BeyondHorizon BeyondHorizon komentáře u knih

☰ menu

Budoucnost Budoucnost Dmitry Glukhovsky

Mám trochu rozporuplné pocity. Hned ze začátku jsme hozeni někam doprostřed příběhu a je na vás se zorientovat. Po několika kapitolách jsem se tak nějak chytla a musím říct, že svět byl vykreslen velmi hezky, přímo se mi vybavil před očima.
Zdlouhavé filozofické pasáže mi vůbec nevadily. Vlastně naopak, pro mě to zachraňovaly, kdybych si vzala jen samotný příběh, asi bych knihu nedočetla.
Největším kamenem úrazu byl protagonista. Řekla bych, že jsem docela empatický člověk, ale tady to prostě nešlo. Snažila jsem se pochopit, co dělá a hlavně proč, ale vyrozuměla jsem jenom, že jedná spíš z impulzu a neví co s životem. Celkově mi byl nesympatický a nebo jsem nesouhlasila s tím, co dělá. Ke konci jsem ho ale spíš litovala.
Zvláštně smíchaná kniha. Jak už psal ElGreco, i mě kniha chvíli nudila, většinou bavila a často byla tak odporná, že se mi nechtělo číst dál (a to jsem už pár hrůz přečetla).
Děj byl většinou předvídatelný, ale kniha zajde i tam, kam si říkáte, že se snad neodváží. A ono jo. Taky je dost cítit závan inspirace z Orwellovy 1984. Ať už je to tou dystopickou utopií nebo náhlým odloučením ovečky od stáda či "velkým bratrem".

16.10.2017 4 z 5


Knihovna duší Knihovna duší Ransom Riggs

Upřímně jsem ráda, že jsem si tuto sérii přečetla. Není to sice o tom, o čem bych čekala, že to bude jen z pohledu na obálku, ale knihy mě nezklamaly.
Příběh, ač mi nesedl, byl hezky vykonstruovaný a opravdu moc hezky a čtivě napsaný. Ke konci mi bylo smutno, že rodina reagovala tak, jak reagovala, ale autor se snažil zachovat logicky a realisticky (alespoň u reakcí) , což opravdu oceňuji, na knize tomu hodně přidává.
Tím řečeno kniha nakonec skončila příjemně a ideálně. Takový až podezřele dokonalý happy end. Ale aspoň mi po ní zůstane dobrý pocit.

18.09.2017 4 z 5


Divergence Divergence Veronica Roth

Viděla jsem knihu všude, všichni mi ji doporučovali, až jsem se nakonec podvolila. Čekala jsem od knihy až moc. Celkově to ušlo, ale docela jsem se nudila. Do dalšího dílu jsem se nehnala. Navíc mi hlavní hrdinka byla protivná. Pro mě bohužel velké zklamání.

03.09.2017 2 z 5


Sběratel Sběratel John Fowles

Úžasná kniha. Fowles nabízí pohledy obou postav kolem kterých se točí celý příběh, který je.. zvláštní. Působila na mě jeho psychologie a z knihy jsem měla nepříjemný pocit, což byl autorův záměr (alespoň doufám). Nedokázala jsem ale skutečně nesnášet Clegga za to, co udělal, protože on sám si ani neuvědomil, co vlastně dělá. Bylo mi ale opravdu nepříjemné, jak se ospravedlňoval.

02.09.2017 5 z 5


Sonety Sonety William Shakespeare

Poezie mě nijak nepřitahuje a většinou ji nedocením, protože ji nerozumím. Shakespearovy sonety mě ale zaujaly, už jen protože nebyly jen o lásce a byly opravdu krásně napsané. Podchytila jsem i jejich význam, což je co říct.

02.09.2017 5 z 5


Jak chutná moc Jak chutná moc Ladislav Mňačko

Už jen fakt, že na začátku knihy skočíme na pohřeb člověka o kterém autor vypráví po celou knížku mě zaskočil. Zajímavě pojednání o moci a jejím působení na člověka, který ji dostane do rukou až moc a proč jakýkoliv politický systém nebude nikdy ideální. Protože moc chutná moc dobře.

02.09.2017 5 z 5


Lakomec Lakomec Molière (p)

Úžasná komedie, jedna z velmi mála knih povinné četby, které mě upřímně bavily. Lakomec byl vyobrazen výstižně, jako bych ho měla před očima a jeho rozhovory byly úsměvné. Ráda bych viděla v divadle.

02.09.2017 5 z 5


All you need is kill - Stačí jen zabíjet All you need is kill - Stačí jen zabíjet Rjósuke Takeuči

Ve všech ohledech dobrá manga. Není to mistrovské dílo, nemá to geniální příběh ani postavy, které mi utkví v hlavě i roky po přečtení, ale je to velice dobře zpracované a ve světě mang rozhodně nadprůměr. Příběh je krátký a dobře ucelený, konec předvídatelný, ale stejně na mě dolehl svojí bezútěšností. Postavy jsou víceméně sympatické, ač ploché a typicky stereotypní. Kresba je naprosto úchvatná, což není žádné překvapení, když umělcem je Takeši Obata.
Film jsem viděla a i když si myslím, že obě verze mají něco do sebe, pro mě stále vítězí manga. Až na ni nevyhnutelně pozapomenu, opět se někdy ráda vrátím.
Pokud chce někdo výborný vstupní bod do světa mangy a něco krátkého, sáhněte po tomto.

27.08.2022 4 z 5


Zrcadlové peklo Zrcadlové peklo Edogawa Rampo (p)

Zajímavá sbírka příběhů. Strašidelné? Neřekla bych. Groteskní? Určitě.
Ač nemůžu říct, že bych se do knihy naplno ponořila, bavily mě povídky natolik, aby mi zpříjemnily dlouhé cesty MHD. Nebo je možná lepší slovo pobavily, protože nelze říct, že by pro mě byly příběhy "příjemné". Jsou divné, odporné, ale v nápaditosti originální.
Nemůžu říct, že bych se kdy někde setkala s něčím jako Člověk křeslo, což je asi moje nejoblíbenější povídka ze sbírky. Je to velký bizár a křeslo popsané tak do detailu, že ho člověk úplně vidí před očima. Že by ve mně povídka probudila nový typ paranoi?
Zajímavé, avšak dost předvídatelné byly i psychologizující povídky Vražda na kopci D. a Psychologický test. Ostatní příběhy také ušly, avšak ničím mě nenadchly, nevystupovaly tak moc z řady. Zkrátka mě nenapadá, co o nich říct. Prostě čtivé, trochu zvláštní povídky.
Nejméně mě bavila bohužel nejdelší povídka, Slepá bestie. Koncept by mohl fungovat, pokud by byl příběh mnohem kratší. Po prvním případu už bylo vše velice repetitivní, a ač byly způsoby vypořádávání se s obětmi originální a někdy dost bizarní, nerealističnost způsobila, že povídka nebyla ani trochu strašidelná, ale jen nechutná.
Celkově byla tato kniha za mě průměr. Ukrátí čas, pobaví, ale v paměti nejspíš neutkví. Hvězda navíc za originalitu nápadů a za naprosto nádherné vydání, které by si samotné zasloužilo 5*.
Ilustrace byly zajímavý mix typických japonských grafik a bizarních současných ilustrací, což mi na vibe knihy dokonale sedí. Možná by se o nich dalo říct, že jsou ošklivé, ale to podle mě groteskní povídky Edogawy Ranpa naprosto vystihuje. Také cením krásné barevné vázání, které nejvíc zazářilo na hřbetu. Prosím, víc takových vydání, Argo!

26.05.2022 4 z 5


Zpověď masky Zpověď masky Jukio Mišima

Psychologická pitva autorova knižního alter ega. Nakolik je kniha autobiografická, věděl jen Mišima sám, ale některé paralely lze v jeho životě vysledovat, konkrétně fascinaci armádou a brutální smrtí.
Všechny tyto fantazie a vnitřní myšlenkové pochody jsou v knížce zahrnuty, avšak protagonista si je vědom toho, že se nikdy nemohou stát realitou. A proto musí nosit mentální masku, aby se začlenil do společnosti.
To zahrnuje také oblast sexuality, se kterou protagonista zápasil po celou dobu. Respektive právě v této oblasti si snažil prokázat vlastní normálnost, avšak nemůže si nalhávat city, které necítí. Nebo může? Pokud si budete něco nalhávat dostatečně intenzivně a budete tomu chtít věřit všemi silami, stane se to nakonec realitou?
Protagonista věří, dostává pochybnosti, manipuluje, cuká sebou a neví, co doopravdy chce. Nebo ví, ale také ví, že toho nelze dosáhnout. V tomto ohledu je kniha skutečně vivisekcí mysli mladého nerozhodného člověka, který není sympatický snad v žádném aspektu (co se mého názoru týče).
Kniha je pěkně napsaná, autor si všímá i velmi drobných detailů, avšak dočíst příběh mě stálo značného úsilí, jelikož vyskytovat se v hlavě protagonisty a sledovat svět jeho očima bylo opravdu úmorné a vyčerpávající.

14.01.2022 4 z 5


Drahý princi Drahý princi Christer Kihlman

Sebereflexivní dílo vyprávějící o úspěšném (avšak vyhořelém) finském chlapíkovi, který se rozhodl napsat svoji biografii. V průběhu psaní se zamýšlí nad různými částmi svého života a svých skutků, zejména se zaměřuje na ženy a své děti. Postupně zjišťuje, že vše se nemá tak, jak byl o tom do té doby přesvědčený.
Autor píše velmi čtivě a přesvědčivě, všechny postavy jsou lidské a uvěřitelné - téměř bych věřila tomu, že jde skutečně o autobiografii. Hlavní postava je opravdu skvěle napsána. Po celou dobu jsem se nemohla rozhodnout, zda je mi ten člověk sympatický, či nikoliv. A tak to má být, všichni mají své dobré i špatné stránky, které se vyvažují, nelze lidi dělit do kategorií "dobrý" a "zlý". Autor do knihy vložil mnoho zajímavých myšlenek.

26.06.2021 4 z 5


Uvnitř mé hlavy Uvnitř mé hlavy Francesca Zappia

Potenciál to mělo. Bohužel ale zůstal nevyužitý a kniha se stočila do směru, který je pro YA novely bohužel tak typický.
Autorka se snažila o nějakou napínavou mystery zápletku, která se jí ovšem vůbec nezdařila. Byla dost nereálná a taková puberťácky naivní. Nezajímala mě, nudila mě a přišlo mi, že tam byla jen tak aby se neřeklo. Bylo to celé hrozně předvídatelné a primitivní.
Postavy, kromě hlavních dvou, byly nezajímavé, nedůležité a pouze zaplňovaly prostor v knize. Miles byl na můj vkus až moc typický drsňáček typu "všichni ve škole, včetně učitelů, se ho báli". Samozřejmě má ale zlaté srdce, stačí jen přihodit nějakou tu smutnou minulost a všechno mu omluvíme.
Ohledně Alexiny mentální poruchy, schizofrenie, která je důležitým článkem příběhu... Čekala jsem naprostou pohromu, protože mnoho autorů si o tom nevyhledá dost informací a přidají to jen aby svoji knihu trochu okořenili a aby se lépe prodávala (protože tohle téma je přece pokrokové). V tomto případě, ač si nemyslím, že autorka odvedla dobrou práci, to nebylo tak hrozné. Autorka to až tak nehrotila. Uznávám, že to mohlo být mnohem, mnohem horší.
Celkově, i když jsem knihu jen zkritizovala, bavila mě dost na to, abych ji dočetla. Nebo spíše doposlouchala. Pustila jsem si anglický audiobook, který doporučuji. Dávám velké plusko za obálku, ta se fakt povedla a zaujme na první pohled.

04.11.2018 2 z 5


Prohnilé město Prohnilé město Leigh Bardugo

Jsem zdrcená, že tohle je poslední díl série. Potřebuji víc! Na rovinu, autorka knihu skončila tak, že by mohla v klidu dál pokračovat. Je toho tolik, co by se ještě dalo vyprávět...
Skoro si myslím, že je to tím, že tady se L. Bardugo překonala a sérii ukončila, protože je příliš náročná. Ono to asi není moc snadné psát pohledy 7 postav a do toho ještě vymýšlet Kazovy šílené intriky, které se vrší jedna na druhou, jako vrstvy slupek, až je z toho jedna velká tlustá cibule.
Sem už romance taky zasahovala trochu víc (trochu bych ubrala, pro dobro příběhu.. skoro jsem se na něj nesoustředila) a potřebovala bych více Kanej momentů. Ostatní mě ani tak nezajímali. Kaz a Inej je zastiňovali, což mě mrzí, ale za to může autorka. Nemá mě tak trápit. Jejich vztah mě vážně frustruje.
No nic, budu doufat, že se od Bardugo ještě dočkáme něčeho podobného. Nebránila bych se tomu. Mezitím si půjdu přečíst Grišu, i když mě trochu odrazuje, že je údajně znatelně horší kvality.

12.06.2018 5 z 5


Šest vran Šest vran Leigh Bardugo

Skvělá fantasy kniha. Ze začátku musím říct, že obálka je naprosto úchvatná a už jen pro ni bych si knihu koupila (jako výtvarně zaměřený člověk mi na obálkách záleží :').
Knihu jsem četla v originále. Takže nevím, jestli se to zachovalo v překladu, ale Leigh Bardugo má neskutečně čtivý styl psaní. Vždycky mě nadchne, když je příběh pojat z pohledu několika různých postav, což je tento případ. Na druhou stranu když si oblíbím jen některé postavy, tak si musím počkat, než na ně zase dojde řada. V tomto případě jsem si ale oblíbila většinu postav, což je skvělé.
Upřímně, postavy jsou asi ta nejlepší věc na téhle knize. Všechny jsou úplně jiné, mají zajímavou minulost a hrozně mě baví jejich interakce.
Je tu vyvážená akce, drama i komedie. Do přítomnosti zasahují retrospektivní části, kdy se dozvídáme o postavách víc a dostávají větší hloubku. Nevím, jak to autorka dělá, ale do flashbacku zabruslí vždy tak ladně, že si nejdřív ani neuvědomím, že začal...
Postavy jsou všechny úplně jiné a přesto jsou všechny sympatické. Mají trochu stereotypizované povahy, co si budeme říkat. Kaz, typický chladnokrevný mastermind, všechno jde vždycky podle plánu, skrývá všechny své emoce. Inej, která má neporazitelné bojové schopnosti, i když se vše naučila na ulici. Matthias, svalnatý bručoun, atd. Nejvíc mě ale překvapil jejich věk. Vůbec se nechovají jako teenageři, což mě (vzhledem k tomu, že jde o YA žánr) potěšilo, ale jejich věku to prostě neodpovídá (dělám, jako že jim je přes 20)..
Co se příběhu týče, geniální byly Kazovy plány a úskoky. Akorát tu nebylo skoro žádné napětí, protože po nějaké době vám dojde, že jeho plány vždy vyjdou a vždy z akce vyváznou živí.
Doporučuji všem, co rádi trochu temnější fantasy a záleží jim na sympatických postavách (a párech, co si budeme..).

03.06.2018 5 z 5


Ocelový alchymista 1 Ocelový alchymista 1 Hiromu Arakawa (p)

Konečně se Crewu podařilo trhnout další klasiku z oblasti mang. Už také bylo na čase.
Fullmetal Alchemist má své právoplatné místo mezi top anime sériemi a teď konečně nemám důvod proč dál oddalovat čtení mangy, u které to všechno začalo.
Začátek je trochu pomalejší a první svazek zahrnuje několik "epizodických" příběhů, které na sebe zdánlivě nenavazují a později v příběhu nebudou zrovna důležité. Vlastně je to ale tak trochu seznámení s hlavními postavami.
Trošku jsem se bála českého překladu, ale nakonec musím překladatelku pochválit, protože je to super a také se nebála nadávek. Některé se ale moc opakovaly a tak bych uvítala větší variaci, protože přece jen na ně čeština není zrovna chudá.

14.05.2018 5 z 5


Deník mého stínu Deník mého stínu Claire Kendal

Za mé hodnocení může hlavně konec, který mě dost zklamal. Začátek byl slibný, docela mě překvapilo, jak realisticky autorka vyprávěla. Popravdě se ale většinu knihy moc nedělo, protagonistka se motala v cyklu stejných činností. Čekala jsem, kdy příběh nabere nějaký zvrat. Na druhou stranu stalking není krátkodobá záležitost a na první pohled ani nejde rozpoznat, takže mi to tak nevadilo. Popis a pocity protagonistky ale autorka zvládla dobře, řekla bych. Zklamal mě ale konec, který byl velmi uspěchaný, zmatený a nereálný... Autorka zcela rozbila dojem reálnosti a na tom to všechno stálo.
Na ukrácení času dobré, ale určitě se k ní nikdy nevrátím.

05.05.2018 2 z 5


Dvůr mlhy a hněvu Dvůr mlhy a hněvu Sarah J. Maas

Po prvním díle? Obvykle čekám, že sequely jsou horší než první díl, ale S. J. Maas to má asi jinak. Za mě byl první díl slabší (pořád čtivý), ale beru to jako rozjezd a uvedení do světa a jeho postav. Také nás první díl měl emocionálně připnout k jistým postavám, protože celý tenhle díl je jeden velký převrat a všechno se najednou mění. Tamlin udělal otočku o 180° a konečně se ukazují jeho pravé barvy. To je ale hlavně protože Feyre prochází dalším vývojem osobnosti, už není slabá a bezmocná ve světě víl a Tamlina vidí v novém světle. Úžasná bichle, ve které se děje spoustu nových věcí, ale kniha je hlavně o romanci, spíš než o příběhu. Musím zmínit, že při erotických scénách, kterých NEBYLO MÁLO, se autorka opravdu nedržela zpátky a při některých částech jsem musela knihu zaklapnout a rozdýchávat to. A že to opravdu nebylo málokrát. Nedokážu se rozhodnout, jestli je to dobře nebo ne. Chtěla jsem si přečíst ROMANTICKOU fantasy, ne PORNOGRAFICKOU (kapitola 55 ( ͡° ͜ʖ ͡°).
Je ale fakt, že se tahle série hodně podobá autorčině první sérii, Skleněnému trůnu - Feyre se stane silnou nezávislou ženou jako Aelin, neskončí s prvním, ale až s druhým přítelem, který se nakonec ukáže jako ten pravý a v OBOU případech mají nezničitelné pouto druhů, které už je předurčené.. Jasně, je to romantika, ale jako by nemohli být spolu bez nějakého předurčení. Trochu mi to vadí. Oba, Rhysand i Rowan, jsou hrozně silní a plní charakteru, ale pak jako by ustoupili do stínu jejich partnerek po tom, co je jejich vztah oficiální. Oba páry se zprvu také nesnášeli, i když u Rhyse to bylo jednostranné. Taky jsou hrozně předvídatelné všechny shipy, ale to mi až tak nevadí. Celý okruh přátel hlavní hrdinky je nejmocnější na světě a samozřejmě mají všichni ten nejlepší a nejzdravější typ přátelství, třebaže to tak zprvu není. A je fajn, že i po 500 letech existence a letech neskutečného utrpení jak emocionálního, tak fyzického, se víly nejednou chovají jako teenageři.
Jak jste ale asi poznali, i přes tyto nedostatky mě kniha bavila natolik, že jsem jí dala 4*.
Takže doporučuji.

16.04.2018 4 z 5


Psychologie davu Psychologie davu Gustave Le Bon

Více méně jde o souhrn a úvod do zkoumání vlastností davů a jejich chování. Většinu věcí už tak nějak všichni tuší, ale nemůžu říct, že by mi kniha nic nedala.
Jak už tu ale JamesF29 zmínil, autor předkládá své pozorování jako hotovou a definitivní věc, přičemž neudává určité odůvodnění. Způsob a obraty, které používá tomu na věrohodnosti také moc nepřidává. Některá tvrzení mi přijdou lehce přehnaná. Je poznat, že už jde o trochu starší studii, soudě podle autorova názoru (nejen) na ženy a "primitivní národy".
Pokud máte zájem o Velkou francouzskou revoluci, určitě vám tato kniha bude připadat ještě zajímavější, protože je tu o ní zmínek víc než dost.

25.03.2018 3 z 5


Máj Máj Karel Hynek Mácha

Nevím no. U poezie mám velký problém pochopit, o co vůbec jde. Podobně tak tomu bylo i zde, kdy děj jsem velmi povrchově pochopila. To je ale spíš problém můj, než básníkův.
Není pochyb o tom, že Mácha je skvělý básník, ale tohle mi prostě nesedlo, což je zvláštní, protože obyčejně se mi takové tragické náměty líbí.

10.12.2017 3 z 5


Podivné město Podivné město Ransom Riggs

Velmi napínavý materiál. Autor se snažil o co nejvíc zvratů, což je dobře. Líbí se mi, že dává každé akci a reakci nějaké vysvětlení (nebo se o to aspoň snaží) , aby příběh dával smysl, což mi často u young adulta (jako žánr) chybí.
Další plus je, že hlavní hrdina je celkem při zemi a není naivní, ani nepřemožitelný, jak bývá zvykem. Je uvěřitelný.
Autor sem tam hodí nějaký ten vtípek, ač trapný, pro odlehčení příběhu budiž.
S tím vším řečeno ale nemůžu říct, že by ve mě kniha nějak silně rezonovala. Knihy čtu podruhé kvůli 3. dílu, protože než vyšel, příběh jsem už zcela zapomněla.

12.09.2017 4 z 5