Blanc2301 komentáře u knih
Opravdu mrazivé, přečteno za dva dny, ale co ten konec?
Ještě jsem ho nerozdýchala...
Moje první kniha autora, moc se mi líbila. Četla se mi moc dobře, Terence byl sympaťák, určitě budu v sérii pokračovat.
Přečteno za jeden den, pravda kniha je tenká, ale i tak nešla odložit - zahrádka musela počkat:)
Já nějak nevím...je to moje první setkání s Lucasem Davenportem, ale nejsem z něho odvázaná.
Jak jednal s médií bylo dost zvláštní, jeho vztah s Jennifer byl ještě zvláštnější, a ten konec byl úplně divný, to mu přece nemohlo projít?
Jsem připravená dát mu ještě šanci, někdy se stane, že je první díl divný a pak se to lepší, uvidíme.
Tak to byla jízda. První setkání s autorkou, a super.
Nešlo se odtrhnout.
Jako dítě jsem viděla v televizi film, pamatovala jsem si z něj jen pana Hrušínského.
Ten se mi tak zaryl pod kůží, že jsem ho při čtení knihy živě viděla. Zahrál to geniálně a zároveň šíleně.
I když jsem film viděla jako malá, a knihu četla až jako hodně dospělá, zanechalo to ve mně úplně stejný pocit - běhal mi mráz po celém těle.
Přečteno, během chvilky. Běhal mi mráz po zádech.
Krásná kniha, ale jedna z mála, kterou už si nepřečtu. Jako máma jsem její volbu prostě nevydýchala. Ne proto jak zvolila, ale že vůbec musela volit.
Moje první severská detektivka.
Mám načteného Deavera i nějakého Kinga, ale z téhle jsem pár dní nespala. Pořád se mi to v noci vracelo... ale moc se mi kniha líbila, četla se fakt dobře, a až se uklidním jdu na další.
Nebojím se klaunů, jen je nemám ráda. Ani v dětství mi nepřišli vtipní.
Pennywise není vyjímka, dokonce je dost hnusný...
Ale nadchl mě příběh jako takový, těch 1092 stran jsem přelouskala s otevřenou pusou.
Je to moje nejmilejší "kingovka". Na konci mi bylo líto, že už je konec.
Jo, a ať jdou do háje s filmem z roku 2017, ten nemá s knihou moc společného, pravda viděla jsem jen kousek a stačil.
Naopak film z roku 1990, ten se docela povedl.
Ze začátku jsem se tohoto žánru trochu bála, ale moje 14ti letá dcera mě přesvědčila, ať to zkusím, že si chce o tom se mnou povídat.
Fakt je, že mě magický Caraval vtáhnul a knihu nešlo odložit.
Přečteno za jeden den.
Napínavé od začátku až do konce.
Ale co ten konec? Nesnáším nespravedlnost.
Těším se na další díl.
Tohle mě vtáhlo od samého začátku, v době čtení měla jedna z mých dcer 17 let, jako Jenny a já jsem udělala tu hloupou chybu, že jsem koukla na konec, jak to dopadne...
... a pak jsem celou knihu probrečela. Už to nikdy neudělám.
Nádherný příběh, stála jsem za Annou, ale zároveň jsem soucítila i s maminkou.
Ten konec mě úplně dostal.
Moje první setkání s Bárou Nesvadbovou, a tedy nic moc.
Nevím, jestli mám zkusit ještě něco jiného, nějak nemám chuť.
Ze začátku mě kniha hodně chytila, pak jsem se v půlce nějak sekla a odložila jsem ji.
Po pár týdnech jsem jí dala znovu šanci a dočetla do konce takřka na jeden nádech.
Krásné, nelituji, že jsem se k ní vrátila.
Konec byl trochu drsný.
Některé povídky se četly dobře, s jinýma jsem se trošku trápila, ale jinak dobrý.
Moc se mi líbil Kingův citát na str.58 "quot libros, quam breve tempus - tak mnoho knih, tak málo času (taky bych ho chtěla mít na tričku).