carbici komentáře u knih
Naprosto skvělá kniha, byť mírně znepokojující. Teda vlastně dost znepokojující, když jeden čte souběžně zprávy (revize knih pro školy nejen v USA, hyperkorektní seriály,...). Každopádně doporučuji všem.
Přečetla jsem tři knížky od pana Bobka krátce za sebou. První dvě byly plné zajimavých historek, ovšem sepsané krapet neuměle. Na této už je poznat, že autor píše pravidelně několik let a jednotlivé sloupy jsou mnohem čtivější.
Pár myšlenek v knize zajímavých. Chyběly odkazy na studie na mnohá tvrzení, vlastně na všechna. Seznam doporučené literatury na konci knihy připomíná spíše ezo oddělení knihovny. Každopádně název je skvělý.
Vcelku čtivě napsáno, ovšem na každé stránce je poznat, jak moc je tato kniha zastaralá. Nejde jen o operační postupy, ale předevšim o mezilidské vztahy - ať už jde o vztahy mezi manžely, vztah lékaře k pacientům, vztah rodičů k dětem.
Některé kapitoly zajímavé, některé připomínají soupis oblíbených citátů, některé podivné, každopádně vracet už se k ní nebudu.
Kniha, která mne naprosto pohltila. Kombinace skvěle popsaných příběhů jednotlivých rodin a zároveň dějin Německa. Několikrát mi bylo až stydno, že je tolik věcí, o kterých jsem neveděla.
Zajímavá směska povídek. Nesedly mi asi dvě, u kterých mi přišlo, že forma převažovala nad sdělením. K některým autorům, co jsem neznala, se určitě ještě vrátím.
Život A. Fleminga byl rozhodně zajímavý, ovšem tato kniha je pro mne spíše odrazový můstek a jdu pátrat po nějaké jiné o jeho osobě, neb styl mi moc nesedl a chvílemi jsem se tou útlou knížkou prokousávala opravdu pomalu.
Při prvním prolistování jsem byla naprosto nadšená. Pak jsem se pustila do čtení a nadšení mírně opadlo. Kniha je každopádně velmi kvalitní a všichni kluci 11+, kterým jsem ji "nenápadně" předhodila, ji hodnotili velmi kladně. Já se ovšem jen těžko vypořádávám s mnoha podivnými obraty, např. na nikom nenajde nit suchou (když už chci používat idiomy, je fajn je znát).
Je to komplexní sbírka, takže některé části mi sedly více (to jsem pak posílala básničky na všechny strany), jiné jsem přečetla a okamžitě zapomněla, u některých jsem se do čtení nutila. Každopádně jsem moc ráda, že ji mám v knihovně.
Půjčila jsem pro syna a začala číst, abych tušila, o čem to je. A pak mohla jít spát, až po dočtení, protože jsem bábovka. Komentář DK197 knihu naprosto přesně vystihuje.
Příběh pro děti, nádherné ilustrace pro všechny. Každopádně příběh v člověku probudí touhu vydat se do dálek a vše si prohlédnout na vlastní oči.
Bylo těžké se při čtení ovládnout a nedělat výpisky, které květiny potřebujeme (nutně, jak jinak) vysadit na zahrádku. Úplně stačilo, že jsem každý druhý odstavec konzultovala s googlem a pátrala, jak daná rostlina vypadá a kam se hodí a kde ji sehnat. Trochu se obávám, že Čapkovy nadšené popisy zafungovaly. Jdu shánět nové gumáky, hnojivo, rýč, ...
Chtělo to proškrtat, hodně proškrtat, vymazat opakující se věty a opravit části, které nedávají smysl ani v nadsázce. K tomu autorce krapet rozšířit rozhled (asi by byla překvapená, když by narazila na útulny v Čechách). Hvězdička navíc za obálku.
Půjčila jsem knihu synovi, ale pro jistotu přečetla první. Většina postav je tak pozitivní a uvědomělá, že by se i Mirek Dušín cítil v jejich přítomnosti nesvůj. Ve chvíli, kdy se autor snaží přiblížit mladší generaci, tak vytáhne jméno youtubera, který je sice ne známý, ale spíše ve skupině 30+. Jsem z ní stále krapet rozpačitá, ač jsem si dala pár dní pauzu mezi přečtením a hodnocením.
Tento formát "sesypaných vzpomínek" mi vyhovoval. Některé názory mne překvapily, s některými jsem nesouhlasila, některé mne nutily zamyslet se nad daným tématem z jiné perspektivy.
Spíš než Kinga mi to připomínalo jiné spisovatele. Každopádně četlo se to hezky, pohádkový děj i postavy splněny.
Spíš než o souvislý text mi to přišlo jako nesourodá sbírka citátů vztahujících se k tématu kapitoly, občas navíc dost šroubovaně pospojované. Výsledný dojem zůstává mírně rozpačitý.
Přečetla jsem přes 200 stran. Jediné, co mne na knize zaujalo, byla její oboustrannost, ústecký příběh z jedné strany, africký z druhé. Autor mi přišel mírně sebestředný a jeho literární styl mi absolutně nesedl.
Mohl to být zajimavý mix inspirovaný Čapkovými díly, ovšem výsledek pro mne byl 240 stran, kdy jsem se nutila do dalších vět. Všechny hlavní postavy se chovaly naprosto nepochopitelně a klišovitě zároveň. Pozitivem je, že mi to na seznam "přečtu si v příštích týdnech" připsalo původní díla od Čapka.