Ben Nevis komentáře u knih

Ke čtení mě inspiroval výborný film s Matthewem McConaughey. Zatímco však ve filmu vše ubíhalo svižně, v knize se děj táhne. Ve filmu je advokát playboy, který se pohybuje ve vyšší společnosti, zatímco v knize přežívá na kriminální galérce, aby si mohl udržet nákladný život.

Rozhodně je zajímavý soudnický systém v USA, kde obhájce nehájí klienta skrz jeho pověst či motivy, ale napadá důkazy a svědky. Kolik tam musí běhat zločinců na svobodě, protože policista použil nesprávný sáček na doličný předmět? Na druhou stranu je jednoduché postrašit nevinného, že když se nepřizná, dostane trest smrti. Vše závisí na advokátově pílí a zákazníkově peněžence.

Advokát je nevšední detektivka, protože hlavní zbraní je tu manipulace. Hrdina bruslí na tenkém ledu a nebýt štěstí, příběh by se rozsypal jako domeček z karet. I když Mickey během knihy dojde k prozření, stejně mi k srdci nepřirostl.
Jaký je rozdíl mezi sumcem a advokátem? Jeden žije v bahně a živí se výkaly a druhý je ryba.

2 21.04.2016

Moje hodnocení 3/5 je na Kinga hodně slabé, ale naprosto zaslouženě to mistr ode mne tentokrát schytá.
1. Zápletka románu vystačí na delší povídku nebo tenčí novelu. Stejný pocit jsem měla, když Kingovu povídku (o manželce sériového vraha) rozvedli do celovečerního filmu. Je to prostě zředěná polévka či dvakrát vylouhovaný čaj.
2. Chybí tam Kingova člověčina, jako by to ani nepsal on. Psychologie je dost odbytá, což může být způsobeno častými skoky v čase. A hlavní hrdina (už dost nesympatický svým drogovým návykem) není dost zajímavý na to, aby jeho životopis vyplňoval celý román. Možná v něm King vidí sám sebe, amatérský rocker s drogovou minulostí.
3. Už od začátku jsme nalákáni na děsuplný příběh, ale ten se odehrává až na posledních dvaceti stránkách. Sem tam během čtení dostaneme další drobty z očekávaného dortu, ale dost se s nimi skrblí.
4. Je to knížka o smrti. Sledujeme 50 let hlavního hrdinu a během té doby zemře spousta lidí.
5. Revival mě akorát nalákal na opětovné přečtení Z Buicku 8 (knížka, která mi přišla tenkrát slabá). Námět je podobný (Kingovy oblíbené jiné světy), ale nadšení a očekávání prýští skoro z každé stránky.

Nicméně pořád je tu Kingova představivost a odpovědi na otázky, které si klade kde kdo. Kingovi táhne na sedmdesátku, a tak se začíná zajímat o věci kolem smrtí. Jeho verze bude pro spoustu lidi "Strašlivé kázání", ale je to jenom stará dobrá fantazie nevyčerpatelné studnice autorova mozku. Vyplatí se počkat na závěr.

9 13.04.2016

Malí bohové jsou zeměplošská kniha, která mě prozatím bavila nejméně a těšila jsem se na konec. Děj poněkud pokulhává, protože se skládá převážně z rozhovorů mezi Brutou, želvou a dalšími. Hlavní postava mě nebavila (prosťáček s fotografickou pamětí, který sice neumí číst, ale ví, co je napsáno v knihách...), padouch nezajímavý (kniha pořád omílá, že jeho hlavní zlo je v ovlivňování druhých), Smrť se osobně obtěžuje s nekouzelníky (ale díky za něj) a jediný zábavný nápad v podobě degradace velkého boha na želvu se po 400 stránkách omrzí.
Co se týče myšlenek, ty jsou samozřejmě hluboké, ale do smíchu mi nebylo, protože sotva jsme se střepali křesťanských dogmat a inkvizicí, hned nastupuje islám. Navíc závěr, že lidé musí pořád opakovat dokola stejné chyby, taky povzbudivý není.

Pro děcka je knížka velkým zdrojem poučení a zábavy, dospělí to znají z reálného života a moc do smíchu jím není (ale nechci mluvit za všechny). Jako náboženskou satiru doporučuji spíše Monty Pythonův Život Briana.

1 05.04.2016

Lisu Gardner miluji pro její nápaditý přístup k sériovým vraždám. Tady jsem se mohla vzdělat ohledně pavouků (i když nebylo nutné vytrhnout z kontextu jenom jednu větičku z bohaté sbírky literatury) a "krásně" vidíme, jak zvláštně funguje vztah únosce a nezletilé oběti. A jak devastující takový zážitek pro oběť je.
I když mi přišlo, že to zločinci procházelo příliš snadno. Na jedné straně máme norský Barnevernet, který sebere dítě, když se na něj škaredě podíváte, na druhé straně si v USA pederasti hrají na veřejnosti na tatínky.
Úplně z toho čišela bezmoc a nedůvěra k úřadům.

1 31.03.2016

Doufám, že tu knížku někdo nevezme jako návod. Amerika má alespoň své atomové deštníky, ale co Evropa?

Knížka je velmi čtivě napsaná. Postavy jsou sympatické, i když je to rozdělené na hlavního hrdinu, dojemné oběti a anonymní dav. Americký patos mi taky lezl na nervy, ale nebylo to tak strašné, jak to líčí jiné komentáře. Přece jenom v USA se vlastenectví pěstuje více než jsme tu schopni pochopit. Víc mi vadilo, že celá post-katastrofická zápletka byla vedená jako vojenská kampaň z pozice generála. Dopředu byly známy všechny problémy i s časovým harmonogramem. Byly spočítány ztráty. Bylo jisté, že cukrovkářská dcera buď zemře nebo bude na poslední chvíli zachráněna. Pak se jelo více méně podle osnovy bez vážnějších výkyvů.

Pár zamyšlení na závěr:
- Pokud autor předvídá po ztrátě elektřiny 80% úmrtí, je jasné, že lidi je prostě hodně. Politici nejspíš předpokládají, že oni se při globální katastrofě zachrání a s vytříděným zbytkem začnou znovu.
- Kanibalismus je v knize velké tabu, ale psa stejně snědli. Je opravdu morálnější nechat lidi pochcípat než okusit lidské maso?
- Ve skoro každém postapo se někam putuje. Nepřežilo by víc lidí, kdyby se vydali do těch zemědělských oblastí?

1 22.03.2016

Tento díl mě utvrdil, že série Věk rozvratu není pro mě. Nelíbí se mi ústřední postavy, které opakují pořád dokola ty samé chyby. I když jsem o nich přečetla dvě knížky, jsou mi stále cizí.
Bylo mi hlavně líto postav, které v ději nemají žádnou větší úlohu než v závěru někoho nahradit. Postavy tam neustále bojují s přesilou, nemají zbraně, umírají, a nikdy nevíme, jestli ještě vstanou nebo ne.
Bohové se však povedli. Je to takový ekvivalent olympských bohů, kteří využívají smrtelníky ke svým hrátkám či politice. Zasloužili by si jako protihráče trošku silnější postavy a ne tyto hromádky psychických problémů.

1 17.03.2016

Ze začátku mi to přišlo nic moc, ale nakonec jsem se začetla a začalo mě to bavit. K dokonalosti knize chybí víc originality a přebývá fantasy klišé. Hrdinové jsou sice občas antihrdinové, což je zábavné, ale stále jsou to vyvolení. Kým? Proč zrovna oni? Příběh je sice nezvyklý (návrat magie do moderní doby), ale pořád se drží ve schématu zachraňování světa. Navíc "svět" je pouze Velká Británie.
Na jednu stranu jsou tam profláklé artušovské legendy, Stonehenge apod., na druhou stranu se to hemží vcelku neznámými nadpřirozenými bytostmi.

V rámci duality si přečtu ještě druhý díl, ale víc tomu asi nedám.

1 09.03.2016

Ač není kniha špatně napsaná, nesedla mi. Vadila mi přílišná lyričnost v kontrastu s tím nejhrubším násilím, monology mrtvých, hrdinka, co pořád slyší nějaké fantomové výkřiky - a pak nevím, co se děje v hlavně postav a co v realitě.

Spíš než detektivka mi to přišlo jako společenský román, kde se řeší problémy s muslimskými imigranty (autor potvrzuje, že se o tom ve Švédsku nesmí mluvit), obchod s bílým masem, třídní rozdíly a zpupnost mocných. Švédský stůl nakupený na jednom talíři.

Navíc nevěřím, že se policisté ve Švédku mohli chovat, jak se chovali v románu. Pochybuji, že je společensky přijatelné mlácení zatčených, mučení podezřelých a vloupávání se do soukromých objektů. V románu dopředu víme, že protagonisté jsou zločinci, ale v reálu neví policajt nic.

1 29.02.2016

Ze začátku jsem byla mírně zklamaná slohem, ale čím víc jsem se blížila konci, tím jsem byla nadšenější. Hlavně proto, že mi vyšel tip na pachatele. :-) U takových knížek když je hlavní podezřelý jasný (a tady všechny indície přímo křičí), autor označí za vraha někoho nepravděpodobného, jenom aby čtenář byl překvapený a vraha neuhodl. Stačí říct, že vrah je šílený a hned mají výmluvu, proč se dotyčný choval jako idiot. V Odvrácené straně toto nehrozí, vrahovy motivace a činy jsou v souladu s logikou.

Rovněž je tu krásná psychologická práce s postavami. Detektiv Marvel je osina v zadku, přesto mi ho bylo spíš líto. Jonas a Lucy jsou melancholický páreček, kteří žijí s vidinou blízkého konce.
Kolem a kolem, celý román bylo smutné čtení o lidských tragédiích.

PS: Roztroušená skleróza se dá ve 21. století celkem slušně léčit. Lucy musela mít nějakou agresivní formu.

2 12.02.2016

"Povalují se tu jako indické koberečky..."

Na Cornwella rozhodně slabší kousek. Lehce čtivý román, kde nechybí romance, nebezpečí, akce, ale... Bohužel je to nedotažené a v závěru brutálně useknuté. Celá patálie s Meg mi přišla postavená na hlavu. Jako by autor chtěl pouze odlehčenou formou popsat spravedlnost a popravy v 19. století, ale s příběhem se trápil.

09.02.2016

K detektivce patří psychologický rozbor postav a to Tess Gerritsen zvládá bravurně. V Učedníkovi jsou perfektní vrahovy monology, kdy se snaží ztotožnit s většinovou populací, která dychtivost po krvi a lovu skrývá. Učedník je o něco lepší než Chirurg. Necítím tu křečovitou snahu překvapit za každou cenu, hlavně zabijme přitom logiku. Navíc z této knížky dýchá atmosféra Mlčení Jehňátek.

Jane jsem fandila hlavně v osobním/milostném životě, protože veškerou tvrdost spotřebuje v práci a pak se nechá terorizovat spratkovitou rodinou.
Jenom škoda, že závěr je takový "prásk prásk a hotovo."

PS: Je nutno dávat vrahům "cool" přezdívky? Chirurg zachraňuje životy a Dominátor je zase někdo, kdo má přirozenou autoritu.

3 03.02.2016

Hotel je moje první seznámení s Haileyem a určitě není poslední. Bylo fajn nahlédnout do zákulisí luxusního hotelu, kam se nepodívám ani jako host. Umím si představit, že v dnešní době by takový koncept hotelu nefungoval. Vždyť Haileyův hotel je soběstačné městečko se stovkami hostů a zaměstnanců, které by dneska nikdo nezaplatil.
Škoda že po dobře rozehraných dramatech přichází pohádkový konec. Román je třeba brát jako idylku pro čtenáře, kteří rádi fandí kladným hrdinům.

2 22.01.2016

Kniha se mi líbila o hodně méně než Noční Pavouk. Vraždy jsou tam jako na běžícím pásu, nulová snaha policie ochránit případné oběti (i když nemají policisty nazbyt, mohli jim alespoň zavolat, varovat je, dát jim šanci ozbrojit se...). Hlavně že mají detektivové čas běhat po železářstvích a shánět vražednou zbraň.
Ještě horší kapitolou jsou postavy a jejich motivace. Pan spisovatel by měl trošku uvažovat, než něco napíše. Třeba kde jeho hrdina vezme prostředky na každotýdenní výlety do velkoměsta?

Nicméně je zajímavé, kolik falešných obvinění mohly odhalit testy DNA. Snaha dostat násilníka za každou cenu do vězení může napáchat plno justičních omylů.

18.01.2016

Zase nabitý děj s plno zápletkami, kdy se pořád něco děje. Tentokrát je jeden z hrdinů i přerostlý plž, takže fauny si užijete až až.

13.01.2016

Dobře rozehraná honička na sériového vraha. Škoda jenom, že Lutz moc tlačil v závěru na pilu, aby byl konec co nepřekvapivější. Například vrah se chce někomu pomstít, a tak zbytečně riskuje chycení dalšími a zbytečnými vraždami?
Nezbývá než se spokojit s obligátním "nehledejme u vrahů logiku, jsou to všechno pomatenci".

1 04.01.2016

Jak to ten Cornwell dělá, že se ještě nevyčerpal? Další dobrodružství Uhtreda stojí za to. Jednou nahoře, pak hned zase dole, ale co člověka nezlomí, to ho posílí, že? Je tam sice hodně vnějších zázračných záchran na poslední chvíli, ale nic, co by při čtení otravovalo.

2 28.12.2015

Zajímavá kombinace současnosti (kde se toho moc neděje) a 19. století, kde lidé často umírali kvůli neznalosti lékařů. Kriminální zápletka však nic moc, protože pachatel a motivace vražd jsou přitažené za vlasy.

23.12.2015

Prostředí, které nenudí s akční zápletkou, aby se pořád něco dělo. Akorát ty postavy jsou takové jalové, protože buď nemají prostor na rozvoj nebo jsou hnány pouze pomstou. U postav jako Erlin, Keech, Janer nevíme nic z jejich minulosti, abychom k ním cítili větší náklonnost. Staletí dlouhý život je u románových postav spíše prokletí, protože nudí sebe i čtenáře.
Nicméně domorodci jsou zajímaví dost, aby knížka bavila, hlavně robůtci a mořské potvory.

2 15.12.2015

Krásně rozehraný svět plný psychicky nemocných jedinců, protože normální člověk nutkání vraždit nemá.
Víc mě chytil psychologický začátek, seznamování s postavami a hledání motivací. Konec je totiž tak trošku přitažený za vlasy, protože se spoléhá na děravou paměť hlavní hrdinky a na USA - zemi neomezených možností. Alespoň díky tomu není třeba lámat přes koleno logiku. Každopádně mě knížka bavila a ráda si od autorky přečtu i něco jiného.

1 07.12.2015

Pokračování ságy je opět čtivé a hemží se zajímavými postavami. Uhtred bývá občas na přesdržku, Alfred dává často přednost modlení před logikou, což hlavní postavy značně polidšťuje. Není dobré se dívat na dobu před tisíci lety optikou současnosti, kdy si neumíme představit, že by někdo neměl základní vzdělání. Lidi tenkrát byli hloupější a podle toho se chovali. Dánové jsou spíš popisování jako smečka vlků, která zvažuje, jestli mají na kořist nebo ne.
Děj je plný zvratů a i když tušíme, jak která bitva dopadne, stejně nevíme, jak dopadnou postavy. Před autorem smekám. Knížku si užijí milovníci anglické historie i hledači dobrých příběhů.

2 01.12.2015