Černá a purpurová
Wojciech Dutka
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448802/bmid_cerna-a-purpurova-l4n-448802.jpg
5
599
599
Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi Milena Zingerová, dívka z respektované slovenské židovské rodiny, je v koncentračním táboře Osvětim odsouzena k smrti. Osud jí však dává šanci: Má zazpívat na narozeninové oslavě brutalitou proslulého příslušníka SS Franze Weimerta. V navenek bezcitném muži se jejím zpěvem něco zlomí, takže se o ni začne zajímat. Milenina počáteční nenávist k mladému nacistovi se pomalu mění – a tak se rodí jeden z nejneobvyklejších milostných příběhů holokaustu. „Černá a purpurová vypráví příběh velmi složitého vztahu mezi dvěma mladými lidmi, ale především ukazuje komplikovaný vztah mezi katem a obětí.“ – gloskultury.pl... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , CPressOriginální název:
Czerń i purpura, 2013
více info...
Přidat komentář
Válečná historie nepříliš romantické lásky mezi věznitelem a vězenkyní v hrůzném prostředí koncentráku za druhé světové války. Příběh je založen na skutečném případu, ovšem literatura faktu to není. Mnoho nového z historie se tedy nedozvíme, nicméně je to napsáno bez ideologického zkreslení s důrazem na dilemata hrdinů, což může leckoho zaujmout.
Trochu zklamání. Předtím jsem od autora četla Sen o Gliwicích a bylo to skvělé čtení. V tomto románu mi postavy připadají trochu ploché a jejich chování je popsané nějak nabubřele a nevěrohodně. Asi jsem čekala víc. Dočetla jsem to, ale uchvácená jsem nebyla.
Skvěle napsaný román, který mnou rezonuje a ještě dlouho bude. Všem doporučuji k přečtení. Měli bychom vědět a hlavně nezapomenout.
Silné téma. Styl psaní je skvělý, dva pohledy na situaci jsou zajímavé, občas se opakuje myšlenka častěji než je běžné. Ale celkově je to čtivé a všem bych ji doporučila, klidně i jako povinnou četbu.
Tak tohle byla hodně zajímavá kniha na tuto tématiku. Běžně máme v knihách postavy obětí, ale tady je ten zlý, nacista. A je tu jeho úhel pohledu a jeho vyprávění. Hodně neobvyklé.
Příběh začíná v době před válkou, kdy jednotlivé postavy řeší své problémy, ale i zamilovanost, první lásky atd. Je to dost kontrast k tomu, co je brzy čeká. Spousty jídla, rodinné sešlosti atd.
Autor knihu píše jakoby odosobněným stylem, takže jsem měla maličko problém se začíst. Zejména prvních cca 150 stran, kdy se vlastně "nic neděje". Ale pak to přišlo a já naopak jeho styl psaní uvítala.
Kapitoly, kde dostává slovo Franz, jsou hodně rozporuplné. Čtenář ho totiž nezná jen jak nacistu, ale i jako člena vesnice a rodiny, který prostě...naletěl? Nebudu spoilerovat, ale zkrátka se to ve mně strašně pralo, protože sice to bylo hovado, ale stále tam bylo to ALE, protože jsem znala jeho příběh.
Milena, která mi prvních 150 stran pila krev, protože byla umanutá až hrůza, najednou začala dávat smysl a její umanutost ji udržela naživu.
Autor zkrátka umí vzbudit morální dilema a celou knihu se to ve mně pralo.
Celkově je kniha plná emocí, krutých pasáží, ale i naděje, zakázané lásky a ukázky lidské síly. Moc doporučuji.
Těžké a bolestivé čtení připomínající smutné doby válečné, kde se našlo i trochu toho pozitiva.
Kniha postavena na skutečných událostech si zaslouží být přečtena.
Silné, emotivní...
O této knize budu ještě dlouho přemýšlet.... .Nevím,jak knihu hodnotit..., krásná?..., strašlivá?...Každopádně kniha,kterou doporučuji přečíst.
Kniha je velmi obsáhlá a spousta myšlenkových pochodu se opakuje, proto jsem strhla jednu hvězdu. Trochu pomalejší začátek, ale seznamujeme se s obyčejnými životy lidi před transportem. Ale co to je obyčejný život? Ty hrůzy v táborech jsem někdy četla s knedlíkem v krku, se slzami v očích, přesto jsem četla dál.
Autor si s knihou dal opravdu záležet a rozhodně ji doporučuji.
A teď děkuji za každé nové ráno...
Franz žije se svou rodinou poklidný život kousek za rakouskými hranicemi. Pro něj se ale změní vše po té, co se svým kamarádem dobrovolně narukuje do armády.
Milena patří do vážené slovenské židovské rodiny. Ještě nějakou dobu po začátku války se jejich osud nenaplňuje. Rodina žije svůj život dál, Milena se dokonce dostává v Bratislavě k tomu, co jí baví - zpívá. Ale jak už to tak bývá, i na její rodinu dojde.
Milena se tak ocitá v koncentračním táboře Osvětim. Stejně tak Franz, který tam jako jeden z esesmanů dozoruje. Oba se setkávají na večírku k oslavě Franzových narozenin, kde Milena má pro zábavu ostatním “náckům zazpívat. Od té doby si Franz Mileny všímá více, než je zdrávo. Dokonce si uvědomuje, že se mu tato židovská dívka opravdu líbí. Dokáže pro ni ale něco udělat?
Válečné knihy vždycky ukrývají silný příběh. Některý se vás dotkne více, některý méně. Tento se mě ale dotknul maximálně a je to pro mě nejlepší válečná kniha, kterou jsem četla! Obsahuje pro mě spoustu nových informací, o kterých jsem vůbec netušila! Zejména z válečného Slovenska a Maďarska. Jsou zde velmi detailně popsány scény z koncentračního tábora, ty určitě nebudou pro všechny. Některé jsou tak barvité, tak nechutné, že se i mně dělalo špatně.. Milena mi je začátku přišla až moc drzá a ambiciózní. Ale nakonec díky právě těmto vlastnostem dokázala v táboře přežívat. Franzův vývoj taktéž stojí za zmínku a ocenění, ne každý by to dokázal. Líbil se mi doslov, který vše dokreslil. Příběh je inspirován skutečností.
Za mě je to kniha, která by měla být zařazena do povinné četby. Dokáže předat opravdu mnoho, a to takovou formou, na kterou jen tak nezapomenete! Moc doporučuji, ale přichystejte se na velkou surovost a autenticitu příběhu.
Velmi silny pribeh, uz jsem jich precetla spousty a porad je to pro me uplne nepredstavitelne. Nikdy nepochopim, jak k necemu takovemu mohlo dojit.
Když jsem si přečetla první větu v anotaci knížky - "Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi...", tak jsem trochu očekávala jen další tuctovku z prostředí koncentračního tábora. Ale kniha mě nakonec hodně vtáhla a dobře se četla. Sice mě trochu otravovaly často se opakující myšlenky hlavních protagonistů, ale nic co by se nedalo snést.
Líbila se mi snaha autora vykreslit "tvárnost jednotlivce", když je dostatečně dlouho pod vlivem okolní společnosti. Postupné změny Franzova náhledu a přístupu k životu byly opravdu uvěřitelné.
Na plný počet hvězdiček mi to sice nepřišlo, ale čtyři hvězdičky si knížka určitě zaslouží.
Ach jo. Jak často bývá, že jeden miluje více než druhý. Šla bych za tím, kdo má opravdu rád světa kraj, hledala bych jej, nevzdala se. Bohužel mé pocity vůči Mileně jsou rozporuplné. A to jsem tak doufala.
Po literární stránce nemám co vytknout, až na psaní letopočtu slovem, jak už zmínila apq.
Tak trochu jiný příběh z Osvětimi, ale opět to byla síla. I slza ukápla. A to jsem letos Osvětim navštívila, takže o to více si to umím představit. Strašné věci se tam děly. Kniha se krásně četla a konec byl napínavý.
Kniha se dobře čte a samo téma je zajímavé a nevšední. Hlavní postavy mají jak sympatické, tak nesympatické vlastnosti. Mám však pár výtek. Letopočet psaný písmeny byl vyloženě iritující. Opakující se myšlenky to samé. Autor mohl zmínit, do jaké míry to je podle skutečnosti (I když nedělám si iluze).
Ps: byla jsem ráda, že byla záchraněna Růžena místo sobecké, líné a namyšlené Mileniny matky, která ještě k tomu okradala vlastní rodinu.
Dobře napsaný příběh dvou lidí, židovky Mileny a esesmana Franze. Kniha byla čtivá, ačkoliv je v ní tolik bolesti a utrpení.
Poslední stránky jsem hltala a chtěla jsem vědět jak to s nimi dopadne.
Doporučuji k přečtení
Jaký smysl má záchrana jednoho člověka v situaci, kdy tisíc jiných zemře?
Krásné, silné, dechberoucí, a přitom hrozné, kruté, bolavé, šílené, zvrácené.... Příběh židovky a nacisty v Osvětimi, v místě, kde by se nechtěl ocitnout žádný z nás...
...na místě mezi životem a smrtí, kde čas už nemá žádný význam, a jedinou cestou ven je komín krematoria....
Emočně náročné, drtivé, čtivé a zároveň tak těžce stravitelné, že jsem chvílema vůbec nemohla číst dál... v takových chvílích si člověk váží každého nadechnutí, teplé vody... pití, jídla... svobody...
...toho, že je, tady, teď... daleko od všech těch hrůz, beznaděje, bestiality, nechutností, sadismu a týrání...
Pro lidi, žijící v míru a blahobytu, nejsou boty ničím výjimečným. V Osvětimi mohla odpovídající obuv rozhodovat o životě, nebo smrti.
Příběh o hrůzách války, svědomí, krutosti, cti, přesvědčení i lásce. O vášni, ztracených životech, bezejmenných obětech, strachu, trýzni i o naději. O víře, ztrátách, ponížení a zvrácenosti.
...na zabíjení se dá zvyknout...
Dvě odvrácené strany života. Smrt ve své nejděsivější podobě. Neodvratitelná, nesmyslná, krutá, špinavá.
Je-li nám dáno zemřít, tak každý den bude k umírání dobrý...
Smrad, nemoci, zvratky, výkaly, vši, špína. A bezbřehá, nekončící hrůza. A přesto chtěli žít. Tak zoufale, odhodlaně chtěli žít...
...když někdo zachrání jeden život, je to jako by zachránil celý svět...
NEZAPOMENUTELNÉ!!!
Tenhle příběh, tak ten mě dostal. Zlá doba, nejkrutější pozadí veliké lásky. Tak moc jsem byla zvědavá, přežijí oba? Přežije jen on...nebo ona? Na tomhle příběhu je vidět, že život prostě není pohádka. S koncem s jakým bychom si přáli.
Kniha je skvěle napsaná. Prostředí Osvětimi tak skvěle popisováno, že mrazí.
Mám rád knihy podle skutečných událostí, jsou častokrát neuvěřitelnější než fikce. U téhle knihy si čtenář může uvědomit jak se může i slušný člověk zaplést se zločineckou ideologií když je postaven tváří v tvář rozhodnutí kde neví která cesta je ta správná. Už jsem se s podobnou polemikou setkal i v jiné knize, kde protifašisticky zmýšlející němec se dostal ve válce až na pozici velitele koncentračního tábora a co se v průběhu toho procesu odehrává v hlavě. Tady to bylo umocněno příběhem lásky. Rozhodně válka je těžká pro všechny normální slušné lidi, bohužel ti, kteří ty války rozpoutávají se vždy uklidí do svých mocných pevností a jsou v plném bezpečí častokrát i po skončení války a nedostupní výkonu spravedlnosti.
Štítky knihy
Židé Osvětim (koncentrační tábor) pro ženy Slovensko a Slováci romantika Josef Mengele holokaust, holocaust podle skutečných událostí zakázaná láska
Černá a purpurová
(SPOILER) Pôvodne som od knižky čakala niečo úplne iné, ale bola skvelá. Po časti o jedení pečene iného človeka, ktorá bola opísana tak naturalisticky, sa mi prvýkrát v živote stalo, že som musela prestať čítať, no neskôr som sa ku knižke vrátila a som za to rada.
Príbeh krásne ukazuje, ako sa dá neistý človej nenápadne postupne manipulovať, až kým prepukne k uvedomeniu a nedoķáže sa vrátiť späť. Celá kniha vyvolávala množstvo emócií a veľmi sa mi páčil reálny koniec, napriek tomu že bežne obľubujem skôr tie presladené ,, a žili spolu šťastne až kým nepomreli,,. Jediná vec, ktorú som nepochopila, respektíve mi nesadla: ako to, že sa obe sestry tak skoro po vojne vydali?
Každý človek, nech spácha čokoľvek, má niekde na svete osobu, ktorá ho bude napriek tomu bezhranične milovať.