Blaufik komentáře u knih
Literárně tedy žádný zázrak. Děj je spíše jednodušší a rozhodně se nejedná o horor ve smyslu deky přitažené až pod bradu a bušícího srdce v hrudi.
Na druhou stranu se jedná o knihu, u které se zabavíte klidně na dlouhé hodiny, pokud si budete chtít příběh vychutnat a nebudete nikam chvátat.
A o to jde u gamebooku především. O fajn zábavu! Já si knihu ukládám do knihovničky a ráda se k ní po čase zase vrátím, protože mne opravdu bavila. A to hodně.
Věřím, že šlo knihu sestavit tak, aby se tvářila více opravdověji. Ať už propracovanějším popisem života ve vesnici, tak i pečlivějšími lékařskými prohlídkami (opravdu se hlavní hrdinka nepodrobila komplexnímu vyšetření už po nálezu na ambasádě?) či většímu zájmu Anety o svou minulost.
Přesto, pokud se čtenář(ka) od těchto nedostatků oprostí a knihu si bude užívat tak, jak je napsaná a nebude řešit detaily, tak si čtení jistě užije.
Při srovnání s předchozí autorčinou knihou vidím jistý pokrok a jsem zvědavá, s čím nás překvapí příště.
Kniha je určena nejen k předčítání pro ty nejmenší, ale myslím si, že by mohla bavit i začínající čtenáře. Díky příběhu o vybíravém ježkovi by mohli být pozitivně motivováni ke zkoušení nových jídel. Veverka totiž Toníkovi ukázala, že jídlo je nejen povinností, ale také zábavou se spoustou zajímavých chutí, které by bylo škoda neobjevit.
Tento laskavý příběh, ve kterém se v závěru zrodí i velmi důležité přátelství se dětem bude jistě líbit. Pokud je vaše ratolest navíc nadšenec do lesních zvířátek, věřím, že se tato kniha objeví na seznamu TOP.
Čtenářský klub slečny Lucie je knihou, která se odehrává v knihovně, řeší se zde knihy, ale také osudy hlavních hrdinů. Spousta čtenářů jistě ráda čte příběhy, ve kterých figurují knihy a já v tomhle směru nijak nevyčnívám a jsem velice ráda, že jsem po knize sáhla, neboť se nejedná pouze o pohádku pro dospělé se šťastným koncem, ale autorka nám ukazuje, že by byla chyba, kdybysme se v životě nepokusili o to, aby se naše sny staly skutečností.
V prvé řadě je třeba asi podotknout, že kniha je spíš než psychologickým trhrillerem, psychologickým románem. Jistá předvídavost je samozřejmostí, takže tentokrát se, bohužel, nedočkáme ani konce s nějakým pořádným "wow" efektem.
Nelogické chování postav, hlavně v samotném závěru knihy, bylo už jen takovou třešinkou na trošku kostrbatém dortu. Bohužel, i když jsem se na knihu těšila a měla jistá očekávání, tak se jedná o průměrný kousek, který nenadchne, ale ani neurazí.
Poslední polibek je sice krátkou knihou, avšak nechybí zde pořádná dávka napětí a překvapivých zvratů, které nám autorka pomalu dávkuje.
Adriana Macháčová se ve svém románu zaobírá dvěma aktuálními tématy a těmi jsou nevěra, která je pro partnera většinou pořádnou fackou a psychická šikana ze strany partnera, která se opravdu špatně dokazuje.
Pokud máte chuť se začíst do Posledního polibku, který se na první pohled tváří jako růžový bonbónek, který uvnitř ukrývá drsný příběh, tak rozhodně neváhejte.
Autor si relativně dobře poradil s omezeným prostorem opuštěné budovy. Jeho vyprávění působí přirozeným dojmem a plusem je také pomalé budování napětí. Osobně mi začínalo být později jasné, kam nejspíš míří, přesto jsem si však tento příběh plný napětí užila do posledního písmenka. Myslím si, že na prvotinu se jedná o poměrně zdařilé dílo, které si rozhodně zaslouží být čteno.
Autorky píší lehkou rukou, takže se příběh čte doslova sám a stránky příjemně ubíhají. Dokonce ze začátku příběh vypadá vtipně, vždyť už jen Claudův koníček, kterým je pletení, vykouzlí úsměv na tváři nejedné ženě. Vlastně Claud působí až groteskně, při představě přitažlivého muže, který se zapálením plete svetřík.
Nicméně postupně se z knihy s milým humorem stává zvláštní směsice podivínů doplněných o kýčovité situace, které knize moc nesluší...
I když má příběh jako takový své mouchy, tak autorčin styl vyprávění je velmi příjemný. Ať už "oživení" hlavních postav nebo myšlenka pátrání po tom, jaký život vlastně žila žena, která byla pro jednoho muže celým světem. Dokonalá rodina, která však dokonalou nebyla ani zdaleka.
Rozhodně se jedná o zajímavý příběh, který doporučuji k přečtení. Přesto si myslím, že si nálepku světového bestselleru rozhodně nezaslouží.
Jedná se o velice čtivý román, který bude ideálním společníkem pro horké letní dny. Příběh Maddy a Alberta si jistě zamilujete stejně jako já. Román se totiž citlivě dotýká nejen autismu, ale také prvních lásek a ukazuje nám, že se nemáme lehce vzdávat, ale pořádně bojovat. Doporučuji si ke knize nachystat i kapesníčky, myslím, že se budou hodit.
Pokud jste milovníky dobře napsaných thrillerů, které vás budou bavit a během příběhu také překvapí, tak rozhodně mrkněte i na knihu Šťastně až do smrti. Za sebe mohu jedině doporučit, čeká vás jízda plná ostrých zatáček po které budete chtít další kolo.
Osobně jsem knihu četla opravdu dlouho. Ano, na jednu stranu je to dáno tím, že se jedná o těžší čtení u kterého čas běží úplně jinak, než u románů, které běžně čteme. Líbilo se mi pozorovat, kde by se mohla za pár let naše společnost dostat a jak by mohla být v podstatě lehce ovládána. Na druhou stranu jsem neměla problém u knihy přečíst tři další.
Já jsem s knihou bohužel spokojená nebyla, i když jsem si to tak trochu přála. Mrzí mě, že autorka nevyužila potenciál, který kniha rozhodně měla. Troufám si tvrdit, že pro "nás" starší už kniha není, ať už svou jednoduchostí nebo daným tématem. Dovedu si však představit, že by mohla bavit mladé do šestnácti let.
Pro mě tato série po první knize bohužel skončila.
První setkání s autorkou bylo spíše vlažné. I přes to, že byla kniha čtivá, jsem se nemohla ubránit pocitu, že se hodně věcí točí kolem dcery jedné z vyšetřovatelek, a celý příběh pak působil spíš románově než detektivně. Neustálé narážky na těhotenství se mi taky moc nezamlouvaly... I přes to se časem možná porozhlédnu po dalších dílech.
Já osobně jsem byla zklamaná. Čekala jsem něco na způsob "veselé historky z natáčení" a dostala jsem životopis, který se v celé třetině věnuje seriálu, který má v názvu.
Pro skalní fanoušky nutností, pro nás ostatní počtení na jedno odpoledne, ke kterému bude potřeba i internet pro doplnění informací.
Na knihu jsem se nesmírně těšila, o to horší pak bylo zklamání, které v průběhu čtení nastalo. Nejen, že jsem se nedokázala do celého příběhu ponořit a správně si ho vychutnat, ale "začátek," který čítal více než stovku stran byl jedna velká nuda. Moc mě to mrzí, že to musím takto napsat, ale bohužel se nedá jinak. Nuda, nuda, nuda.. V podstatě se zde nic neděje, děj postrádal jakýkoliv spád, nebo větší akci, která by mě přesvědčila o opaku.
Pokud máte rádi detektivní povídky z per českých autorů, tak vás kniha rozhodně nezklame. Jedná se o oddechové čtení, které postrádá litry krve a tak je vhodná i pro starší čtenáře, kteří si tuto edici oblíbili. Pokud jste také nadšeným čtenářem "zelených" detektivek, tak se po knize rozhodně poohlédněte.
Autorka mě opravdu mile překvapila. Kniha svým námětem sice jede podle zažitého schématu - drsný a bohatý - zranitelná a přežívající - nicméně i tak se jedná o povedený kousek, který vás rozhodně bude bavit.
Potřebuji další díl!
Více v mé recenzi v záložkách.
Knihu rozhodně doporučuji, myslím, že se jedná o povedený kousek, který si ráda s chutí přečtu znovu. Čtení ubíhalo přesně tak, jak mělo a díky emocím, které ve mě kniha vyvolávala se jedná o kousek, který ráda doporučím dále.
Více v mé recenzi v záložkách.
Závěrečný díl série se sice jeví jako nejslabší, zvláště díky tomu, že čtenář vlastně tuší, jak celý příběh skončí a autorka se tento fakt nesnaží ani nijak zakrývat. Nicméně i tak je kniha opět čtivá, milá a místy také vtipná.
Více v mé recenzi v záložkách.