Calibra
komentáře u knih

12/23 Autorka píše moc hezky, samotné čtení příběhu jsem si užila. Uznávám, že Zlomené duše se mi líbily víc, byly víc strašidelný, napínavý i překvapivý. U téhle knihy jsem měla husí kůži pouze jednou. Ale celkově jsem spokojená.


4/23 Šelma mě mile překvapila, když opomenu na hafo odborných výrazů a ke konci na nesmrtelného Clea, tak byl příběh originální s pátráním do minulosti.


11/22 Velké plus knihy jsou krátké kapitoly a 250 stran. Povahy postav jsou docela dobře zpracované, ale příběh ač chvilkama vypadá jak Zahada Blair Witch napsána jak Stopy hrůzy, tak z mého pohledu nedosahovala kvalit ani Stop hrůz. Jednání postav mě rozcilovala a vlastně už ani nevím, jak to dopadlo.


7/22 Knížka se mi moc libila. Napsáno z pohledu dvou postav, pohled Daphne mě zaujal víc než Amber, asi protože čtenář nečekal takový zvrat v příběhu. Postavy hezky vykresleny, opravdu povedené…. Tím pádem nechápu, proč ostatní knihy autorek jsou pro většinu zklamání a dost mě to odrazuje od čtení ostatních.


3/22 Prvních 50 stránek bylo moc fajn a tím to trochu haslo. Čekala jsem napínavý thriller, ale po napětí ani památky a celkove jsem měla pocit, že se nic něděje. U Evy se stále omílalo to samé, příběh Claire byl zajímavější.


24/21 Moc hezká kniha, příběh psán v různém časovém období a prolíná se víc postav. Autorka nepíše jednu knihu za druhou a je to znát, vyhraje si s popisy okolí a charakteristikou postav, je to prostě “dílo”. Trošku mě zklamal rychlý a z mého pohledu béčkový závěr. To byla ale náhoda!!!!


11/21 Kniha se mi libila, jen mi přišla malinko vleklejší než předchozí díly. Davida mám ráda, ale trochu mě iritují drobnosti ve formě jeho neozbrojenosti. Příběh byl zajímavý i když z mého pohledu neuvěřitelný. Ale kdo ví, co je člověk schopen z nenávisti udělat. Velmi vyzdvihuji popis budovy psychiatrické léčebny, úplně ji vidím před sebou. Rozhodne se těším na pokřačování....


3/21 Pro mě asi nejlepší kniha od Lapeny, konečně jsem se dočkala i trošky napětí, když všichni běhali po hotelu a hledali vraha. Pachatele jsem netipovala, ale vlastně jsem o něm ani nijak nepřemýšlela, protože po vzoru Agathy nejsou nejmenší náznaky, kdo by mohl být pachatel a pak bác a je to vyřešený. ????


Začátek moc dobrý, pak se tempo zvolnilo, ale velmi dobře a lehce napsaný. Jsem velmi zvědavá, co dokáže nabídnout druhy díl, když se zde všechno důležité vyřešilo.


Moc hezky příběh ve kterém poznavame blíž jednotlivé postavy, jejich životní příběhy i jejich povahy. Dobre popsán začátek 2. SV z pohledu lidi, kterých se nějak brutalneji nedotkla. Opravdu velmi mile píšící česká autorka.


Velmi se mi líbí styl psaní autorky. Myslím si, ze toto pokračování s hrdinkou Charlie nepusobilo tak depresivne jako první díl. Samozřejmě když opomenu některé náhody, tak je pro mě opět skvěle dílo.


Weaver nezklame, jeho příběhy jsou velmi dobře napsaný, příjemně se čtou. Raker je sympatický a z mého pohledu neponaučitelný, dělá stále stejné chyby, leze kam nemá a je věčně neozbrojený a i když mu intuice rádí, aby někam nechodil, jde, pachatel ho překvapí a dostane po čumáku. Ale já to Rakerovi i Weaverovi odpouštím... A brzy se vrhám na 4. díl.


Smršť se mi líbila asi o fous víc než Mlhy Ölandu. Dokonale popsané prostředí kolem majáku, příběhy tamních obyvatel, mysteriozno a dvě záhadná úmrtí v jedné rodině. Ráda si přečtu další příběhy z Ölandu.


Já jsem z knihy naprosto nadšená, mnohonásobně předčila mé očekávání. Popis Hořejšího jezera a jeho okolí bylo velmi důkladně popsáno a jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco o práci a životě strážců majáku. Tajemný příběh dvojčat byl třešničkou na dortu i když mírně předvídatelný, ale přesto překvapivý. Trošku mi zápletka připomínala Třináctý příběh.


Pokud hledáte detektivku, tak Skála není dobrá volba, jedná se o drama s detektivní zápletkou. První třetina knihy byl pro mě skoro nepřekonatelný problém, několikrát jsem si řekla, že přeci nemusím číst, co mě nebaví. Chápu, že autor chtěl dokonale popsat ostrov a vykreslit osobnost hlavního hrdiny, ale pokud bych chtěla na 4 stranách číst cestu z auta do kostela, dám se na Jiráska. Další dvě třetiny byly už lepší, nejzáživnější mi přišlo vzpomínání na studentská léta, ale z hlavní linie příběhu až tak odvařená nejsem. Jestli budu číst pokračování, tak nejspíš za hodně dlouho.


Oceňuji autorčinu představivost, zahrada plná lidských motýlů, proč ne. Příběh je vyprávěn přímočaře, další bod k dobru jsou latinské názvy motýlů, které jsem si při čtení vyhledávala, ale.... pro mě je to kniha bez nějakého wau efektu a hlubšího významu a bohužel i bez napětí, vlastně žádné emoce ve mně nevyvolala, ale četla se velmi lehce.


Milá knížka. Pátrání v minulosti, mám ráda. Raker je sympaťák a jeho smutek po Derryn jsem mu věřila. Moc se těším na další díly a věřím, že budou lepší a lepší.


To bylo tak.... tak americké... Napínavé to bylo zhruba po první třetině. Četlo se to dobře a za konec jsem ráda, že byl takový jaký byl.


Kniha, která se v 1. části tváří trošku jinak a možná se musíte i trochu nutit do čtení, ale v 2. části už ji nedáte z ruky.


Velmi smutný a silný příběh. Jsem matka tří dětí a děj jsem si představovala velmi živě. Jaké by to bylo...? Jak bych své děti ochránila...? Bylo mi z toho tak hrozně, že jsem myslela, že knihu radši odložím. Vydržela jsem, jsem za to ráda, kniha byla velmi čtivá, takže pokud nejste velké citlivky, doporučuji.
