barbora8923 komentáře u knih
Moje druhá kniha této autorky. V porovnání s Čajovnou v Tokiu hodnotím lépe. Příběh sice bohužel opakuje stejné schéma - hlavní hrdinka se usilovně snaží nemít zájem o neodolatelného krasavce - ale děj je přece jen o něco méně předívdatelný. Podrobné popisy hormonálních procesů hlavní hrdinky v kontaktu s jejím idolem mi připadají stále stejně trapné, ale postavy mají o něco propracovanější charaktery, než je tomu v Čajovně.
Líbilo se mi, že kniha se hodně věnuje gastronomii, a podle doslovu soudím, že ve Švýcarsku autorka skutečně byla, narozdíl od Japonska, o kterém psala jen na základě studia cestopisných zdrojů.
Celkově je tedy kniha čtivější a nechybí ani trocha napětí. Přesto zůstane tento titul mým posledním od Julie Caplin. Laciná romantika založená na tom, že oba z dvojice (a hlavně on) jsou krásní jak z lifestylového časopisu, pracují v exkluzivních povoláních a vedou netradiční způsob života se dost rychle přejí.
Ke kvalitě překladu mám bohužel tentokrát jednu výhradu. Mrzí mě, že překladatelka se v jinak opět velmi dobrém překladu nevyvarovala jednoho z rozšířených současných jazykových nešvarů, kterým je používání výrazu "potkat se" ve smyslu sejít se na předem domluvené schůzce, namísto použití správných slov "sejít se" nebo "setkat se". Čeština bohužel dostává poslední dobou na frak. Proto je pro mě vždy radost, když u přeloženého titulu najdu opravdu bezchybný jazyk. V tomto případě jde jen o tuto jednu vadu na kráse.
Chatě ve Švýcarsku dávám tři hvězdy za poměrně propracované charaktery a napínavou část příběhu.
Kniha má být oddychové čtení, ale čekala jsem od ní víc zajímavostí o Japonsku. Ve skutečnosti jsou reálie, které v ní lze najít, jen ty notoricky známé, o kterých slyšel asi i ten, kdo se o Japonsko nezajímá.
Vztahová linka byla největší výzva: prokousat se kapitolami, kde je Gabe líčen jako "nesmírně přitažlivý", zatímco mně připadal spíš odporný, byla pořádná dřina.
Oceňuji kvalitu překladu, protože poslední dobou se málokdy stane, aby se v českém překladu nenašly pravopisné chyby ani ohavné novotvary.
Celkově pouze jedna hvězda, a to za ten překlad.
Trilogie Baztán od této autorky se mi velice líbila. Byla to detektivka pojatá novým, zajímavým způsobem. Tato kniha už mi připadá jen jako odvar z trilogie.
Milovníky detektivek nepotěší, je to spíš jakási romance s detektivní zápletkou, ve které nejde v první řadě o vyšetření zločinu, ale o rozkrývání vztahů mezi postavami. A v tomto bodě se objevují klišé, jako postavy psychicky slabé a nevyrované vs. postavy psychopaticky zvrácené. Nechybí ani téměř nadpřirozené schopnosti jedné z postav, která je navíc v tomto románu pojatá způsobem, který mi připadá už příliš přitažený za vlasy a tato postava tím na mě působí krajně nevěrohodně.
Co mi vadilo asi nejvíc byla příliš velká koncentrace patetických srdceryvných scén a fakt, že pořádně temnou minulost má téměř každá druhá postava.
Za mě zkrátka celé poněkud přepjaté.
Tempo je nevyvážené - zpočátku se děj odvíjí poměrně rychle, načež uprostřed se začne nesnesitelně vléct a znovu se rozhýbe až ke konci.
Pro mě, coby fanynku Pyrenejského poloostrova, je tedy sice hezké číst si příběh z prostředí, ke kterému mám osobní vztah, ale jakožto milovnice detektivek nemůžu hodnotit nijak vysoko.