bábuška komentáře u knih
Autorka si pohrávala s krásnou češtinou, klopýtala tvrdou němčinou, setkávala se s přáteli známými i méně známými různých národností, a to vše formou deníčku. Mezi tím cestovala mezi novým domovem Berlínem a od mládí milovaným Brnem, vychovávala své dvě dcerky (budoucí malé maminky). Vracela se ke svým milovaným, už nežijícím autorům, a při svém putování sledovala za okénky vlaků či autobusů ubíhající krajiny, nejkrásnější jí však připadala cesta mezi lesy pod horou Javořicí. I já souhlasím. Knížečka útlá, ale pro mně, běžného čtenáře dost náročná, ale děkuji za ni.
Příběh není nijak přeslazený, hezké pohodové čtení. Jedno prázdninové léto uprostřed krásné nedotčené přírody, okupovaný na určité období městskou smetánkou, která vyžaduje dokonalý servis, je však plná závisti a plná pomluv, z moci svých peněz vyžaduje od zaměstnanců a od obyvatel vesnice dokonalý servis. Není proto divu, že mladá žena Bea s dobrým srdcem, nehledá spřízněné duše mezi nabubřelými a nudícími se paničkami, ale spřátelí se se zcela prostou maminkou čtyř dětí Elizabeth, která pro hotelové hosty pere prádlo. Příběh sice končí tragickou nehodou, ale Bea si našla svou cestu a dokázala, že je silnou ženou.
Nejprve ně upoutala krásná obálka. Příjemný byl příběh nespoutané šlechtické dcerky Aurelie a malého nalezenečka Amy a celé jejich přátelství až do dospělosti a do smutného Aureliina konce. Líbilo se mi, že román nebyl přeslazený a některé postavy byly vykresleny zajímavě a zábavně, hlavně samorostlá paní Riverthorpová. Mohu tuto knihu klidně doporučit.
Další hodně krutý příběh žen v Březince a následně v Osvětimi. Nejprve luxusní život v Monte Carlu, Biarritzu a jinde na Azurovém pobřeží, najednou v prostředí dobytčích vagonů směr východ. Jako i v jiných knihách se opakující popis hrůz uprostřed zimy, hladu a ponižování, špíny, hmyzu, krys. Příběh krásně napsaný, i když více než drastický.
Opět jedna z knih o životě jen pro odolné v australské buši. Tam se ocitne mladá dívka hledající svého otce, kterého neviděla 20 roků. Sžívání s hodně jednoduše žijícími sousedy i původními obyvateli, mezi nimiž nalezne svou vlastní matku. Kniha se hezky četla, pěkně popisované prostředí.
Paříž ve stínu hákového kříže a na jedné staré fotografii tři rozesmátá děvčata. To vše, neustálý hlad, v zimě spánek v nevytopeném bytě, v létě vedro k nedýchání. A stejně jim nechybí odvaha pomáhat okupované zemi, i když končí v táboře nucených prací a nakonec se navrátí pouze dvě z nich. Po jejich stopách se vydávají dvě z vnuček a prožívají všechny hrůzy války, které musely prožít jejich babičky. Velice emotivně napsaná kniha, která zanechává silný dojem.
Detektivky Dominika Dána byly pro mně vždy jedničkou, bohužel tentokrát mi tato připadala trochu slabší , nemohla jsem se prostě nějak začíst.
Anna je sice v manželství spokojená, ale na svou první lásku nezapomíná. Jakmile se Michael a Anna se dozví že k manželství byla donucena podvodem, následuje rozvod, ovšem Leonhard se cítí ponížen a Anně nedovolí vychovávat společného syna Karla. S tím se setkává jako s dvacetiletým mladíkem, ale navazování styků je pomalé a bolavé. Přijde první světová válka, Michael ja nucen narukovat a Anna dokáže silou vůle zachovat hotel v chodu, ovšem Leonhard klade neustále nástrahy na cestu. Velkým kladem knihy je popis krásné alpské přírody.
Vrátila jsem se ve vzpomínkách na krásné anglické pohádky, poněvadž mi během let zmizely, koupila jsem knihu znovu, báječně jsem si početla a jsem ráda, že ji opět mám.
Ponurá četba o ponurém kraji. Výpověď několika žen, jak se ocitly na hranici vojenského újezdu ve vybydlených domech zarostlých vysokou travinou, rozčarování ze slibovaných selských stavení s polnostmi. Každá přišla z jiného koutu Evropy, cestu k sobě nenachází. Dobrala jsem se konce knihy, ale žádné uspokojení z přečteného jsem neměla. Bohužel.
Odpočinkové čtení. po náročnější literatuře mohu doporučit.
Dočetla jsem, některé pasáže mi něco připomínaly, snad z hovoru mých rodičů. Bylo - nebylo. Trochu pohádka, trochu sci-fi. Ale byla jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky. Díky autorovi, panu doktoru Nesvatbovi.
Oproti Klíči mi připadala kniha slabší. Ale přečetla jsem a pošlu dál.
Měla jsem obavu z takovéto odborné knihy, ale začetla jsem se, i když mi to trvalo tentokrát déle. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého, autor je nejenom odborník , ale i lyrik. Tím je mi bližší.
Musím přiznat, že jsem se zpočátku nemohla do této knihy začíst, než jsem pochopila, že tento příběh bude zcela jiný než bývá u mé oblíbené autorky. Nalákala mě nejen krásná obálka knihy, ale i představa o příběhu plných knih. Setkala jsem se se snovými představami až přímo horrory, které nemám ráda, s osobami neštítící se jakékéhokoliv zlého jednání, ale zvládla jsem dočíst, nijak mě však kniha tentokrát neobohatila.
Pohodová odpočinková kniha, i když s malými detektivnímí zápletkami. Ty se odehrávají v rámci jedné rodiny a nejbližších, ale čte se dobře.. Po některé předešlé drastické knize opravdu klidné čtení.
Přečetla jsem dost knih s touto tématikou, ale v této popis všech krutostí které se děly v tomto příběhu, překonaly snad vše. Citace pár slov z knihy: "Všechna slova, která kdokoliv vyřkl, ztratila svůj smysl a rozpadla se na písmena bez významu. Lidský jazyk byl zbytečný a hlas starých biblických knih, v něž kdysi věřil, se proměnil v syčení starozákonního hada plazícího se v prachu země". Osvětim je přirovnávaná k pekelné propasti končící v nicotě a já se skláním před všemi kteří tímto peklem prošli. Je to kniha všech možných hrůz které dokázal vymyslet někdo, kdo se nemůže ani nazývat člověkem.
Nebýt vetší části která byla věnovaná tomu, jak londýňané přožívali úporné bombardování během válečných dnů, připadala mi kniha poměrně nudná a hlavní osoba Grace ještě více. Celkem jsem byla z této knihy zklamaná. Tím nechci odradit další čtenáře.
Zlom, když žena doposud žijící ve šťastném manželství zjistí, že muž žije v další rodině a s dalším dítětem. Odjede do Anglie a snaží se vybudovat nový domov, najít nové přátele a smířit se s osudem. A opět jsem uprostřed kuchyňského dění a mezi novými recepty!
To mi snad osud dělá naschvál!
Nezvládla jsem to dočíst. Zatím odloženo, třeba se ke knize vrátím později, třeba až nebudu mít co číst.