BarkaP komentáře u knih

Každý jsme jiný, máme rozdílné názory, každý se ztotožnujeme a soucítíme s jinými postavami, každému vyhovuje jiný styl humoru.... každého prostě baví a chytí za srdce "to jeho". A je super, jak tahle kniha rozmělnila čtenáře. Bavila mi a baví mi číst i recenze na ni. A já se nebudu nijak vymezovat :-)

2 24.11.2023

Kniha se mi dostala do ruky těsně před tím, než k nám do práce nastoupil "trochu jiný" kolega. Náhoda ? Náhody prý neexistují... Každopádně knihu jsem přečetla jedním dechem za dva dny a doporučuji všem. Jak už tady psalo spoustu z vás, měla by to být povinná četba a nejen na základní škole. Ivona Březinová dokáže i neradostné osudy lidí popsat tak, že se čtenář nehroutí smutkem a beznadějí, ale naopak z příběhů čiší naděje a pocit, že se i takové "průšvihy" dají zvládnout.

4 24.09.2019

Knihu bych nenazvala příběhem modelky, popisuje život a osudy jejích rodičů. O samotné Pavlíně je v knize velmi málo - čekala jsem víc. To ale nemění nic na tom, že kniha je fajn a zajímavá. Rozhodně to není typ knihy kterou když rozečtu, tak ji pak nosím všude a čtu soustavně dokud nepřečtu.

1 06.09.2019

Hezká knížka, pro mně v podstatě tak nějak i motivační. Každý si z příběhu samozřejmě vybere to, co je pro něj u tu chvíli aktuální a důležité. U mně to bylo to, že člověk může jít za svými sny a dělat co ho baví a i když spadne na dno, ať už nepřízní osudu či vlastní blbostí, zase se dokáže vyhrabat nahoru. Při čtení "Jáchyma" jsem se už domýšlela některých skutečností, které se mi pak ve "Veronice" potvrdily. A i když situace nebyly vždy pozitivní a happy, celkově na mně celý příběh působil dobře, jako že je všechno tak, jak má být.

5 20.08.2019

Bavilo mi, jak se osudy všech prolínaly a pohledy na totéž z různých stran. Vše ze života se všemi starostmi a radostmi, které si děláme sami a nebo nám je osud prostě nadělí... Sice vždy nebylo úplně jasné, jak kdo z daných lidí se svým "problémem" dopadl, ale alespoň můžeme použít fantazii a to má taky něco do sebe.

4 10.07.2019

Knihu jsem nebrala jako kuchařku, ale spíše jako nějakou motivačně-poučnou literaturu s bonusy v podobě receptů. Chybělo mi v ní víc z tématu opuštění minulosti a vydání se novým směrem, na který mi nalákal prolog knihy. Opakuje se stále jen nekonkrétní kritika rodiny, chybí mi popsání impulsu ke změně, chtěla jsem se dozvědět o začátcích úspěšného podnikání. Prostě - rodiče se ke mně chovali ošklivě (jak, koupili mi dům na Šumavě??) ...a šup najednou jsem vyhrála soutěž. Nic mezi. Podrobnější informace o jistě nelehkých začátcích podnikání, přesunu z města na Šumavu a vybudování úspěšné kavárny by mi zaujaly víc, než třeba poučné vsuvky z různých témat, které působí dojmem že autorka snědla veškerou moudrost světa. Otázka je, zda je toto vše opravdu z její hlavy. Z knihy jsem celkově neměla dobrý pocit, pořád mi tam něco "nesedělo". Na jedné stránce autorka lká, že si vždy a všechno platí sama, jak je to náročné, otočím stránku a najednou si musí dojet pro ukradené hrnce zpátky do Čech ke sponzorovi, aby mohla pokračovat v expedici. Autorka přehnaně vychvaluje sama sebe, až z toho dostávám dojem, že není spokojena se svým životem a musí si pro sebe uměle vytvářet úspěch a jakési pozitivní ovzduší. Naproti tomu na všechno ostatní se snáší vlny kritiky a tento styl celou knihu ovládá. Další knihy této autorky asi číst nebudu, doporučila bych jí zamyslet se nad slovem odpuštění, možná by se jí ulevilo a bylo by to přínosné i pro její styl psaní, který je nyní velmi těžký.