certik003 komentáře u knih

Na začátku jsme se lehce bavila, čekala jsem, že knížka bude o tom, že parta zastydlých puberťáků tak nějak dospěje. Bohužel to se nestalo a děj byl stále trapnější, jejich mluva nesnesitelnější. Tahle knížka se autorce rozhodně nepovedla.

4 26.03.2019

Opět další kniha se střídáním časových rovin, kdy ta z minulosti je velmi čtivá a zajímavá a ta z přítomnosti už tak zajímavá není. Ráchelino dětství bylo plné smutku a moc jsem holčičku obdivovala za její statečnost. Rozuzlení bylo naznačeno poměrně brzo, ale i tak mi to nevadilo. Jenom ten konec nemusel být tak smutný.

4 26.03.2019

Knížka o dokonalé rodině, kterou přijede navštívit kamarádka. Pak už ale čteme o třech psychicky narušených lidech a je těžko odhadnout, který z nich je horší. Depresivní čtení, které rozhodně nedoporučuju matkám s malými dětmi.

Další osudy Felixe a jeho kamarádky Zeldy, která líčí 2. světovou válu očima dítěte. Přestože je knížka útlá, je těžká. Je úžasná, přesto strašná. I přes ten hodně smutný konec se těším na další pokračování.

4 26.03.2019

Knížku bych rozhodně neoznačila jako thriller, ale jako psychologický román pro ženy. Přestože tohle téma se v poslední době objevuje dost často, autorce se podařilo přece jenom o originální zápletku. A i když ve mně hlavní tři postavy nevzbuzovaly zrovna moc sympatií, knížku jsem přečetla jedním dechem, vyprávění z pohledu obou žen navíc bylo zajímavé a rozuzlení docela nečekané.

Přestože knížka byla čtivá a přiměřené napínavá, čekala jsem jí trochu děsivější. Asi proto, že je z prostředí psychiatrické léčebny. Kdo je pachatelka mě překvapilo, tohle se autorovi dost povedlo a potěšil mě i ten epilog.

Knížku jsem přečetla ze zvědavostti, jak moje oblíbená autorka píše pro děti. A moc jsem si to užila, pohádky mám ráda a tahle se povedla. Takže už si nemyslím, že by se neměla zdržovat psaním pro děti a psát jenom pro dospělé osoby. Ráda si od ní přečtu knížku určenou jakékoli generaci.

Tohle byla asi moje nejdéle čtená knížka. Začátkem jsem se musela dost prokousávat, navíc v knize byla spousta pro mě cizích slov, která mám ve zvyku si vyhledat, ale tady jsem to pro jejich množství vzdala. Tím musím pochválit překladatele, protože tohle musela být docela fuška. Druhou polovinu knížky už jsem četla jedním dechem. Sophie mi byla nesympatická, ale když člověk četl dál a dovídal se o jejím dětství, manželství a následně o jejích zážitcích z Osvětimi, musela jsem svoje hodnocení o ní přehodnotit. S někým se život opravdu nemazlí a Sophie si to snad vybrala na několik životů. A ani potom, když se dostala do Ameriky si moc nepomohla. Knížka je velmi emotivní, jsem ráda, že jsem si ji přečetla, i když vím, že už po ní určitě nidky nesáhnu.

Smutný, přesto laskavý příběh starého muže, který ví, že se dřív nebo později "ztratí" svým blízkým i sám sobě. Knížka je útlá a moc dobře se četla.

4 18.08.2018

Knížka se mi moc líbila, při čtení jsem se ve vzpomínkách vracela do dětství, kdy jsme každý volný víkend trávili u babičky a dědy na bývalém gruntu na vesnici. Tenkrát jsem ani tak moc nevnímala vztahy mezi lidmi, to až později a navíc žiju v malém městečku, což je víceméně taky taková dědina. Ani nespočítám, kolikrát jsem slyšela větu: Co temu řeknó lidi... Tohleto "vidění si do talíře" dodnes nemám ráda. Na druhou stranu je pravda, že i tak k sobě mají lidi blíž a vzájemně si pomáhají. I když třeba s postranními úmysly.
Vytkla bych jenom spoustu postav, ve kterých jsem se občas ztrácela, někdy mi trvalo než jsem pochopila, která osoba je vlastně vypravěč.

4 21.06.2018

Knížka se docela dobře četla, byla to taková oddychovka. I když občas si říkám, jak to ti lidi dělají, že sotva přijdou o jednoho dokonalého partnera, hned narazí na jiného. Epilog mě hodně překvapil, ale je vlastně logický, protože knížka bude mít pokračování. Já bych si ale pro Carlose přála, aby "zůstal" pořád Carlosem.

Nemám ve zvyku hodnotit, jak v knížkách lidé reagují na životní situace, každý jsme jiný. Ale tady musím udělat výjimku. Chápu, že smrt milované blízké osoby hodně bolí, že si člověk často pobrečí a těžko se smiřuje se situací. Ale že by se matka od dvou dětí musela několikrát denně ptát, jak teď bude dál žít? To mi přijde přehnané. Vážně někdo, kdo je tak zamilovaný, při prvním sexu myslí na svého mrtvého otce? To jako fakt?! Čekala jsem pohodovou oddychovku, na které jsem od autorky zvyklá a místo toho dostala knížku, která skoro způsobuje deprese. Ale aspoň musím ocenit, že knížka byla útlá a měla zajímavou zápletku.

Příběh jasně ukazuje, že nikdy nemůžeme znát pohnuty ostatních lidí a proto bychom je neměli dopředu soudit. Moc čtivá pschologická knížka, pokud budu moct, ráda si od autorky přečtu něco dalšího.

Pro mě hodně napínavé čtení, přestože od začátku víme, kdo za vším stojí. I tak jsem hltala stránky, abych věděla, jak to dopadne.

4 23.03.2018

Zajímavé téma. Knížek o holokaustu jsem četla víc, ale málokdy, co následovalo. Musím jenom obdivovat odvahu lidí, kteří už měli za sebou peklo a přesto se nebáli jít do nejistoty a dalšího nebezpečí.

Knížky, které střídají časové roviny, navíc ta starší je z období druhé světové války mám moc ráda a je to většinou sázka na jistotu. A tahle se autorce moc povedla. Určitě se pokusím sehnat její další knížky.

4 23.03.2018

Jodi Picoult je úžasná Vypravěčka! Kniha byla nádherná, jeslti se vůbec něco takového dá říct o knize, která popisuje "život" v koncentračním táboře. Líbí se mi, že každá kapitola je popsána z pohledu jiné osoby, protože nikdy nic není černobílé. Určitě se budu snažit sehnat od autorky další knížky.

4 12.03.2015

Bylo to takové krátké pohlazení po duši s hezkými ilustracemi a místy k zamyšlení, kupodivu mě nejvíc oslovila slova v úvodu.

Známá pohádka s krásnými ilustracemi. Pobavila mě vnučka, když se při pohledu na jednu z ilustrací zeptala: babi, proč má ta paní ráda kozu?

Třetí díl se mi líbil nejméně. Autorka své předky líčí bohužel tak, že si k nim nějak neumím najít cestu a jsou mi nesympatičtí. V předchozích dílech se mi líbilo, jak se naše i světové události promítají v životech obyčejných lidí, tady ale té politiky bylo někdy až přespříliš a občas jsem měla pocit, že místo románu čtu úryvky z novin. Naštěstí po tom, co v ději umřel pan Rada, se to zlepšilo. I konec mi přijde odbytý, ráda bych věděla, jak dopadla Božka a popravdě jsem z konce vůbec nepochopila, koho má autorka být potomek, což je hodně velká škoda a dost mě to zklamalo. Celkově ale sérii hodnotím jako hodně povedenou, hezky popisuje všední život i strasti obyčejných lidí.
31/2