Briv komentáře u knih

Knížku jsem půjčovala v knihovně s tím, že si ji přečtu nejdříve sama a pak ji nabídnu i synovi. Přiznám se, že jsem na ni slyšela velkou chválu a tak jsem měla možná přehnané očekávání. Synek v té době neměl ještě ani tři roky a tak si myslím, že je to spíš pro starší.
Jak už je zmíněno v jiných komentářích, tak mi vadilo, že tam není vše vysvětleno a navíc mi připadala fakt dost smutná. Ilustrace jsou moc krásné, ale syn má raději ty realističtější. Přemýšlím, pro jakou věkovou skupinu je určená.

8 02.05.2022

Vzhledem k tomu, že Hunger games mě opravdu všechny bavily, tak jsem se těšila i na tuto knihu. Neměla jsem od ní přehnané očekávání a to je možná dobře. Trochu jsem tušila, že nemá šanci překonat to, co již bylo napsáno a je to tak. Není to špatné, docela mě čtení bavilo, člověk se dozví o minulosti Snowa.

8 24.04.2022

Pořád mě to baví, i když zrovna tento díl o trochu méně, ale i tak se těším na další. Pořád nepřestávám obdivovat strukturu zápletek, množství lidí a to, jak se vše prolíná. V tomto Martina obdivuji.

8 13.11.2021

Už se nějakou dobu snažím dohnat povinnou četbu ze střední školy a tahle přišla na řadu. Do Prahy jezdím celkem často a velmi ráda. Znám ji moc dobře a tak jsem si říkala, že si ji nechám přiblížit i tímto způsobem.
Věděla jsem jakým jazykem je psaná a celkem se to i dalo číst i když to není úplně můj šálek kávy. Asi jako většinu mě některé povídky bavily více a některé méně. Více mě, ale rozhodně bavila druhá část knihy, kdy popisuje své bydlení a vztahy se sousedy a místními. Výzva k souboji na závěr se povedla.

8 12.07.2020

Konečně. Blackout přečten. Člověka nepřestane udivovat, jak je náš svět křehký a jak rychle by se dokázal sesypat, jako domeček z karet. Vše je totiž tak moc provázáno a vše souvisí se vším, že stačí opravdu málo a spadneme do naprostého chaosu.
Téma knihy mě hrozně moc lákalo, ovšem výsledný dojem je o něco slabší. Přiznám se, že závěr jsem čekala více vigradovaný, měla jsem pocit, že nějak vyšuměl. O postavách se toho v podstatě moc nedozvídám a tak mi k srdci vyloženě nikdo nepřilne. Myslím, že tak skvělé téma by šlo zpracovat o trochu lépe. Ale i tak se mi to líbilo.

8 06.01.2020

I když je to tenká knížka a jak jsem tady zjistila tak je i Kingovou prvotinou, tak je to fakt pecka. Carrie mě bavila od začátku do konce. Při čtení jsem zažívala opravdu změť pocitů - to King opravdu umí odjakživa. Na knize se mi líbilo i to, že v ní byly vloženy úryvky od různých osob nebo institucí, přidávalo to hodně na opravdovosti. Ráda si od něj přečtu další knihy. Tuto doporučuji.

8 21.03.2018

Nedávno jsem po ní sáhla v knihovně a když jsem si ji prohlížela, tak mi letělo hlavou, že obal má nezajímavý a tvar knihy se nepříjemně drží, ale přesto jsem si ji vzala. Doma mi došlo, že to co je vevnitř - to je teprve ten pravý poklad. Rozesměje Vás, když je Vám smutno, vykouzlí úsměv a dobrou náladu, když máte špatný den a dokáže dát i krásné ponaučení, když člověk přemýšlí sám nad sebou. Věřím, že když ji člověk bude číst v různých životních etapách, tak mu dá pokaždé něco jiného.

Druhý díl jsem měla jako malá holka půjčený z knihovny a teď, po letech, jsem se k němu opět vrátila. Musím přiznat, že jsem si jej moc nepamatovala, ale i tak se mi to opravdu líbí. Obdivuji, když má někdo takovouto fantazii - ty jména, vynálezy, malíčci a malenky. Ilustrace jsou fantastické. Je to moc milá kniha, mám ji ráda.
P.S.: Neználek mi vždy připomínal, mého kamaráda ze ZŠ, který mi nakonec byl i za svědka:).

8 17.09.2017

Při takovéto četbě mám dojem, že mě knížka obejme a mě je najednou moc dobře. Nějak víc lidsky. Mám pocit, že ty příběhy mě dokážou zasáhnout tak, aby i ve své krásné obyčejnosti ve mě dokázaly najít to lidštější a hezčí. Asi to ani neumím dobře popsat. Promiňte, ale přečtěte si jí.

8 13.02.2017

Je sice ostuda, že jsem tuhle knihu četla, až jako dospělá, ale lepší pozdě než vůbec, ne? :) Knížka je to velice pěkně napsaná, jsou v ní krásně vykreslené postavy a ten stupňující děj. Kdybych byla dítě, určitě se mi u ní bude tajit dech. Doporučuji a určitě až jednou budu mít své děti, tak jim to moc ráda budu číst.

8 11.02.2017

Když mi bylo asi 13 tak mi ji půjčila babička k přečtení, co na ni budu říkat. Opravdu jen půjčila - byl to její poklad, byla ve slovenštině a vždy si ji četla na Vánoce nebo v zimě za mrazivých zasněžených nocích. Já, byť už v pubertě, jsem k ní přistupovala téměř s úctou a bázní. Četla jsem ji tehdy taky v zimě a měla pro mě neskutečné kouzlo. Cítila jsem z ní opravdovost života, vážnost, i krutost. A ta příroda, jak jsem si ji představila... Letos jsem se k ní v období Vánoc vrátila a bylo to moc pěkné, pro mě nostalgické čtení. Krása.

8 04.01.2017

Stala jsem se dalším člověkem, který propadl Miléniu. Po prvním díle mi ten druhý připadá snad ještě lepší. Zajímavé propojení různých osob, Michael, který má v knize pořád hodně prostoru, policie, která evidentně není dokonalá nikde na světě a naprosto skvělá Lisbeth. Osoby jsou živé, libí se mi vykreslení situací a děje. Jdu na třetí díl.

8 06.10.2016

Od té doby co můj manžel začal pracovat jako zastupitel, tak mě několikrát napadlo, že si ji přečtu, no a konečně na ni přišla řada. Moc pěkné a poučné!

8 23.07.2016

Opět Robert Langdom a já mu fandím a mám ho ráda. Spisovatel si se mnou v knize hodně pohrává - mám pocit, že už předvídám, doufám, že správně a ono je to nakonec úplně jinak a je to tak dobře, protože mě to láká číst dál. Připouštím, že se někomu může zdát podstata knihy trochu opakující se, ale mě se Brownovy knihy líbí. Doporučuji.

8 23.05.2016

Už je to delší doba, co jsem se rozhodla, že některé knihy z povinné četby si přečtu (znovu a lépe, případně poprvé) a tahle patří mezi ně. Knížka mě velmi překvapila. Po přečtení povídek Včelař a Vyšší princip, jsem na chvíli musela knížku zavřít a nechat příběh doznít. Celkem mě to zasáhlo. Pro mě byl hluboký příběh i Hlídač dynamitu. Je ale pravda, že v knize je černobílé vidění. Povídky jsou krátké, výstižné a jsem vděčná, že jsem ji četla až nyní, skoro ve třiceti, protože si myslím, že v pubertě by mě až tak neoslovila.

8 11.04.2016

Četla jsem ji poprvé až jako dospělá, ale knížka je opravdu prima. Fakt dlouho jsem se všem těm hláškám smála:). Bože a ty obrázky, ty jsou fantastické.

"Večer jsem nedostal moučník, ale to nevadí, Lojzička je bezva, až budu velký, vezmu si ji za ženu. Má senzační šupy!"
"Dost! Na místa! Nebudete na slavnosti hrát žádnou hru. Nechci aby pan ředitel viděl něco takového! " Zůstali jsme na ni koukat s otevřenou pusou. To je poprvé, co jsme zažili, aby se paní učitelka rozhodla potrestat ředitele!

8 26.02.2016

Doporučila mi ji k přečtení tchyně a naprosto se mi trefila do vkusu. Kniha mě velice příjemně překvapila. Moc jsem fandila hlavní postavě - zdravotní sestřičce, jak si poradí se svým životem a s tím co jí osud postaví do cesty. Zápletka je velice povedená. Knížka se mi četla sama, vtáhla mě do děje. Chtěla jsem ji co nejdříve dočíst a pustit se do dalšího dílu.

8 04.02.2016

Domeček vlastníme cca 6 let, který postupně opravujeme a v mnoha případech mi knížka mluvila z duše. Téměř permanentní úsměv na rtech, pobavila, pohladila na duši. František nepil má krásné knihy.

8 04.02.2016

První si ji přečetl manžel a já jsem po ni šáhla jen proto, že už jsem neměla co číst. Vůbec jsem nekoukala na to, kdo knihu napsal... A když jsem se začetla, tak se mi rozbřesklo. A takové bylo mé vůbec první setkání s Kingem:)
Vydat knihu, která se celá zabývá pochodem může opravdu jen on:). Měla jsem z ní po přečtení tak rozporuplné pocity, hlavou se mi honilo tolik otázek a odpovědi nepřicházely. Nejprve jsem byla rozladěná, protože mám obvykle ráda jasné konce, ale postupně mi začalo docházet, jak si se mnou, jako se čtenářem King zahrál a to bravurně.

8 04.02.2016

Byla to první kniha od Haileyho, kterou jsem četla. Doporučil mi ji manžel. Mě se velmi líbila, protože to mělo úplně jiný charakter než spousta jiných knih co jsem četla. Osobně mě téma Blackoutu a následků, jak toto zasáhne do života obyčejných lidí, velice vtáhlo do děje.

8 19.01.2016