Blekí komentáře u knih

Já obvykle nečtu tenhle typ knih, ale John Green je prostě výjimka. Od té knihy ze začátku moc nečekáte, ani začátek knihy vám moc velké naděje na překonání vašich očekávání nedá, ale postupem času jsou ta očekávání rozdrcena. Mě přijde, že ta kniha byla prostě něco víc. Není tam žádný závratný děj ani žádné závratné postavy, ale stejně jsou v té knize myšlenky, které si chcete někam napsat, protože jsou pamatování hodné. U téhle knihy prostě převažuje zpracování nad obsahem. A díky tomu vás děj vtáhne a vy jste schopní knihu přečíst za den, dva, protože se tak lehce čte. A to na knihách Greena miluju.

2 03.04.2015

Inheritanci jsem otvírala s očekáváním, jak celá série skončí, a jsem naprosto nadšená. Příběh mě nepustil a děj jsem opravdu prožívala. Už dlouho jsem se do knihy tak nezačetla.
Ke knize celkově nějak nemám co říct, ještě stále ve mě víří pocity z ukončeného příběhu, ale co se konce týče, jsem nadšená. Bála jsem se, že se mi konec nebude líbit, ono autoři celkově mají tendence zprasit konec skvělých sérií, ale tenhle se mi líbil, jsem spokojená.

Dočtením Inheritance pro mě končí nejen série Odkazu dračích jezdců, ale taky část dětství. Eragona jsem dostala když mi nebylo ještě ani deset let, Eldesta jsem si posléze vydupala :) A poslední dva díly série jsem si koupila za své první vydělané peníze. Paoliniho příběh mě prostě doprovázel dlouho a myslím, že ještě dlouho bude.
Plný počet bodů tedy dávám nejen knize samotné, která si je bezpochyby zaslouží, ale i celé sérii.

2 02.07.2014

Moc jsem nevěděla do čeho jdu, knihu jsem si kupovala hlavně proto, že jsou v ní andělé a na ty jsem zrovna měla náladu. Kniha ovšem nezklamala. Loki je fajn postava, sympatizujete s ním a dokáže vás hezky rozchechtat. Nenávaznost příběhů mi vyloženě nevadila, bylo to zajímavé, ale asi to není úplně ono, chybělo mi tam to "co bude dál" napětí. Hodně mě potěšilo, že kniha není tak úplně pro děti. Velmi kladně bych taky hodnotila konec, ten se mi hodně líbil.
Knize ale dávám pouhé 3 hvězdičky, průměr. Čtení jsem si sice užila, něco mi tam ale hodně chybí. Mám pocit, že jsem si z té knihy nic neodnesla. Když jsem o ní chtěla před někým mluvit, nevěděla jsem, co o ní říct. (V takových chvílích mě dost mrzí nemožnost dávat i poloviny hvězdiček, protože propast mezi 3 a 4 hvězdičkou je v tomhle případě velká)

2 25.02.2014

Hrabě Dracula a Van Helsing. Snad každý o nich slyšel. Ale kolik lidí četlo kniho? Za sebe můžu hrdě říct, že jsem ji četla. A jsem jí nadšená.
Klasika, jeden z nejznámějších hororů, ač dnes už asi moc lidí nevyděsí. Deníkové zápisy se mi četly moc dobře, mám tenhle styl psaní knih ráda- pokud to autor umí. A že Stoker to opradu umí! A ten jazyk, slova a mluva. Chování mužů k ženám a i žen samotných. Byla jsem z toho nadšená a užívala si každou větu.
Co se postav týče, všechny vás zaujmou, každá má svůj charakter. Mám často tendenci "fandit" záporákům, ale v téhle knize to prostě nešlo. Draculova postava sama o sobě moc rozepsaná není, což je podle mě dobře. Kdyby jste si přečetli nějaký Draculův pohnutý osud a smutnou minulost, asi těžko už by mohl být takovým Draculou, jakým je. Naopak, z doktora Van Helsinga jsem byla nadšená. Zprvu jsem jím byla hodně překvapená- chápejte, vyrostla jsem na filmu Van Helsing- ale oblibovala jsem si ho čím dál tím více. A Mina, všemi zbožňovaná Mina. Nešlo ji nemít v oblibě.
Snad jen poněkud rozpačitá jsem byla z konce. Příliš rychlý, nemastný neslaný. Nemohla jsem uvěřit, že by se dal Dracula tak lehce převést.

2 11.09.2013

O Demonatě jsem toho hodně slyšela a byla jsem na ni opravdu natěšená. O to větší bylo zklamání. Občas mi přišlo, že autor se tak snažil, aby byl příběh hororový, že se z něj stal jeden velký kýč. Co si budeme nalhávat, pokud se nebojíte pár nechutností či trošky krve, bát se nebudete.
První čtvrtinu knihy jsem četla letem světem, stránka tu, stránka tam. A to jsem si ještě po první kapitole pohrávala s myšlenkou, že knihu odložím nadobro. Neudělala jsem tak a nakonec jsem za to vděčná. Když jsem prolistovala nudný úvod a dostala se do části, kde se začíná něco dít, kupodivu mě to začalo i bavit. Hádanky a tajemno kolem Grubbsova strýčka dodaly příběhu šmrnc. Celkově postava Dervishe je asi to nejpozitivnější, co na příběhu je. Kdo by takového strejdu nechtěl :)
Knize, i přes ne příliš poutavý začátek, dávám průměrné tři hvězdy.

2 30.07.2013

První věc, co mě na knížce zaujala, byla ta láska ke knihám, která se proplétá celým příběhem. V knize vystupují knihvazači, sběratelé knih, spisovatelé i knihomolové. A ne jen tak obyčejní knihomolové. Schopnost vyčíst postavy z knihy- mezi námi, kdo by po tom někdy netoužil :) Postavy se mi strašně líbily, nejvíc teda Prašprst, přestože není vždy čestný. Děj mě opravdu bavil, jen mi některé části přišly málo rozepsané, tak trochu odfláknuté.

2 20.04.2013

Osobně jsem vůbec neměla problém s četbou, jak čtu často v hodnocení. Do knihy jsem se pravidelně začetla i na několik hodin v kuse, a i když jsem si od čtení dala několik týdnů pauzu, bez problému jsem se do knihy začetla znovu tam, kde jsem skončila.

Pro mě je Imaginární přítel výborné zvládnutí hororového žánru. Kniha začne tajemně, ale velice realisticky, udržuje čtenáře v napětí, kterou cestou se příběh vidá, jestli to bude dlouhý příběh o duševní nemoci, nebo pořádná duchařina. Co se stalo na konci a co se ve skutečnosti v knize dělo celou dobu jsem vůbec nedokázala předvídat, a i když už to na můj osobní vkus byla dost divočina, stejně jsem si četbu zcela učila a byla napjatá až do úplného konce. Chbosky dokázala vytvořit úžasnou hororovou atmosféru, a scény na konci, které už byly opravdu na hranici fantazie, jsem dokázala vidět jako bych sledovala seriál od Netflixu. Neskutečně mě fascinovalo, že kdykoli jsem si řekla, že šílenější už to být nemůže, Chbosky posunul hranici ještě o něco dál. Na postavách lze vidět velký vliv Stephena Kinga, ale osobně jsem si Chboskyho postavy užila více než Kingovy, především Kate, na které jde vidět, že Chbosky narozdíl od Kinga umí perfektně psát ženské postavy.

Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi horor. Úplně zapomeňtě na Ten, kdo stojí v koutě, knihy jsou dvě zcela rozdílná díla, mějte otevřenou mysl, buďte připravení na všechno a věřím, že si knihu užijete.

1 21.06.2021

Knihu obrečíte, ale opravdu to stojí za to.

1 22.02.2021

Nenáročná příjemná četba. Cestopisné kapitoly byly napsány velmi reálně a čtivě, bavili mě jak zážitky s místními obyvateli tak popisy přírody a země jako takové. Na čtenáře skrze stránky opravdu dýchlo kouzlo a i určitá tajemnost Zakarpatí. Zápisky z dnešní Ukrajiny se občas střídaly z retrospektivními kapitolami o životě autorčiných předků, na které jsem se vždy velice těšila a které knihu pozvedli na úplně jinou úroveň. Kapitoly obecně byly velmi krátké, většinou v rozsahu dvou stran, což mělo za následek velkou návykovost a čtivost. Z knihy šlo cítit, že se nejedná o obyčejný cestopis á la jel jsem na výlet a napsal o tom knížku, ale že autorka má ke kraji opravdový vztah a to mě na ní velice bavilo.

1 02.02.2021

Hodně jsem si užila opětovné shledání se svými oblíbenými postavami z původních Star Wars filmů a bavilo mě dozvědět se, co se stalo s Lukem, jak jsou na tom Han a Leia, ale i třeba opětovné shledání s Landem bylo super. Postava vychytralého velkoadmirála Thrawna tomu jen přidala na akčnosti a zajímavosti. Bohužel mi čtenářský zážitek hodně kazila Mara (snažil se autor napsat tak nesympatickou a protivnou postavu, nebo to byla náhoda?) a celkově nešikovný způsob, jakým byla kniha popsána (různé popisy reakcí postav apod.) Ve výsledku jsem si knihu sice užila, ale hodnotím 3/5 s prostorem pro zlepšení u dalších dílů.

1 11.03.2018

Mé první setkání s Kafkou a pokus o zasazení knihy do kánonu. Měla jsem z knihy celkem strach, ale na začátku jsem byla nadšená. K. je zatčen, proces, který je proti němu veden, mu obrací celý život naruby a on se snaží situaci vyřešit, aniž by se, ironicky, zajímal o to, proč je proti němu proces vůbec veden. Geniální. Ale tak do čtvrtiny, když to přeženu tak do poloviny knihy. To se tam ještě něco děje a čtenář je udržován v mírném napětí. Poté ale děj končí a přichází nudné a zdlouhavé popisy různých úředních procesů apod., které čtenáři nic, ale naprosto nic nedají. Pouhé plítvání stránkami knihy nesmyslnými větami. Snažila jsem se, ale knihu jsem odložila nedočtenou. Zklamání.

Mé první setkání se spisovatelem. Ačkoli se mi do četby moc nechtělo, dramata nejsou zrovna můj šálek kávy, kniha byla opravdu čtivá a téma bylo skvěle zpracováno. Rozhodně přečkalo má očekávání.

1 17.04.2016

Brown mě opět nezklamal. Příběh jsem přímo hltala. Dovolím si tvrdit, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla - ne li ta úplně nejlepší. Mám ráda historii, záhady a ono napětí a akci, tudíž Brown je spisovatel zcela dle mého gusta.

Z hodnocení ostatních jsem lehce rozpačitá, ale znáte to, proti gustu... Taky jsem četla knihy, které byly jinak hodnoceny velmi vysoce a já je nebyla schopná ani dočíst, takže to zcela chápu. Nicméně já nemám knize co vytknout.

1 01.11.2014

Kniha mě ze začátku bavila, ale nakonec se mi děj příliš táhnul. Škoda, vypadalo to slibně.

1 06.10.2014

Sérii Temeraire mám opravdu ráda a vždy mě jednotlivé díly velmi bavily a já je mohla hodnotit čtyřmi či pěti hvězdičkami. O to víc mě mrzí, že tuto knihu jsem si neužila. Možná za to může dlouhá pauza mezi poslední čtením dílem a touto knihou, či snad fakt, že kniha byla plná pochmurného děje, popisů bitev a strategií. Dávám tedy trochu zklamaně tři hvězdičky.

EDIT 2019:
Předchozí recenzi jsem napsala v roce 2014, kdy mi bylo 16 let. Knihu jsem hodnotila třemi hvězdičkami a očividně mě nebavila tolik jako předchozí. Když jsem se letos, o pár let starší :) , ke knize vrátila, mám úplně jiný názor. Kniha mě naopak bavila velmi! Je totiž jiná, oproti předchozím dílům působí dospěleji. Laurence učinil určitá rozhodnutí a teď se musí vypořádat s jejich následky, které tíží nejen jeho duševní stav, ale dokonce i jeho vztah s Temerairem. Ano, pryč jsou ony idylické dny, ale takový je život. Kniha dle mého čtenáři dává důležitou lekci do života a navíc velmi realisticky popisuje válku, ve které se musí činit velmi těžká rozhodnutí. Možná jsou kvůli tomu některé pasáže těžší na četbu, ale kniha se mi celkově stále četla velmi dobře, a záverečná bitva knihy byla opravdu čtenářský zážitek.

1 08.09.2014

Ze začátku jsem byla z knihy celá zmatená a moc jsem se nechytala. Moje první reakce při čtení byla "co to sakra je?" Ale postupem se mi kniha začala líbit víc a víc a nakonec jsem se opravdu bavila. Přesto dám knize průměrné tři hvězdičky a zkusím i další díly.

1 02.09.2014

Brisingra jsem četla podruhé a ačkoli je to po delší době a nepamatuju se přesně, jak jsem si užívala čtení knihy poprvé, mám dojem, že teď mě to bavilo ještě víc.
Děj se nám začíná přiostřovat, přicházejí zvraty a příběh vás jen tak nepustí.
Tenhle žánr fantasy není zrovna můj šálek kávy, draci ano, kouzelníci no dobře, elfové budiž, ale trpaslíci, eh. Tyhle knížky jsou snad jediné svého žánru, které mě baví číst.

1 28.06.2014

Druhý díl byl určitě lepší než první. Větší návaznost děje jsem přivítala, příběh je ucelenější a snáze se do knihy začtete. Loki je pořád stejný frajer a nové postavy, hlavně dvojku boha vína a lásky, jsem si taky oblíbila. Knize taky nechybí její osobitý humor, takže je zajímavé ji číst na veřejnosti, lidi se dívají, když se u čtení usmíváte jako pako a občas se si nahlas rozesmějete :)

1 19.03.2014

V rámci re-readingu Eragona jsem znovu sáhla i po Eldestu, ač jsem si myslela, že mě nebude bavit tolik jako první kniha. Pamatuju si totiž, že když jsem Eldest četla poprvé, často jsem se nudila, hlavně u Roranovy části příběhu. A jak jsem se pletla!
Děj je strhující, vtáhne vás do sebe a nepustí do samotného konce. Neskutečně jsem si užívala, když jsem mohla s Eragonem, ale i Roranem a Nasuadou všechno znovu prožívat. A taky si sypu popel na hlavu, protože při prvním čtení knihy jsem Roranovy a Nasuadiny části často přeskakovala a ani jim nedala šanci. Teprve teď jsem dokázala docenit celý příběh jako celek.
A konec knihy je vyvrcholením celého děje Eldestu. Ačkoli jsem věděla, co se stane, četla jsem se zatajeným dechem a bušícím srdcem.

1 09.02.2014

Několik věcí si musíme ujasnit hned na začátku.
Kniha se těší tak velké oblibě a titulu bestseller z několika prostých důvodů. Příběh, kde hlavní hrdinka trpí rakovinou (stejně tak většina ostatních postav), dojme každého a tudíž je nenáročná na čtenáře. Dále, kniha se velmi lehce čte a čtenář se od ní nemůže odtrhnout? Buďme upřímní. Lehce se čte proto, že je to velmi nenáročná četba a sloh je taktéž velmi prostý. A že se od ní čtenář nemůže odtrhnout? No jak by mohl, když skoro v každé druhé kapitole najdeme takové ty nutící, vyděračské prostředky, jako například náznaky předbíhání děje (např. věta typu "To jsme ale ještě netušila, co se brzy stane" uprostřed kapitoly ), či že kapitola skončí např. větou "A to byl poslední den, kdy měl můj život smysl"
Ale pozor dámy a pánové, odložte pomyslné kameny a čtěte dál.
I těch pár věcí (ač docela základních věcí u knihy), co jsem zkritizovala, nemění nic na tom, že ta kniha je opravdu skvělá. Přečetla jsem ji během dne, byla to hodně oddechová knížka a člověk si u ní opravdu dokáže odpočinout. U některých pasáží, nebo jen vět, jste se museli zarazit a dlouze nad nimi zapřemýšlet, protože v nich bylo hodně pravdy, nebo měli nějaký mnohem hlubší význam. Dalším nesporným kladem byl příjemný šibeniční humor, který procházel celou knihou. A o tom, jak byl celý příběh dojemný, snad nemusím ani mluvit (a ano, brečela jsem) Snad jen musím říct, že část s autorem Císařského neduhu mě dost zklamala, přišlo mi to napsáno strašně uměle a nakonec to celé nemělo žádný význam.

1 04.02.2014