Belisima komentáře u knih
Jak mám uvěřit a nechat se pohltit příběhem, když mimozemšťan který vypadá jak vlk, nemá ruce a kouká do dalekohledu, beru, že umí mluvit s ostatníma v myšlenkách, ale oblíká se? Jak? Na nosítkách odnáší tělo? Jak? Kdyby spisovatel z toho vlka udělal jakoukoliv jinou příšeru, tak, aby se tomu dalo věřit, ale já mám 4 psy a ti se ani neumějí přikrýt dekou, když je jim zima, protože hubu má jen jednu a tu deku si furt tahá, ale svoje tělo pod ní nedostane... No možná až budu starší a senilní, tak to dočtu, protože nad tím... ne, asi ani pak ne.
Nejsem vubec soutezivy typ. Proto ta dravost na vyhru byla pro me nepochopitelna. Ale chapu, ze nekoho, kdo rad hraje a vyhrava, tato kniha oslovi. Nebyl to tedy pribeh pro mne. Ale docetla jsem s chuti, tak ctive to bylo napsane a preklad knihy byl taky dobry. Druhy dil prectu urcite. Uz by mohlo dojit k popisu Edenu a ten me zajima.
Knizka byla dobra. Ale to je vsechno. Za mesic si nevzpomenu, ze jsem ji cetla. U vynikajicich knih si dej pamatuju i 10 let po precteni, tahle na me takovy dojem neudelala, ale bylo to ctive napsano.
Fajn pribeh. Dalo by se z tohoto tematu vytezit mnohem vice, ale zase to bylo ctive napsane.
Zajimava kniha, libila se mi. Nebylo to uplne nezapomenutelne, vim ze za nejaky cas si nevzpomenu o cem byla, ale ted po precteni, jsem spokojena.
Já nevím, myslím, že se z perfektního nápadu dalo vytěžit mnohem více. V podstatě jsem postrádala jakékoliv emoce. Konec světa a se mnou to ani na vteřinu nezacloumalo. Technická stránka knihy byla fascinující, ale když to nebylo promíchané se zážitky a pocity hlavních hrdinů, tak to bylo k uzoufání unavující. Furt se soustředit na technické pasáže, které nejsou vůbec odlehčené, je u tak tlusté knihy vyčerpávající.
Ze zacatku to nebylo spatne, ale mela jsem velky problem cemukoliv aspon trochu verit. Za me 50%
50% zajimavy pribeh, ale se spoustou ale. Hlavne nektere veci nedavali smysl.
Začátkem jsem se prokousávala, ale ne moc dlouho a najednou byl konec. Ani jsem se nestihla vzpamatovat. Tak jsem po dočtení otočila knihu na začátek a dala to znovu a už pomaleji. Autorka psát umí. A jak to umí. Perfektně popsaný nový svět, jako kdyby se to opravdu stalo.
Nezapomenutelný příběh. Vždy, když vidím nebo slyším cokoliv co patří k této knížce, hned mám chuť přečíst ji znovu. Četla jsem s každým dílem znovu od 1. dílu, tak že 1. díl jsem přečetla 4x, ale stejně bych se do něj s chutí pustila zas. Safira jako mládě byla úžasná. Mám teď období, kdy smutním po oblíbených knížkách, asi si to přečtu všechno znovu. Ono tolik skvělých knížek zas na světě není, nebo jsem je ještě neobjevila.
Přečetla jsem několikrát, ale poprvé jsem to přečetla na jeden zátah. Vlastně pokaždé. Ono to jinak nešlo. U žádné jiné knížky jsem se tolik nebála o hrdiny, jako tady. A stejně bych si kvůli Harrymu přála vymazat paměť, klidně zapomenu na všechno, jenom abych mohla znovu prožít to, co jsem zažila, když jsem četla knížky poprvé.
Četla jsem asi 10x všechny díly. Je to můj nejmilovanější příběh.
Pro mě má knížka sentimentální hodnotu. Tato knížka mě přivedla k aktivnímu čtení a ráda se k ní občas vracím. Ačkoliv jiné knihy podobného žánru odsoudím hned, tato série už bude navždy v mém srdci. Ani nejde o příběh, který je celkem naivní, ale jde o prožitek, který kniha přináší. Úplně mě totiž vcucne do Bely a já úplně cítím co se jí honí hlavou a jak přesně se cítí a tváří, mám to vše před očima. Jiné knížky mě takto zmanipulovat nedokážou.
Nebylo to spatne, ale ani nijak zvlast strhujici. Knizka me bavila, ale nenadchla me. Ackoliv, to filozofovani s klicnikama bylo perfektne promyslene a poucne.
Já nevím co si mám myslet. Knížku jsem chtěla několikrát odložit na jindy, ačkoliv vím že už by nikdy žádné jindy nebylo. Ale přinutila jsem se dočíst a možná proto to pro mě bylo utrpení. Mimozemšťané byli neuchopitelní, třeba knížka Xenogenesis: Úsvit, byla krásně napsaná, nechci porovnávat, ale nejde mi nežasnout nad hodnocením a popularitou. No každopádně toto mi nesedlo. A to jsem si knížku odkládala na horší časy až budu trpět, že nemám co číst.
Taky číst knížku hned po dočtení Osady, která nemá jedinou chybu, to je dost hloupé. Tak že,
nedočetla jsem Šeroprostor, ale ne kvůli tomu že by mě knížka nezaujala, ale proto že mi to připadalo tak strašně hloupě napsané. Ačkoliv se mi prostředí líbilo, hlavní hrdinka se mi taky líbila, ale slova v knize byla použita špatně, jednou to bylo psané v minulosti, pak v přítomnosti, pak jsem četla 2x jednu větu protože jsem nevěděla kdo to říká, nebo si to jenom myslí a co tím myslí. Nevím jestli to zvorala spisovatelka, nebo překladatel, ale já nehodlám ztrácet čas špatně napsanou knížkou, jdu číst něco lepšího.
Dočteno. A co teď budu dělat?... Sakra. Už vím, budu čumět do jiné knihy a myslet na hrdiny Osady. To mi bude trvat tak týden, než se vše vstřebá a budu moct zase číst. Nejradši mám dobrodružné knížky a pak sci-fi. U této byly 2 v jednom. Tak že pro mě nádhera. Celý svět byl úžasný a uvěřitelný. Jediné co bylo neuvěřitelné, že to Pan spisovatel napsal před 30 roky? Já žasnu.
Celá knížka je velmi zajímavě napsaná. Lidé se chovají jako lidé. Nedělám si iluze, vím co jsme zač. Do jedné knihy byl nahuštěný napínavý děj se vším všudy. Mělo to i mouchy, ale oproti jiným sci fi knížkám je tento příběh uvěřitelný (alespoň pro mě). Klobouk dolů paní spisovatelce, jak krásně popsala celý vesmír i planety a světy. Rozhodně jsem tuto knížku nečetla naposledy. Nádhera. A česká spisovatelka. Nemám slov.
Od autora jsem cetla Zanik imperia a to se mi libilo mnohem vice. Napad dobry, ale pouze do doby, nez zacali skutecne bojovat. Pote to uz nebylo uveritelne a uz jsem se v deji placala a uz me to nebavilo.
Konecne. Konecne sci fi knizka se vsim a s nicim zbytecnym. To bylo tak, ze jsem precetla cyklus Algor a potom uz jsem nic jineho nez sci fi cist nechtela, ale zaroven jsem nemohla narazit na nic co by me bavilo. Jak kdyz ochutnate neco tak dobreho ze ztratite chut na cokoliv jineho. A az ted, jsem spokojena. Dej knizky byl jednoduse napsan a pritom to bylo uzasne. Chtelo by to dalsi dil.