babyboar komentáře u knih
Zajímavá kniha. Moje první setkání se současnou severskou tvorbou. Charakteristické slovo, které mě napadá je strohost. V závěru nevyjasněné otázky. Co tím Jana myslela, že se v posledních řádcích stala svou sestrou?
Nemohu souhlasit, že by tento díl byl z prvních třech nejhorší. Mně se moc líbil. Je zajímavé, jak Flanagan do svých knih zakomponovává problémy současné mládeže: šikanu, drogovou závislost... Byla jsem napjatá, jak to s Willem skončí a autor nás napíná až do dalšího dílu. :-)
Už dlouho mě žádná kniha tak nezklamala jako tato. Některé povídky mají sice trochu nápad, ale většinou jsou příšerné, a bsolutně nesouvisí s tématem avizovaným v názvu. Ovšem nejhorší je fakt, že tato kniha snad neprošla žádnou korekcí, ani redakční úpravou. Tolik překlepů a hrubých gramatických chyb by neudělal ani školák!
Pro fanynku Die Toten Hosen nezbytná četba. A tak jsem objevila i výborného spisovatele.
Tady už autorka se svým pokusem psát "ze života" mocně přestřelila.