Bránolog komentáře u knih

Můj první Urban a musím říct, že ani Sedmikostelí, tím méně Boletus, ho nepřekonaly.

2 03.02.2012

Jo, jako malej jsem bez toho neusnul. Zejména nejdelší kapitolou (Polárka a Dezi) jsem mučil matičku mou nebohou. A stejná jména jsem dal "postelovým" maňáskům. Akorát Dezi nebyla pes, ale vopice.

1 24.11.2022

Jasně, že za 5, protože je to o hradech, a to nejen o těch typu Karlštejn. Navíc autorovy webovky sleduji a jsou pro mne vynikající pomůckou k tomu, abych našel hrady, k nimž nevedou značky a mnohdy ani pořádné cesty. Čímž neříkám, že mé expedice jsou vždy úspěšné hned na první dobrou...

1 24.10.2022

Tak toto se fakt nepovedlo. První část hodnotit nebudu, protože se v tom nevyznám a nedokážu posoudit vliv měsíce, šutrů a stromů na lidské zdraví. Ale ta část jako "místopisná", to je tak něco chaotického, povrchního a plné věcných nesmyslů (Krajčířové z Krajku - to má být jako co, proboha?). Semleté všechno - děti, psi, houbaři, strašidýlka - takhle se fakt knížky dělat nedají. Kdyby třeba aspoň v tom místopisu byla nějaká návaznost na tu esoterickou část, tak by se to dalo pochopit, ale takhle teda ne...

1 20.01.2022

Na to jak to bylo tlustý jsem to přečetl překvapivě rychle, fakt to odsejpalo. A zaujala mne famózní znalost námořnické terminologie. Teď čtu pokračování...

1 15.03.2019

Co k tomuhle říci? Možná, že se tyhle věci děly, nebo spíš - určitě se děly. Ale ten popis jejich mi zavání bulvární snahou šokovat, zaujmout za každou cenu. Jedna z knih, u níž jsem se trochu styděl za to, že mne bavila...
Na podobné téma je natočen skvělý film Moje válka - z něj taky vyplývá, že největším nepřítelem nebyli náckové, od nichž se to čekalo, ale Polákům sami Poláci (nepochybně platí i o jiných národech) - udávání, krádeže, loupeže ve jménu vlastního prospěchu...

1 23.01.2017

Tak jako stará architektura mě dost zajímá. Kniha mi byla zapůjčena a vpodstatě se sebezapřením jsem ji dočetl. Neumím rozhodnout, jestli je dobrá, ale z 80% jsem ji nepochopil. Respektive pochopil, co chtěl autor asi říct, ale nedokázal jsem pochopit smysl jednotlivých vět. Holt ta fyzika mrsklá filozofií není můj šálek kávy. A taky moderní architektura mne jaksi nebere...

1 01.09.2016

Jako odpůrce kolaření bych dal odpad, jako fanda O. Dvořáka a kraje kolem Berounky zase plnou palbu, takže průměr za tři...

1 19.05.2016

Historicky nejspíš věrné, dozvěděl jsem se spoustu věcí, o kterých jsem neměl tušení. Ale prokousat se s tím teda nebylo vůbec jednoduché.

1 08.07.2015

Zajímavé to bylo, o tom nic, ale přišlo mi to přece jen trochu povrchní.

1 14.01.2015

Zase až tak strhující to pro mne nebylo. Asi mne - jako ostatní - ochudilo, že jsem před čtením viděl film. A musím říct, že mne bavil podstatně víc.

1 25.11.2014

Moje zatím nejoblíbenější ransomovka. Ale je to už dost let, co jsem jí četl, nevím, zda se k ní chci vrátit - nerad sám sobě beru iluze...

1 21.11.2014

Docela výmluvný pohled na společnost na americkém maloměstě očima kluka, neprávem obviněného z masové vraždy. Psáno osobitým stylem - přes tragiku věci je to i docela vtipné...

1 16.05.2014

Kvůli tomu, že tomu všichni (no, skoro všichni) moji kamarádi jsou z Hesseho úplně na větvi, se nebudu tvářit, že to bylo kdovíjaké veledílo. Ne, že by mě to vůbec nebavilo, ale četl jsem už řadu stravitelnějších věcí.

1 28.03.2014

Přehled snad všech (i těch nejmenších) kostelů, kaplí a kapliček, které mají na kahánku. V rámci péče o kulturní dědictví naší vlasti rozhodně velmi obdivuhodný počin. A taky velmi záslužný.

1 28.03.2014

Hravá (možná skoro až moc) knížka na hranici mezi pohádkou a dobrodružnou literaturou pro děti. Autorka je maminka mé kamarádky.
Tak už jsem to kamarádce vrátil, takže mi chybí rubrika "Nedočtené knihy".

Překvapivě čtivý průvodce po vývoji české justice.

1 25.07.2013

Pro badatele - amatéra, který se občas pokouší publikovat, neocenitelná pomůcka, srovnatelná s pracemi p. Herouta.

1 21.05.2013

Tak nějak pořád v duchu "Značek..." Ale zase ne, že by se tam okouzlený poutník českou krajinou nic nedozvěděl. Funerální problematika je mi blízká a pokud potkám na své pouti zpustlý venkovský hřbitůvek, neopomenu jej poctít svou návštěvou. Jenom autorčino stálé odkazování na Máchu (to bylo už ve Značkách) začíná hraničit s posedlostí...

1 21.05.2013

Strhující popis cesty autora a jeho druhů po stalinských lágrech během druhé světové války. Vyprávění je věcné, bez přehnaných emocí, ale o to působivější. Pokud někdo nemá čas nebo žaludek na Solženicyna a chce se o tématu něco dozvědět, doporučuji začít s tímto.

1 10.10.2012