Aya81 komentáře u knih
Pujceno od dcery, protoze to splnovalo tema do Vyzvy.. ale uz holt nejsem teenager, takze mi to ani neprislo moc vtipne. Takove o nicem.
Namet zajimavy a originalni, ale teda zpracovano naprosto nudne. Vubec mi to nebavilo, ale chtela jsem vedet pointu. Nastesti je kniha kratka. Opravdu nazorny priklad, jak zazdit dobry napad.
Vzrušující, zábavné, napínavé.. I přes použití obvyklých klišé (bez nich to asi v tomto typu literatury nejde) to bylo osvěžující a čtivé.
Napínavá, zajímavý námět.. ale na 5 hvězdiček tomu přece jen něco chybělo.
Série mne vtáhla do imaginárního světa tak, až jsem to nečekala. Opravdu jsem si užívala celý příběh a jediné co mne trochu mrzí - že jsem si včas neověřila, že toto není poslední díl a budu muset čekat, zda a kdy další díl vyjde.
Jako oodechovka nepříliš náročná na pozornost je skvělá. Fantasy světy mám ráda a tenhle je takový sympaticky naivní, jako většina z žánru YA. Těším se na pokračování.
Mám trochu rozporuplné dojmy. Kniha má za mne + hodně napínavá, děj má spád, pachatel za mne fakt překvapivý, líbí se mi styl psaní. Naopak - zbytecne mnoho dějových odboček a postav, které sice dobře doplňují děj, ale nějak jsem se v tom ztrácela. A prostě SPOILER pořád jsou v případech zapleteni členové týmu, už je to nějak obehrané.
Kniha byla dobře napsaná. I když vlastní příběh dvou hlavních postav je smyšlený, dozvídáme se hodně podrobností ze skutečného dění v době podpisu Mnichovské dohody. Čtenář se tak čtivým a napínavým způsobem dozví historické události a ještě si užívá dějovou linku. Skvěle odvedená práce.
Líbilo se mi. Napínavé, byť trochu přitažené za vlasy. Byla jsem zvědavá, jestli někdo (a kdo) přežije a dojde. Upřímně jsem všechny lůzry obdivovala, že vytrvali. Tahle část byla pro mne ale zároveň nejméně uvěřitelná, opravdu si nemyslím, že by úplně obyčejný netrénovaný člověk dokázal trek tohoto typu zvládnout. Ale četlo se to dobře.
Kniha z řady těch NEmainstreamových.. prostě Odeonka. A povedená. Čtenář se spolu s hlavní hrdinkou noří do nitra depresí a panických stavů, zároveň také pod hladinu citů a vnímání štěstí. Hlavní postavy jsou lesbičky, kniha otevřeně předestírá vztahy mezi stejným pohlavím i život v promiskuitním prostředí těchto kruhů. Ale homosexualita, byť v době vydání mohla čtenáře šokovat, není v příběhu to podstatné. Stejně tak by se příběh mohl odehrát mezi ženou a mužem. Konec byl nečekaný i očekávaný zároveň...
Kniha ve mně zanechala spoustu emocí a hluboký smutek. I přes něj se mi ale moc líbila.
V posledním díle trilogie se všechno pořádně rozjelo. Děj měl spád, kousky skládačky do sebe zapadly, osud lidstva (a nejen jeho) byl završen. Opravdu skvělá sci-fi. Snad jen ten závěr byl až moc krkolomný, původně pomalý a pozvolný vývoj nabral až moc kotrmelců a teorií, trochu jsem se ztrácela v té rychlosti. A těch náhod na tak velký vesmír bylo taky až moc ;) Ale jinak - nemůžu než hodnotit počtem nejvyšším.
Souhlasím s chválou na tuto knihu. Po přečtení předchozích komentářů už nemam co dodat. Lehká, přitom s hlubokym osudem a nutíci k zamysleni... možná. .. možná mohla ještě kousek pokračovat. Ale chápu, proč nepokračuje. Skončila při prolnutí všeho...
Nebyla to špatná kniha... ale asi jsem čekala, že mne víc vtáhne, že se budu trochu bát, že budu napjatá. Ale všechno se to stalo jenom tak... napůl. Proto i hodnotím tak nějak... napůl.
První část knihy mi přišla jako opravdové wow. Napjatá atmosféra, plíživý všudypřítomný strach, tajemné zlo číhající v lese... díky tomu se příběh čte jedním dechem. To vše dobře doplňují emoce, chování a myšlenkové pochody v hlavách hlavních hrdinů. Hra o nervy je skvěle rozehrána a člověk úplně cítí mrazení na kůži. Druhá část knihy ale celkový dojem kazí. Atmosféra je rázem ztracena, zlo dostává jiné obrysy, z původně tajemného psycha je spíš béčkový horor. Myslím, že si autor mohl druhou část odpustit. Stačilo jen malinko pozměnit konec části první (ať už výstupem z lesa nebo otevřeným koncem, kde by hlavní hrdina "zůstal") a příběh se mohl uzavřít. Proto srážím hvězdu.
Knížka měla hezká místa, ale i slabší. Několik myšlenek stálo za větší úvahu, díky nim jsem přidala čtvrtou hvězdu. Jinak šlo totiž o nijak úchvatný a místy až zmatený příběh s nepřesvědčivě vykreslenými postavami. Jako nenáročné čtení na víkend ale nebyla kniha špatná... a opravář osudů? Není to každý z nás, kdo druhému trochu pomůže, trkne, vědomě či nevědomě nasměruje na nějakou cestu?
Kniha nepatří do žánru, který bych vyhledávala. Ale občas člověk zatouží i po nějaké změně. Asi jako hlavní hrdinka této knihy. V kontextu jejího manželství i z poměrně pochopitelných důvodů. Není všechno zlato co se třpytí a jenom pohodlí a materiální jistoty ke spokojenosti nestačí. Na druhou stranu to tedy hlavní hrdinka vzala dost zhurta. Pro učinění finálního rozhodnutí se musela asi lehce pomátnout, protože s ohledem na budoucnost tedy dost zariskovala. Navíc její rozhodnutí bylo opravdu sobecké už za hranou. A upřímně nevěřím, že tím tuto kapitolu života uzavřela. Lidé se nemění...
Kniha není žádný literární klenot, ale čte se svižně, erotických pasáží je víc než dost jsou pěkně šťavnaté, no a nad chováním postav se prostě člověk nesmí moc zamýšlet.
Zajímavý nápad, vyprávět příběh z pohledu ženy ležící v kómatu. Četlo se dobře, bylo to napínavé, že jsem se nemohla odtrhnout. Hvězdičku ubírám za to, že jsem možná přece jen čekala větší zvraty a taky nějaké překvapivé věci, co se hlavní hrdinka má dozvědět od (dle anotace) lidí mluvících kolem ní bez zábran... Přitom spíš většina uvědomění se udála v hrdinčině nitru. Prostě, asi se z toho dalo vytěžit víc, ale i tak se mi příběh líbil.
Šmíd prostě nikdy nezklame. Odpočinková oddychovka, která je nabitá takovým milým až něžným humorem. Navíc se v ní člověk dozví i zajímavé informace. Mám chuť svolat bandu kamarádů a vydat se za dobrodružstvím.
Tahle knížka mne nadchla už když jsem ji četla před více než dvaceti lety poprvé. Asi právě ona má za následek mou fascinaci zemětřesením. Kdysi v těch asi 16 letech jsem vážně uvažovala o studiu deskové tektoniky a seismických procesů. No, rozmyslela jsem si to, přece jen nejsem povahou dobrodruh schopný zasvětit povolání celý život. Ale teď, když čtenářská výzva nabídla téma hlavní postavy mající vaše vysněné povolání, byla jasná volba si knihu znovu přečíst.
Napodruhé (s opravdu velkým odstupem) zjišťuji, že mnohé z děje si už nepamatuji. Politickou a sociální dějovou linku, love story... v hlavě zbylo jen to zemětřesení. Takže mne kniha vlastně znovu pohltila a tentokrát jsem si oproti teenagerskému věku mnohem lépe vychutnala myšlenky ohledně ovládnutí americké společnosti včetně politiky čínskými korporáty a vizi vývoje rasově - náboženské problematiky. No, současný trend hyperkorektnosti zvrhává zatím vše spíše na druhou stran, než jakou prezentuje Mike McQuay. Uvidíme.
Kniha ve mne zrála po celou dobu její četby. Zpočátku mne nijak neoslovila, dokonce jsem si pomyslela cosi o nebetyčné slátanině. Ale postupně jsem se do ní vnořila. Myšlenky kolem mne vířily a já je nasávala jak ten opilec rum z láhve. A přistihla jsem se, že u některých si pokyvuju hlavou, ano, takto to cítím i já. Třeba to, že (formuluju vlastními slovy) očekávání a touha je víc než samotný akt. Že život je věcí mladých a stáří je odvrhované, nepochopené, obtěžující. Že v životě člověka přichází čas, kdy zjišťuje, že zoufale hledá lásku, o níž sám ví, že mu nakonec zlomí vaz. Že lidská existence je založena na neštěstí a nikoli štěstí (čest těm několika výjimkám).
I přes to všechno chci žít.
A chci si přečíst i dalšího Houellebecqua… za čas :)