BLeeCraleek komentáře u knih

Dobrá kniha, ale nedosahuje kvalit knihy první... v některých pasážích jsem se nudila. To zároveň platí i u dalších knih série. A podle mě je to co další kniha tak trochu "horší".

2 09.09.2016

Totálně se mi líbí. Akorát myslím, že má cenu číst ji až v dospělosti. Nevím co z ní děcka mají (povinná četba), možná pěkný příběh.

2 26.05.2016

Betty popisuje svůj život v krizi ve 30. letech. Jak jí její sestra Mary dohazovala jednu nemožnější práci za druhou s tím, že kdokoliv může dělat cokoliv. Nakonec jak ji její sestra „donutila“ napsat její první knihu Vejce a já.

Celkem zajímavý popis toho jak se měla Bettyina šílená rodina. S humorem sobě vlastním a s dávkou sebeironie. Povedená kniha.

2 26.05.2016

S tím, co píše Halík v esejích této knihy, do velké míry souhlasím. Zaujala mě myšlenka ran/nemocí/utrpení, kde můžeme Boha vidět. Bůh se neukazuje jen v kráse stvoření, dokonalosti, míru a pokoji ale i (a hlavně) v neštěstí, tam, kde něco chybí, kde není mír a pokoj, kde je utrpení fyzické i duševní, tam je místo pro to aby Bůh ukázal (skrze někoho třeba) jaký je. Všude tam kde byste si řekli, že Bůh není, tam přesně je, a kdo se dobře dívá a má otevřené srdce ho tam uvidí.

Určitě byla v knize i místa, která se mi až tak úplně nelíbila. Ale i tak je zajímavé podívat se na věci, z jiného úhlu pohledu.

2 26.05.2016

Taita jako staroegyptský Leonardo da Vinci. Bavily mě popisy věcí, kterými se zabýval (lékařství a technika, technologie…), které známe dnes a které on teprve objevoval. Příběh zdál se mi rozvláčný, nechyběla mu ale milostná zápletka, spoustu nástrah, hrátky osudu, akce, pro milovníky násilí, sexu a podobných věcí bylo vyžití v knize až až, pro milovníky romantiky se taky něco našlo… Víc než 700 stran tohoto „mého braku“ mě celkem bavilo, nemám ale odvahu číst další díly…

2 26.05.2016

Kniha složená z úvah na téma naděje. Zajímavé téma občas i nějaká zajímavá myšlenka, ale pak docela dost věcí, se kterýma nesouhlasím, nebo který mi připadají podezřelý a musím se na to podívat(až se mi jednou bude chtít). Neházela bych ale tu knihu do smetí, naopak, je zajímavé se občas podívat na to, jak některé věci vidí ostatní. A určitě povzbuzuje k přemýšlení.

Jedna z pozotivních věci je, že autor píše docela složité úvahy a já z toho nemám pocit (jako u spousty jiných křesťanských autorů), že by si myslel, že jsem úplně tupá a tak je potřeba mi všechno vysvětlit odzvrchu dolů.

2 26.05.2016

Docela povedená fantasy, místy vtipná, místy napínavá, zajímavá zápletka i rozuzlení(pokud se tomu tak dá říkat). Hodně mě zaujalo Lukjanenkovo vykreslení dobra a zla, ne jako černé a bílé, ale spíš jako špatně pozorovatelné rozhraní světla a stínu.

2 26.05.2016

Je vidět, že to psal člověk, který věděl o čem píše. Myslím, že to přesně odpovídá skutečnosti. Dokonce se tu setkávám i se svým vlastním názorem, i když ne přímo, a sice, že největší vynález ďábla(tj. jeho největší zbraň/výhra) je zbabělost a tupost lidí. Líbí se mi, jak popisuje pohled na věc „našeho otce v hlubinách“ a „Nepřítele“.

2 25.05.2016

Knihu jsem četla jako digest(v knihovně zrovna neměli normální vydání) a strašně se mi to líbilo. Příběh měl spád, bylo tam napětí prostě to bylo super a to rozuzlení…Jedna báseň. Řekla jsem si, že si to určitě musím přečíst nezkrácený. To bylo něco hroznýho, jenom než se ten chlápek dostal do toho kláštera… a ty filozofický slátaniny, to mi něšlo překonat… takže u téhle knížky jsem dospěla k názoru že některým knihám zkrácení jen prospěje.

Možná, že v době kdy jsem to četla (tohle byl autentický komentář) jsem na filozofování neměla nervy, ale možná teď... kdo ví...

2 25.05.2016

Četli sme to doma a řehtali se u toho všichni… vážně to připomene, co všechno jsme s kočkama zažili a taky, že to ještě není tak špatný… jo a zjistili jsme, že máme opravdovou kočku…  :-)

2 25.05.2016

Hlavní hrdina Stín se dostane z vězení ale zjistí, že jeho manželka a nejlepší přítel zemřeli při autonehodě. Nemá se teda kam vrátit a tak přijme nabídku pana Středy a dělá mu společníka na cestách po Spojených státech. Spolu se Středou navštěvují spoustu zvláštních lidí (staří bohové – keltští, indičtí, egyptští – které s sebou přivezli přistěhovalci ale přestávají jim věřit – vyměnují je za novodobé bohy jako technologie, media a nemoci – a tak bohové ztrácí sílu a žijí na okraji společnosti). Středa má plán. Jak do toho zapadá Stín a ostatní bohové se dozvíte tak, že si knihu přečtete :-) Stojí a přečtení…

2 22.05.2016

Smrť je skvělej, jak se snaží pochopit lidi. Kniha je vážně plná dobrého humoru…

2 21.05.2016

Prostě pokaždé, když čtu Terryho nacházím nové a nové paralely se Zemí. Můj kamarád říká, že je to víceúrovňová literatura. Když jsem byla mladší viděla sem v tom celkem hezký příběh (ano s mraky nacpanými kamením), no postupně čím víc získávám přehled o věcech, objevuji tam nové podněty. Mrakoplaší řada sice není má oblíbená ale jistě i ona má své kouzlo.

2 21.05.2016

Takhle jsem se dostala k Pratchettovi. Na základce měl jeden spolužák referát o knize a tak poutavě o tom mluvil, že jsem se rozhodla, že jsi ji přečtu... a tak to vlastně celé začalo...čtení knih bez toho aby to byla povinná četba... juch juch

2 21.05.2016

John Irving je velmi dobrý autor. Dokáže psát o běžných (každodenních) věcech tak, že vás to ani na těch 600 stránkách nenudí. Vybral si pěkně ostré téma (celou dobu jsem byla dost rozpolcená: ikdyž jsem proti fandila jsem celou dobu „Božímu dílu“). Byla to děsná deprese a spousta takových míst, kde se popisují potraty a kde se syrově mluví o věcech, které vlastně syrové nejsou, jen je v některých částech světa tak vidí. Nenudila jsem se, musela jsem stále přemýšlet o tom, jak to ti lidé dokážou ustát (tu depresi).

2 21.05.2016

Velmi zajímavě podaný proces hledání sebe sama v prostředí, kde to tak úplně nejde.

2 21.05.2016

Celkem zajímavá kniha, nicméně myslím, že lidé, kteří nejsou trochu štrejchlí vědou (přírodní) z toho nezískají tolik, jako my štrejchlí :-)

2 21.05.2016

Myslím, že jsem tuhle knihu ani nedočetla... nicméně alespoň 2 hvězdy dostane protože už jsem četla i daleko horší a trocha humoru tam taky byla...

1 09.09.2016

Trilogie. Obsahuje knihy Betty MacDonaldové Kdokoliv může dělat cokoliv, Morová rána a Dusím se ve vlastní šťávě. Všechny knihy jsou autobiografické, s typickým humorem, a sebeironií.

1 26.05.2016

Nejsem velký znalec souvislostí a tak jsem se hlavně na začátku dost ztrácela v těch názvech. Místy mi to přišlo jako kousky z Bible (Húrin syn Túrina, syna…) Vypravování mi přišlo velmi stručné, spíš jako informativní průlet dějem (čemuž pomáhaly už zmíněné pasáže s vyjmenováváním rodů). Příběh je jinak pěkný, hezky stavěný, ne moc překvapivý, ne nudný. Dost smutný.

1 26.05.2016