Blue
komentáře u knih
Nesmrtelná hra: Historie šachu
David Shenk
V knize nepochybně najdeme řadu zajímavých informací, ano i perliček z šachové historie, ale nenajdeme v ní kompexnější historii šachů, jak trochu klamavě slibuje název. Naopak tu najdeme pravidla šachu, která bychom byli ochotni postrádat. Zvláštní nevyrovnaná kniha, která na jedné straně potěší, na druhé straně zklame. V tomto směru je ovšem poměrně vyrovnaná.
Na každém kroku boj
Marie Hrošová
Nepochybně by se tu našly nějaké dílčí nepřesnosti, ale celkově je to kniha velmi zdařilá, za niž je spousta poctivé badatelské práce. Zároveň kniha potřebná, protože dělá poměrně jasno v otázce nejrozsáhlejší partyzánské války na našem území. Historie je to už poměrně vzdálená, v dotčené oblasti ale zároveň stále živá.
1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky : (srpen-listopad 1944)
Josef Přikryl
Precizní dílo, zřejmě stále nepřekonané. Samozřejmě hodnotím stránku faktografickou, dobový balast je třeba brát s nadhledem.
Půjdeš, nevrátíš se
Jaromír Šavrda
Solidní detektivka, sice mírně "dobově zatížená", ale sympatická civilním líčením případu. Pohodové a dokonce i napínavé čtení s překvapivým odhalením. 70%
S míčem kolem světa
Josef Masopust
Milé čtení o starých dobrých časech, kdy se fotbal hrál pro radost. Vyprávění má styl, něco mezi Eduardem Bassem a Otou Pavlem. Povedená knížka, kterou rád doporučuji.
Zelené obzory
Jan Procházka
Procházka se dobře čte a nejinak je to i u tohoto námětově na první pohled ne zrovna atraktivního díla. S jistým uspokojením jsem přijal i skutečnost, že jsme se tu vlastně obešli bez ideologie.
Poselství zapomenutých
Bohumír Četyna (p)
Místy jsem měl pocit, jako by autor příliš spěchal, jako by se jenalo jen o stručný nástin děje, který by bylo záhodno ještě poněkud rozšířit. Na druhou stranu ale kniha tímto přístupem získala větší spád. každopádně se jedná o poutavé vyprávění, které lze doporučit nejen zájemcům o tento typ historické prózy, ale také všem čtenářům z Palkovic, nebo širšího Místecka. Kniha má vždy takový zvláštní šmak, když se odehrává v místech, která důvěrně známe.
Lodivod dunajský
Jules Verne
Nejdříve jsem si přečetl původní text Julese Verna vydaný u nás pod názvem Na krásném žlutém Dunaji a pak Lodivoda dunajského, který je dílem Michela Verna. Zatímco první text je velmi slabý, druhá kniha je už skutečná verneovka a já bych si v tomto případě vůbec nestěžoval, že syn zasahoval do otcova textu. Dobře, že zasáhl. Schválně si zkuste přečíst ty dva texty ve správném pořadí hned po sobě. Lodivod dunajský má své mouchy, místy je to poněkud chaotické, samozřejmě i naivní, ale v porovnání s původním textem je to velmi dobré čtení.
Byt v Paříži
Guillaume Musso
Napínavé čtení. Nahodilá dvojice pátračů jde usilovně za svým cílem a čtenář má problém knihu odložit. Jo, jsou šikovní a případ nakonec rozlousknou. Ale zároveň musíme říct, že měli opravdu velké štěstí v tom, že jim autor velmi vstřícně neustále předkládal nové stopy a nové svědky, kteří už se třásli, aby mohli cizím lidem pěkně zeširoka vyprávět své příběhy. To se to pak pátrá.
Hranice: Povídka československá
Karel Kálal
Němcová křížená Jiráskem. Knížka pro staromilce a příznivce Beskyd. Jelikož patřím do obou skupin, byl jsem velmi potěšen četbou této zapomenuté knihy. Jste-li na tom podobně a kniha se vám dostane do rukou, neváhejte. Zvláště příznivci beskydské historie. Jedná se o ojedinělý případ, kdy někdo zasadil děj knihy do oblasti Bílé.
Kreutzerova sonáta
Lev Nikolajevič Tolstoj
Můj čtenářský dojem je nevalný. Myslím, že kniha už patří literární historii. Ve své době způsobila poprask, dnes už asi mnoho čtenářů nezaujme.
Země chladu
Eduard Klein
Chladná kniha. Na román pro mládež je příliš vážná, studená, možná jistým způsobem drsná. Ale také to může být mým očekáváním lehčí a zábavnější četby. Klein nahlíží téma střetnutí původního obyvatelstva s "bílými" bez oněch romantizujících prvků, na které jsme z dobrodružné literatury zvyklí. A které máme rádi. Je třeba s tím počítat a takto se před četbou naladit.
Past na muže
Sinclair Lewis
Za celou dobu jsme se nedokázal naladit na autorovu vlnu a četba pro mne rozhodně nebyla tím zážitkem, který jsem čekal. Asi to bude právě tím. Očekávání jsou zrádná. Dočítal jsem už ze setrvačnosti.
Pátá čtvrť
Viktor Fischl
Je to milé starosvětské čtení, ale na to, abych hodnotil plným počtem, zase až moc milé a starosvětské čtení. Každopádně autor je mistrem v zacházení s češtinou.
Čingischán
Vasilij Jan (p)
Kniha je tak trochu dokumentárním vylíčením dobytí Asie Čingischánovými vojsky. Nejedná se tedy o historický román, ve kterém bychom na pozadí dobových událostí sledovali příběh jednoho nebo několika hrdinů, kterým bychom případně mohli držet palce, o jejichž osud bychom se případně obávali, nebo jimž bychom naopak přáli zmar. Až na několik výjimek se tu nějak jednající postavy objevují jen na čas a ani samotný titulní Čingischán není tím, kdo by takříkajíc neslezl z plátna. Přesto kniha nenudí a čte se poměrně dobře.
Evropa v plamenech
Pavel Kopeček
V jistém smyslu objevná kniha, neboť o protinacistickém odboji v jednotlivých evropských zemích toho až na výjimky určitě moc nevíme. Lze jen litovat, že je kniha až příliš stručná. Je rozsahem poměrně útlá, klidně by nějakou tu stránku navíc ještě snesla. I tak je to ale kniha záslužná, takzvaně rozšiřující obzory. My jsme zaujati naším domácím odbojem a tento rozšiřující pohled je velmi užitečný a obohacující. Můžeme srovnávat a můžeme se i divit.
Pražský případ doktora Maye
Jaroslav Moravec
Poučné a zajímavé především pro příznivce mayovek, ale nejen pro ně. Zarazilo mě ovšem, že ačkoliv se jedná o dílo Jaroslava Moravce, "jeho" nakladatelství knihu trochu odbylo. Použitý papír velmi nesvědčil reprodukcím přiložených dokumentů.
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Myslím si, že čtenář, a já jsem toho dokladem, čeká od knihy něco jiného, než se mu nakonec dostane. Ale přesto není zklamán. Jen překvapen.
Svatý Michal
Jan Kozák
Svatý Michal není povedená kniha, plně dává za pravdu kritikům Jana Kozáka, kteří v něm vidí nejen autora prorežimního, ale také velmi průměrného. Nepříliš zajímavý příběh, z dnešního pohledu už dokonce bizarní (patrně už málokoho zaujme soupeření dvou komunistů o další směřování obce), měl patrně nějaké ambice, ale výsledek je velmi nevýrazný a dnes už osloví asi jen skalní příznivce. Mám pocit, vzhledem k tomu, co v knize zaznívá, že si sám autor uvědomoval, že píše dílo neživotné a skutečnost zkreslující.
Podzim v kraji tygrů
Jan Kozák
Jan Kozák má v české literatuře, zejména díky svému působení v normalizačním svazu spisovatelů, špatné jméno. To nehodlám nijak rozporovat, ale nemohu úplně souhlasit s názorem, že neuměl psát. Jeho sibiřské knihy se čtou velmi dobře. Člověk by se tam hned vypravil.