Bakana
komentáře u knih
Tatérka
Alison Belsham
Hmmm... tak já nevím, jsem z té detektivky taková rozpačitá. Měla by být dobrá, podle tématu i podle hodnocení zde v databázi.
Jenže mi taková nepřišla. Spíš taková neslaná nemastná. Postavy mi nebyly moc sympatické a s žádnou z nich jsem nijak extra nesouznila. Scény, které měly být už tím, co se v nich vyprávělo, napínavé, mi připadaly emočně zhruba stejně nabyté jako zbytek knížky.
Jediné, co ve mně vyvolalo nějaký citový náboj, byl vnitřní monolog (POZOR - spoiler!!) vražedkyně. Kupodivu i o té jsem od začátku věděla, že to bude žena, i když mě na to možná navedl hlas L. Juřičkové, která knihu namlouvala.
Takže jsem knihu doposlouchala, ale za chvíli se mi vykouří z hlavy. Neměla nic, co by mě nějak zaujalo.
Probuďte své božství: Jak obyčejní lidé dělají neobyčejné věci
Joe Dispenza
Začnu srovnání s Ovlivňováním reality, které jsem taky přečetla (myslím, že asi všechny díly).
Řekla bych, že obě knihy jsou asi tak na stejné ùrovni, i když každá je napsaná trochu jinak. Z Dispenzovi knihy čiší, že ji napsal Američan: je tam na můj vkus až příliš reklamy a vychvalování jeho vědecké práce a workshopū, které pořádá. Ale budiž, kdybych se něčím zabývala celý život a byla si svou věcí jistá, asi bych se taky nebála se pochválit. Při porovnávání práce na sobě, které knihy požadují, mi Dispenza připadá více nenáročný (ale kdo je blázen jako já ten už dávno ví, že nám může předepisovat kdo chce co chce, záleží jen na nás a na tom, co opravdu k posunu vpřed potřebujeme - to se u každého značně liší).
Mj. kniha obsahuje stručné návody na meditace, které Dispenza používá. Na jeho webovkách jsou ovšem za peníze. Kdo hledá, ten je najde na Youtubu, namluvené třeba někým jiným (podotýkám, že anglicky, česky jsem je ani nehledala, možná tam jsou taky), ale zadarmo. Osobně jsem meditace párkrát vyzkoušela a na mě určitý ùčinek mají. Zázrak se sice nekonal, ale taky nejsem dostatečně důsledná na to, abyh dennodenně postupovala podle návodu.
Taky se mi líbí, že jevy, se kterými potom pracuje v metafyzice, vysvětluje Dispenza napřed ve fyzice či biologii, a to navíc způsobem, který pochopí i laik.
Takže i přes mé výhrady za 5*.
Firewall
Henning Mankell
Policajt byl sympaťák, i když dost pruďas (nedokážu si představit, že bych někomu rozbila hubu jen proto, že se mě snaží podrazit. To je na propuštění na paragraf 53 a nejen já, ale i spousta dalších lidí by pak byla bez práce).
Ale zápletka byla fajn a líbilo se mi, že se propojily dva případy, které spolu zpočátku zdánlivě nesouvisely. To se sice stává ve více detektivkách, ale tentokrát mi to přišlo jaksi přirozené.
Pád Cařihradu
Mika Waltari
Egypťana Sinuheta miluji, ale Pád Cařihradu mě naprosto nechytil. Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla. Příběh mi připadal příliš rozvláčný a milostný vztah jako by ho ještě brzdil... Asi jsem od knihy očekávala něco jiného.
Svatí kacíři aneb Reportáž nejen z Velké Moravy
Jindra Jarošová
Tato kniha není myšlena jako odborná monografie, přitom může klidně sloužit jako učebnice pro studenty středověké historie a ještě dokáže být zajímavá pro laiky. Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem za poslední roky četla.
Lékařem proti své vůli
Molière (p)
Ne tak dobré jako vynikající Lakomec, ale přesto u mě za 5*. Molière byl prostě génius.
Napsat něco humorného je těžké a u mě komedie budou vždycky hodnocené líp než další ze 100 000 detektivek, které se v posledních letech objevují.
Nic nebude jako dřív
Karin Slaughter
(SPOILER) Trochu mi vadí, že vyšetřovatel neumí číst a psát. To mi připadá až moc nereálné. Ale jinak dobré, hodnotila bych to na 3,5*
První hrob napravo
Darynda Jones
Takovou splácaninu jsem už tedy dlouho nečetla. Autorka sice jakžtakž umí držet dějovou linku a snažila se o vytvoření jakéhosi Phila Marlowa v sukni. Ale jinak děj, zápletka, aspekty postav jedno horší než druhé. Možná kdyby jí někdo dopobrobna vylíčil, co má napsat, o co se tam bude jednat a jaké přesně postavy budou v detektivce vystupovat, tak by to bylo jiné :-(.
Dějiny medicíny od starověku po současnost
Roy Porter
Dopodrobna popsané, jak velký kus cesty lidská znalost urazila, než jsme se dostali na současné místo.
Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
Mám ráda tajemno, mystiku i historii. Tady bylo všechno. Střední část se sice trochu táhla, roky jaksi pomalu ubíhaly,ale zase to spravil závěr. Nebyl to přehnaný happy end a navíc jsem Lucovi fandila.
Zítra a zase zítra
Charles Sheffield
Vůbec mě to nebavilo, v ději jsem se nevyznala a přeskakování miliard let mi přišlo HODNĚ přehnané.
Ženy z rodu Lucemburků
Jan Bauer
Toto není beletrie, ale populárně naučná kniha.
Pro čtenáře, které zajímá historie podaná nenásilnou a čtivou formou, ale přitom bez vymyšlených příběhů okolo.
Ti druzí
C. J. Tudor
Dobré, ale ne výjimečné.
Děj vtáhne, pěkně ubíhá. Tu metafyzickou linku jsem tak nějak nepochopila, buď jsem natvrdlá, nebo by ji možná chtělo trochu víc vysvětlit a rozpracovat.
Ale je to odpočinková četba, knížka, na kterou za chvíli zapomenete.
Podívej se podruhé...
Dagmar Digma Čechová
(SPOILER) Četlo se to dobře, taková knížka na léto k vodě.
Konec mě ale dost zklamal - žena s takovými rysy osobnosti by určitě na první dobrou nevysypala, že byla s přítelem a už vůbec ne, že dítě, které čeká, není jejího manžela! Tohle přiznání po ní ani nikdo nechtěl a určitě by ho jen tak neřekla. Svého času jsem měla co do činění s kolegou s podobnou poruchou osobnosti a tak vím, že tihle lidé jsou slizcí jako hadi a je nemožné je chytit. Závěr knížky tedy dost nepravděpodobný, možná už spisovatelka napsala předepsaný počet stránek nebo co já vím
Pověsti a příběhy z Vyškovska
Josef Špidla
Moc zajímavá kniha, i když asi člověk musí mít vztah k regionu, o kterém se vypráví.
Při čtení jsem si hledala na mapě, o které cestě se právě mluví, kde je místo, kde se událo to a to až bude lepší počasí, chystám se do těch míst na túru nebo si tam zajedu na výlet na motorce :-).
Stalker
Arkadij Strugackij
Já naprosto souhlasím s malpetem.
Celou dobu se mi nepodařilo se do knihy začíst. Občas se objevil nějaký zajímavý prvek, ale na můj vkus to bylo na sci-fi moc hloubavé a introvertní.
Mám pocit, že Rusové dost tíhnou k takovému stylu psaní.
Zlaté rouno
Robert Graves
Gravese mám moc ráda. Pro nás, kteří jsme vyrostli na Starých řeckých bájí od Petišky, je to úplně jiný level (i když uznávám, že Petiška psal pro děti :-)). Když se člověk do řeckých mýtů pořádně ponoří, zjistí, že je vše spolu propojené a v podstatě všechny hlavní postavy jsou spolu příbuzní.
Mladí páni v kamaších
Pelham Grenville Wodehouse
Co říct?
Dobré, dokonce velmi dobré, ale v porovnání s ostatní Wodehousovou tvorbou je to průměr.
Přesto dávám 5*, protože humoristických knížek je málo a já mám srandu ráda.
Pan Kaplan má třídu rád
Leonard Q. Ross (p)
Několik lidí z mé rodiny, hlavně starší generace, mi knihu už hodně dlouho doporučovalo s tím, že je to "strašná sranda". Hmmm...abych se úplně neopakovala s předchozími komentáři, tak jen uvádím, že kniha nemá naprosto žádný děj a veškeré její kouzlo je založené na takových zkomoleninách jazyka od studenta angličtiny večerní školy, až je to skoro nečitelné. Strašná sranda to není, ale překladateli všechna čest. Doufám, že za normostranu dostal aspoň pětinásobek obvyklého honoráře.
O krok pozadu
Henning Mankell
(SPOILER) Nedávám 5*, protože za půl roku už si určitě nebudu vybavovat děj a knížka zapadne mezi ostatní detektivky. Přesto byla dobrá. Trochu mi vadilo Wallandetovo chronické nedospání a ten dekompenzovaný diabetes. Nevím, v jaké psychické formě je člověk schopen být (a ta je pro vyřešení 8 vražd určitě důležitá), když se nachází v tak špatném fyzickém stavu.