barbarera komentáře u knih
Agatha Christie - královna detektivek! Deset malých černoušků to opět potvrzuje.
Zajímavě psaná kniha s vlastními ilustracemi - může být inspirací k psaní deníku pro mladé dívky.
S Petrem Němcem se znám osobně a musím říct, že mě tímto knižním dílkem docela příjemně překvapil.
Miroslava Tichého jsem znala od malinka. Díky Romanovi Buxbaumovi (jezdil jako dítě do Kyjova na prázdniny k babičce, kde jsme si hrávali na zahradě), přišel do povědomí nejdříve mimo Kyjov, kde jsme ho vnímali jako podivína s ještě podivnějším fotoaparátem, v ošuntělém oděvu, opravovaném drátem nebo špagátem. Nikdo nevěřil, že má ve foťáku vůbec nějaký film. Měl ho tam! Fotil hlavně mladé ženy a dívky, také mě často pronásledoval - na netu jsem se na jedné z nich poznala, Konciem 90. let, na sklonku života Tichého, Romana Buxbaum uspořádal několik výstav z vlastních fotek v zahraničí a natočil o něm úžasný dokument, který nás Kyjovjáky úplně šokoval. Miroslav Tichý s výstavami nesouhlasil a nikdy k nim nedal svolení.
První samostatná výstava se uskutečnila v roce 2004 na Bienále v Seville. V roce 2005 následovala velká retrospektiva ve výstavní síni Kunsthaus v Curychu. V roce 2006 pak vznikla v Domě umění města Brna jeho první výstava v České republice, kde mu vzdal hold i známý britský skladatel Michael Nyman, který na výstavu osobně přijel a uskutečnil zde jeden ze svých koncertů. Na prestižním festivalu fotografie v Arles v roce 2005 získal cenu objev roku. Pro zajímavost ještě uvedu, že brněnské divadlo Husa na provázku o něm nastudovalo divadelní hru Tichý Tarzan.
Jeho fotografie se v současné době po jeho smrti prodávají až za 10.000 eur (kolem 250.000 korun).
Četla jsem ho poprvé ve slovenštině a byla jsem nadšená, česká verze byla trochu slabší a film mě naprosto zklamal.
Náhodou, při třídění kopců knih po dědovi, mě zaujala tato malá knížka z lékařského prostředí. Zpočátku jsem ji vnímala jako lehkou prózu, která se dobře čte před spaním. Když došlo k rozuzlení příběhu, tak mě přakvapilo, jak dokonale popisuje psychiku a chování hlavních postav při zjištění závažné diagnózy.
V dnešní době málokdo sáhne po knize tohoto typu, vždyť všechno, co potřebujeme vědět, zjistíme na internetu. Ale najdou se i někteří, kteří raději vezmou do ruky tlustou knihu a potřebné informace si s chutí přečtou s historickým nadhledem - Ottovy slovníky již mají stoletý věk.
Moc dobře napsaná kniha, ale velmi levná a odbytá vazba. Po několika přečteních je z ní salátové vydání.
Tuto knihu bych doporučila jako povinnou četbu nejen mladým čtenářům, ale i starší generaci, aby lépe pochopili dobu, o které jsme se ve škole moc neučili...Díky Dr. Holcmanovi za ni.