berry1009 komentáře u knih

Psychologie lidí zavřených v jednom hotelu, ze kterého není žádná cesta zpět, a kteří musí bojovat se svými vnitřními démony. Hotel totiž není úplně normální hotel, ale působí děsivě na své okolí a má svou historii. Ale co se může stát, když se rodina miluje, že?
Může se toho stát hodně, ale co konkrétně, to nebudu vyzrazovat. King zde má mnoho nosných motivů, které mu jsou blízké. Pro mě hlavním motivem je alkoholik, který se snaží svůj vztah s alkoholem ukončit, ale pomalu ho to dohání k šílenství. Kdo jiný než King, alkoholik, který se také léčil, by dokázal tento stav popsat lépe? Další Kingovo blízký motiv spisovatele, který má zrovna intelektuální sucho, postavu také provází a hraje velkou roli. A pak tu máme další, jako domácí týrání, rasismus, a samozřejmě nadměrná intuice v postavě malého chlapce.
Kniha se četla tak, že jsem kvůli ní nemohl spát. Ne, že by byla tak děsivá, ale musel jsem pokračovat ve čtení, i když bylo pozdě. Děsivá je ovšem také. Podle mne ji nemá smysl číst za bílého dne a hezkého počasí. Tudíž na pokračující podzim a budoucí zimu ideální čtení.

14 29.09.2024

Kniha, jejíž hlavním tématem je umírání a vyrovnání se se smrtí blízké osoby. Kniha sice nenabízí návod, jak se vyrovnat se smrtí, ale zcela jasně ukazuje, jak to vypadat nemá. Tak tedy: Nepohřbívejte své blízké, ani zvířata, na pradávných pohřebištích, kterým se i indiáni vyhýbali!

13 10.01.2025

Koukám, ža tato kniha tu dostává docela slušnej hejt. K tomu bych jen podotknul, že každá revoluce v myšlení se vždy potýkala z rezistencí jakéhosi odboje odmítajícího jakékoli jiné pohledy na věci, které považují za dané. Smyslem této knihy není podávat důkazy, ale dát podklady pro další bádání a také o snahu nahlížet na věci jinak. Z tohoto pohledu jsem si knihu užil, je netradiční číst něco, co se trochu vymyká tradičními konvenčnímu myšlení. Za mě dobré.

13 30.08.2021

Jak hodnotit toto Kingovo veledílo? Můžeme si ho rozdělit na jednotlivé části. Máme zde stěžejní motiv boje se strachem a jeho původem v naší hlavě. Máme tady myšlenku zapomínání. Vypravíme se do dětství a porovnáme ho s dospělostí. A hlavně se dočkáme mnoha kontroverzí. Domácí násilí se vším všudy? Jo. Rasismus a nenávist? Taky tu je. Za mě nejhorší téma jakési apatie vůči zlu, jeho ignorování a záměrná tolerance? Dočkáme se toho. A samozřejmě pak tu máme onu kontroverzi dětského... no, to tu spoilovat nebudu.
Podstatné je to , že nakonec je nejvhodnější hodnotit knihu ne jako integrální součet jejích částí, ale jako mocný celek. Vše do sebe zapadá, vše je spojeno se vším. King má můj velký obdiv, že na tak rozsáhlém díle dokáže udržet myšlenku, dokáže děj táhnout kupředu, dokáže se dotknout tolika závažných témat, nebojí se kontroverze a využívá své autorské tvořivosti tak, aby se čtenář dokázal zamyslet nad vším, co právě vstřebal skrz písmenka. Odkud pochází náš strach? Naše touhy, obavy, očekávání? Jaký je náš vztah k osudu? To tady není jen vraždícím klaunem, což by si pasivní příjemci filmové zábavy mohli myslet. To je to všechno a mnohem víc.

12 16.02.2024

Tak mám za sebou páté nebo šesté čtení této knihy po delší pauze. Před samotným čtením předcházelo shlédnutí filmů. A i když má kniha své mouchy, nemohu dát méně než plný počet. Je to právě tato kniha, která celé generaci, a troufám si říci a generacím další, pozitivně změnila životy. Právě díky této knize se mohli děti a studenti ponořit do fantastního světa, který je oproti ostatním výjimečný právě tím, že je navázán na svět reálný a konkrétně na svět studentstva. Kniha je velmi čtivá a i dospělým má co nabídnout. Tuto kniho četla moje mamka i babička, a líbila se všem. A to fantasy ani neznají. Autor, který toto dokáže, si po právu zaslouží veškerý úspěch a slávu (a ne současnou nesmyslnou politickou dehonestaci).

12 15.02.2023

Také máte spisovatele, který ať napíše cokoliv, rezonuje s Vaším vnitřním já? U mě je to Asimov, ne nadarmo můj nejoblíbenější klasický scifista. Zde se dostáváme do polofilozofického příběhu rozpadu říše a k volné tvorbě na téma vznik samotné naší společnosti. Asimov umí jednotlivé epochy popsat velmi dobře. Dá se zde najít spoustu alegorií na současný (v té době, ale vlastně i nynější) svět. Ano, nad knihou se musí čtenář zamyslet.
Úsměvné je, že kniha je velmi kraťoučká, ale přesto se zde člověk dočte pár negativních komentářů, že by kniha mohla být kratší a jednodušší. A akčnější. Inu, asi se pomalu doprácováváme k jedné ze Seldonových krizí, nebo spíše k pádu naší říše. Akorát v dnešní době by nikdo geniálního psychohistorika neposlouchal, protože by to zjevně bylo příliš složité.

11 20.03.2024

Je úžasné, jak se měsíční zahrady mění s druhým přečtením. Když už člověk tento svět zná a chápe zákonitosti. Měsíční zahrady jsou skvěle napsané, což se na první pohled zdát nemusí. Ale příběh je skvěle odvyprávění, postavy jsou všechny uvěřitelné, mají vlastní motivy, a když člověk dává pozor a již něco zná, i chápe, co se děje. Jazyk, který Erikson používá, je na vysoké úrovni. Rozhodně nelituji, že jsem se pustil do znovučtení.

10 21.10.2023

Třetí díl Harryho Pottera byl vždy můj nejoblíbenější. Má to šmrnc od první do poslední kapitoly. Není tam nic navíc a nic tomu nechybí. Dá se to v podstatě přečíst na jeden zátah. Knihu jsem nosil na všechna možní soustředění a i po asi šestém přečtení je pořád dobrá. A stejně tak film je tím nejlepším, co se natočilo.

10 04.04.2023

Po přečtení novějších Kingovo děl jsem se díky výzvě dostal k jeho starším knihám. Cujo je jedna z nich. A tedy, atmosféru opravdu dokáže tento mistr nastínit perfektně. Po spíše nehororovém úvodu přichází to správné drama, které k osmdesátkám (době bez mobilů) sedí jako Cujo na silnici.

10 28.09.2022

Průměrná Kotletovina. Děj odsýpá, i když začátek byl trochu útrpný. Je to vtipné, zajímavé, místy správně ulítlé. Jo, na dovolenou dobrý.

9 28.07.2023

Kniha, která odstartovala tu pravou Potterománii. Čtvrtým dílem se stala Rowlingová multimilionářkou. A kniha je to vskutku zlomová i dějově. Právě zde se znovuzrodí ono zlo, proti kterému se celé knihy bojuje, a z dětí se stávají předčasně dospělí.

Za mě nejvtipnější scéna je Harry zaseklý ve schodech se Snapem a přicházejícím "Moodym". Jen ta představa, jak by to asi vypadalo, je velmi zajímavá. Film knize moc dobrou reklamu ale neudělal. Pamatuji si, že to byl první film, na který jsem byl v kině, a mrzelo mě, jak moc se některé věci oproti originálu změnily. A nemělo to příliš atmosféru, jako by to někdo dělal schválně bez emocí. A to se k tomuto dílu nehodí.

9 04.04.2023

Když jsme se na škole učili o Dekameronu, bylo nám řečeno, že je to o deseti lidech, co se v období moru sešli, aby si deset dní povídali různé příběhy. Může znít něco více nudně? Nevím, jestli se naše přehnaně věřící učitelka snažila, abychom to nečetli, ale povedlo se jí to.
Kdyby se místo toho učila realita, tedy že kniha byla a dosud je kontroverzní, neustále se v ní souloží, a to na různé způsoby, že autor si nebere servítky s církví a hlavně kněžími, věřím, že by si ji studenti i přečetli rádi.
Protože co si budeme povídat. Když vezmeme v potaz, že kniha vyšla ve 14. století, musela v té době způsobit slušný poprask (kdyby tedy církev nebránila obyčejným lidem v tom, aby byli gramotní).
Boccaccio nešetří nikoho. Kritizuje ženy ("...nynější ženy totiž využili oné zdatnosti, kterou dříve ženy mívaly ve svém nitru, spíše ke zdobení těla a mnohá, jež má na sobě strakatější, pestřejší šat s větším množstvím ozdob než druhé, už myslí, že si ji mají všichni ostatní o tolik více považovat a ctít. Ani ji však při rom nenapadne, že kdyby někdo zavěsil a naložil taková roucha na osla, že by jich sice tento osel unesl daleko víc než kterákoliv žena, ale že by mu přesto nepříslušelo více úcty, než přísluší oslu." - Toto platí dodnes), společnost jako takovou (..."Alatiel, jež předtím ležela s osmi muži snad desettisíckrát, namluvila králi, že je panna, a co panna též po jeho boku ulehla.") a hlavně kněží ("...Neřekli byste určitě nic jiného než to, že šlechetnost u krále byla ctnost, u duchovního pak zázrak, protože duchovní jsou naveskrz lakotnější než ženské, a jsou úhlavními nepřáteli jakékoliv šlechetnosti.")
Nešetří však ani muže, pokrytce, boháče, šlechtice... Zkrátka Boccaccio měří všem podobně a není divu, že jeho knihy byly zakázány a Boccaccio byl pronásledován.
Co je ovšem zajímavé, a mám potřebu to podotknout, že z jeho díla vychází i třeba Shakespeare a jiní dramatici, romanopisci a básníci. Boccaccio předběhl výrazně svou dobu a byl a stále je isnpirací pro desítky generací po něm. Je škoda, že se výuka jeho díla omezuje na pouhé vyprávění příběhu, a ne na jejich smysl. Snad se to pro budoucí generace změní.

7 04.10.2024

Možná půjdu proti proudu, ale Fénixův řád patří mezi mé oblíbenější díly. Proč? Kniha je dostatečné rozsáhlá na to, aby konečně šla trochu do hloubky. Jak do hloubky děje, tak do hloubky charakterů. Dostáváme se do období puberty, což vysvětluje chování postav, které se může zdát nelogické. Tedy Harry, Cho, Hermiona... Kniha však přes svůj rozsah ubíhá velmi rychle. Opět se ukazuje, v čem je Rowlingová silná, a to je čtivost. Také mě baví rozbor politiky a médií, který je zde zpodobněn vcelku dobře. Konečně svět reaguje trochu celistvěji na děj, než v předchozích knihách.

7 28.04.2023

Kniha je zajímavá neobvyklou výstavbou textu, kdy se nám prolínají dvě dějové linie. Příběh a následky. Nevýhodou však je, že tak nějak víme, jak to dopadne, pouze nás zajímá to, jak k tomu dospějeme. Osobně si také myslím, že kniha částečně inspirovala stranger things.

7 27.11.2022

Jules Verne byl ve spoustě věcí napřed oproti době. Když si člověk uvědomí, že kniha byla napsaná před druhou (i první) světovou, možná ho až překvapí, jak k tomu mohlo dojít, když se o této hrozbě psalo několik desítek let předtím. Pak se ale probudí do reality a zjistí, že to je takový historický standard. Kniha je napsaná hezky, ilustrace pěkně doplňují příběh a čísto mohou jak děti, tak dospělí.

7 12.11.2022

Nový Kotleta byl rozhodně dobrou volbou na dovolenou. Velmi zábavně napsaná kniha, která kvalitou převyšuje první díl. Jeho narážky na současnou popkulturu a obecné dění jsou velmi trefné a úsměvné.
"Jsem duhová víla..."

7 30.08.2021

Už dlouho jsem se u knihy takhle nebavil. O Kotletovi jsem pár věcí slyšel. Že je sprostý, píše takové mišmaše, ale že je zábavný. Zkrátka, čekal jsem od něj méně. Kniha je doopravdy napsaná velmi zábavně a čtivě, že se mi ani spát nechtělo, a každá povídka je originál. Postavy mě bavili taktéž. A navíc, žádná jiná kniha se do kategorie "Kniha, která mě zaujala svým názvem", nehodí více :)

7 29.06.2020

Jako obvykle skvělé dovolenkové čtení, které vám k all-inclusive dá né tak úplně inclusive příběh. I když, nějaké to mezirasové míšení by se tam přecijen našlo. I mezidruhové. Ďábelsky napsané dílo.

6 27.08.2024

King opět uchvacuje svým stylem vyprávění a zve své čtenáře na jízdu skrz jeho rozvinutou fantazii. První díl série Temná věž je velmi krátký, v edici, kterou jsem četl já, je však přidaný jeho komentář, kdy se vrací King k tomu, jak kniha vznikala, co by dělal jinak a podobně. Považuji tuto předmluvu za skvělou, je užitečné vědět, jakým procesem King prošel a pro případnou vlastní tvorbu se jedná i inspirující záležitost.

6 08.05.2024

A série je dočtena. Při předchozích čteních knihy jsem si říkal, že sedmička je dosti komplikovaná a přiznám se, že jako dítě jsem ji moc nechápal. Nyní, když už jsem vybaven zkušenostmi ze sérií jako Malazská kniha padlých si říkám, že naopak v knize je vše vysvětleno a někdy i hodně polopaticky. To však knize neubírá. Naopak, pořád je mířená na 17 leté výrostky. A děje se toho hodně, že ani puberťák knihu jen tak neodloží.

6 28.07.2023