Belbo komentáře u knih

Bože, to je zase extrém na pomezí fantasie. Na jednu stranu Beer předkládá některé z nepříliš známých informací (taktně pomlčí, že většina z nich už prezentována byla), na druhou jim dává naprosto zavádějící význam, má nulový kritický odstup, nebo účelově fabuluje. Počítá, že jeho čtenáři jsou parta neznalých idiotů, kteří ve své blbosti došli k předsevzetí, že jsou nějaké oficiální a neoficiální dějiny, či prorežimní historici. Takový český ulhaný Irving...

Procházka byl hlavně scénárista a až potom spisovatel. Přestřelka je toho důkazem, chybí ji kunderovský rozměr, Škvoreckého hravost, Drábkův odstup a benešovský minimalismus.

2 15.08.2016

Absolutní vítězství formy nad obsahem, skoro se chce říct pábitelská postmoderna, ale pak by muselo být velké ALE... Něco geniální, něco špatné, něco svižné a něco naopak utahané, něco má nápad a jiné je zas jen manýrou možnosti vyprávěním popisovat. .... Sláva poživačnosti

2 21.07.2016

Jedna z těch lepších knih, kterou Cook napsal...

2 17.02.2016

Memoáry psané vzestupy a pády, leskem a bídou, prostě životem.

2 04.01.2016

Vzpomínky myslí Čecha, srdcem Francouze a povahou legionáře. ... Vše co člověk potřebuje o knize vědět před jejím otevřením, říká název :).

2 07.12.2015

Eco ve vrcholné formě: jednoduše napsaný, čtivý a zároveň dokonale alegorický a z podstaty sémiotický román s nezvykle dobrým koncem (na Eca). Výtky typu "nuda, zklamání, napsat jiný nenešlo by se nakladatelství, nezajímavá, nudná..." nechápu. Tohle být literární standard, tak nemám obavu o budoucnost civilizace.

2 08.11.2015

Znovu se neubráním několika citátům, Hugo byl genius...
Z jedenácti tisíc dvou set deseti dekretů Konventu má jen jedna třetina cíl politický. Dvě třetiny mají cíl všelidský. Konvent prohlásil všeobecnou mravnost za základ společnosti a svědomí jednotlivce za základ zákona. (s. 147)

Revoluce....
Zdá se, že je společným dílem velkých událostí a velkých osobností, ale ve skutečnosti je výslednicí událostí. Lidé jsou poplatní událostem. Události diktují, lidé podpisují. 14. červenec je podepsán Camillem Desmoulinsem, 10. srpen podepsal Danton, 2. září nese podpis Maratův, 21. září podepsal Grégoire, 21. leden je podepsán Robespierrem; ale Desmoulins, danton, Marat, Grégoire a Robespierre jsou jen výkonnými písaři. Mocný a veliký autor těchto stránek se jmenuje Bůh a jeho maska Osud. Robespierre věřil v boha. Jistě!
Revoluce je projevem něčeho, co je v nás, co se na nás ze všech stran doléhá a čemu říkáme Nutnost.
Před tímto záhadným skupenstvím dobrodiní a utrpení vyvstává dějinné proč?
Proto. Tak odpoví ten, kdo neví nic, právě tak jako ten, kdo ví všechno.
Tváři v tvář těmto atmosférickým převratům, jež zároveň ničí i oživují civilizaci, váháme soudit podrobnost. Hanět nebo chválit lidi pro výsledek těchto převratů je skoro tolik jako chválit nebo hanět čísla pro výslednou sumu. Světlo věčných pravd neuhasí žádný severák. Nad revolucemi sídlí pravda a spravedlnost jako hvězdné nebe nad bouřemi. (s. 150)

Imánus, slovo odvozené z immanis, starého dolnonormanského slova, vyjadřuje nelidskou, téměř hrůznou ohyzdnost démona, satyra, lidožrouta. (s. 187)

A on, ač by mohl, tomu nezabrání! Spokojí se povýšenou výmluvou: to se tě netýká! A ani si neřekne, že v takovém případě vzdát se rozhodování znamená spoluvinu! A ani si neuvědomí, že při tak dalekosáhlém činu je horší ten, kdo nečinně přihlíží , než ten, kdo čin dělá, protože je zbabělec! (s. 317)

Rozumová úvaha říkala jedno, cit říkal něco jiného; obě rady si navzájem odporovaly. Rozumová úvaha představuje jen rozum, cit je však často svědomím; rozum vychází z člověka, to druhé z něčeho vyššího. (s. 322)

2 27.08.2015

Mohl to být zajímavý literaární experiment, který narativní linii rozdělí do dvou zcela odlišně odvyprávěných a tematických celků. ... V první půli nezachrání permanentní popis drhnoucí děj a v druhé zas metoda "tam a zase zpátky" připomíná pokusy neumětele z horní dolní. Škoda, čekal jsem docela hodně; v nejbližších letech se nemíní k Urbanovi vracet (natož ho kupovat :) ).

2 30.06.2015

Klasická a poměrně jednoduchá postmoderna; nechápu, jak se někdo mohl v ději ztratit.

2 29.06.2015

Literatura pro malé na cestě k velkým i čistě velké. Porádní oddychová záležitost bez nějakých kyčovitých a nucených fines.

2 17.04.2015

jasná a srozumitelné kritika Nováka odpadu...

1 17.08.2021

Co tady děláte? Lovíme mořský panny. A co s nimi budete dělat až je chytíte? Šukat, až z nich budou šupiny lítat.

"A Jirouškovou v tom necháš, jo?" mistr na mě hleděl s opovržením. "Ty skaute! Když se vytratíš, gestapo sebere jí. Už jen ze msty. A asi taky mě. Hrdinství, který vodserou druhý," ocitoval, aniž to věděl, pana doktora Labského, "není podle mě hrdinství, ale lumpárna. A ty se eště chceš pověsit někomu na krk, avy až tě čajznou, pověsili nejenom tebe, ale taky toho milosdnýho samaritána." (s. 147). ... "Jsou-li poměry takové, že autorovi znemožňují publikovat ... má psát a nepublikovat ... má psát a nepublikovat. Nemůže-li se uživit, aniž publikuje, může se živit něčím jiným." Hemingway. (s. 352) ... "Ach já jim neřeknu, že i z literatury se stává kurva, neboť v podmínkách normalizace se stává ze všeho a ze všech, a tak se jí ze solidarity odpustí. Já jim neřeknu, jak jsem se zděsil, když Lída Lewisová přeinterpretovala mé interpretace. Jak prostitutka historickým tréninkem zjemní, že až okolnosti doby upadnou v zapomenutí, bude se jevit jak panenská nevěsta. A dílo zůstává, podmínky pomíjejí, špinavé ruce rozpadnou se v prach - Jen dílo zůstává." (s. 353) ... "Repetice s variacemi, krásný pohřeb časem. Linie rodu, ne aristokratického, natažena mezi dvěma mutacemi. Asi nevyhrála. Není vítězství. I Bůh je průserář, poražený hloupým vynálezem svobody." (s. 413) ... Domnívají se však - velice milně -, že mužům činu stačí ukázat pravdu, mnohotvárnou a jedinou, která je na dně každého aspektu světa, a oni pochopí. I to, že lidé od pera jsou jejich spojenci. Jenomže muži činu, aby byli činů schopní, musí mnohotvárnou pravdu ignorovat. Umlčet ji svou jednou, jedinou a zjedinělou. Zjednodušenou. Proto ti, kteří mohou, to dělají. Ti, kteří nemohou a dost dlouho trpí, protože nemohou, o tom píší. ..." (s. 441

1 22.01.2020

Irving v plné parádě ...

Klíma je génius

1 17.04.2019

Všechny neduhy z předchozích dílů ve své nahotě: problém s uvěřitelnou psychologií hlavních hrdinů i vedlejších postav, s tvorbou fikčního světa a s jeho mytologií, čím dál větší rozevřenost mezi dětským příběhem ze školního prostředí a žánrem fantasy ...Rowlingová není a nikdy nebyla dobrá spisovatelka. ... "Nemá smysl plakat nad rozlitým lektvarem, ale rarach je už rozhodně z pytle venku" Vtip. Ha háá

1 10.08.2018

Je problém, když nejslabší pasáže z knihy pro děti jsou spojeny s dětskou psychologií. Bez Ronova "mlčení" a Harryho pubertální nasranosti by byla hvězda navíc. ... tak nějak mi přide, že Rowlingovic meze jsou dány schopností odvyprávět pohyb a dát postavě prostor k monologickému vysvětlení.

1 22.07.2018

Vcelku zajímavá sbírka originálně vystavěných a rytmicky uspořádaných povídek. Je pěkné sledovat, jak se ve funkčních celcích snoubí spíše lyrická Iva Kotrlá s prozaičkou Ivou Kotrlou ( a jejím manželem). Pro knihu je po většině prostoru typické až lyrické aplikování přírodních motivů do specifických existenčních situací-přírodní motiv formuje specifičnost situace, povyšuje ji na "partnera" postavy. Kotrlá "výchozí situaci" velmi přirozeně vyvíjí, hraje si s "očekáváním" čtenáře i s možností postavy. Je důmyslně hravá a intenční. Takže, i když jen 4 hvězdy, vřele doporučuji. Nakonec čtenář nemusí číst sbírku celou.

1 24.01.2018

Monumentální román monumentálního vypravěče.

1 23.10.2017