Bess.h
komentáře u knih

Tak tahle série je zatím podařená, ten pravý relax po práci. Můžu jen doporučit obzvlášť tenhle díl, který byl o něco lepší než první. Hurá na třetí díl!


Jako oddychovka parádní. Brutální rubačka přerušovaná vtipnými hláškami. A navíc hlavní hrdina je takový medvídek :-D, velký chlap co sice je blázen do zbraní, umí hodně dobře střílet, ale zároveň takovej hodnej milej chlápek, co se dobrovolně stal účetním. A k tomu ty jeho řeči mimo mísu:
„... "Nevidím." řekla.
Začal jsem panikařit. Mohla se snad do hlavy praštit natolik, že ztratila zrak? Oslepne? Byla milovnicí malířského umění a vynikající střelkyní. Kdyby oslepla, v podstatě by zemřela. Chytil jsem ji za ruku.
"Neměj strach. Bude to v pořádku. Jsem tady u tebe. Určitě se ti zrak vrátí."
"Owene." Zavřela oči a vzdychla. "Jak jseš velkej, tak jseš blbej. Jasný, že se mi
vrátí zrak. Moje brejle leží na podlaze v sanitce. Buď tak hodnej a dones mi je..."
... “
Jeho prostě musíte mít rádi.
Sice některý přestřelky byli na mě až moc dlouhý a popisy zbraní mi nic neříkali, ale i tak jsem si to užila. Navíc mě hodně potěšili zmínky o Česku, ať už ohledně českých zbraní, nebo o tom, že děda hlavního hrdiny je z Česka. Jinak díky časopisu PEVNOST. Bez Vás, bych se asi k týhle knížce nedostala. Už mám objednaný druhý díl :-)
Teď jen doufám, že mám uvozovky dobře a že správně používám přímou citaci, když tak mi dejte vědět a já to když tak z recenze vyhodím, ale doufám že to mám správně, tenhle odstavec mě prostě dostal, tak jsem se o to chtěla podělit. Jinak takových blbůstek tam je víc. Třeba to s trenýrkami :-D


Nádhera. Knihu jsem nemohla dát z ruky a krásně jsem si u ní odpočinula.


Tak... nevím co napsat, protože jsem právě dočetla a jsem tak nějak rozčarovaná. Začnu raději klady: opět skvěle napsáno. Tohle byla asi první kniha kde mi autor dokázal tak dobře popsat situaci, až jsem měla skoro celou první část knížky depku. Další klad byl, že Vélin dostal víc prostoru a během své cesty víc a víc odhaloval ztracená tajemství, potažmo i já, jako čtenář. A teď k záporům: pasáže s Lyrnou začali být nudné, všichni se v jejím okolí, v četně jí, báli co se z ní vyklube za panovnici, ale mě tak hrozná nakonec nepřišla. Pak mi už začalo i vadit přílišné zaměření na popisování jednotlivých bitev, místo nich se autor mohl víc rozepsat v závěru o tom Spojenci a jeho konec udělat víc epický. A taky tam mohl víc vysvětlit celý to s tím kamen. Nakonec se mi nelíbil, jak Vélin skončil. Sice to všechno přežil a vrátil se na severní věž, ale sám. Tady mohl být k němu autor shovívavější, po tom všem, co mu nachystal.
Závěrem: autor mě zase uchvátil svým stylem psaní jako u předešlých knih, ale taky trochu zklamal. Na to že první knihu jsem nemohla dát z ruky a přečetla jí za necelé tři dny, u této poslední už mě to tolik nenutilo jí zhltnout na posezení, ale to bude tím dějem. Myslím, že teď se pustím do něčeho lehčího, kde bude jasný že všechno skončí velkým Happy endem, ale k tomuto autorovi se určitě vrátím pro jeho styl psaní a už teď si dělám zálusk na jeho novou knihu. Tak snad ji Ježíšek přinese. :-D
Dávám opět čtyři hvězdy, pět si to nezaslouží a na tři to je až moc dobrý. Kdyby bylo tři a půl, tak dávám je.


Ryan je fakt skvělý vypravěč. Opět mě jeho styl psaní vtáhl do čtení, kdy jsem knihu doslova nemohla odložit z rukou. V druhém díle mě potěšilo, že se opět setkáváme s Vernierovými zápisky. Taky mě mile překvapilo popisování děje z pohledu více postav a ani mi nevadilo, že Vélin je trochu v pozadí, protože všechny ty hlavní postavy on ovlivnil a oni podle toho pak jednali. A k tomu si každá postava prošla svým jedinečným vývojem a jinak hrůznými zážitky. Reva se sice představuje teprve v této knize, ale to mi nezabránilo si ji hned zamilovat, někdy mi sice připomínala Johanku z Arku, jen víc od rány a míň posedlou bohem. Frentis to měl asi nejtěžší, přežít x-let neustálých soubojů v jámě a pak být z otročen silou, kterou nemůže ovlivnit. U něj jsem hodně zvědavá, jak se mu bude dařit dál a kam ho zase nasměřuje setkání s Vélinem (pokud se setkají). Lyrna mě nakonec překvapila svojí houževnatostí, tak snad jí to vydrží. No a Vélin? Chudák si ten relativní klid v severní věži moc dlouho neužil. Teď si jdu pro třetí díl a jsem zvědavá, jak to všechno nakonec dopadne.
P.S. Ve svém komentáři k první knize jsem psala, že jsem zvědavá co bude v dalších dílech, když první díl má skoro uzavřený děj. Mýlila jsem se. První díl nás měl jen připravit na další děj. Myslím že pro mě, jako pro čtenáře bylo opravdu důležité, abych si přečetla Vélinův vývoj a koho všechno ovlivnil, kdyby autor začal rovnou válkou, nebylo by to ono.
Dávám čtyři hvězdy, protože pět si nechávám pro ty nejlepší z nejlepších (musím mít nějakou rezervu :-D )


Z téhle knihy mi ještě dlouho bude běhat mráz po zádech. Autor mě dokázal upoutat svým vyprávěním tak, že se mi líbilo číst poměrně dlouhých dvě stě padesát stránek (+-) jen o výcviku životě za zdmi řádu hlavního hrdiny. Autor mě dokázal přinutit chvilku hrdinu obdivovat, pak se o něj bát, pak ho zase nemít rád, ale nakonec mu stejně fandit. Někdy trochu ponurý styl vykreslení prostředí a situací mi přinesl haluškovitý sny a chuť knížku raději odložit, ale pak mi to stejně nedalo a prostě jsem jí musela dočíst. Dále se mi líbilo jen opatrné přimíchávání nadpřirozených sil, takže hrdina působil, že si veškeré schopnosti opravdu získal tréninkem a jeho schopnost byla jen bonus. Navíc je plně ovládl až vlastně na posledních stránkách. Jen mi přišlo škoda, že autor hrdinovy vynechal taková ta vzdorovitá léta v dospívání. Na druhou stranu byla krásně vykreslena jeho mladistvá naivita, o kterou přišel, když byl vržen do intrik krále. Říkám si, jestli pak Vélin nelitoval, že zachránil tu ženu z vězení? Autorovi musím jen vytknout, že jsem se pak ztrácela kolik je vlastně Vélinovi let a jak dlouho byl v učení řádu. Závěrem už jen snad, že si další díly rozhodně přečtu (i když jsem zvědavá o čem budou, když měla tahle knížka skoro uzavřený příběh, jen s pár nezodpovězenými otázkami), ale asi si dám chvilku pauzu a přečtu si něco jiného, než se na ně vrhnu. Tahle knížka byla pro mě vržením do trochu náročnější fantasy než jsem zvyklá, tak to musím nejdřív zpracovat. :-D


Tak tahle kniha se ke mě dostala opravdu velkou náhodou. Sice o světě AC něco vím, dokonce jsem zkoušela hrát úplně první hru, ale nejsem hráč, o to víc mě tahle kniha překvapila, zaujala a nahlodala, jestli nemám zkusit i další knihy z toho universa i když jsou od jiného autora. Celý ten koncept asasínů, templářů a úlomků ráje mě nadchl a k tomu to využití historie je, pro mě jako milovníka dějepisu, něco úžasného. Téhle knížce se podařilo mě zaujmout, i když nehraju hry a tak jí může jen vřele doporučit. Dávám čtyři hvězdy, což je u mě hodně dobrý (pět dávám jen topovkám) :-)


Milá oddechovka, která si fakt krásně hraje s tématem pohádky a sci-fi. Nato, že žánr sci-fi nevyhledávám tak tohle zpracování mě zaujalo a navnadilo na další díly. Můžu jen doporučit.


Tuhle knížku jsem vzala do ruky, protože jsem po dlouhé době neměla co číst a hledala jsem od někoho inspiraci. Tu jsem nakonec získala od Marillee, booktuberky s příjemným hlasem.
Ze začátku jsem se jen pomalu prokousávala jednotlivými kapitolami z pohledu šesti “hrdinů“ a pak se to stalo, nevím kdy, nevím kde nebo v jaký pasáži, ale já jsem najednou nedokázala knihu odložit. A po přečtení... jednoduché vau, musím mít další díl. Taky jsem si ho šla hnedka koupit :-D.


Přečteno na jedno nadechnutí a můžu jen říct, že se chci ještě setkat s Kazem a jeho partou. Klidně můžou být už starší a mít jiný problémy, ale prosím, zase se pusťte do nesplnitelného úkolu. A klidně při tom rozvraťte nějaký stát :-D. Prostě úžasné pokračování, úžasného prvního dílu.


Vau... prostě vau. Tahle manga je moje první, kterou jsem si pořídila do knihovny a rozhodně nelituji. Po půjčování různé mangy z knihoven, nebo ehm... čtení na internetu, mám konečně svojí vlastní knížečku doma a jsem hrozně ráda že zrovna Čarodějovu nevěstu. Protože ta kresba je prostě úžasná a příběh jakbysmet, přiznejme si, komu se nezaslzeli oči při posledním snovém letu velkého draka. Další věc co jsi na téhle manze užívám je, že jsem se úspěšně vyhnula všem informacím i anime z Japonska a tak je pro mě všechno nové a neprobádané. Už se nemůžu dočkat dalších přeložených dílů.


První kniha nakousla, jak dobrá ta série může být. Teď se chystám na druhý díl a jen jsem zvědavá, jestli je to tak dobrý, jak všichni tvrdí.


Hra se čte samo a provedení Miroslavem Donutilem v Národním divadle je úžasné. Viděla jsem inscenaci i živě přímo v národním. Můžu jen doporučit.


Přiznám se, že jsem od Hrabala četla jen tuto knížku a jen proto, že jsem ji potřebovala k maturitě. Proto doufám, že jeho ostatní tvorba je lepší než tohle hrůzo-dílo. Z této knížky byl nejlepší tak akorát film, který je až legendární a mě se moc líbí. Proto jsem byla hodně zklamaná touto knížkou, kde hlavní hrdinka řeší jen svoje vlasy a nebo to, jak se v dětství topila. Taky mi přišlo docela kruté to useknutí ocásku. V kníže to bylo divně popsaný. Bohužel u mě tímto Hrabal asi skončil.


Knížku jsem přečetla jedním dechem i za cenu, že jsem nevnímala přednášky a četla si pod lavicí. Musela jsem. Konečně jsem objevila knížku, která není ve stylu 'zhnívání' a jako bonus je o naší mytologii. Černokněžník je moje první kniha od Červenáka, ale rozhodně nebude poslední.
