato kniha není.
Každopádně pro mě spousta nových informací a moje bodování je asi tak stejně podivné jako kniha a její téma.
V "zajímavostech" jsem se dočetla,že kniha byla zkrácena-no ale myslím ani to nestačilo..Koupila jsem si ji,protože mě vážně nenapadlo,že by někdo,kdo napsal Draculu,mohl napsat něco tak slabého.
Ať jsem dělala co jsem dělala,ne a ne...
Zajímalo mě téma-tedy ne "lože" ale Eleanora Akvitánská. Musela to být úžasná žena a kniha byla docela fajn.
Krásné a nadčasové.
Krásná je i kniha-má nádhernou vazbu a ilustrace.
Další z knih,které jsem koupila "omylem". Zajímavě a užitečně informuje o většině známých způsobů věštění budoucnosti. Jednak člověk zjistí,že jako vždy "všechny cesty vedou do Říma" apokud se tím chcete zabývat,jde jen o to,která je vám bližší.
Navíc-člověk to nemusí provozovat,ale je vždy dobré vědět,co a jak dělá ten,co to provozuje.
Audiokniha krásná,pověsti mám moc ráda. A ponožka skoro dopletená. Konečně jsem našla způsob,jak skloubit knihy a pletení. Ale to jen tak na okraj.
Nejvíc mě dostala pověst o ukrutné panně lichnické.Pověst o hradu Pecka a husitském obléhání jsem znala.
Škoda,že nemám knihu "v papíru"
Další z řady knih,které jsem rozečetla jako „náctiletá“ a vracím se k nim s odstupem několika desítek let.
Děj je rozdělený do několika příběhů,které spojuje postava Poutníka Melmotha. Příběhy samy o sobě,kdyby byly rozpracované,by mohly vydat na samostatné knihy. Zvlášť případ Španěla,dohnaného vydíráním rodičů k tomu,aby se stal mnichem,by vydal na dobrodružnou knihu. Stejně tak příběh Imálí,která žije na odloučeném ostrově v naprosté nevinnosti a které Melmoth ukazuje svět lidí,je smutný v tom,jak málo jsme se,jako lidstvo,v průběhu dějin vnitřně změnili. Přesto žádná z postav jakkoli trpících a pokoušených,není ochotná za záchranu své fyzické schránky vyměnit svou duši.
Kniha mi připomíná labyrint – vždy,když si myslíte,že jste se někam dostali,objeví se další odbočka. Příběhy nejsou nijak ukončené,naopak se uprostřed jednoho příběhu objeví postava,která začne vyprávět další příběh a dál a dál,aby se pak nakonec přece jen všechno uzavřelo a vysvětlilo v relativně smířlivém závěru
Jazyk knihy je opravdu bohatý. Někdy čtete knihu,kde máte pocit,že se v myslích postav neděje skoro nic. Tady se naopak děje snad úplně všechno. Neustálé líčení duševních stavů bylo místy až únavné. Zřejmě to bylo poplatné literárním stylům té doby a částečně asi prý trochu excentrické povahze autora.
Jsem moc ráda,že jsem si knihu mohla přečíst. Bylo by nefér dnešními měřítky čtivosti posuzovat knihu,která byla napsána před skoro 200 lety,věřím tomu,že ve své době byla tajemná,poučná,strašidelná a romantická.
A já se na tu knihu TAK těšila!!! Ne že by byla špatná,to ne,je v ní spousta informací,kritik,dat,jmen..ale pro někoho,kdo není divadelní,či filmový historik,je krapet suchopárná. Měla jsem místy chuť ji odložit,ale přece jen-je o dalším z mých oblíbených herců,lidí,kteří nemuseli někde vystupovat s proklamacemi,aby bylo znát,co si myslí a jací jsou. Prostě se to o nich vědělo. Pro pana Vosku bylo divadlo asi vším a jistě by z knihy měl radost,protože o sobě možná mluvil nerad,ale mně tam chybí trošku taková ta "lidskost". Kdybych měla maturovat a jedna z maturitních otázek byla herecká kariéra pana Vosky,tato kniha by byla bezvadná učebnice. Ale po citové stránce moje malá fanouškovská dušička strádala hladem - a hned včera jak jsem zavřela knihu,nalepila jsem se na internet a šla jsem pro ni stáhnout o panu Voskovi nějaké dokumenty,aby dostala trochu "nažrat"
Stejně jako u JezinkyJ byla tato kniha jedna z mých prvních a díky krásným ilustracím i nejoblíbenější. Vlastně jsem se na ní učila číst a dodnes patří mezi moje poklady. Máme hodně společného- obě jsme lety trochu obouchané a odřené,ale vevnitř se věří na dobré konce.