Awča komentáře u knih
Předchozí díl jsem nečetla, možná proto mě kniha úplně nevtáhla. Ale byla čtivá, to ano. Neotřelá zápletka, možná až příliš brutální vraždy. Napětí mezi policisty. Sympatičtí vedlejší hrdinové. Pěkný mix, přečtu si i první díl :-)
Pěkná a čtivá detektivka, nic víc a nic míň.
Mladý vyšetřovatel, zvláštní hlavní hrdinka, nevrlý šéf, pár intrik mezi kolegy, trocha rodinného pozadí, vraždy, všeho tak akorát.
Jen mohlo být více informací o způsobech a stylech tetování, je to přeci jen atraktivní obor, který zná do hloubky jen málo lidí.
Líbila se mi, i když, jak již někdo psal, "wow efekt" trošku chyběl. Nejvíc se mi líbil Pepřík :-)
To byla jízda!
Zajímavá zápletka, všechny postavy vykresleny tak akorát, kniha se neutápí v psychických problémech hlavních hrdinů, což se někdy autorům stává, ale zároveň nejsou postavy ploché. Nemohla jsem se od příběhu odtrhnout, byla jsem napnutá, kdo za tím vším stojí (a překvapilo mě to).
Asi nebudu objektivní, styl, kterým Connelly píše se mi totiž velmi líbí a nezáleží na tom, kdo je zrovna hlavním hrdinou. Tím je v nové sérii žena, což mě trošku překvapilo, a možná i trochu vzbudilo obavy, jaká kniha bude. A byla opět skvělá! Příběh je hezky vystavěný, zpočátku se nedalo tušit, který z případů bude ten stěžejní.
Z minulých knih mi přišlo, že je soukromý život hrdinů popsán podrobněji, ale tahle samotářka mi prostě přirostla k srdci a těším se na další díl, snad bude!
Autorku jsem neznala, ke knize jsem se dostala díky tipům ze čtenářské výzvy. Knížka mě bavila, byla napínavá a čtivá. Hlavní hrdinka je možná trošku divná, ale svým způsobem sympatická. Ideální detektivka na 2 dlouhé zimní večery.
Obvykle nemám problém se v postavách orientovat, ale v této knize jsem se občas, díky velmi podobným jménům, lehce ztrácela. Hlavní příběh byl zajímavý, různě propletený, konec byl pro mě překvapivý (je to opravdu možné?). Soukromý život vyšetřovatele hlavní zápletku vhodně odlehčoval. Kniha se mi líbila, nebyla to úplná pecka, ale na cestu do práce jako dělaná. Už mám rozečtený další díl.
První díl se mi moc líbil, druhý také, i když trošku méně. Zvědavost na pokračování byla tedy velká...
Jak psala Charlesska, do knihy se nedalo začíst, opakující se věci, které člověku braly chuť číst. Některé odstavce jsem musela přeskakovat, abych se dostala dále, protože jsem chtěla vědět, jak to dopadne, ale prostě jsem neměla sílu se pročítat balastem.
Čekala jsem různé konce, tento ne...
Radost ze čtení se nekonala, možná jsem jen nebyla na knihu naladěna.
Autoři píší moc pěkně, příběh má vše, co měly ty předchozí, ale nějak mi to nesedlo.
Yrsu čtu velmi ráda. Líbí se mi vykreslení postav, přírody, i to, jak se stupňuje napětí. Knížka je velmi čtivá, střídají se různé úhly pohledu, nikde se zbytečně neutápí, nezasekává. Měla jsem pocit, že jsem s hlavními hrdiny v nehostinné krajině, opravuji podlahu, třesu se zimou, bojím se nečekaných zvuků.
Jen úplně nemusím duchařinou, proto o jednu hvězdičku méně.
Moje první setkání s Gamachem (nebo si ta předchozí nevybavím).
Mám moc ráda takové ty starosvětské detektivky, pomalu plynoucí, kde je na vše dost času.
Začátkem jsem se ale téměř neprokousala, díky zdlouhavým obavám a úvahám Clary, než vůbec došlo na výstavu.
Prostředí malířů, znalců a kritiků bylo velmi zajímavé a bavilo mě. I následné prostředí, vztahující se k oběti.
Idyle vesniček typu Three Pines moc nevěřím, tak mi byla úplně nejsympatičtější Ruth :-)
Příběh pro mě bohužel dost brzdily odkazy na události v minulých dílech, ve kterých se hlavní hrdinové často utápěli.
Ale moc ráda si přečtu další díl.
Velmi pěkná a čtivá fantasy.
Sledujeme několik postav a v podstatě i několik časových rovin, což jsem si naštěstí přečetla zde v recenzích, jinak to bylo rozpoznatelné jen pozornému čtenáři.
Všechny postavy jsem si víceméně oblíbila, ale ne se všemi měl autor slitování.
Očekávala jsem protnutí příběhů a byla jsem zvědavá, kdy a jak k němu dojde.
Prostě jsem četla a četla a četla. A moc mě to čtení bavilo.
Klobouk dolů před autorem, prvotina je to skvělá.
Ještěže už je druhý díl.
Pohodové čtení před spaním, to budou sny :-)
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Ryby
Povídala rybě ryba,
že moc mluvit, to je chyba.
Ryba rybě řekla na to,
že být zticha, to je zlato.
A v tom byla chyba celá —
jedna druhou neslyšela.
Velmi zajímavá kniha, která se věnuje se obětem JR.
Autorka si opravdu dala neskutečnou práci.
Popisuje nejen osudy nešťastných žen, ale také dobu "Charlese Dickense a královny Viktorie", chudobu dělníků, hierarchii služebnictva, podmínky a pravidla bydlení v chudobincích.
Dozvíme se, co obnášela práce v továrně na cín, co vše bylo potřeba pro práci v tiskařské čtvrti, jak žil panský kočí. Jaké nemoci byly hrozbou a jak se (ne)léčily.
Velmi mě překvapilo, že některé z žen nemusely spadnout na úplné dno, měly podporu rodiny, mohly žít poměrně slušný, i když těžký život, ale alkohol prostě převážil.
Na druhou stranu, není se co divit, když lidé hledali útěchu v alkoholu, život byl tehdy drsný.
Jsem ráda, že si kniha ke mě našla cestu, i když tedy čtení nebylo úplně jednoduché, a v duši po něm zůstal temný stín.
Kniha se četla úplně sama, děj byl napínavý, nemohla jsem se se od čtení vůbec odtrhnout.
Uznávám, že některé věci mohly působit přehnaně, ale mě čtení bavilo a na další příběh s Idunn se moc těším.
Kniha mi dlouho ležela ve čtečce, objevila jsem ji až nyní a ke čtení mě přimělo vysoké hodnocení na DB.
První kapitola byla ehm, až nechutná...
Další kapitoly jsou s ní v kontrastu, začátek byl takový spíše starosvětský, lékař hledající nový život na poklidném anglickém venkově, čtenář se nechává ukolébat, ale zároveň tuší, že se se schyluje k dramatu.
Davida Huntera jsem si zamilovala, každý den jsem se na čtení těšila, závěr byl napínavý, pěkně gradoval.
Za mě plný počet * a již čtu další díl.
Celá série je moc povedená, ani tento díl není výjimkou.
Navíc o mé oblíbené vědkyni!
Je to sice takové letem světem, ale jsou zde všechny důležité věci ze soukromého i vědeckého života, taková ochutnávka k životopisu, který bych si ráda přečetla.
Oceňuji přehled osobností závěrem.
Čtivá kniha inspirovaná skutečným osudem ženy vášnivě oddané hudbě.
Je úplně rozčilující, jak malé šance a příležitosti měly ženy na začátku minulého století.
Bylo by mi milé, kdyby šla kniha více do hloubky, ovšem i takhle jsem si krásně početla, a ač nemusím červenou knihovnu, tady si vše tak krásně sedlo.
Milé zastavení v hektické době. Ne všechny básně mě oslovily, některé jsou silné a zůstanou mi v paměti.
...
Já ráno touze řekla, jdi,
snad potká tě, snad uvidí,
a večer přišla, mlčela,
a každou noc mi umřela.
A stokrát když mi umřela,
už jsem jen oči zavřela,
že jsem jen hřbitov, bylo mi,
pod bílými spím růžemi.
Pak skřípla vrátka, kdosi šel,
a ještě, ještě nedošel,
kdes na stezce byl vzdálené
a já již byla z plamene.
...
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Čekala jsem milé pohádkové vyprávění, možná něco ve stylu Eduarda Petišky. A ejhle, byl to silný, místy hodně feministický příběh.
Nejprve jsem se nemohla začíst, resp. zaposlouchat. Po čase mi hlas Petra Špalkové opravdu splynul s Kirké, která mi přirostla k srdci.
Je to svým způsobem těžký příběh, který se nedá "shltnout" na jeden zátah. Rozhodně mi utkví v paměti.
Moje první setkání s autorem. A navíc jako audiokniha, což obojí trochu ovlivňuje hodnocení.
Upřímně, zprvu mi příběh ani hlas vypravěče nesedly, ovšem pak se to rozjelo a čtení/poslouchání mě velmi bavilo, interpreta si již nedokáži představit jiného, pěkné byly i hudební předěly.
Hlavní postava Reynevan je mile naivní, Šarlej a Medák ho skvěle doplňují. Magie i husitství jsou namixovány tak akorát.
Jinak je to takové klasické putování hrdinů odněkud někam, s různými příhodami a s dobrými hláškami, které mě párkrát rozesmály nahlas.
Druhý díl si dám také audio, už se na něj těším.
Útlá sbírka smutných veršů.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma
Pohřební
Moji milou pohřbívali,
já jsem o tom nevěděl,
teprv, když ji pochovali,
havran s psaním přiletěl.
Ve Velimi před Kolínem
odpočívá na hřbitůvku.
Já ji vidím mezi vínem
v Dalmacii na ostrůvku.
Není možná, aby spala
někde v zemi v chladném hrobě.
Modré hrozny obírala:
Zrnko mně — a zrnko tobě!