BlueMind18 komentáře u knih

Dystopie zdravotní totality v podání Juli Zeh. Skvělé téma, zpracování poněkud pokulhává (kam se hrabe na Orwellův 1984). Zdraví jako princip státní legitimace, totality „zdravého rozumu“/Metody, který definuje soulad obecného a osobního blaha jako „normální“, cokoli co vybočuje, je označeno jako nebezpečné a nenormální, což je samozřejmě průšvih, protože soulad obecného a osobního blaha v reálu neexistuje a jakákoliv snaha dosáhnout jejich souladu jakýmikoli prostředky za každou cenu zavání na míle totalitou. Jako divadelní hra by se mi to líbilo víc, jako román mi to celé přijde toporné, schematické a ploché, byť pár dobrých postřehů a momentů by se našlo, a navíc hlavní hrdinka Mia Hollová mi dost lezla na nervy.

6 05.02.2023

Mikrosonda do kriminality mezi léty 1650 až 1770 v geograficky omezené oblasti Soběslavského panství. Pro mě překvapivě byl v početnosti nejvíce zastoupen drobný kriminální čin - zhanění cti. "Každá urážka, zneuctění či nějakým způsobem vyjádřená pochybnost o poctivosti člověka musely být co nejrychleji, prakticky obratem, projednávány před rychtářským právem s tím, že mělo následovat vyvrácení všech obvinění a v rituální podobě pak byla té které osobě navrácena čest. Důležitou podmínkou byla veřejná omluva a s tím spojené podání ruky." Nejpočetnější skupina trestů smrti ve sledované době a regionu byla vykonána nad pachatelkami infanticidy (vraždy novorozenců). Trest byl poměrně krutý, vpravdě "středověký" – „taková byla mečem na hrdle ztrestána, do hrobu vložena, kůlem skrze probitá a pak zahrabána“. Muži jako případní spoluviníci vyvázli, pokud byli vůbec potrestáni, s několika týdny nucených prací, dostávalo se jim jaksi větší shovívavosti a/nebo hodně zatloukali. Fascinující úřednická terminologie – zvláště slovo skutek (po novověku: „měli spolu skutek“ – dnešními slovy „měli spolu pohlavní styk“), který má dnes (v právní mluvě) naprosto jiný význam než v raném novověku. A jinak milovník barvité, jadrné češtiny si vskutku přijde na své, jak je popsáno v předchozím komentáři.

4 05.02.2023

Kdokoli touží sáhnout po romantickém příběhu a zároveň po kvalitní klasické literatuře, neudělá chybu, když si vybere tuto knihu. Jane Austenová zde podává drobnokresbu své doby, prostředí, ve kterém se pohybovala a které velmi dobře znala, odkrývá svůj neskutečný nadhled se smyslem pro všednodenní komiku, kterým dokáže s lehkostí trefně postihnout lidské povahy, což ostatně dokládá i v jiných svých románech (např. Rozum a cit, Emma či Mansfieldské panství). Pan Darcy, dokonalý až neskutečný romantický hrdina, se stal předobrazem mnoha pozdějších romantických hrdinů rozvinutých a recyklovaných až do podoby sladkého kýče. Za mě to nejlepší, co kdy Austenová napsala.

16 05.02.2023

Jedná se o podobenství. Střídají se vždy dvě kapitoly. V jedné vystupuje muž, vzděláním inženýr, který postupně přijímá pravidla - opatření, která jsou v jeho zemi (Francie) zaváděna v rámci bizardní války se smrtí. Ve druhé jeho přítel ze studií, filozof, reflektuje vzdáleně (žije v jiné zemi - Řecku) situaci svého kamaráda ve formě jakési přednášky pro neznalé - o Noamu Chomskym, Edwardu Bernaysovi atd. Já jsem třeba neznala Rodrikovo trilema. V zásadě zde Gounelle v dosti zjednodušené, stručné formě předkládá různé techniky manipulace, které (nejen) stát používá či může využít, aby přiměl své občany k poslušnosti. Osud inženýra je hyperbolou, záměrným zveličením, jasným varováním autora, kam snaha o kontrolu a manipulaci ve jménu dobra a bezpečí nás všech může vést. Schematické. Mám však za to, že autor zde úmyslně neměl příliš velké literární ambice, ale něco se z toho člověk dozví, pokud tomu bude dostatečně otevřený.

2 05.02.2023