bookbug_cz komentáře u knih

(SPOILER) Z této knihy jsem měla obrovský strach, upřímně – moc nemusím to stříbrné kolečko na přebalu: Edice světový bestseller. Ale nakonec jsem po ní sáhla, neboť jsem nutně potřebovala něco jednoduchého, odpočinkového a sladkého. Ha! Taková mystifikace! No – pravda asi trochu poloviční. Tak za prvé – obrovská poklona za krásnou obálku, která se v knihovně jen blyští a co si budeme povídat – spousta z nás kupuje knihy pořád ještě podle obalu!

Sledujeme zde příběh korporátní právničky Dannie, která se v jeden večer zasnoubí s přítelem Davidem a ještě v ten samý večer se jí zdá živý sen o tom, jak se ocitá v cizím bytě a s naprosto cizím mužem a zásnubním prstenem, který ji David určitě ten osudný večer v přepychové restauraci nenavlékl. Zanedlouho jí její nejlepší přítelkyně Bella představí svou první vážnou známost, přítele Aarona Gregoryho a světě div se – je to tentýž muž, co jí ve snu vařil těstoviny a naléval víno. Pokud jsem ještě v tu chvíli věřila v klidnou romantickou linku, od tohoto momentu jsem začala pochybovat. Přece jen to nemůže být tak prvoplánové, že? Pozor – trochu SPOILER! – kamarádka Bella vážně onemocní a stane se tak středem vesmíru jak Dannie, tak Aarona (kterému říkají Greg), který ji odmítá opustit a evidentně ji opravdu velmi miluje. Takže – máme tady romantiku (ale opravdu jen okrajovou), motiv smrtelné nemoci (která, hůř pro mě, výrazně převažuje) a ještě k tomu pouze 229 stran textu, který by si zasloužil trochu povyrůst.

2 24.04.2021

Naprosto skvělá kniha...čtivá, pořád se tam něco dělo. Zajímavé postavy, originální děj a prostředí. Jsem nadšená!

2 28.03.2021

Miluju knihy Liane Moriarty, ale tohle ne - tohle mě neskutečně nudilo...přečetla jsem něco málo přes 100 stran a knihu odložila. Popisné pasáže, absolutně nedůležité popisování domácnosti - hledání boty? Tohle fakt ne, tohle bylo hodně špatné...

Romantická knížka plná slunce, jídla, moře, krásných chlapů a božských polibků. Co víc můžete chtít číst, když jste zalezlí ve svém malém bytečku a za okny vnímáte akorát chladný déšť?

Autorka žijící v Bavorsku nám odkrývá příběh mladé ženy Kim, která miluje nejen svou práci, ale i svého šéfa. Samozřejmě jí nevadí ty časté přesčasy, kterými si kompenzuje svůj osobní život zahrnující tajný vztah s mužem, na kterého doma čeká celkem fajn manželka. Všechno jde skvěle – ona pracuje na důležitých projektech, on ji slibuje, že jakmile dokončí jednu kampaň pro Chocolate Chace, nebude už finančně závislý na své ženě a opustí ji. Ha! Vážně tenhle kec může některá normální ženská brát zcela vážně?

Kampaň nicméně dopadne skvěle, Dirk zakládá se svou ženou Elli rodinu a Kim vybouchne vzteky. Ačkoliv v hloubi duši věděla, že Dirk svou ženu nikdy neopustí, stejně jí to zlomí srdce.

A tak se mladá žena vydává na již dříve domluvenou dovolenou u Gardského jezera a doufá, že nalezne znovu sama sebe.

Knížka je plná krásných popisů daného místa – tedy moře, pobřeží, hotýlku či skalnatých turistických tras. Autorka tyto magické scenérie propojila s dobrým jídlem, atraktivním učitelem jógy a okořenila zábavným párem dvou chlapíků. Bohužel je v knize až nadměrné množství kýčů. Příběh byl předvídatelný od začátku až do konce a bohužel pro mě mi nesedla hlavní hrdinka. Kim měla sice zlomené srdce, ale také jednu dost pitomou vlastnost – a to vztahovačnost. Veškeré situace, které se jí děly, si brala osobně a vymýšlela vlastní scénáře. Její duše byla tak zlomená, že ve všech projevech náklonnosti od druhých, cítila bodnutí do zad. Ze začátku jsem to chápala, postupem času mi to už ale přišlo otravné.

Je to opravdu lehké dovolenkové čtení – čeká na vás pouhých 239 stran v paperbacku, takže hurá k bazénu nebo na nějakou pěknou horskou vyhlídku.

1 11.08.2022

Od první stránky jsem měla pocit, že čtu pohádku o dracích a tenhle příjemný vibe mě provázel po celou knihu. Hlavní hrdinkou je tady dvanáctiletá Milla, která se v zahradách domu, kde pracuje jako služebná, stane svědkyní vraždy muže ochraňujícího unikátní brašnu se čtyřmi vejci. Po čase zjistí, že se jedná o vejce dračí a má podivný vnitřní pocit, že se o draky musí postarat. Jako by konečně našla to spojení, které mívají v rodinách ostatní její přátelé. Lásku, spojení, starost o své blízké. Milla jakožto sirotek nikdy nic podobného nezažila, takže pouto, které si vytvoří okamžitě po dračím vylíhnutí, je něco magického a neuchopitelného.

To by ale nebyl ten správný příběh, kdyby šlo s draky všechno jak po másle. Vylíhlo se totiž těch draků více. A tak spojení s nimi navázala kromě Milly i dvojčata pána domu Isak a Tarja, a v neposlední řadě i vévodův syn Vigo. Všichni čtyři se snaží naučit s draky pracovat. Starají se o ně, krmí je, hrají s nimi a postupně i cvičí.

Ostrovní město Arcosi totiž zažije svůj největší mocenský boj od poslední války, kdy se u ostrova vylodili Norlanďané a zcela pohltili místní obyvatele Sartolany. Nikdo netuší, co se tenkrát stalo, že draci vyhynuli, a proč tak byli po celý ten čas jen pouhou legendou.

Kniha je napsaná velmi čtivým stylem. Každá stránka mě nutila číst dále a sledovat osudy našich čtyř mladých hrdinů. Najde Milla nakonec své místo na zemi? Přijde na to, kdo vlastně je, jestli má někde vlastní rodinu? To už musíte zjistit sami. Nicméně já doporučuji, i přesto, že nejsem cílovka, jsem si u knihy opravdu odpočinula a bavila mě. Takže pokud máte kolem sebe čtenáře mezi dvanáctým a devatenáctým rokem, knihu jim kupte či doporučte. Stojí to za to!

1 11.08.2022

Nora Welling je pro mě úplně nová autorka. Svůj příběh zasadila do krásného prostředí španělského ranče a hlavními hrdiny jsou tu zcela dospělí lidé s dospěláckými problémy. Což je upřímně velmi příjemná změna oproti jiným německým autorkám. Hlavní linka se točí kolem německé psychiatričky Lindy Grünfelderové, která měla v péči mladého chlapce a jehož trápení dospělo do tragického konce. Mladík spáchá sebevraždu a Lindu to otřese víc, než by jako doktorku správně mělo. Odchází z práce, zabalí si a odjíždí na španělský hřebčín, kde žije chlapcův otec, aby splnila jeho poslední přání – přinesla jeho otci dopis od něj.

Damián Álvarez je slavný zaříkávač koní, který se svou show obráží světová turné. Je ambiciózní a úspěšný. Smrt syna, o kterém dosud vlastně netušil, ho vnitřně zlomí a není schopen v turné pokračovat. Na rodinném ranči tráví čas přemýšlením a sebelítostí. Když se potkává s Lindou, zprvu není schopen se na ni aspoň podívat, natož si promluvit. A tak začíná budování jejich vzájemné důvěry, což na můj zvládli až moc rychle.

Příběh se čte velmi dobře a je psán z pohledu jak Damiána, tak Lindy. Nicméně – úplné nadšení se u mě nekonalo. Prvních asi 140 stran jsem vlastně četla jen o jejich pocitech. Přišlo mi, že se až moc litují a rozebírají to, jak se cítí hrozně, jak má ten druhý právo se zlobit, jak se mají k tomu druhému chovat, aby ho dále nezraňovali. Damián Lindu odstrkuje, dává jí dost nevybíravě najevo, jak velkou k ní cítí zlobu. A pak najednou – jako lusknutím prstu se k ní tiskne, chystá jí snídani, směje se na ni. Všechno se otočilo až moc rychle, a tím pádem ten vibe, co jsem cítila ze začátku, už ochladl a já neměla nutkání číst dál a dál.

Rozhodně si zamilujete prostředí, romantickou atmosféru španělského ranče, jeho obyvatele, zaměstnance, projížďky na koních. Je to příjemná oddechovka na léto, nicméně druhou Monu Kasten zde opět nenajdete. Ono to snad ani není možné, nemyslíte?

1 11.08.2022

Už několik let kolem mě tahle kniha kroužila a čekala, až po ní chňapnu. Vůbec nechápu, proč jsem se do ní dřív nepustila. Fantasy příběh čtenáře zavede do roku 2059, ve kterém na světě funguje tzv. represivní režim Scion a oblasti jsou rozděleny do sektorů, kterým šéfují Vidopáni. Trochu scifi prostředí mě zprvu docela odrazovalo. Měla jsem opravdu co dělat, abych se v tomto prazvláštním světě zorientovala. Svět, kterému vládl strach, smrt a temno, není totiž tím světem, který by mě nějak zvlášť přitahoval.

Mladá krajinochodkyně Paige Mahoneyová pracuje v londýnském podsvětí a takřka denně bojuje o svůj život, což je paradoxně asi jediná práce, která ji slušně živí. Jednoho dne ji ale přepadnou a unesou do města, o kterém si myslela, že již před téměř dvěma sty lety zmizelo z povrchu zemského. Paige je přidělena Strážci – snoubenci čisté krve – který ji má za úkol cvičit v boji, aby prošla důležitými zkouškami. Všechno se točí kolem magických bytostí, které ovládají svět nebo jsou světem ovládány. Potkáváme jasnovidce, vidoucí – lidi, které režim označil jako nepřirozené a které je potřeba zlikvidovat. Všichni lidé s nějakou mocí tak museli skrývat vlastní životy mimo život veřejný. Svět se proměnil v jeden velký špatný vtip.

Paige se cvičí v boji, ve využití svého daru ovládat tzv. éter, zdokonaluje se v technice útěků i manipulace a postupně si nachází cestu i ke Strážci, který sám má svá vlastní tajemství, které nesmí vyplout na povrch.

Příběh je plný bojových i magických scén, je plný bolesti a krutosti. Já vím jistě, že se hned chopím dalšího dílu, neboť jako celek byla tato kniha perfektní – vytvořený svět, jeho řád a zákonitosti i nevšední magie.

1 11.08.2022

Krvežíznivý Dracula bude vždy neodmyslitelně patřit do mého dospívání. Upíři lační po krvi jsem milovala (ani nevím proč) ve všech filmech a seriálech, které vyšly. Četla jsem Vampýrskou akademii, Školu noci i Upíří deníky. A pak to nějak ustalo.
Před nějakým časem jsem četla od Kerri M. skvělý příběh zasazený do doby Jacka Rozparovače, a když jsem zjistila, že pokračování s hlavními hrdiny se bude týkat tajemství tohoto krutého knížete, začala jsem se o upíry opět zajímat.
Hon na knížete Draculu je zasazen do nádherného prostředí Rumunska. Audrey Rose se s Thomasem vydávají studovat na Akademii soudního lékařství a forenzních věd, aby se mohli ve svém řemesle vzdělávat. Školu autorka zasadila do tajemného hradu Bran, která ještě znásobňuje onu temnou a magickou atmosféru celého příběhu. Audrey Rose to tam nemá vůbec jednoduché. To, že je žena a chce se věnovat tomuto nepopulárnímu povolání, se nikdy nestřetne s kladným přijetím. Ale ona se snaží každým tahem skalpelu změnit jejich rozhořčení. Jenže pak se začínají nalézat mrtvoly, kterým někdo odsaje všechnu krev z těla a místní obyvatelé, kteří jsou legendami o knížeti Draculovi ještě plní, začínají panikařit. Nebyla by to ale Audrey Rose, kdyby se do vyšetřování sama nevložila a děj tak nabírá na obrátkách.
Knížka má 456 stran, ale nudit se nebudete. Opět je napsána neskutečně čtivým stylem, neustále se tam něco děje, o momenty překvapení tu není nouze.

1 03.07.2022

Pohlednice z Paříže je přesně ta pravá knížka, která vás příjemně naladí na letní dovolenou. Ať už cestujete, nebo vám stačí si zarelaxovat doma na zahrádce s knihou v ruce. Kdo by nemiloval Paříž?

Tohle město rozhodně ví, čím zaujmout. Samo o sobě nám vypráví příběhy o nešťastných i šťastných láskách nebo dobou zkoušených životních osudech. V roce 1940 se i válka, která tou dobou trýznila celou Evropu, dostává do domácností a blízkostí obyčejných lidí včetně Beatrice Crawfordové. Ta se vydává na bojiště, aby se jako sestra postarala o zraněné vojáky. Její smysl pro spravedlnost a neskutečné odhodlání porazit všudypřítomné zlo, je obdivuhodná a obávám se, že už v dnešní době takoví lidé skoro nejsou.

Příběh sleduje i linku ze současnosti, ve které Annie Lovellová přijíždí do Paříže, aby se podívala na byt, který zdědila její sousedka. A právě v tomto bytě nalezne Beatriciny deníky. A tak se Annie, která ve svém životě pociťuje mírné pochybnosti o sobě samé, vydává na cestu plnou krutostí, ale i naděje a lásky. A Paříž jako kulisa? Co víc romantické může být?

Pohlednice z Paříže je typickým čtením pro ženy, které chtějí zažít zalíbení, lásku, drama i hrdinství. No – číst tento příběh samozřejmě mohou i muži, to bez debat! Okouzlí všechny, kteří jsou otevřeni dojemným příběhům.


Za knihu k recenzi děkuji @grada a @metafora.

1 14.06.2022

Při slově čarodějnice mi vždycky do mysli vpadne vzpomínka na seriál Charmed, který jsem sledovala už víc jak deset let zpět a strašně se mi líbil. Propojení moderního světa s kouzli a magií bylo tehdy dost cool. Vzpomínáte si na ten seriál? Hlavní role hrály holky jako Holly Marie Combs, Alyssa Milano nebo Rose McGowan. Kniha, kterou vám tu dnes chci ukázat, je sice obsahově trochu jiná, ale čarodějnice a potažmo magie tu hrají první housle.

Upřímně – tohle byla docela změna oproti tomu jednoduchému čtivu, které jsem teď hltala jedno po druhém. Styl psaní byl pro mě ze začátku trochu náročnější, docela dost dlouho trvalo, než jsem se začetla, ale jakmile se mi to podařilo, už jsem nemohla přestat číst. On ten začátek totiž nebyla taková ta klasika, kdy se vám nejdřív všichni a všechno představují. Do děje, který už nějak probíhá, jste vtáhnuti a je třeba chvíle, než se člověk zorientuje.

Máme zde tři sestry, které jsou povahou i vystupováním hodně odlišné. Juniper je ta vášnivá a divoká. Agnes zase velmi ochranitelská a milující. Bella pak je ta chytrá a trošku naivní. Nečekejte osudy zalité slunce. Jak už to tak bývá, každá z nich si v dětství prošla peklem a každá z nich se s tím vyrovnává zcela po svém. Nicméně se všechny tři krásně doplňují a společně dávají světu jasný signál – signál společenství a jednoty.

Není tady místo na nějaké detailnější rozebrání, takže vám jen mohu ze srdce slíbit, že se nudit nebudete. Máme zde magii, lásku, ale i trochu té historie. Sufražetky se tu hemží po ulicích a snaží se pro ženy vydobýt lepší místo mezi tvrdohlavými muži. Čekat můžete také detailní popisy míst a pocitů. Styl jazyka asi nesedne všem, hodně se zde používá květnatý styl psaní a čtenář se musí u knihy soustředit.
Pokud se vám nelíbilo January, prosím, nenechte se odradit. Čarodějnice dřívější a budoucí jsou o dost lepší a připraveno dobýt čtenářské srdce.

Za knihu k recenzi děkuji @humbook.
V rámci #humbookblogeri

1 13.06.2022

Včera jsem po dlouhé době vzala do rukou nějaké to scifíčko. Abych pravdu řekla, poslední měsíce jsem žila v romantice a young fantasy, že jsem měla trochu strach, abych jiný žánr dokázala, jak se patří ocenit. Andrej Líbal je český autor, který svou knihu 2071 zasadil do Prahy, kde už linka D není žádné scifi a svět se proměnil tak, jak si asi doba žádá.

Praha má skoro dva miliony obyvatel, lidstvo je spojeno s komunikátory, bez kterých by si člověk nezvládl uvařit ani kávu. Celá společnost došla do bodu, kdy se podařilo přijít na odpovědi ohledně nesmrtelnosti a proces operace této proměny je již běžnou, i když ještě ne úplně dostupnou záležitostí. Sam je jedním z těch nesmrtelných. Pracuje ve společnosti Long Life Humans, kde takové operace provádějí. Mladíkovi se ale v jednu chvíli změní svět a jeho vnímání. Začne trpět bolestmi hlavy, nevybaví si většinu vzpomínek a jednoho dne ho dokonce i unesou neznámí lidé a jednají s ním jako se špiónem. Má pocit, že je neustále sledován každý jeho krok, že ho odposlouchávají – zkrátka je něco v nepořádku, a to ho dostává do značné stresové situace.

Sam je obviněn ze spolupráce s východními mocnostmi a v tom okamžiku začíná boj o přežití. Samovi by ale pro začátek stačilo zjistit, o co vlastně jde a jakou roli v celém problému vlastně hraje.

Na své cestě za pravdou se seznamuje s dívkou Ariel, která mu ze začátku chce také pomoci, ale osud je rozdělí. Snaží se nalézt doktora Josefa Polinského, který by mu snad měl pomoci s vyoperováním čipu, který mu někdo narval do hlavy.

Autor píše opravdu čtivě. Čeká na vás spoustu popisů světa, jak co funguje – nejen funkčnost domácnosti budoucnosti jako takové, ale jsou zde zmíněny i problémy například s vodou, která je na příděl stejně jako některé další věci. Bavila mě Praha a její role v příběhu.

Doporučuju všem, kteří mají rádi svět tohoto žánru!

1 09.04.2022

(SPOILER) Pokračování skvělé oddechovky Pekárny s vůní skořice mě opět dostalo do nádherného prostředí švédského městečka Halleholm, ve kterém si přímo na náměstí otevřela pekárnu mladá Lovisa Lindegrenová. Znepřátelené rodiny Lindegrenů a Halleholmů jsou již na cestě k uzdravení a dívka se snaží rozjet svůj podnik, aby opět získal titul nejlepší pekárny ve městě. Zdá se, že se jí daří ve všem, na co sáhne. Lidé si pekárnu oblíbili a její vztah s Axelem jen vzkvétá. Ale nebyla by to autorka, aby nám nepřipravila nějaké to drámo!
Axelově matce Désirée je diagnostikována rakovina prsu prvního stupně a všichni se logicky bojí o její život. Jelikož se ale na nemoc přišlo v jejím počátku, vyhlídky na uzdravení jsou velké. Přesto si Lovisa nemůže odpustit svíraví pocit na hrudi, pokaždé, když se o Désirée někdo zmíní. Je odtažitá a bohužel tak první pohled působí, že je Lovise Axelova matka celkem fuk. Jejich vztah tento strach z nemoci trpce ovlivňuje.
Lovisa totiž jako dítě zažila život s rakovinou a doteď se s tím tak úplně nevyrovnala. Vracíme se příběhem často do jejího sedmiletého já, kdy je nucena přihlížet trápením své sestry Ciss, která rakovině nakonec i podlehla. Její vzpomínky a nevyřešené pocity po dvaceti letech však ubližují lidem kolem ní. Zbytečně se v určitých věcech nimrá, občas s milovanými i jedná jako ublíženec. No – někdy jsem měla nutkání ji kopnout, aby se probrala.
Kniha má ale plno krásných a dojemných momentů. Hemží se nám to tady obyvateli malého městečka, které řeší své problémy, jsme svědky různých oslav, jako je Halloween nebo svátek sv. Lucie. Všechny příběhy jsou protknuty solidárností a neskonalým přátelstvím všech obyvatel Halleholmu, a to je na tom všem to nejkrásnější. Kdo by v takovém městečku, kde mu v nesnázích každý pomůže, nechtěl žít?

1 04.04.2022

Miluju jakýkoliv fantasy svět, a to určitě všichni víte. Jsem blázen do čarodějů, víl, vlkodlaků, upírů a ideálně, když je to protknuto romantickou linkou hate to love. Království hříšných je druhou knihou od autorky, kterou jsem četla. Po stopách Jacka Rozparovače mě bavilo, ale zcela unešená jsem nebyla. Něco mi tam zkrátka chybělo. Ale tady? Příběh Emilie, které zavraždí sestru dvojče a ona se vydává na dost nebezpečnou cestu, aby dopadla vraha – tohle všechno dávalo smysl!

Abych byla zcela upřímná, prvních 100 stran jsem přečetla bez jakýkoliv emocí (když nepočítám pasáže z restaurační kuchyně, kde Emilia pomáhala připravovat jídlo). A pak se něco stalo – a už to jelo.

Emilia je streghe – čarodějka, žijící v době, kdy musí svou moc před ostatními skrývat. Když jednu noc najde svou sestru Vittorii zavražděnou, s vyrvaným srdcem, rozhodne se nalézt pravdu a seznámí se s pekelným princem Irou, který tvrdí, že je na její straně a snaží se dopátrat vraha, který v posledních týdnech vraždí nevinné čarodějky. Jenže pekelný prince je pekelný princ. A nebude sám.

Příběh se četl lehce, žádné detailní popisy postav a místa. Což mi ale třeba u bojů přišlo jako strašná škoda a tady bych se nějakému rozvinutí kapitoly vůbec nebránila. Emilia, když pominete její mladickou naivitu, byla skvělá hlavní hrdinka s bojovným charakterem a odvážnou myslí. A Ira? No…musím se o něm vůbec zmiňovat? Dokonalost.

Tuhle knihu si rozhodně přečtěte, určitě to bude milý přírůstek do vaší knižní fantasy rodinky.

1 07.03.2022

Krásná fantasy romantická záležitost pro pohodové chvíle. První díl této série, Zaslíbenou, jsem přečetla taktéž jedním dechem, ale konec knihy mě velmi zklamal. Zrazenou jsem tedy číst nechtěla, ale pak se ke mně dostala nabídka knižní štafety a řekla jsem si, že dám tomuto příběhu ještě šanci. Hlavní hrdinka Hollis asi po dvaceti minutách manželství o svého milovaného přijde. Silas je zavražděn a ona se spolu s jeho rodinou uchýlí do bezpečí jeho země, království Isolte. Každý z nich totiž pochází z jiných království, které se nemají úplně v lásce. Rodina Eastoffových ji ale přijme s otevřenou náručí, se vší láskou a respektem. Čas bez Silase tedy tráví společně s rodinou v jejich paláci. Jediný, komu její přítomnost není zrovna příjemná, je Etan – mladý muž, bratranec, který je velmi skeptický ke skutečnosti, že se v jeho domě zdržuje dívka z nepřátelského království, kterou evidentně miluje jiný vládce, Jameson, a v tom vidí jedno velké možné riziko. Je úsměvné, kolik těch nápadníku Hollis má a přiznám se, že trochu závidím, s jakou lehkostí tento úděl přijímá. Samotná romantická linka mezi ním a Etanem byla skvěle zpracována, jejich popichování a vzájemné urážky mi kouzlily úsměv na tváři.
Autorka má opravdu skvělý styl psaní, díky kterému knihu přelouskáte během dvou dnů. Žádné složitosti, odbornosti nebo jiné zapeklité formulky. Ke konci knihy mě docela zmátla tím, jak se děj začal uzavírat jiným směrem, než jsem si celou knihu myslela, ale nakonec nezklamala a příběh skončil tak, jak jsem potřebovala, abych mohla v klidu a bez starostí usnout.

1 06.10.2021

Četli jste od autora Útočiště? Pak vás tenhle kousek nesmí minout!

Obr z mlhy je kraťounká kniha plná napětí, zvratů a skvělých popisů jak prostředí, postav, tak různých situací. Už i anotace slibuje setkání s mytickým obrem obrovských rozměrů, který vraždí dětí. V knize se střetávají dvě časové linie. Rok 1998, kdy je nalezeno tělo malého chlapce, a pak rok 2013, kdy vyšetřovací tým dopadá tohoto nelítostného vraha a snaží se při výslechu zjistit jakékoliv podrobnosti a detaily z jeho řádění. Ale to se nedaří.

Tento francouzský spisovatel si hraje s naší myslí každou jednotlivou stránku. Máme zde dva detektivy Sarah a Stana, oba mají své osobní démony. Trochu už mě to přestává bavit. Detektivové, co mají problémy s alkoholem, léčí se s nějakou jinou závislostí, někdo jim umřel a oni se s tím nedokážou vyrovnat. Mám na vás otázku – existuje vůbec thriller, kde tohle není? Kde je vyšetřoval pozitivně naladěný člověk, co je na světě rád?

Když se vrátíme k Obrovi – ten příběh je tak strašně čtivý! Krátkost celého svazku v kombinací s touhle čtivostí má však za následek to, že knihu přečtete za den bez mrknutí oka. Což je škoda, protože je to fakt dobré. Svěží, plné zvratů a rychlých spádů v každé stránce.

1 20.09.2021

Humorná kniha na léto jak vyšitá. Anotace slibovala vtipný děj, ale když postupem času knihu čteme, objevují se v ní i vážná témata. Birdie se chytne příležitosti a vezme práci v jednom skotském hotelu místo své kamarádky Heather. Háček je ale v tom, že si bere nejen její práci, ale i identitu. Pozice someliérky ale není tak easy, jak si Birdie myslí a každý den je jako zkouška ohněm. Birdie o víně neví vůbec nic. Možná tak pozná rozdíl mezi krabičákem a láhvovým vínem. Každičký den, každičká stránka, je tak plná humorných situací, trapásků, které jsou sice úsměvné, ale přiznám se, že já musela často zavřít oči a přetočit stránku.
Birdie totiž nezvládla ani otevřít šampus, aniž by si špuntem nevystřelila obličej. Až tak mi bylo za Heather trapně. V hotelu se totiž seznámí s několika skvělými lidmi, a jak čas ubíhá, zjišťuje, že má kolem sebe konečně rodinu, o jakou kdy snila. Mají ji rádi, starají se o ni, není jim lhostejná. A to včetně Jamese, kuchaře, který se jí do srdce dostane ze všech nejhlouběji. Birdy pochází z disfunkční rodiny, občas jsme svědky jejího smutného vyprávění o otci alkoholikovi a možná tak víc chápeme, proč určitě věci v životě vlastně dělá. Postavy jako je Bill nebo Roxy si zamilujete, až jste ke konci celí napjatí, jak zareagují, jakmile se dozví pravdu.
Příběh je vykreslen jednoduchým, ale barvitým stylem. Každá stránka vás bude bavit, každý konec kapitoly vás bude nutit číst dál a dál. Protože prostě potřebujete vědět, jak to skončí. A to vám nebudu prozrazovat – prostě si to musíte přečíst sami! ️

1 20.09.2021

(SPOILER) Ane Riel: Pryskyřice
No – ale…boha moj! Ne…tohle fakt ne…BACHA – SPOILER!
Nemyslím to nijak zle, což o to! Kniha je naprosto skvěle napsaná, čtivá, pořád se tam něco děje (ať už pasivního nebo aktivního charakteru). Život této rodiny byl nakažený takovou hnilobou, že jsem často musela knihu zavřít a jít se nadechnout čerstvého vzduchu. Anotace slibovala příběh malé Livie, která žije izolovaně se svou rodinou na ostrůvku zvaném Hlava. Malá holčička se musí potýkat s vnitřní zkažeností svého otce, zvláštním životním stylem své matky a osamělostí, kterou vnímá jako samozřejmost. Setkáváme se zde lehce i s postavou Mogense – bratra Liviina otce, který jako jediný v sobě našel odvahu a vydal se za lepším životem mimo ostrov.

Jens Haarder, otec Livie, na ostrově vyrostl se svým otcem Silasem, který vyráběl nádherné rakve. S otcem čas trávili především tím, že do hotových rakví lehávali a povídali si. Byl to právě Silas, který Jense naučil seškrabávat pryskyřici ze stromů a uchovat ji, aby ještě bohatě posloužila. Else si na ostrov najala pomocnici Marii, budoucí Jensovu ženu, která svůj společenský život (byla to knihkupcova dcera) vyměnila za samotu a obyčejnost. Jens s Marií měli dvojčata, chlapec ale jako novorozeně padá z postýlky a umírá. Livie tedy zůstává sama, ale přesto svého bratra vidí, jako by on vyrůstal společně s ní. Rodina nemá z čeho žít, vykrádají domy na pevnině. Jens se až hystericky obává toho, že jeho rodinu někdo rozbije, až tak se bojí, že se rozhodne zabít svou matku a po nějakém čase i svou ženu. Zkrátka udělá všechno proto, aby rodina zůstala pohromadě. Co mě ale ke konci dostalo asi nejvíc, je fakt, že Mariino třetí dítě, které zemřelo při porodu, bylo vykucháno, Jens ji zakonzervuje a vyjme orgány. Livia se nakonec z tohoto nemocného prostředí dostává, ale s jakou budoucností? Narušenost, to, co z ní otec i matka udělali, se nedá úplně uzdravit.

Pro ty, co milují trochu zvrácenosti a psychologické šílenosti.

1 20.09.2021

Tahle kniha mě zklamala. Příběh postrádal grafici, bylo to předvídatelné, hlavní hrdinka mi přišla velmi naivní a nijaká. Dialogy plné klišé.

1 27.03.2021

Kdo mě zná, tak moc dobře ví, že kromě kávy jsem živa i vínem. Dobrým vínem, které dokáže rozzářit běžný pochmurný den. V době covidové je to asi jedna z mála radostí, kterou mi život přináší do života, a já pevně věřím, že už brzy si to vínko dáme všichni hezky v klídku venku na zahrádce nějaké pěkné vinárny. Cestování do teplých krajin nebo do oblastí vinic Francie můžeme asi taky jen skrze knih a filmů. A proto jsem sáhla díky nakladatelství
po knižní novince „Víno a čáry“, která slibovala harmonické spojení vína, kouzel a romantiky.
Vinice žijí a rostou pomocí magie vinných čarodějek. Takovou je i Elena, která se po sedmi letech, kdy se jí podaří zvrátit osobní kletbu, vrací zpět na rodnou vinici. To, co však zbylo z jejich dávných slavných časů, je již v nenávratnu a vinice plodí víno hořké a s pachutí. Nový majitel Jean-Paul nevěří na kouzla a čáry a v produkci vína se vydává spíše cestou vědeckou. Elena se s pomocí své přítelkyně, které říká grand- mère, snaží vinici oprostit od všech zlých kouzel a přivést ji znovu k životu. Je to však nelehký úkol, neboť zlo se rozléhalo na celém pozemku dlouhých sedm let. Popisy magických čar a kouzel, které Elena při své práci užívala, mi někdy přišly až zbytečné zdlouhavé a upřímně - tak trochu jednoduché. Co mě však zajímalo dost, je dějová linka Eleny a bývalého snoubence Bastiena. Kromě záchrany slavné vinice se tak snaží vypořádat s osobní křivdou, která se jí stala tehdy tolik osudnou. Muž, Bastien, kterého milovala a kterého si měla vzít, ji nejspíš nechal zaklít pomocí zlé čarodějky a prakticky ji tak nechal ukrást část života. Prolínání citů k Bastienovi a Jeanu-Paulovi tvořilo nedílnou součást harmonie celého příběhu, který by nemohl jeden bez druhého existovat. Konec vám vyprávět nebudu, ale určitě nebudete zklamáni. Příběh se četl velice dobře – děj byl svižný, měl celkově rychlý spád, a pokud máte rádi v knihách i trochu romantiky, tak koupí knihy nic nezkazíte.

1 25.03.2021

Oproti Fámě docela posun k lepšímu. Dobře čtivé, napsané s lehkostí. Hlavní postava mi moc nesedla, ale o to to bylo zajímavější.

1 11.11.2020