beat.ea komentáře u knih

Achjo, proč prostě nestačí si o tom přečíst (takhle skvěle napsané knihy), ale musí se ty stejné chyby opakovat pořád dokola...

Skvěle popsané nejen začleňování bývalých vojáků do běžného života, ale i prosté vracení se někam, kde život plyne dál a nečeká na nás.
,,A náhle mě přepadne ta bezejmenná melancholie času- plyne a mění se, a když se člověk vrátí, všechno je najednou jiné. Ach, loučit se je těžké- ale vracet se, to je někdy asi ještě těžší."

A Willy se jednoznačně zařadil mezi moje nejoblíbenější knižní postavy!

7 03.08.2016

Použiji neuvěřitelně výstižný popis z doslovu- "Román o uzavřených branách a otevřené mysli, kolorovaný tlumenou krásou odplývajícího podzimu, dálněvýchodnými estetickými normami i slzami ve vyústění každého oddílu knihy."

Moje první od Mitchella a rozhodně ne poslední. Přestože jsem měla na začátku problém se začtením, stojí za to vydržet. Perfektně totiž umí to, co by výborná knížka měla umět- naplno vás přenese do úplně jiného světa, který vás pohltí.

6 14.11.2015

Nejdřív musím zmínit, že kniha přečtena během dvou dnů (a kdybych měla ten první den víc času, tak by to snad bylo za jeden!:) )
Třeštíkové styl mi prostě fakt sedl. Jediné, co mě trochu rozčilovalo bylo to občasné "dopadne to tak a tak, ale to oni ještě neví"
Ačkoliv se jedná o knihu s detektivní zápletkou, nejde ani tak o to, "kdo to udělal a proč", přestože to čtenáře samozřejmě taky zajímá. Věc, na které je celá kniha vlastně postavena, která jí dodává celé to kouzlo, jsou postavy. Tak skvěle propracované a uvěřitelné postavy, jejichž chování lze chápat a vcítit se do něj. Žádní černobílí hrdinové a oběti, prostě lidi. Lidi, kterým v jednu chvíli máte chuť dát pěstí a ve druhou je obejmout a utěšit. Úplně stejně jako sobě. V tom se podle mě skrývá ten hnací motor knihy, to co ji žene kupředu a proč to spolu všechno tak pěkně funguje.

5 16.07.2017

Hořkosladká kniha.
K zamyšlení mě nutí hlavně fakt, jak bylo nutné být chvíli Jánem, chvíli Honzou, chvíli Ianem. Že bylo nutné být chvíli Rónaiem a chvíli Ronajem. Že bylo nutné chvíli být Židem a chvíli nebýt Židem. Přestože to byli stále stejní LIDÉ.
(Scéna s Gottwaldem je top. No a Májku už si asi nikdy nedám. :))

5 04.10.2015

Na thriller je to moc překomponované, nedomyšlené, a tím pádem málo uvěřitelné. Na erotický román zase moc brutální. Nechci spoilerovat, ale ten konec? To jako vážně?
Na druhou stranu je to čtivě napsáno a některé slovní obraty jsou krásné. Ocenit si zaslouží i celkový nápad s popisem evropských i amerických metropolí.

3 22.01.2016

silná kniha.
a především hrozně moc POTŘEBNÁ kniha- naprosto v kterékoli době. děkujeme, pane Frankle.

"Ve skutečnosti však existují jen dvě lidské rasy: "rasa" slušných lidí a "rasa" neslušných lidí. ... To, že slušní lidé jsou v menšině, a že v menšině vždy byli a budou, s tím se musíme vyrovnat. Nebezpečí hrozí teprve tehdy, jestliže nějaký politický systém vyplaví na povrch ty neslušné- když dojde k negativnímu výběru. Proti tomu však není žádný národ imunní. A v tomto smyslu je holokaustu schopen v zásadě každý národ."

3 02.09.2015

bravurní popis neobyčejného života!

3 25.04.2013

Jako jo, autor umí vtáhnout do děje, to se nedá upřít. Fakt máte pocit, že žijete ve středověké vesnici se vším, co k tomu patří. Úplně na sobě cítíte tu špínu, zápach, krev i hlad. Už vás neděsí další mrtvola, protože jste si na to zvykli. Cítíte tu všudypřítomnou beznaděj. Tím větší je ale rozčarování, když se z knížky začne stávat pohádka s hrdiny, kteří mají pomalu nadpřirozené schopnosti a ze všeho se prostě mnohdy až velmi nerealisticky dostanou. To děj trochu shazuje, nicméně jako celek hodnotím, že se jedná o povedený román.

2 13.07.2017

Výborná, výborná a ještě jednou výborná kniha, která se zdá být tak promyšlená, že lze jen těžko uvěřit jejímu čtyřtýdennímu vzniku. Skvěle napsané postavy, ukazující lidi s nejrůznějšími vlastnostmi, které při náročných situacích vždy vyplynou na povrch. Lidi statečné i zbabělé, lidi naivní i vychytralé, obětavé i sobecké a také lidi, které se lidmi dají nazývat jen těžko.

"Nechceme však tuto knihu uzavřít smrtí, je zasvěcená životu, nepřemožitelnému životu, který vždy triumfuje nad ponížením a slzami, nad bídou a smrtí."

2 19.10.2016

V pubertě jedna z nejoblíbenějších, rozhodně si ji chci ještě někdy přečíst. :)

2 13.05.2014

Hrozně mě mrzí, že se Anne nemohla stát takovým člověkem, jakým chtěla. Ještě charakternějším, ještě odhodlanějším, ještě veselejším, ještě lepším.
Od knížky jsem ale asi čekala víc.

2 01.04.2014

Román, kde milostný příběh hrdinů je až kdesi v pozadí. Prioritu tvoří historický popis, skutečné historické osobnosti a souvislosti.
Ze začátku mi to docela vadilo- 28 let v různých zemích s tolika postavami na pět seti stránkách? A konečně se Xeňa a Max zase potkali, řeší něco hrozně důležitého a na další stránce už uplynuly další tři roky? Postupem času jsem si na to ale zvykla a myslím, že to ani nemusí vadit všem, spíš prostě ženám. :) Každopádně místo toho jak vypadají Maxovy fotografie a na co všechno dává důraz ("ostré linie, hra světla a stínu, strohé podání" atd. mi už fakt lezly na nervy :) ) bych ocenila právě rozvíjení těch vztahů mezi postavami.
Rozmýšlela jsem teda mezi 4-5 hvězdami a nakonec to je těch pět, protože knížka s sebou nejenom nese poselství o tom, jak je válka hrozná a lidé, jichž se utrpení přímo nedotýká, neteční. Ale také, že "Život je plamen, který vede každého z nás. Život je, když věříme v něco nehmatatelného, co se nedá změřit, ale co nás inspiruje a umožňuje nám stát se lepšími, než jsme. K čemu slouží krásný krunýř, když v něm není nic než vzduch?"

2 28.10.2013

Nádhera života je nádherná kniha o (ne)všedním životě zamilovaných lidí. Užívala jsem si každou stránku, stejně jako oni si užívali každý den.

2 19.09.2013

Pokud si chcete přečíst s nadsázkou psaný příběh o OPRAVDOVÉ lásce OPRAVDOVÝCH lidí a ještě se u toho zasmát- nemůžete si vybrat líp. :)

2 21.08.2013

Musím říct, že absolutně nechápu to vysoké hodnocení tady, já byla zklamaná. Dost podprůměrný historický román, zdlouhavý, ani nevím, jak jsem to vůbec dočetla. Totálně příšerné postavy, opravdu ani jedna mi nebyla sympatická, připomínaly mi béčkovou telenovelu. Děj se mi zdál víceméně nepromyšlený a ty překlepy tomu taky moc nepomáhaly...

2 14.06.2013

Samozřejmě oproti Pilířům země, Na věky věků či trilogii Století je to něco jako sloh ze základní školy, ale je to prostě Follett, takže se to čte samo.

1 20.02.2015

Mně se naopak 2. díl líbil víc. Je detailněji rozepsán, není to styl jako v první knížce- otočím na další stranu a hlavní hrdinka už má dvě nové děti. :) Navíc mé oblíbené téma Jindřich VIII. Tudor.

1 26.07.2013

(nejen) Osel a stín prostě musíte milovat!
táááák moc chytří pánové :)

1 04.06.2013

Kdyby kniha byla o něco kratší, neváhám s pěti hvězdami.
Sledujeme nezkušenou dívku při příchodu do harému i chvíle, kdy jí naslouchá samotný císař. Později její čas strávený v klášteře i moment,kdy se dostává na úplný vrchol. Ke konci už ale neustálé rozebírání politické situace a strach postarší císařovny trochu nudil.

1 27.04.2013

jedna z mých úplně nejoblíbenějších, naprosto geniální knížka.
Hledání důkazů Boží existence na Kubě v dobách, kdy je všechno relativně v pořádku i v dobách, kdy už není.

1 26.04.2013