Canniosh
komentáře u knih
Poklad byzantského kupce
Václav Erben
Výtečná detektivka, daleko daleko lepší, než je filmové zpracování. Postavu kapitána Exnera mám jednoznačně spojenou s hercem J. Kodetem (byť ve zmíněném filmu jej hraje J. Vala), a docela přesně jsem si jej představoval v akci, jeho gesta, jeho mluvu. Poslední kapitola, která podává vysvětlení všech událostí v dávné i nedávné minulosti, které nakonec vedly k vyšetřované vraždě, byla tou správnou třešničkou na dortu, a já se už nemůžu dočkat na další Exnerovy případy z pera p. Erbena.
Pan Auťák a Fantomas
Zbigniew Nienacki
Caramba, pocta miseria! Skvělá detektivka, které nechybí nic zásadního. Oproti jiným knihám od Nienackiho mě potěšilo, že tentokrát s sebou netahal žádné puberťáky nebo teenagery, ale že v tomto příběhu vystupují fakt jen dospělí; o to více to dodávalo tajemnosti, vážnosti a napětí. Vykreslení francouzské krajiny bylo úchvatné, čtenář se tak snadno dostane do prostředí a do atmosféry, a naštěstí se nekonaly žádné sáhodlouhé popisy historie daného místa či objektů. Pěkně to ubíhalo a poslední třetinu knihy jsem už hltal, abych se dopátral rozuzlení.
Jezdci z Arizony
Bob Hurikán (p)
Nebýt mého nostalgického vztahu k tomuto sešitovému vydání, tak bych se k tomuto westernu určitě nevracel. I když, po přečtení vidím, že bych udělal chybu, protože byť se jedná o naivní dílko určené tehdejším náctiletým hošíkům, tak pořád má dodnes skvělou atmosféru. Docela mě překvapilo, jak obrovské bitvy jsou součástí příběhu, přece jen jsem čekal více komorní průběh děje, ale nakonec to nebylo na škodu. Whupiii.
Kolymské povídky (sebrané spisy I.)
Varlam Šalamov
Obsah jednotlivých povídek, příběhů, je velmi smutný, protože je navíc pravdivý, o tom není třeba nijak diskutovat, pochybovat, a za mě jde o velmi silné dílko. Bohužel, spousta kapitol se zabývá autorovými vlastními myšlenkovými pochody, které mě přišly až příliš abstraktní, vytržené z té reálné okolní hrůzy. Tyto "teoretické" úseky mě nebavily, ba přímo nudily, a nebylo jich málo. Zbytek knihy lze považovat za to nejlepší, co se kdy o Gulagu napsalo.
Mizející dívky
Lisa Regan
Tak takovouto pecku jsem fakt nečekal. Dostal jsem se k této spisovatelce a knize vlastně jen díky doporučení v rámci letošní čtenářské výzvy, a určitě nelituju. Příběh je vystavěn na představách děsu, které unesené dívky musejí prožívat, což umocňují krátké kapitoly, které přesně pocity dívek popisují, a čtenáře tak utvrzují v tom, že detektiv Quinnová by fakt měla pohnout a odhalit pravdu co nejdříve. Obrovský rozsah tohoto případu, množství lidí i doba, po kterou se tyto skutky děly, to mi až tak nesedělo, přece jen mám raději knihy o vyšetřování menších případů (byť neméně brutálních), ale nakonec proč ne, aspoň jsem měl zajímavou změnu; a vysoce kvalitní, čtivou, depresivní, zajímavou. Je mi jasné, že další knihy této autorky jsou v tuto chvíli již povinností.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Vynikající kriminálka, která má temnou atmosféru hned od počátku. Postupné rozplétání případu má grády, děj je temný, pořád se vyvíjí a čtenáře nenechává ani jednu kapitolu v klidu, a to se mě moc líbí. Škoda jen závěrečné pointy, asi jsem čekal nějakou "bombu", ale ta nepřišla. I tak musím hodnotit plnými body, protože Bryndza píše skvěle a zajímavě a já už vyhlížím další případ Eriky Fosterové v pořadí.
Noční lov
Robert Bryndza
Kniha se četla sama, stránky ubíhaly rychle, stejně jako se hnal dopředu děj. Autor vás nenechá vydechnout a prolínání děje vyšetřování a pachatele se mi moc líbilo. Za mě vynikající kniha, povinnost pro všechny fanoušky žánru, nejen autora či nejen této série.
Poslední tajemství Jana T.
Jaroslav Velinský
Vážený pane Foglare, musím se dopředu omluvit za svá následující slova, ale "žák přerostl učitele". Tahle kniha je prostě fantastická, je psána živě, dramaticky, zajímavě, nedětinsky a její události neskutečně poutavě vysvětlují všechna tajemství, která se v původní trilogii objevila a zůstala "otevřená". Jasně, tento díl předpokládá, že čtenář je tak nějak obeznámen s děním v původní trilogii, minimálně první duologii, ale ten kdo se do této knihy pustí, tak si myslím, že má dané díly přečtené. Netušil jsem, jaký skvost se už 20 let pohybuje na knižním trhu a tak jsem nadšen, že ke mě kniha konečně doputovala.
Mědirytina
František Ditrich
Děj de facto přesně popisuje události v daném dílu seriálu o majoru Zemanovi, a to včetně některých skoro doslovných rozhovorů, narážek, šlov a vět. Nicméně kniha přece jen obsahuje něco víc, jako například myšlenky jednotlivých protagonistů, které obohacují děj a příběh, a které tak poodhalují fakta, proč se daný účastník děje chová, hovoří tak, jak to dělá. Taky je tam například nová dějová linie s p. Evžnenem a jeho partnerkou, vdovou po zubaři, což bylo rozhodně zajímavější a akčnější, než v seriálu nudná inventura v nočním baru. Děj pěkně plyne, nikde žádný zásek, žádné vyloženě hluché místo, myslím, že jsem udělal dobře, že jsem sáhnul i po knižní předloze, byť seriálové zpracování jsem viděl nesčetněkrát, a tak jej znám nazpaměť...
Hodina Ypsilon
Jaroslav Valenta
Přesně jak píše MartinezZ, jde sice o výklad reálných událostí, ale je přepsán do románové formy, takže jde spíš o příběh než o faktografický výčet tehdejšího průběhu daných dní. A to je právě na tom to skvělé, děj je takto napsán poutavě a i díky tomu jsem knihu smlsnul jako malinu a nelitoval ani vteřiny, že se mi někde objevila v archivu a já po ní sáhnul. A kromě toho jsem se toho hodně dozvěděl, až dodnes mi jméno Westerplatte zůstávalo utajeno, byť jsem regulérní fanoušek válečné literatury faktu, i můj zájem o válečnou tématiku je nadprůměrný. Díky za uvedení do obrazu, skutečné detaily jsem si pak prošel na Wikipedii, abych měl obrázek úplný, ale tam to bylo nudné čtení, tato kniha je naopak skvělým vypravěčem.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Rozhodně asi emocionálně nejsilnější kniha, co jsem kdy četl; a to jsem ji četl minimálně 3x, abych si uvědomil všechny události, o kterých se zde Solženicyn zmiňuje. Ani bych nevěřil, jak detailně jde popsat jeden jediný den, ať už kdekoliv, zde konkrétně tedy v jednom z táborů v Gulagu. To, co se tam dělo, to bylo ve skutečnosti asi ještě horší, ale i děj knihy dostatečně naznačuje, jaká zvěrstva se tam děla (a někde na světě asi dějí dodnes). Určitě doporučuji každému, nejde o nijak rozsáhlou publikaci, ale co se týče obsahu, tak určitě jde o to nejlepší, co se bylo kdy napsáno. Tedy upravuji - doporučuji každému se silným žaludkem.
Pan Auťák a templáři
Zbigniew Nienacki
Velmi čtivý příběh, se skvělou detektivní zápletkou a taky hodně poučnými texty o historii templářských uskupení napříč celou Evropou. Seriál jsem neviděl, ale zkusím si jej sehnat, určitě bude stát za to si srovnat knižní předlohu s filmovým zpracováním, protože děj opravdu odsýpá, není tam moc hluchých míst a taktéž finální odhalení je překvapivé. Dávám na stejnou úroveň jako Pan Auťák a Vinnetou, a díky tomu budu asi pokračovat v dalších příbězích pana Auťáka.
Vrah ze tmy
Oldřich Železný
Velmi sympatická detektivka, kde vyšetřování vede kapitán Zeman (!) a k ruce je mu nadporučík Kalina (!!!) - že by odsud čerpal režisér 30 případů majora Zemana jména pro své postavy? Ale to jen na okraj, s pozdějším seriálem toto nemá nic společného, až na to, že pokud by podle této knihy byl jeden z dílů opravdu natočený, tak mohlo jít o další výborný, realistický, čistě kriminální, díl typu Smrt u jezera, Bestie či Tatranské pastorále. Kriminální zápletka je jasná od prvních stránek a postupné vyšetřování, odhalování pozadí, zatýkání domnělých viníků, zdůvodňování jejich motivů apod., to vše je zde popsáno srozumitelně a zajímavě. Dokonce tak, že jsem si v duchu děj přehrával jako na filmovém plátně, natolik to bylo zajímavé. Pro čtenáře detektivek povinná četba.
Pan Auťák a Vinnetou
Zbigniew Nienacki
Tuhle knihu jsem přečetl naposledy před zhruba 30 léty, ale už tehdy na mě zapůsobila natolik, že jsem její název měl stále v paměti. A když se po takové době naskytla příležitost se do ní znovu ponořit, tak jsem neváhal ani vteřinu. A dobře jsem udělal. Děj plyne rychle, detektivní zápletka je taktéž zajímavá, neměně pak i postupné odhalování pravdy, sledování podezřelých, a konečného odhalení všech zúčastněných kriminálníků. Určitě také hraje svou roli popis krás Mazurských jezer, kde se děj odehrává, a já se tak aspoň mohl ponořit do dob mého socialistického rekreování s rodiči, i když ne v Polsku, ale třeba na Slovensku na Duchonce, anebo třeba jen u přehrady na Horní Bečvě, Bystřičce apod. Tato kniha byla jedinou, kterou jsem kdy od Nienackého četl, ale už teď vím, že nezůstane jen u této, což je vlastně pro všechny ostatní to nejlepší doporučení.
Konec ostrova Oscar
Pavel Vales (p)
Tak tenhle příběh byl fakt hodně drsný, takovýmto způsobem psát o výrobě a použití jaderných zbraní, to se jen tak nevidí. Ze začátku kniha docela odsýpala, až jsem se divil, proč je tak průměrně hodnocena a nekomentována. Bohužel někde v polovině se to zlomí a začíná se jednat o nezajímavé čtení, kdy děj je dlouhými odstavci prokládán představami účastníků a vzpomínkami na jejich minulost. Navíc není zřejmé, kde děj pokračuje, kde se už jedná o představy a vzpomínky, a zase zpátky kde je děj. Navíc ony představy jsou hodně zmatené, nemající prachžádnou souvislost ani s dějem, ani s popisovanými vzpomínkami, no prostě mě to připadalo, jako by chtěl autor nahonit dostatek stránek na vydání. No nevím, jsem z knihy docela zklamán, a abych pravdu řekl, jsem rád, že už to mám za sebou.
Mein Kampf
Adolf Hitler
No velmi těžké čtení, a tím nyní nemám na mysli obsah, ale spíše formu. Myšlenky jsou roztříštěny jedna za druhou, většina z nich nemá žádné návaznosti, jde prostě jen o výčet různých názorů, tvrzení, představ, přání, výzev, demagogie. Přiznám se, jedná se o jednu z mála knih, kterou jsem neměl sílu dočíst, jestli ne jediná, prostě i kdyby byly myšlenky sebelepší (jakože jak víme, jsou sebehorší), sebevíce poučné (jakože víme, že jde o výplody nemocného mozku), tak styl, jakými jsou uvedeny, tak ten je katastrofální. Originál knihy mám ve své knihovně, archivovaný pro budoucí generace, ale dovnitř už asi nikdy nenahlédnu, nestojí to totiž za to.
Xaver má strach
Miloš Jura
Docela nenáročná jednoduchá krátká detektivka, a právě takové mám rád. Odehrává se v polovině 20. století, kdy zde bylo hafo uvědomělých lidí, všude plno soudruhů, armády a podvratných živlů. Na mě tato doba působí velmi příjemně nostalgicky, ale určitě se najdou i takoví, kterým dané období děje nevyhovuje a ti tedy po této knize ať ani nesahají. Ti ostatní pak budou odměněni příjemně plynoucím dějem,, spoustou kriminálních zápletek, postupným odhalováním pravdy, celou řadou podezřelých, i finálním vysvětlením a odhalením posledního z pachatelů. Za mě určitě příjemná četba, obdobně jako u spousty dalších knížek z této edice Napětí, i z "konkurenční" edice Magnet.
63 dní do Dallasu
Karel Kyncl
Nebyl jsem nijak nadšený ze čtení. OK, informací z předchozích dvou měsíců před atentátem je tam přehršel, ale jsou jaksi neuspořádané, roztříštěné. Jasně, bylo jich tolik, a tolik bez vzájemných vztahů, že to tak asi prostě bylo, ale kniha v zásadě nesleduje žádnou linii, ale jen a pouze vypichuje jednotlivé světové události, které se v daném období staly (a samozřejmě mají vazbu na osobu JFK). Až ke konci přišlo pár odstavců s docela logickými závěry, kdo a proč střílel, dokonce i s komentáři o nesledování některých hodně podezřelých stop, to bylo velmi zajímavé, ale byly to jen úryvky; přičemž smyslem knihy bylo navodění atmosféry a atentátem vlastně kniha končí. Jistě, dozvěděl jsem se spoustu neznámých (ale k tomu důležitých) jmen, které tehdy v politice USA i celosvětově byly aktivní a měly určitý vliv na formování chování JFK i lidí (a de facto i atentátníka), a dokonce o těch, o kterých dodnes toho moc na googlu není, to klobouk dolů, že už v roce 1966 byl schopen autor tohle posbírat. Nicméně tato fakta jsou v knize uvedena nezajímavě, bez nijaké linie, prostě jen jejich výčet, a to je škoda.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Díky Čtenářské výzvě jsem se mohl po mnoha desetiletích opět ponořit do snění a představ chlapecké mysli. Příběh je to krásný, okořeněný nástrahami neznámého cizince i krátké existence Tarantule, a tak se čtenář ani trochu nenudí. Samozřejmě, je potřeba mít na paměti, pro koho je kniha určena, protože jinak naivita kouká z každé věty, ale o tom to prostě je. Jedna z těch lepších Foglarovek, a jsem rád, že ji mám ve své knihovně.
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Díky letošní Čtenářské výzvě jsem si dal za milou povinnost znovu se začíst do této knížky, kterou jsem naposledy pročítal tak před 30-35 léty. S ohledem na současnou dobu a svůj věk musím říct, že se opravdu jedná o naivní dílko, které je nicméně primárně určeno dospívajícím chlapcům 20. století. A pro ty bylo a je určitě skvostnou knihou, plnou her, rad a návodů na správňácké chování a jednání. Z dnešního pohledu už to může vypadat poněkud směšně, ale to nic nemění na tom, že se jedná o legendární dílo pro předem vyhraněné čtenářské publikum, a jako takové je to nutné brát, a jako takové je toto dílo nepřekonatelné. Děkuji za příležitost se opět ponořit do mých dospívajících let a zasnít se při čtení do dob, kdy ještě bylo možné bezstarostně snít a užívat si plnými doušky mládeneckého života. A když ne toho skutečného, tak aspoň toho vyněného díky příběhu v tomto skvostu.
