BMAJTZ komentáře u knih
Celá série si překvapivě drží vysokou kvalitu, ale u čtvrté knihy mi něco nesedělo, byť je stále velice čtivá. Některé podzápletky podle mě nebyly dobře ukončené a i ten závěr mi nakonec moc neseděl. Na druhou stranu jsem konečně měl z knihy pocit, že jsou postavy normální lidé a ne jenom atraktivní modelky. A dále by se docela hodilo trochu více zapracovat vedlejší postavy, aby nepůsobily většinou jenom jako křoví. V sérii budu pokračovat a uvidíme kam se dostaneme dál, jsem totiž strašně zvědav kolik těch vraždících magorů v LA vlastně žije.
Druhý díl v sérii jednoznačně nezklamal. Postavy, pokud jste si je oblíbili, zůstávají víceméně stejné a navíc přichází pár zajímavých nových charakterů. Na čem se jednoznačně přitlačilo na pilu je brutalita, která dokáže i z textu leckoho rozhodit. Přesto stále minimálně stejně čtivé a zábavné jako první díl. Hlavní výtku bych měl k jedné trochu mystické postavě, která působí tak trochu navíc a zbytečně.
Hrozně napínavé a poutavé a to tak moc, že se člověk ke konci už nedokáže odtrhnout. Jednu hvězdu tomu ale přece srazím. Na dnešní poměry tam bylo pár drobných klišé, bez kterých by se ta kniha fakt obešla. Nic to ovšem nemění ta tom, že bych to doporučil každému.
Druhý díl série teamu Victora Costy jednoznačně nezklamal a je třeba říci, že kvality prvního dílu jsou zcela zachovány. Rukopis Olivera Norka se nezměnil, řekl bych že pocitově je je kniha dost podobná té předchozí. Pro mě osobě ale první díl měl trochu zajímavější zápletku, i když nejspíše trochu jednodušší. Přesto dávám stejné hodnocení. I tento kus se čte naprosto sám a hluchá místa zde prakticky nejsou. Nutno podotknout, že tomu vděčíme poměrně střídmému rozsahu. Kniha každopádně hodna doporučení. Jedinou výtku bych měl j poměrně skokovému vývoji postavy paní starostky, zvláště v závěru to bylo dost na sílu.
Hodnotím audioknihu a musím říci, že část hodnocen si zaslouží i přednes Martina Stránského. Mám pocit, že i kdyby předčítal fotbalové statistiky roku 83 pak by to bylo poutavé poslouchání. Samotná kniha je docela krátká, ale to ničemu nevadí. Téměř zde nejsou hluchá místa a přesto je na vše docela dost času. Team Victora Costy si musíte hned zamilovat, je to banda rozličných drsných a povětšinou čestných individuí. Přestože moc detektivek nečtu, jisté reálie lze z knihy vycítit a příběh v rámci žánru působí docela uvěřitelně. Poslouchalo se mi to opravdu dobře a žádné větší výtky bych úplně neměl. Jediné co mi trochu vadilo, je že tak od poloviny se docela dalo vytušit kdo za čím stojí, ale aspoň ty důvody byly prozrazeny až úplně na konci. Za sebe rozhodně mohu doporučit.
Odposloucháno jako audiokniha a na detektivku výborně zpracováno. Hodně hlášek a přímočarý děj, který udrží pozornost.
Odposloucháno jako audio kniha při běhání a musím říci, že lepší oddechovou literaturu jsem si vybrat nemohl. Pořád se něco děje a i když je ten příběh vlastně dost stupidní tak to pozornost rozhodně udrží. Jediné co trochu zamrzí je závěr.
Upřímně řečeno asi nemám dost načtených knih na to abych tento žánr sci fi komedie dostatečně ohodnotil. Kniha je to velice čtivá, na druhou stranu se v ní děje příliš málo věcí na to aby byla natažená na 244 stran. Přesto fanouškům Červeného trpaslíka můžu knihu doporučit a to přestože charaktery ani příběh téhle kniha na trpaslíka nemají. S vývojem samotného příběhu bych měl určitě pár výtek. Spíše se sází na humornou stránku a ujeté situace, nežli na překvapivý příběh plný zvratů. Hlavní záporák je jasný prakticky od začátku. Poslední výtku bych měl k samotnému závěru. Z celé knihy mi pocitově vychází, že nějak podobně to prostě muselo dopadnout. Tak jako tak, ale stejně závěr chápu spíše jako jakési šizení čtenáře koncem až příliš přitaženým za vlasy. Nehledě na to, že se zde například vyskytuje zmínka o penězích poslaných dětem do Afriky, která v návaznosti na výsledek celého děje ani logicky nedává smysl (a výtek bych našel víc). Závěrem tedy řeknu jenom to, že po komické stránce založené převážně na absurdních situacích je kniha víc než zajímavá, kdokoli by v tom chtěl hledat cokoli jiného asi narazí.
Tuto knihu bych ohodnotil velice rád ne jako milovník knih, ale spíše jako velký fanoušek televizního Červeného trpaslíka, neodpustím si tedy srovnání se samotným seriálem. Myslím, že nebudu hovořit pouze za sebe když řeknu, že pro fanoušky takhle kniha nepřinese nic moc převratného. Druhá část knihy je prakticky pospojovaný popis několika trpaslíkovských epizod. První a třetí část se do značné míry liší. V první jsme obeznámeni s pozadím díky kterým se Lister vůbec na loď dostal a ve třetí se rozebírá pobyt ve hře Lepší než život. Obě tyto části jsou o to víc zvláštní, že ani jedna se víceméně v seriálu nevyskytovala. Přesto si fanoušek tyto části dokázal tak nějak osvojit a přijmout za součást univerza červeného trpaslíka. Tyto dvě části byly pro mě osobně z knihy nejčtivější, protože jsem se ponořil do děje, kterému se seriál věnoval trochu méně. S prostřední částí je to bohužel jinak, vyskytují se zde všechny známé scény ze seriálu, které kniha pouze rozvíjí a přidává na detailu. Celkově si ale myslím, že byl zvolen rozumný mix mezi známými seriálovými fakty a ději, které již tak známé nejsou, čímž i fanouška kniha udrží v pozoru. Osobně jsem měl asi největší problém s překladem knihy. Seriál jsem sledoval několikrát a jeho český dubbing mi přišel asi jako jeden z nejlepších českých dubbingů vůbec. Nejvíc jsem tenhle rozpor překladů pocítil například v části kde si kocour notuje o snědení ryby, kdo zná dubbing určitě rozdíl vycítil taky. Dalším rozdílem je chování hrdinů, které se od své seriálové podoby taky značně liší. Lister je sice stále hovado, ale je vykreslen jako morálně a nemateriálně založený člověk se sklony k vůdcovské pozici. Rimmer je na tom podobně, je to stále patolízalský budižkničemu, ale i zde se ubralo na razantnosti. Ostatní postavy se taky mírně odlišují. Jinak řečeno celá posádka se nyní chová tak nějak dospěleji a proto si nemůžu pomoci, že to ubralo na mnoha vtipných momentech. Další věcí kterou by mohla kniha fanouška seriálu zmást je nespočet detailů ve kterých se kniha liší, například lodi Červený trpaslík velí kapitánka a ne kapitán. To by ještě nebyla taková tragedie, ale kniha se liší i ve vtipných momentech. Například podle seriálu byl Rimmer přizván ke stolu s polévkou gazpacho po "pouhých" 14ti letech v podniku, podle knihy je to po 6ti měsících, to už je rozdíl, který zamává i s vtipností situace. Na závěr bych řekl jenom to, že kniha se mi skutečně četla dobře a našel jsem si v ní dostatek zajímavých a nových pasáží, přestože seriál znám velice dobře. Na druhou stranu si myslím, že ubylo razantních vtipných momentů a kniha je spíše jenom úsměvná.