Atanone komentáře u knih

V tomto žánru pro mě jedna z nejlepších knih co jsem za poslední (hodně dlouhou) dobu četla.
Přidávám se k pětihvězdičkářům, ušetřím řádky a dodávám, že samozřejmě doporučuji. I pokud uhodnete kdo asi, ještě vám zbyde spousta překvapení a poloh, které tato kniha má.

63 10.02.2024

Tak se zdá, že mezi historií a současností zase až takový rozdíl není. Tedy, co se historie týče, spíš by platilo to známé "quod licet Iovi, non licet bovi".
Ráda jsem si rozšířila obzory o anglických panovnících, na které je kniha zaměřena. Četlo se to dobře, něco dopověděl strýček Google a byl to i s pletením vcelku hezky strávený čas.

63 26.09.2023

Jsem z toho tak 50:50...Bylo to pro mě moc střemhlavé. Nápad super, to stálo za trochu víc námahy. Vrátila jsem se do svých 13, kdy jsme si s kamarádkami v lázních po nocích vymýšlely naivní strašidelné zamilované příběhy .
Nejsem zrovna konzument romantických příběhů a současná dějová linka pro mě byla na odložení knihy. Romantické knihy jsou v zásadě vlastně o hormonech. Když řádí hormony, jde logika stranou. Kdo z nás to nezažil, že? Ale tady šla stranou logika i ve chvílích, kdy hormony neřádily a Rebeččiny myšlenkové pochody jsem opravdu nechápala. Kvalita příběhu se velmi zvedla, když přešel do druhé časové roviny. Tam to autorce evidentně sedělo a mohla se vyřádit (myšleno v dobrém). Mělo to logiku, dalo se to pochopit, moc se mi to líbilo. Tím se taky vysvětlila uspěchanost současné dějové linky, ono začínat si s duchy, je hodně tenký led a autorka už honem chtěla být jinde. Veletoč úplně na konci by mi stál i za 10*, jenže za jednu větu, to fakt nejde, i když byla geniální!!!
Autorku si lehce pohlídám. Už jen proto, že mě zajímá, jestli tu schopnost překvapovat, ještě vybrousí a zdokonalí. A moc jí přeju, aby se to povedlo!

63 20.06.2023

Zajímalo mě, jak pro mě dopadne setkání s knihou, která se mi v dětství moc líbila. Asi do poloviny mi připadalo, že se vracím v čase. Ale po dočtení musím říct, že mnohem víc se mi líbí Preusslerův Čarodějův učeň. A to přesto, že boj dobra a zla je v této verzi příběhu o Krabatovi podán podrobněji a důsledněji.

63 21.12.2022

Romantičky, co mají rády jiskření v každou možnou i nemožnou dobu, si asi přijdou na své. Příbuzenské propletence hodné Cimrmanovy Hodiny pravdy. I nějaké to dobrodružno a tajemno bylo. Pavouci. Vlci. Krev a kosti. Pitvy. Tajné chodby. A tajemný Bran, opředený legendami. Vánice. Přízraky minulosti, pronásledující hlavní hrdinku, která je bez problémů prostřídává lechtivými představami a dialogy s hlavním hrdinou. Audrey a Thomas mi připomínají hrdiny amerických akčňáků, kteří krvácejíce trousí vtípky, mnohdy dvojsmyslné, a to v situacích, kdy by se normální člověk to...utekl.
Říká se, že závěr korunuje dílo – v tomto případě jsem doteď rozpačitá, jestli předposledních pár kapitol brát jako dramatické, nebo směšné. Když jsem si nakonec přece jen zvykla na liomonádkové bublinky a viditelnou snahu zavděčit se současnému trendu feminizace ( a jiných „izací“) kultury, nebylo to nakonec zase až tak špatné čtení.

63 25.09.2022

Souhlasím, že klasická detektivka to nebyla, ale i přes smutné téma a docela smutného hlavního hrdinu Quirka, se mi kniha líbila. Styl, popisy i postavy - za mě hezké pomalé čtení, sice bez závěrečného překvapení, ale to mě vůbec nerušilo.

63 16.06.2022

Pěkný horrůrek.
Na rozdíl od předkomentátora si ale myslím, že by zfilmování knize splíš ublížilo, protože by postrádalo ty chlapácky sarkastické hlášky hlavního hrdiny, na kterých vpodstatě všechno stojí. Hlavní zápletka se nabízela, ale přesto mě to bavilo. Některé scény mi evokovaly Buñuelova Andaluzského psa, toho bych ale, na rozdíl od téhle knihy, podruhé nemusela

63 28.01.2022

Brrr, tak to bylo mrazení přímo 2 v 1. Výprava na bouřlivý Ararat zasypávaný sněžnými bouřemi, kde jeden z otřesů odkryl jeskyni, Výprava v ní touží najít Noemovu archu a bohužel toho najde mnohem víc.
Jako kniha dobrá oddechovka, ale vidět ji zfilmovanou třeba když je tma a venku fičí vítr, nevím nevím...
Podepsala bych komentář katy238 a přidávám pár svých hvězdiček

63 17.01.2022

Koupeno našemu záškodníkovi, můžu s klidem přidat svých 5*, kniha je hezky zpracovaná a přitom zůstává dětská, je i poměrně obsažná, byla jsem mile překvapená, očekávala jsem jednen z typů malých leporel. Pro zvídavé děti ( a místy i rodiče)

63 28.09.2021

Začátek mě chytil, ale pak už jsem se do čtení musela nutit. Skoky v čase, odbočky...Asi jako když toho váš partner v nejlepším nechá a začne vám vykládat, co bylo nového v práci. Co se stalo komisaři M mě časem začalo zajímat víc, než to, kdo je vrah. Překlad měl podobnou sinusoidu jako děj.
Závěr ovšem korunuje dílo, byla to docela mela. A dávám jednu * navíc za to, že jsem sice uhodla vraha, ale autor mě natolik zblbnul, že jsem svou teorii opustila a nechala se ostudně tahat za fusekli. Uznávám ale, že nebýt ČV, asi bych se to nedozvěděla, protože bych knihu pravděpodobně nedočetla a ušlo by mi celé to překvapení na konec a zajímavý autorův doslov.

63 11.08.2021

Antologie kromě toho, že pomáhají autorům se zviditelnit na menším prostoru, jim zároveň trochu ubližují tím, že dávají čtenáři možnost srovnání. V tomto případě pro mě tahouny jsou klasikové Chandler a Hammet a s nimi, Daphne du Maurier, která nezklame nikdy. Už jen kvůli jejich povídkám ta sbírka stála za to

63 21.06.2021

Být ten příběh napsaný jinými slovy, řekli bychom asi, že je to drama...ke konci možná i thriller. Jenže autorka dokáže vidět duše věcí a lidí, a to i lidí, kteří už zemřeli. Takže tu máme příběh podivuhodný, křehký, plný lásky i soužení, které lidé připravují sobě i těm, které by mohli milovat, kdyby to dovedli. Nebo kdyby se nebáli zklamání, ztrát a pohledu do zrcadla.

Za setkání s touhle knihou jsem vděčná. Určitě se nevidíme naposledy.

63 26.12.2020

David má u mě opět za 5. Jednak jsem vždy měla slabost pro ty osamělé rváče a druhak je tohle zase dobře napsané, alespoň já tedy jsem spokojená.
Tentokrát byl úkol spletitý. Jak zabít někoho, koho zabít nemůžete?
Normálně pro mě bývají knižní série důvod přinejmenším k váhání, ale v tomhle případě si poslední díl budu asi syslit

63 31.08.2020

Když někdo umí takhle krásně spoutat slova, tak potom když čtete, můžete vidět obrazy.
Většina básní v této sbírce je laděná do smutku a melancholie, ne však beznaděje.

63 23.08.2020

Byla by to docela psycho-jízda, kdyby to nebyla už třetí kniha od JK a já tudíž neměla očekávání. Jenže jsem se očekávání neubránila, takže ANO, líbilo, ALE dost mě unavovalo neustálé opakování vět. Když už "po sté" čtete, že naděje vás zabije a pravda vás osvobodí, je to únavné. KDYBY to byla moje první kniha od autora, dala bych asi 5, ale tento jeho anti-hrdina se k opakování vět uchyloval docela často.
Každopádně super nápad a perfektní psychodrama rozehrané na malém prostoru s minimem rekvizit.

63 27.07.2020

Tak vážně nevím, jak s tím hodnocením. Jako špionážní příběh fajn. Líbil se mi styl, četlo se to hodně dobře a blízká mi byla Dominika i Nate. Navíc ty barvy! Pro někoho, kdo se několik let hrabe v barvách a jejich působení na psychiku a podobně, by vidění světa, jak jí ho autor přisoudil, bylo něco úžasného. Nicméně nechápu, proč měl potřebu ozvláštnit (a podle mě v pravidelných intervalech v napínavých místech rozbíjet) dobrý příběh recepty. Tak co to čtu? Kuchařku se špionážní zápletkou, nebo špionážní thriller (?) od autora, co asi vaří tak rád, že si prostě nemůže pomoct?
Původně jsem chtěla dát 4, ale fakt jsem se chytla na háček a doufám, že někde zakopnu o pokračování.

63 28.05.2020

Napadlo mě při čtení, jak těžké je pro člověka, který zapadá do běžných psychologických "tabulek" pochopit někoho, kdo tam nezapadá a smířit se s tím, že se nedá pomoct někomu, kdo je se svým světem spokojený, a naopak ho ještě zdokonaluje. O to je to horší, že v rámci rodiny není kam utéct. Pokud si vůbec členové uvědomí, jak se věci mají.
Jsem hlavně ráda za konec, vážně jsem se bála, že se autorka něčeho takového lekne, ale vymyslela to parádně, takže na konci je krásný červený vykřičník.
Užila jsem si

63 12.04.2020

Knihu jsem poprvé četla hodně dávno, takže jsem si hlavně pamatovala, že se mi líbila. U toho hodnocení zůstávám i po letech. Stará dobrá krimi s ponurou atmosférou, která by se spíš hodila k mlhavému podzimu, aby se zůročilo prostředí.

62 26.08.2023

Při mém opětovném návratu k Tudorovcům, jsem si uvědomila, že mi tato kniha úplně vypadla z profilu. Ne tak z hlavy, omlouvá mě, že jsem ji četla už opravdu hodně dávno, vlastně nedlouho po tom, co u nás vyšla.
Byla jednou ze dvou knih, které ve mně tehdy probudily zájem o tuto část historie.

62 14.11.2022

Portrétista ze mě nikdy nebude, ale knihu si ráda prohlížím, protože je krásná. Člověk má díky ní pocit, že by to šlo úplně samo, kdyby...

62 18.06.2022