Česneksmedem komentáře u knih
Po tolika komentářích napsat něco nového, to mám šanci asi jako sněhulák ve slévárně. To ale nic nemění na skutečnosti, že z mého úhlu pohledu je číst tuto knihu počtvrté daleko smysluplnější, než byť jen poprvé číst třeba „O čem sním, když náhodou spím“.
Tato apokalyptická a postapokalyptická sci-fi je prostě geniální, skvělá až závislácká. A svůj podíl na tom (v tomto vydání) má i překladatel Jaroslav Kořán. Pět hvězd je prostě málo!!!
Letos uplynulo již 98 let od prvního českého vydání (Ottovo nakladatelství). Od té doby má tato kniha u nás 14 vydání. Do povídky autor začlenil (i ze své zkušenosti) tehdejší těžký život dětí. Sám totiž musel pracovat už od deseti let.
V této epické povídkové próze tak najdeme i autobiografické prvky (bída, hlad a bolest). V protikladu je zde patrná dětská nevinnost, až naivní upřímnost chudých a stařecká sobeckost a zatrpklost bohaté hlavní postavy, která se jmenuje Scorooge (Skruž). Jen strach ze smrti jej donutí k lepšímu chování.
Přicházím se svou držkou do mlýna místních komentářů, kterých je teda požehnaně. A přesto, že je to kniha hodně zvláštní a vyšetřování je vlastně jen trošku větší doplněk knihy, tak si pozornost čtenářovu rozhodně zaslouží!!! Je to celkem ponuré, drsné a romantické zároveň. Fakt povedený kousek.
Než požvýkáte plátek sušeného soba, máte přečteno. Tedy soba v knize nenajdete. Zato ovce, pes, ovčák a stromy tam jsou. Je to milé, decentní, ale také k zamyšlení. Doporučuji!
Druhý díl se mi zdál ještě o fous lepší než první. Teda až na ten závěr, který byl dost těžko uvěřitelný svým neskonale přesným načasováním a neschopností jedné strany. Přesto fakt dobrý čtení!
Fakt mazec! Bylo to jako lepidlo z televizní reklamy - nemohl jsem se odtrhnout a čuměl do toho a čuměl. Hold někdo umí a někdo čumí. Najednou bylo poděkování a já se dozvěděl, že to málem nedopsal. Tak jen doufám, že vše překoná a zase nám nabídne novou knihu. Držím palečky!
Když otvíráte novou knihu od AM, tak člověku hopsá srdce jako nervózní kočka. Máte docela velká očekávání, která se většinou naplní. Tento díl byl taky velice dobrý (i díky grafologii), ale ten následující je o trochu lepší. Tenhle díl se mi zdál méně drsný a ani Kim nebyla tak hustá, jako obvykle.
Po přečtení prvního dílu jsem křesal patama o zadek a běžel pro díl druhý. Mám přečteno, takže mohu konstatovat následující. Všichni, kteří jste ještě tento díl nečetli důrazně vyzývám – nečtěte ho! Jeho čtení totiž ohrožuje vaše zdraví. Nejíte, nepijete, nevyprazdňujete se, nespíte, zadržujete dech a jenom čumíte a obracíte stránky. Fakt děs. Cravene, ty jsi ale číslo!
S tím začátkem jsem měl trochu potíže, ale postupně se to rozjelo a závěr už byl jako pohádkový doják pro dospělé. Takový žensky dojatý.
Musím ocenit postavu Hesse. Samorost jako víno. Dobré počtení, ale těch stran nemuselo být tolik.
Báječné, bombastické, boží, famózní, geniální, mazec, mimořádně dobrý, náramné, ohromné, pecka, senzační, skvostné, špica ultima, úžasné, vymazlené, žůžo labůžo...prostě fajn.
Tak tohle je opravdová lahoda. Obzvláště si jistě čtenář pochutná na deníčku malého synka. Občas je to sice dosti hutné, ale čtenáři detektivek asi nebude činit problém si při čtení něco zakousnout.
Knihu samozřejmě doporučuji a přidávám ještě jeden citát z knihy:
Jeho právník už slintá, jak je natěšený na to, co všechno mu naúčtuje. Podle mě už si vybírá novou chalupu na břehu Ženevského jezera.
Poměrně rozkolísané hodnocení této knihy docela chápu. Občas se zdá, že je to spíš kniha pro děti, občas asi zrovna ne. Každopádně Minda je hodně dobrá a o Dášeňce snad nemá cenu vůbec psát, to je dávno klasika. V tomto krvavém světě je to pohlazení po duši, které určitě stojí za přečtení.
Angela Marsons patří v detektivním žánru do Ligy mistrů. Důkazem je i tento díl, který se bude těžko překonávat. S velkým nadhledem se dá také označit za bajku. Poučením je, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. Zlo bohužel neumírá.
Kniha je to drsná, ale našel se tam i moment k pousmání. To, když šéf líčí Kim příchod tří právníků (něco jako Tři králové) N+P+P. Kdo knihu četl, jistě si dosadí, ostatním nechci víc napovídat. Skvělá kniha!!!
Tak jsem si dal šestou knihu od ChC (čtvrtá v sérii Robert Hunter). Jeho knihy jsou hodně drsné, ale čtivé. Mimo to v nich narazíte na různé zajímavosti. V této například: Člověk ztratí čtyřicet až sto dvacet vlasů denně, kdežto řasa se dožívá průměrně sto padesáti dnů, než vypadne. A takových zajímavostí je tam víc. Přiznám se, že Sochaře jsem neuhodnul. Knihu doporučuji!
Databáze má milovaná, slyš bolest mou. Psát komentář po alef je stejná sebedestrukce, jakou trpěl fan choch (tak prý se to vyslovuje v nizozemštině). Na druhou stranu musím přiznat, že smekám před oběma.
Až když čtete tuto knihu, uvědomíte si, jaká to byla obrovsky silná generace malířů. Fakt síla. A to platí i o této knize. Vše ostatní si přečtete u alef. Knihu samozřejmě doporučuji!!!!!
Ukradnout zlato za tehdejších 12 000 liber a dojet na nevyplacení „dámy“, to musí být jeden vydlabaný jako dýně na Halloween. Přesto, ta jejich drzost byla neskutečná a nervy bych na ni neměl.
Je to sice trochu zromantizovaná verze, ale čte se to velice dobře. Dozvíte se mimo jiné hodně o tehdejším slangu, kterým se dorozumívalo podsvětí.
Nezbývá než dát pět kousků a knihu doporučit.
Nejprve bych si dovolil poznamenat, že vysoké hodnocení má kniha oprávněně. Je to napsáno hodně drsně, takže některým z nás CHC posouvá hladinu nechutností, které jsme schopní ještě číst. Nevím, jestli je to dobře. Asi jak u koho. Poněkud ale nechápu to, že někteří komentující píší, že mají pochopení pro konání vraha. To je ale můj problém. Každopádně si rád přečtu další jeho knihu.
Je to docela čtivé, díky orientaci Tristana pro mnohé i moderní. Docela se mi líbilo prolínání kapitol z pohledu hlavních postav a pachatele a obálka také není špatná. V závěru poněkud průhledné a lehce bláznivě naivní. Jen tak si lze vysvětlit souboj pepřák proti pistoli. Jinak stále stejná písnička – mocní holt mají jiné možnosti.
Slečna Jane Marplová je velice sympatická osoba. Pokud bych nebyl ženatý, určitě bych se jí otázal, zda nehledá někoho, kdo by jí pomohl umýt záda. V knize ji jeden moula nazval starou krákorou. Byl bohatý, takže měl pocit, že je studovaný primát, ale byl to kapánek osel.
Je to poklidné, příjemné čtení a vůbec nevadí, že pachatele uhodnete nejspíše už v polovině knihy.
Král v nejlepší formě! Perfektní počtení. Dolores je postava dle mého gusta. Život se s ní nepáral, takže občas působí až trochu drsně, jindy je velice vtipná. Vřele doporučuji.